Stránka:fletcher 1925.djvu/31
Zkazka a píseň o Iš-i-buz-zhi.[1]
»Kdysi žila stará dvojice Indiánů Omaha, jež měla pouze jediné děcko, syna, jménem Iš-i-buz-zhi. Od svého narození byl to zvláštní chlapec. Nehrál si jako ostatní děti; a když vyrostl, stranil se ostatních hochů, nechtěje si s nimi hrát ani vycházet na lov. Byl mlčelivý a nesdílný ke každému vyjma matku, a její přítelkyně. S nimi rád však hovořil a choval se docela přirozeně. Takový podivný hoch nemohl ujíti výsměchu. Lidé o něm mluvili, že »nemá rozum« a zdálo se, že nebude míti jiných přátel než své rodiče a několik žen, jež byly přítelkyněmi jeho matky.
»Za dlouhých zimních večerů, když staří muži přicházeli do otcova wigwamu a hovořili o dávno zašlých časech a vyprávěli si zkazky o starých recích, tu tento tichý, zdánlivě tupý hoch je poslouchal a pamatoval si každé slovo. Všiml si, že staří stateční mužové byli vždycky ozbrojeni jen kyjem. Přemýšlel o tom a rozhodl se, že si podobnou zbraň pořídí. A tak si vyřezal čtverhranný kyj, tajně se s ním cvičil, ustavičně jej nose s sebou. Smáli se mu proto, že se drží kyje a neučí se stříleti lukem; avšak držel se své zbraně a po několika letech nikdo nevěděl, že krahulík k němu ve vidění hovořil a on že se zmocnil jeho dvou posvátných per.
- ↑ “Píseň o Iš-i-buz-zhi” (v originále “Ichibuzzhi”), je píseň k k tanci válečného spolku He-dhu-shka, kmene Omaha, kterou zapsal do not John Comfort Fillmore. (Poznamenal Keny)
