ISAW - Internacionální socialistická asociace woodcrafterů

Z thewoodcraft.org

Sdružení ISAW (= Internacionální socialistická asociace woodcrafterů) – Junáci přírody a práce se zformovalo v druhé polovině 20. let 20. století a v opozici k oficiálnímu skautingu se pokoušelo aplikovat socialistické ideje na program woodcraftu E. T. Setona. Po smrti prvního ideologa sdružení učitele Prokopa Koudely († 1927) a zejména za hospodářské krize se výrazně radikalizovalo, pokoušejíc se vytvořit program proletářského trampingu u duchu marx-leninské doktríny. Polemizovalo s apolitickým trampingem (Bob Hurikán) a kritizovalo pokusy politických stran o získání vlivu na trampské hnutí. Současně však usilovalo o organizační sblížení s KSČ, neuspělo však pro rigidní postoj oficiálních komunistických mládežnických organizací. Sdružení zaniklo za 2. republiky na podzim 1938.

Publikační aktivita sdružení se zprvu soustředila do časopisu Slunce (vyšlo cca 6 titulů) – (roč. 1–2 vycházel 1927–1929, roč. 3–4 1931–1932, poslední zvl. č. vyšlo asi v červnu 1933) s podtituly List socialistického woodcraftu (roč. 1–2) a Měsíčník pro život proletářské mládeže, Měsíčník pro život mládeže, Noviny života mládeže a Noviny života mladých (roč. 3–4), jejichž proměna reflektovala snahu rozšířit záběr sdružení. V redakci časopisu se střídali Josef Fišer, Václav Čedík - Antar, Jaroslav Kohoutek - Tegumaj, Jaroslav Pikal a Jaroslav Hošek. Od 1931 byly názvy článků i titul časopisu (La Suno) tištěny též v esperantu, užívána byla i esperantská zkratka ISAV (Internacia socialista asocio vivo – Mezinárodní socialistická asociace života). Od září 1931 (roč. 3, č. 3) časopis prosazoval radikální reformu pravopisu, směřující k fonetickému psaní v duchu zásady „piš jak slišíš", zdůvodňovanou nutností vyjít vstříc těm, kteří neovládají pravopis. Přidružená Edyce (pak Edice) Slunce (1931–1934, tři ze čtyř vydaných titulů byly tištěny reformovaným pravopisem), založená až koncem 1931 v době proměny tábornického sdružení v širší organizaci mládeže, byla orientována výrazně ideologicky. Po kompendiu [[Václava Čedíka (pseud. Antar) ABC dyalektyckého materializmu přinesla básnickou prvotinu Jana Nohy Běžící pás (2. vydání po konfiskaci), „praktycké náměty jak si zorganyzovat život" Vítězný život od Arjana (pseud.) a marxistický výklad díla Jiřího Wolkera opět od Antara. Nakladateli byli formálně střídavě Jaroslav Hošek, ISAV a Josef Fišer. Mimo edici vyšel sborníček Isavské písně (asi 1933, výtisk nebyl zjištěn), další ohlašované tituly (Program Isavu, román mladých proletářů Arjana Zlatokopové života, další kompendium Antara ABC historického materialismu, básnická sbírka Jana Nohy H2SO4 aj.) již nebyly vydány. – V publikacích stejně jako v časopisu se prosazovaly prvky avantgardní typografie (malopis, konstruktivismem ovlivněný způsob rozvržení sazby na stránce apod.), kmenovým výtvarníkem sdružení byl jeden z organizátorů jeho edičních aktivit grafik a fotograf Jaroslav Hošek.

Literatura a prameny: Josef Vladyka: Můj Beroun (1938), s. 530–533; Rudan Rudolf Noha - Rudan: Odlesky táborových ohňů (1969), s. 30–31.