Miloš Seifert - Woowotanna

Z thewoodcraft.org
Verze z 7. 1. 2017, 17:38, kterou vytvořil Tuwanakha (diskuse | příspěvky) (→‎Dílo)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Verze k tisku již není podporovaná a může obsahovat chyby s vykreslováním. Aktualizujte si prosím záložky ve svém prohlížeči a použijte prosím zabudovanou funkci prohlížeče pro tisknutí.
Miloš Seifert 1924

Miloš František Seifert (8. ledna 1887 Sušice – 3. prosince 1941 Bechyně) byl učitel, přírodovědec, spisovatel, překladatel a především otec československého woodcrafterského hnutí. Používal též pseudonymy: Vojvoda, Balú, Černý Medvěd, Woowotanna, St. Orlovský, Svatoborský. Propagoval kromě woodcraftu také zdravý životní styl, vegetariánství, pacifismus, buddhismus, ekologii a ochranu přírody.

Životopis

Otec Emil S. (1856 - 1926) byl ředitelem Měšťanské školy v Sušici, matka Marie Karolina roz. Poláčková (1854 - 1930) učitelkou na dívčí obecné škole. Měl tři starší sourozence (Marie, Ladislav, Jaroslav), kteří se stejně jako on stali pedagogy.

Již r. 1911 zakládá společně s kolegou Ferdinandem Pakostou oddíl skautů na berounském gymnáziu, po vzoru profesora A. B. Svojsíka. Jako profesor přírodopisu vede také „Kroužek přátel přírody“, se kterým podniká výlety spojené s poznáváním přírody a tábořením. To se již přelévala vlna zájmu o anglické skautské hnutí v pedagogických kruzích, z Německa i k nám. Skautské družiny vznikaly také na dalších školách po celých Čechách.

Berounský oddíl díky Seifertovi a jeho kolegovi Miloši Maixnerovi svou pozornost velice záhy odvrátí od Baden-Powella k Setonovi. Tento malíř, spisovatel, lovec a přírodovědec pacifisticky zaměřeným pedagogům imponoval víc, než voják Robert Baden-Powell. V první polovině roku 1913 zakoupil Seifert "The Book of Woodcraft" a "Two Little Savages", podle kterých začal berounský oddíl „Dětí Živěny“ od letního tábora pracovat, jako první woodcrafterský kmen na evropské půdě. Ve stejnou dobu v Praze profesor Bořivoj Müller a Seifertův spolužák Jan Hořejší zakládají oddíly Psohlavců. Ty se zanedlouho odtrhnou od Svojsíkovy skupiny a vstoupí pod záštitu spolku Záchrana. Oba spolužáci spolu udržují úzké kontakty již od roku 1907, kdy společně vydávali, po dobu tří let, studentský časopis Úsvit.

R. 1915 založily spřátelené junácké skupiny z Prahy, Berouna, Příbrami, Plzně, Loun a dalších míst „Obec Psohlavců“, která byla konkurencí Svojsíkovu Junáku. Vydávají vlastní časopis Psohlavec, rozmnožovaný hektograficky. Po převratu roku 1918 zakládají někteří vůdci Obce Psohlavců samostatnou oficiální organizaci Děti Svobody. Počátkem roku 1919 byl proveden pokus o začlenění všech junáckých skupin do jednotného „Svazu Skautů“, ovšem neúspěšný. Již během léta je obnovena Obec Psohlavců, která dál pracuje samostatně ve své činnosti.

V červnu 1919 se Miloš Seifert oženil s učitelkou a medičkou Antonií Paterovou. V září 1919 Seifert, nejspíš pod vlivem svého švagra Václava Patery, který už na Slovensku krátce učil, odchází učit na reálné gymnázium do Dolného Kubína Ani tam však Seifert neustal ve svém misijním úsilí pro rozvoj Obce Psohlavců a zakládá zde družinu Horních chlapců, kterou vede jeho student Ján Čaplovič. Vznik woodcrafterského kmene na Slovensku vedl k tomu, že Obec Psohlavců na svém listopadovém sjezdu v Berouně přijala rozšíření názvu na Československá obec junácká Psohlavci – Horní chlapci. Na Slovensku ve stejnou dobu působí také Jan Hořejší, který rovněž založí v Košicích družinu, ale vstoupí s ní do konkurenčního Svazu skautů. Názory jednotlivých vůdců na vztah ke Svojsíkovu Svazu skautů se začínají odlišovat.

Během svého pobytu na Slovensku Seifert začal pracovat na monumentální příručce "Přírodou a životem k čistému lidství", vycházející ze Setonovy „The Book of Woodcraft“, která by dala Psohlavcům vlastní program. Seifert už tou dobou věděl, jak v USA odstranili z vedení Boy Scouts of America Setona a viděl jak Baden-Powell pozvolna strhává ve skautském hnutí veškerou pozornost výhradně na svou osobu. Proto chtěl zabránit asimilaci Psohlavců se Svazem skautů stůj co stůj. Roku 1921 navazuje písemný kontakt se Setonem, který je důležitý pro další směřování Psohlavců.

V roce 1922 dochází k rozštěpení Obce Psohlavců, kdy jedna část (Hořejší, Pokorný) vstupuje do Svazu skautů a druhá část pod vedením Seiferta zakládá woodcrafterskou organizaci Zálesácká liga Československá, kterou po roce přejmenovává na Ligu Lesní moudrosti. Organizace vydává vlastní časopis Vatra a zpravodaj Hlasatel. Seifert vede organizaci do roku 1924, kdy odchází a zakládá Woodcrafterský klub, později přejmenovaný na Ligu pro výchovu přírodou "Moudrost lesa". Vydá jedno číslo oficiálního časopisu Lesní moudrost, ale pro finanční potíže se později musí spokojit se zpravodajem Hlasatel Moudrosti lesa, tištěným hektograficky. Od roku 1927 podniká tehdejší náčelník LLM Jaroslav Šimsa kroky k opětovnému sjednocení woodcraftu v Československu, pro jeho dlouhodobou nemoc dochází ke sjednocení až na podzim 1928. Náčelníkem nové Ligy československých woodcrafterů je zvolen Miloš Seifert.

Na jaře 1931 se Miloš Seifert vzdal náčelnictví Ligy lesní moudrosti a až do své smrti působí v čestné funkci Strážce totemu. Čekal na veřejné uznání svých zásluh (kterého se však nedočkal) do r. 1936, kdy o Vánocích navštívil ČSR sám zakladatel woodcraftu Ernest Thompson Seton. Přesto až do své smrti neúnavně propaguje Setonovo hnutí, publikuje v tisku, vydává knihy, překládá.

Miloš Seifert zemřel během 2. světové války 3. prosince 1941 v Bechyni na mozkový nádor ve věku 54 let.

Dílo

  • Kapesní knížka českých junáků: stručný přehled nejdůležitějších znalostí a výkonů, jakož i potřeb skauta v zemích českých, Nákladem vlastním, 1913, společně s M. Maixnerem
  • Přírodou a životem k čistému lidství. Příručka českých junáků, Dědictví Komenského, 1920
  • Základy kmenového zřízení pro chlapce a děvčata. Návrh samosprávy mládeže, Zálesácká liga československá, 1922 - přepracovaná příručka E. T. Setona pro české prostředí
  • U básníka Frederika van Eedena, B. Kočí, 1922, vyšlo v Nizozemsku jako Herinneringen aan Holland. Op bezoek bij de dichter Frederik van Eeden (Boekhandel Comenius, 2003)
  • Osvobozené mládí, Melantrich, 1923
  • Svitek březové kůry, B. Kočí, 1925 - přepracovaná příručka E. T. Setona pro české prostředí
  • Woodcraft, Nákladem vlastním, 1927
  • Radostná škola, R. Promberger, 1929
  • Rok v přírodě, Liga čsl. woodcrafterů, 1929
  • Vidoucí oči. Kniha výzkumů v přírodě pro mládež, Společnost Českoslov. červeného kříže, 1930, vyšlo slovensky jako S otvorenými očami. Kniha výskumov v prírode pre mládež, 1935
  • Den v táboře. Z táborové kroniky letošní, Slunovrat, 1934
  • Divoši u Tichého jezera (Lípa, na pokračování 1933-34), samostatné vydání 2017 (jako novoročenka u příležitosti 130. let Miloše Seiferta)
  • Henry D.Thoreau, filosof přírody, Společnost Českoslov. červeného kříže, 1934
  • John Ruskin. Apoštol pravdy a krásy, Josef Svoboda, 1937 - dvě vydání
  • Ahimsa, Šrámizdat, 1991 (přepis rukopisu z roku 1934)

Překlady

  • Ruskin, John - Tomu poslednímu (B. Kočí, 1910)
  • Carlyle, Thomas - O lidské povaze (J. Pelcl, 1911)
  • Emerson, Ralph Waldo - Příroda (J. Pelcl, 1912)
  • Eeden Van, Frederik - Hrdinná láska (J. Laichter, 1919)
  • Eeden Van, Frederik - Johannes Viator (K. Neumannová, 1919)
  • Ouida (Louise de la Ramée) - Flanderský pes (B. Kočí, 1919), II. vyd. (B. Kočí, 1928)
  • Eeden Van, Frederik - Zázraky a mysticism v staré i nové době (Sfinx, 1921)
  • Eeden Van, Frederik - Radostný svět. Úvahy o člověku a lidské společnosti (Sfinx, 1922)
  • Eeden Van, Frederik - Otevřený list skautům (Federace čs. skautů, 1922) dvě vydání
  • Holst-Rolandová, Henrietta - Moliére. Na paměť třístého výročí jeho narození (J. Košatka, 1922)
  • Seton, Ernest Thompson - Duch lesů (Federace čsl. skautů, 1922)
  • Seton, Ernest Thompson - Svitek březové kůry (Smečka Černých vlků, 1924)
  • Seton, Ernest Thompson - Indián. Rysy Indiánova charakteru (B. Kočí, 1923)
  • Seton, Ernest Thompson - Kniha Orlích per. Zkoušky a stupně Ligy lesní moudrosti (Smečka Černých vlků, 1923)
  • Hargrave, John - Škola lesů (Smečka Černých vlků, 1923)
  • Hargrave, John - Zkoušky kmenových funkcionářů (Smečka Černých vlků, 1923)
  • Thoreau, Henry David - Walden či život v lesích (B. Z. Nekovařík, 1924), II. vyd. J. Otto 1933
  • Hargrave, John - Listy z wigwamu (Čin, 1924)
  • Hargrave, John - Kniha totemů (Smečka Černých vlků, 1924)
  • Hargrave, John - Kmenová výchova chlapců. Praktické základy přirozeného obrození (Čin, 1924 - stoupa) kor. upr. Miloš Seifert
  • Hargrave, John - Civilizace se řítí (Čin, 1924 - stoupa) kor. upr. Miloš Seifert
  • Seton, Ernest Thompson - Dvanáct tajemství lesa (B. Kočí, 1925), II. vyd. (V. Oborský, 1978)
  • Seton, Ernest Thompson - Za sandhillským jelenem (B. Z. Nekovařík, 1925), II. vyd. (J. Otto, 1929)
  • Seton, Ernest Thompson - Z lesní říše (Melantrich, 1925)
  • Davidsová, Rhys - Buddhismus (J. Otto, 1927)
  • Carpenter, Joseph Estlin - Srovnávací náboženství (Melantrich, 1929)
  • Ligt de, Bart - Znovuzrození Marie (Lis knihomilův F. J. Müller, 1932
  • Eeden Van, Frederik - Bratři (J. Otto, 1934)
  • Huxley, Aldous - Co ty budeš dělat? Otázka tvořivého pacifismu (Václav Petr, 1937)
  • Seton, Ernest Thompson - Ze života severních zvířat, I.-V. díl (Nakladatelské družstvo Máje, 1937-1938)
  • Seton, Ernest Thompson - Katug, dítě sněhu (V. Petr, 1940)
  • Seton, Ernest Thompson - Stopami Černého vlka (Státní nakladatelství, 1945), II. vyd. (SN, 1946)