Kmenové zřízení, 1969 (kniha)

From thewoodcraft.org
Revision as of 13:38, 16 April 2019 by Keny (talk | contribs) (Založena nová stránka s textem „__NOEDITSECTION__ {{Vsuvka| {{:Kmenové zřízení}} }} {{pages|kz-69.djvu}} {{references}} Kategorie:Archiv Kategorie:Literatura Kategorie:Lit…“)
(diff) ← Older revision | Latest revision (diff) | Newer revision → (diff)
Jump to navigation Jump to search

Kmenové zřízení, je klíčové organizační schéma, kterým se liší woodcrafterská organizace od všech ostatních organizací.

Když Seton inicioval vznik prvního kmene, neuvažoval nad tím, že by jednou mohla vzniknout nějaká zastřešující organizace, jakou je dnes Liga lesní moudrosti. Zpočátku to pro něj byla jen hra. Hra na indiány. Proto se ostatně také první knižní vydání svitku březové kůry jmenuje How to Play Indian[1] (Jak si hrát na indiány). Proto zvolil jako základní organizační jednotku kmen[2], v jehož čele měla stát skupina demokraticky zvolených náčelníků z řad členů, a hlavním náčelníkem coby nejvyšší autoritou. Ten si mohl jako svého rádce (medicin-mana) vybrat libovolnou dospělou osobu. Z textu je zřejmé, že Setonovou cílovou skupinou byli tehdy především chlapci ve věku od 8 do 18 let.

I když o několik let později tvrdil, že …, I gave them an impromptu code and constitution, prepared previously with the help of an expert lawyer. (v článku pro magazín The Outlook 1910), faktem je že teprve ve Svitku z r. 1906 soubor uvedených pravidel připomíná ústavu a je zastřešen názvem Tribal constitutionKmenové zřízení.

1920

Právě onoho roku se objevil v rámci Seifertovy knihy Přírodou a životem k čistému lidství, 1920 první nástin české verze woodcrafterského kmenového zřízení. Seifert, který psal tuto knihu jako základní příručku pro členy Junácké obce Psohlavců, se pokusil použil nejenom skautskou terminologii, ale i organizační schéma Baden-Powellovy organizace. Nicméně je zřejmé, že za ekvivalent Setonova kmene považoval Družinu – skupinu od 3 do 15 členů, bez rozdílu věku, která si demokraticky volila ze svého středu vůdce.

Družina, organizačně nezávislá jednotka, se mohla za účelem vzájemné spolupráce spojit jinými družinami do tzv. jednoty. Všechny (jednoty i družiny) zastřešovalo ústředí, kde byla každá organizační jednotka – samostatná družina či jednota – zastoupena jedním důvěrníkem.

Tento český organizační model se v zásadě kopíruje dodnes. Podle současné terminologie, je v rámci LLM ekvivalentem Seifertovy družinyrod, jednotykmen a ústředí, které volí náčelnictvo – se dnes označuje jako sněm zástupců[3].

Náčelnictvo, které bylo volené ústředím (sborem důvěrníků) na jeden rok (tj. do příštího sněmu obce) tehdy představoval:

  • starosta
  • náměstek starosty (jednatel)
  • hospodář
  • pokladník

1922

Po navázání osobního kontaktu se Setonem, založila woodcraftersky orientovaná část Psohlavců, pod Seifertovým vedením českoslovenou Ligu lesní moudrosti, původně pod názvem Zálesácká liga Československá - The Woodcraft League of Czechoslovakia, který se krátce poté co Seifert vydal pro její potřeby útlý svazek pod názvem Základy kmenového zřízení, změnil na Liga lesní moudrosti - The Woodcraft League of Czechoslovakia

Organizační struktura se od toho co Seifert uvedl r. 1920 liší tím, že mezi Ústředí a družinu zavádí další organizační články. Zcela novým organizačním prvkem, o jakém Seton nikdy ani neuvažoval, jsou osamělí členové – stráže – členové woodcrafterské organizace, co nemají ve své blízkosti dost spřízněných duší, aby mohli vytvořit družinu.

Rozdíl je také v tom, jak si měla zvolit svého vůdce družina. Ta již nevolila za vůdce autoritu ze svého středu, ale někoho ze seznamu zkušených a uznaných vůdců kmene[4]. Nově založenou družinu tak měl, alespoň dočasně, vést zkušenější woodcrafter. Výchozím předpokladem pro založení kmene byla existence minimálně dvou družin[5].

Jednota měla být nově seskupením několika kmenů z blízkého okolí, ale prakticky se jednalo ve většině případů pouze o synonymum pro kmen. Rozdíl byl pouze v tom, že na rozdíl od kmenového náčelníka, měla být starostou jednoty vždy osoba plnoletá.

V organizačním schématu byl ještě jeden článek – župa, která měla sdružovat kmeny a jednoty s určité oblasti (dnes bychom řekli kraje, či okresu)

Toto kmenové zřízení doplnil po ideologické a metodické stránce r. 1925 Seifertem sepsaný Svitek březové kůry 1925 (kniha).

1946

Po 2. světové válce se rozhodli zástupci obnovené Ligy československých woodcrafterů vytvořit aktualizovanou verzi Svitku březové kůry, jehož součástí mělo být i přepracované kmenové zřízení[6]. S ohledem na zcela marginální počet členů LLM však byla tato publikace cílena pouze na kmeny.

Za zmínku stojí pouze informace, že právě zde byl poprvé uveden český překlad Setonova vyprávění o založení prvního woodcrafterského kmene, které pocházelo pravděpodobně z angl. originálu jeho životopisu[7][8], publikovaného v USA r. 1940.

1969

Oficiální poválečná existence LLM neměla dlouhého trvání. Iluze, že by snad mohli woodcrafteři nějakým způsobem působit v rámci ČSM (Československý svaz mládeže) vzala brzy za své. Oficiálně Liga svoji činnost ukončila r. 1948. Skalní woodcrafteři se však i nadále scházeli a doufali, že přijdou lepší časy.

Koncem 60. let se zdálo, že ty časy už jsou zde. Bývalí woodcrafteři Milouš Stárek - Mahykan, spoluautor kmenového zřízení z r. 1946, za přispění Vladimíra Kysilky - Losa připravili jeho aktualizovanou verzi, která vyšla pod názvem Kmenové_zřízení,_1969_(kniha) pro interní potřebu Klubů lesní moudrosti, které vznikaly[9] pod záštitou ČTU (České tábornické unie).

2011

Vyšlo zcela nově zpracované Kmenové zřízení[10], které reflektuje reálné zkušenosti 10 let od obnovení LLM.

Jak to bude dál?

Během let co uplynuly od r. 1902 lze říct, že základem woodcrafterského hnutí jsou osamělé stráže. Jednotlivci společných zájmů, kteří se sdružují do volných seskupení, ze kterých za příznivých okolností vznikají organizované kmeny či rody, ze kterých se – opět za příznivých okolností stávají rodinné kmeny, popř. volně organizované skupiny rodin, jejichž členové starší 15 let[11] mají z hlediska organizace statut stráže.


  1. Seton v tomto vydání Svitku uvedl konkrétní indicie, které potvrzuje i jeho vyprávění o vzniku prvního kmene woodcrafterských indiánů. Takže víme, že si první kmen Sinawoy zvolil za své totemové zvíře Modrého bizona a jeho prvním náčelníkem se stal Loraine M. WoodDeerfoot. Přehled woodcrafterů z tohoto raného období naleznete v rámci Kategorie:Seton Indians.
  2. Kromě výrazu tribe (kmen) Seton užívá ve stejném smyslu také band.
  3. https://www.woodcraft.cz/download/cojellm/stanovy.pdf
  4. U zcela nové družiny tak musel být alespoň jeden člen uznán nejbližším kmenem, či zástupcem náčelnictva za vhodného vůdce. To byl zřejmě důvod, proč vyhledali r. 1922 chlapci z družiny "Děti vatry" (budoucí kmen Blesku (Kunčičky)) Františka Čermáka z kmene Strážci lesa.
  5. Proto byl oficiálně kmen Blesku (Kunčičky) založen až k 1.1.1926, kdy vznikla třetí, dívčí, družina "Lesních dívek". V kmenovém zřízení z r. 1922 bylo doporučeno, aby kmen sdružoval maximálně 5 družin a celkový počet jeho členů nepřekročil 50.
  6. Ke stažení také na oficiálním webu LLM.
  7. Ernest Thompson Seton:Trail of an Artist-Naturalist: The Autobiography of Ernest Thompson Seton, Charles Scribners Sons, New York, 1940.
  8. Autorem překladu byl pravděpodobně Míla Vavrda - Minehaha, který ho vydal později ještě dvakrát. V aktualizované verzi kmenového zřízení r. 1969 a naposled r. 1979, formou samizdatu – poté co tuto kapitolu vyřadili z jeho překladu Setonova životopisu. Ten vyšel r. 1977 pod názvem "Cesta životem a přírodou" (v nakladatelství Orbis).
  9. Kromě stráží, byly během roku 1969 zaregistrovány 3 kluby v Praze, 1 v Havlíčkově brodě a 1 v Brně.
  10. Viz prezentace v PDF
  11. Rozdíl u stráží mladších 18 let je v tom, že nemohou na sněmu zástupců zastupovat skupinu stráží.



1)

Kmenové zřízení

Svitek březové kůry

kniha 1

Vydala Česká tábornická unie

Praha 2) SVITEK BŘEZOVÉ KŮRY

Kniha 1

Kmenové zřízení lesní moudrosti

— Pro vnitřní potřebu —

Vydalo metodické vedení Klubů lesní moudrosti při Nejvyšší radě České tábornické unie

1969 3)

Vypracovali 
Hehun, Wajikani, Mahykan, Minehaha, Hukvim

s použitím knih :

Miloš Seifert : Kmenové zřízení
E.T.Seton : Vudkraft
Birch Bark Roll of Woodcraft /Organization Section/
Časopisy LČSW : Vatra
Hlasatel
Přepracovali 
Mahykan a Los 1968, 1969

s použitím knih:

E.T.Seton : Duch lesů
E.T.Seton : Dvanáct tajemství 1esa
E.T.Seton : Vudkraft
E.T.Seton : Indián
E.T. Seton : Rolf zálesak
Miloš Seifert : Svitek březové kůry
H.D.Thoreau : A List of Indian Words v knize
The Maine Woods

4)

POSELSTVÍ ČERNÉHO VLKA.

Smrkovým lesem se vine podél tichého proudu stezka, po níž chodí pít zvěř, Je kryta hradbou olší, vroubícíh širou vodní hladinu. V trávě svítí za šera sedmikrásy jako bělostné hvězdičky a v horkém poledni tě přijme do svého stínu skála, jejíž okolí je stále naplněno ptačím švitořením.

Rád jsem přijal její pohostinství, kdykoliv mi okolnosti dovolily, ale dlouho mi zůstával ukryt přístup k jejím tajemstvím a nikdy bych jej nebyl vypátral, kdybych nebyl našel vůdce. Chodíval jsem s lačnou duší, naplněn bolestí a smutkem, doufaje, že tajemství objevím, a zároveň stíhán pochybnostmi, zda mi nezůstanou navždy utajena. Jednoho dne se mi zjevila podivuhodná bytost. Nebylo pochyb o jejím vysokém věku, přesto však se zdála velmi mladá, svěží a pružná a její oči zářily dobrotou.

Oslovila mne: "Vítám tě, hledači. Poznala jsem, s jakým úsilím hledáš stezku a vím, že budeš milovat všechno, co na ní nalezneš. Proto ti chci ukázat cestu, která vede k tisícům radostných přátelství a na níž tě čeká dvanáct tajemství lesa, zdravá sluneční záře, radost z hluboké vody, odvaha za noci, dobrodiní deště, 5) příběhy stop, hojné vědomosti, znalost ptáků podle zpěvu — posilující věci, jimž se ve škole nikdy nenaučíš, tvé vlastní malé království, jež odpovídá tvým silám a úplně ti náleží.

To všechno ti nabízím za tvou vytrvalost, ale s touto podmínkou: kdykoliv objevíš pohostinství stromu, smlouvu mezi včelou a květinou, platnost některého tajemství, význam chvilek strávených u močálu nebo přátelskou tvář rybníka za letního horka, musíš všechny své objevy svěřit někomu z těch, kteří upřímně hledají cestu lesa, aby se zlato, jež ti bylo svěřeno, neproměnilo v tvých rukou v bláto — neboť ti, kdož nabyli síly a poznání, nesou s nimi i odpovědnost."

Nuže, slyš, hledači lesních tajemství, táž čarovná víla na tebe čeká na jaře tam za břehem s kočičkovým vrbovím, v létě mezi olšovými květy, i později, když močál zrudne javorovým listím. Tato víla, zosobněný Duch divočiny a lesní moudrosti, ukáže ti cestu, jsi-li stavěn z dobrého dřeva. Ona mi přikázala napsat tuto knihu, abych tak splnil slib, který jsem jí dal více než před čtyřiceti lety, když přede mnou rozhrnula křoví, abych spatřil strom, hořící plamenem tvůrčí myšlenky. Nepotřeboval jsem pobídky k napsání svých poznatků, protože neznám větší radosti než ukázati jiným věci, jež pro mne tolik znamenají. Snad i ty pochopíš jednou, 6) že jsou nejlepšími a nejtrvalejšími věcmi života a poznáš, proč jsem napsal ve Dvou divoších:

Protože jsem poznal trýzeň žízně, vyhloubil
jsem studnu, aby i jiní mohli z ní pití.

Ernest Thompson Seton — Černý Vlk (v.r.) 7) JAK VZNIKLI PRVNÍ JUNÁCI LESNÍ MOUDROSTI — "WOODCRAFT INDIANS"

Rok 1900 byl pro mne sťastný tim, že jsem mohl uskutečniti sen svého života - sen, jenž jest společný devíti lidem z desíti. Měl jsem jmění a naskytla se mi příležitost koupiti malou opuštěnou farmu nedaleko Nového Yorku. Stal jsem se tak majitelem divokého lesa a kopci, skalami a stromy, několika malých lučin a krásného potůčku, jenž vtákal do bažinaté olšany. Bažinu jsem proměnil v jezírko a udělal jsem z toho krásného místa ráj ptactva a divokého života.

Vystavěl jsem prostou chýši a kolem pozemku jsem postavil neproniknutelný drátěný plot tři metry vysoký a nahonře opatřený ostnatým drátem.

Tam jsem chtěl ztráviti většinu svého života a pokusiti se o pěstění a chov mnoha zvířecích druhů. Jásal jsem, že mám svůj divoký les. Měl jsem za to, že jsem jeho majitelem.

Avšak kluci v sousedství byli jiného názoru. Byl jsem vetřelec, cizinec. Ohradil jsem území, kde oni po celé generace sbírali oříšky, potulovali se, dělali ohníčky a pásli. Znemožnil jsem všem obyvatelům v okolí chodit sem střílet — bývali tu totiž bažanti a veverky. 8) Chlapci mi vyhlásili válku. Rozhodli se, že mne vystrnadí. Rozbili mi plot, zabili mi zvířata, malovali sprosté obrázky na moje vrata.

Po celé léto jsem musel opravovat plot, nahrazovat zvěř a znovu natírat vrata. Myslel jsem, že trpělivou nevšímavostí zvítězím. Avšak nemělo to patrného účinku. Noční pustošení se opakovalo.

Jedné soboty pozdě v létě, když jsem právě byl zaměstnán malbou spousty obrazků, slyšel jsem, jak tlupa kluků se blíží. Šel jsem k nim a řekl jsem : "Nevím, noší, kdo pomaloval má vrata a nechci to ani věděti. Avšak víte-li to vy, řekněte mu, prosím vás, aby toho nechal. To mu nikterak neposlouží. Musím vrata stále znovu natírati a bylo toho už víc než dost."

Kluci se chechtali, vtipkovali, hvízdali a šli dále.

Druhý den ráno vrata, kůly a blízké stromy a skála byly pomalovány novými urážlivými a neslušnými malbami a nápisy zaměřenymi proti mně. Bylo zřejmo, že jsou výplodem jedné ruky. Takové obrazy a nápisy by ani noviny neotiskly.

Poznal jsem, že neodpírati by bylo chybou.

Měl jsem v městě řadu přátel, kteří také měli venkovská sídla. Jeden z nich, zkušený muž, mi radil: "To je docela jednoduché, co s kluky: schytejte je a pošlete nejhorší z nich do vězení." 9) Tato rada mne trochu zarazila. Odpověděl jsem : "Vpáliti znamení zločinu za chlapecké šprýmy. Udělati z řady chlapců vězně za něco, co jsem v jejich věku snad dělal také. Nikoli. Neodporování a osobní domluva se mi neosvědčila. Pokusím se o něco jiného. Začnu s trochou hypnotismu".

Vyznám se tak trochu v chlapcích; jsem sám vlastně skoro chlapec. Chlapec je jeskynní človek do svých šestnácti nebo sedmnácti let. Jest v této době v období kmenového života. Loyálnost ke svému kmeni nebo tlupě jest jeho vlastním náboženstvím a daleko převažuje každý vztah k církví nebo státu. Britové v Indii a Římané se pravidelně smluvili s divokými národy, s kterými měli co činiti jednoduše a bez námahy tak, že jednali prostřednictvím jejich náčelníků. Tímto plánem se budu řídit."

Brzy potom jednoho jitra jsem šel do vesnické školy a žádal jsem učitelku, mohu-li k hochům asi na pět minut promluvit. Odpověděla: "Zajisté".

I řekl jsem: "Nechť všichni chlapci starší dvanácti let vstanou." Asi tucet jich vstalo. — "Jsou zde dnes všichni?" ptal jsem se. — "Nikoli." Tři chyběli.

"Dobrá. Tp jest právě dobré číslo. Nuže hoši", pokračoval jsem, "zvu vás, vy kteří stojíte a ty tři, kteří tu dnes nejsou, abyste přišli do indiánské vesnice v mém sídle, příští pátek po škole. Budeme tam spolu tábořit od pátku až do pondělí, než začne zase škola. Budu mít čluny, kanoe, stany, typí v dobrém stavu, 10) slamníky napěchované slamou, dosti dříví a jídla, co hrdlo ráčí. Vezměte si každý jen dvě pokrývky a pamatujte, nechci abyste měli střelné zbraně, sirky, tabák nebo kořalku. Přijdete tedy?"

Odpovědí bylo nanejvýš výmluvné mlčení — ani nejmenšího hlasu odpovědi.

To mne zlobilo. Věděl jsem, že byli v mé Indiánské Osadě, když to bylo zakázáno. Snad neporozuměli pozváni, i opakoval jsem "Upozorňuji, že nebude vám třeba nic platiti. Budete mými hosty. Hezky si spolu zatáboříme."

Zase žádné známky souhlasu ani pochopení. Dvanáct zarputilých, zamračených a podezíravých chlapců. Opakoval jsem své pozvání. "Žádný z vás nechce přijít do lesů a zatábořit si? Když všeho se mu dostane a nic nebude muset dělat, jen se dobře bavit?".

Zase žádná odpověd, ani pohled, jenž by byl známkou pochopení. Byl jsem zaražen. Kdyby byli řekli: "Nikoli", nebo položili snad nějakou otázku, byl bych věděl, jaká je situace. Avšak kamenná zeď mlčení byla zklamáním. Ve své rozpačitosti vybral jsem si štíhlého, hezkého hocha se zářícíma očima, jenž mi byl nejblíže a oslovil jsem jej přímo: "Nechtěl bys ty vypravit se do lesů — všechno by bylo připraveno a neměl bys nic na práci, než se bavit?"

Jediná jeho odpověd bylo přikývnutí. Nyní jsem oslovil druhého a třetího. Po každé dostal jsem jen více méně 11) opatrné přikývnutí. I spokojil jsem se s tím, předpokládaje, že tito představují dav. Pak se slovy: "Pamatujte tedy, příští pátek po škole," jsem odešel, abych vykonal přípravy.

Všechny stany, čluny, kanoe byly dány do nejlepšího pořádku. Byly opatřeny postele se slamníky, hojnost paliva, různé nářadí ke hrám a dostatek dobrého jídla byl zajištěn — nejen pro dvanáct hochů, které jsem viděl, ale pro osmnáct nebo dvacet, kteří by mohli přijít. Posléze jsem si opatřil také muže k vaření a výpomoci. Všechno bylo připraveno na čtvrtou hodinu odpolední v pátek.

Kuchař a já jsme čekali, avšak žádný hoch nepřicházel. Čtvrt na pět, a ani jeden chlapec. Půl páté — nikoho tu. Tu kuchař, kterému se ten žert nelíbil, pravil: "Povídám vám, z těch kluků mít radost nebudete. Jediné dobro, které byste jim mohl prokázat, by byl řemen, který by dobře přilehl na patřičné místo."

"Nikoli", řekl jsem, "to jsem viděl zkoušet vícekrát a nikdy jsem neviděl, že by z toho vzešlo něco dobrého."

Čekal jsem, stávaje se stále nervosnější a neklidnější.

O páté hodině se náhle u hlavního vchodu strhl rámus a smích a chlapci přicházeli všichni společně — ne dvanáct, které jsem viděl, ne patnáct, které jsem pozval, ne osmnáct, pro něž jsem se zařizoval — ale čtyřicet dva, 12) každý nesl s sebou své dvě staré pokrývky. Zdálo se mi, že se nepřestanou hrnouti do táborového kruhu.

Ježto to byli Yankee-ští hoši, přemohli svou hloupou ostýchavost v pěti vteřinách a prvá jejich otázka byla: "Pane, můžeme hulákat?".

"Hulákat? Ano, třeba si plíce vykřičte, libo-li." A dali se do toho. Sousedi mi pak říkali, že je bylo slyšet na dvě míle daleko.

Druhá otázka byla: "Smíme si svléknout šaty?" "Zajisté, všechno dolů." A bylo mi velmi milé, když jsem je viděl svlékati se a skákati do jezírka, neboť tam nemohli nadělati žádné škody, kdežto kdyby se byli tahali po lesích, nevím, jak by to bylo vypadalo.

Bylo to, jak bych si byl pozval nějaké divochy, ale nazí hoši nemohou zapálit les nebo nějak příliš poškoditi majetek. Byla to pouze část toho, co se mělo díti. Chtěl jsem, aby zvířecí energie se projevila nejdříve. Když bylo šest hodin, začalo se stmívati. Chlapci byli unaveni a hladoví. Táborový ohníček už plápolal. Kuchař svolal divochy.

Hoši přišli pohromadě do tábora, oblečeni a hned podle slov Písma: "Přišli a jedli." Ó, jak jedli. Takové štěstí je škoda si nechat ujít; doma tak dobrých jídel neměli. Nacpali se jako dvaačtyřicet hroznýšů, slupnuvše za jediný ten večer všechno jídlo, jež bylo připraveno až do pondělka. Na štěstí příští den byla 13) sobota a mohli jsme se znovu zásobiti.

Tábor sa cpal jídlem od šesti do sedmi; poté unaveni, nasyceni a šťastni rozložili se kolem plápolajícího ohně, připraveni k nové klidnější zábavě. Věděl jsem něco o divoších a chlapci také něco. I zeptal jsem se: "Mám vám něco vyprávěti?"

V odpovědi bylo více žádostivosti než zdvořilosti, ale byla pochopitelně upřímná: "Řekl jste, tak vystupte a začněte."

Když mi to bylo milostivě dovoleno, postoupil jsem dopředu. Vyprávěl jsem jim o Indiánech a životě v prerii, stále crescendo, až se mi podařilo vzkřísit romantiku Cooperových románů a vystupňovat ji v glorifikací Rudocha. Mezi tím jsem pozoroval své hochy. Přál jsem si, aby všichni byli vyprávěním zaujati, sledovali vše a nebyli ospalí.

Asi v osm hodin přestalo hašteření a poznámky větších hochů; menší, kteří byli blízko mne, ani zdaleka nebyli ospalí. Skupina se tísnila více a více ke mně. Viděl jsem, jak v očích těch, kteří byli blízko, se zajiskřilo, když jsem vyprávěl dramatickou příhodu o vyzvědači v nepřátelském táboře, jak nabyl slávy pro své výzvědy. Když jsem povídku skončil, viděl jsem na jejich tvářích rozechvění silného zájmu; cítil jsem jejich lítost, že vznešený Rudoch odešel dříve, než se narodili. Ta tam byla jejich ostýchavost přede mnou jako cizincem.

Podle mého soudu dostavil se vhodný psychologický 14)

Stopař Zvěd
Lovec Velký lovec
Sagamor Velký sagamor
Sachem Velký sachem

15) okamžik. Po vhodné přestávce, jež následuje za zdařilým vrcholením, řekl jsem přemítavě: "Hleďte hoši, jak si představujete toto táboření — jako nějaké setkání — nebo máme to dělat po indiánském způsobu."

Byla ovšem možná jediná odpověd v ovzduší, jež jsem vyvolal — "Ó, Indiáni, na mou duši my, jsme Indiáni."

"Dobrá, i mně je to po chuti," řekl jsem. "Nuže pamatujte, my tvoříme knen. Každý bojovník má hlas. Nejdříve musíme zvolit Velkého náčelníka."

Tu ukázali prvou známku zdvořilosti. "Zajisté; že vy jím budete," byla rychlá odpověď, jež beze vší pochyby zrodila se z právě vzniklého vztahu sympatie.

Avšak já ji hned potlačil. "Nikoliv, to nedělejte," odpověděl jsem. "Já nejsem náčelníkem. Jsem medicine-men. Za náčelníka potřebuji někoho z vás."

Nyní bylo dvaačtyřicet nápadníků na tento úřad a každý měl nejpřesvědčivější důvody, proč jeho zvolení je jedině možné. Hašteření rostlo ve rvačku, až jsem řekl: "Počkejte, můžeme to snadno rozhodnouti jinak. Který hoch zde přemůže všechny ostatní."

"Ó, to by nebylo spravedlivé," zvolala rozhořčeně část z nich. "Hank Martin přemůže všechny. Jest starší a větší a silnější než každý z nás."

"Nuže, jestliže Hank každého dovede spořádat, je to v pořádku. Ale snad některý chlapec zde si myslí, ze nabije Hankovi." 16) "Ano, já. A právě teď," povstal jiný silný hoch, statný výrostek, avšak jiného ražení.

"Výborně," zvolal jsem. "Jsem rád, když to vím. Teď to nebudeme zkoušet, ale někdy jindy."

Nyní jsem předvedl oba před voliče. Martin dostal snadno většinu; jeho vůdcovství bylo nesporné. Ó, jak mi srdce skleslo, když se jednalo o Hank Martina. Byl to šestnáctiletý ramenatý hoch s hranatou sanicí, šedýma očima, silný jako mladý býk, energický, samostatný a nebojácný — byl by mne mohl poraziti v prvním kole. Byl to však "nejhorší kluk z kraje". Byl všeho darebáctví schopen, jeho činy už přestávaly býti klukovskými výstřelky, začínaly být zločiny. Jeho otec byl majitelem krav a Hankovým zaměstnáním bylo obcházeti s mlékem: To mu dalo mnoho příležitostí k darebnostem, které si nedal ujíti, Docela dobře jsem věděl, že Hank byl ten umělec, který mi pomaloval dveře. Děsil jsem se Hanka Martina. Nyní nesporně byl zvolen vůdcem družiny. Vládl po svém božském právu a stejně nebeském právu. Chtěje své politice zůstat věren, musím ho získat pro sebe.

Obyčejně se stává, že "zlí" hoši jsou prostě dobří hoši, překypující silou nebo svedení s dobré cesty, kteří předstírají, že jsou jiní než vlastně jsou, a chcete—li je ovládnout, musíte je přimět k tomu, aby odložili svou masku.

Doufaje, že tomu tak může býti v tomto případě, vzal jsem Hanka stranou a řekl: "Podívej, Hanku, kamarádi tě zvolili Velkým Náčelníkem kmene. Pamatuj, že to není pouze pro dnešek a zítřek a nejbližší dny. Chceme si udržet kmen 17)

celý rok i déle, doma i venku, jako jakýsi klub, tak dlouho, dokud chlapci budou mít o něj zájem. Máš se stát vůcem těchto mladých chlapců. Doufám, že jsi natolik […]em, abys je nepřivedl do nesnází."

Odpovědě1: "Nikoliv, neprovedu nic takového."

To byla ovšem jen slova, a možná, že nic více. Nemohl jsem se o jejich závažnosti přesvědčit. Nicméně jeho matka mi vyprávěla dlouho potom, že to něco znamenalo. Mark nikdy před tím nebyl osloven dospělými jako důležitá osoba; a to se mu zdálo novou a milou zkušeností. Chopil se své nové odpovědnosti a díval se ji v tvář jako muž.

O tom jsem se však dověděl v pozdějších letech. Zatím […]e byli hotovi s jeho volbou. Neobyčejně tlustý hoch zaujal můj zrak. Bylo mu zřejmě kolem čtrnácti, avšak vážil dvěstě a dvacet liber. Obrátil jsem se k chlapci vedle a otázal se: "Kdo je to?“ Odpověděl: "To je Tom Sewit."

Pomyslil jsem si: "Tohle jméno si budu pamatovat s tou osobou, která je nosí."

Teď jsem vyzval k jmenování druhého náčelníka. Najednou všichni vykřikli: "Tom Sewit, Tom Sewit."

Jistě jsme nepotřebovali tlustého chlapce. Potřebovali jsme siláka, i nevšímal jsem si toho, až slabý hlas vedle řekl: "Tom Barney". Tom Barney nebyl nic zvláštního, ale byl lepší než tlustý hoch — "přístav v bouři".

Řekl jsem: "Řekl jsi, Tom Barney jest hoch pro toto […]o. Kdo jste pro Toma Barneye, ruce vzhůru." Pět rukou se zvedlo. "Všichni, kdo jsou pro Toma Sewita." Třicet rukou se objevilo – celý les. Opatrně jsem je počítal, 18) poněkud rozpačitě. Najednou jsem si povšiml, že jeden hoch zvedá obě ruce. "Tady," řekl jsem, "se podvádí. Zvrátili jste celou tuto volbu. Musíme to zkusit znovu."

Spustil jsem vřelou řeč pro Toma Barneye, uváděje všecky důvody, které jsem si mohl vymyslit pro jeho zvolení, avšak, rozumí se nemohl jsem zahanbit soupeře, ježto tu seděl. Pak jsem svou vlastní kandidátku dal napřed, abych strhl nerozhodné.

"Teď," povídal jsem; "hlasujte poctivě. Všichni, kdo jsou pro Toma Barneye jako druhého náčelníka, ruce vzhůru." K mému podivení jen dvě roce se zvedly – Barneyova a jeho bratra. "Všichni, kteří jste pro Toma Sewita." Čtyřicet rukou se nyní objevilo. Nebylo o tom nejmenší pochyby. Velmi nerad jsem oznámil, že Sewit byl zvolen. "Tome Sewite, pojd dopředu a slož slib úřadu druhého náčelníka." Tom vystoupil vpřed. k mému podivení nebyl vůbec tlustým hochem. Byl to omyl, do něhož jsem upadl náhodou. Sewit byl svalnatý hoch, který se mohl odvážit zápolit s velkým náčelníkem, bylo-li třeba a docela se hodil na své místo.

Nyní jsme zvolili třetího vůdce a Radu dvanácti. Mezi nimi jsme jednoho zvolili strážcem táborového ohně, jenž jediný zažíhá oheň, kronikáře a strážce wampumu (hospodáře). Konečně já jsem se dostal do spolku jako medicine-man. Ostatní ovšem byli prostými vudkraftery[1]. 19) Když byla organizace provedena, dal jsem jim zákoník a ústavu — kterou jsem před tím pečlivě pripravil se zkušeným právníkem. Pamatoval jsem v ní na všechny případy, které nejsou obsaženy v zákoníku země. Náš zákon zakazoval vzpouru proti radě, střelné zbraně v táboře; zakládání divokých ohníčků, kouření, pití lihovin, hubení zpěvných ptáčků a veverek, porušení řádu her, míření zbraní na kohokoli; a prohlašoval rytířství, laskavost, odvahu a čest hlavními ctnostmi.

A_nyní jsme se shodli na tom, co mělo nabýt dalekosáhlého významu pro chlapce ve vsi: pro mne a pro tisíce hochů jinde.

Přijali jsme toto heslo: "To nejlepší, co měli nejlepšího Ihdiáni." Cokoli je malebné, dobré a zdravé v životě Indiánů, toho použít.

Hoši chtěli nosit pera. Řekl jsem: "Zajisté, ale pamatujte, po způsobu Indiánů. Dobrý starý Indián nestál právě o každé pero, které mohl sebrat a strčit si do vlasů; každé pero bylo uděleno Radou jako ozdoba za nějaký čin. Navrhnu vám sto činů, které každého z vás oprávní k nošení pera."

Podstatné bylo, že moje stupnice měla být národní a absolutní, nikoli pouze pro soutěž. Tak přijímaje za své 20) vítko neškoleného siláka, udílel jsem pero za vše, _ 17 _ mě co Obyčejně vyžaduje nejvyššího výkonu, např„: všichni, kdo ujdou čtyři míle za hodinu nebo běží 100 yardů za jedenáct vteřin. Jediné lehké bylo plavánín Všichni, kdo dovedou plavat 100 yardů, bez ohledu na to, jak pomalu, dostávali pero za plavání. VV druhém oboru, v tábornictví, udílel jsem pocty všem, kdo.dovedli správně jmenovat dvacet pět stromů, padesát květin, padesát ptáků atd. Vymyslil jsem hru zvanou "lov jelena" , v níž slaměná napodobenina jelena byla vyhledáno podle stop nebo papírků či zrn (později ocelových stopovacíoh že— _ lízek na botách) & ostřelováno šípy; Ústíhání nepřátelské— ho zvěda", "honba na medvěda", "lov králíka", "lov kopím na velkého medvěda", “zkouška bystrozraku & dalekozrakosti", To vše bylo pečlivě připraveno a úplně strhovalo bez— próstřední zájem těchto velmi primitivních mladých osob. Z každé stránky toho schéma přinášelo něco zdravého, ne— bot byla v něm malebnost, učilo chlapce, aby se semi spravovali & dávalo jim určité úkoly, jež mají vykonat; avšak kromě toho nikdy neopomíjelo přirozené sklony di— vochovy, chtivosti - která vždy ovládala jeho smysl. By— lo ho Použito jako vnady, popudu & hybné síly, aby tito hOŠí byli přivedeni na jiné cesty života a myšlení. Ú3pěch tohoto schématu daleko překonal moje očekává— ní. Hrubí & divocí hoši se mohou postavit proti učiteli & Vysmát se mínění starších, avsak nemohou zlehčit veřejné mínění své tlupy, vzdorovat kamarádům, kteří dovedou & mOhOU udělit po zásluze trest. 21) Podle těchto směrnic jsme spolu hráli hru, a když bylo pondělí ráno, místo dvaačtyřiceti mladých vyvrhelů, co mě prováděli všemožná rošťáctví, jsem měl 42 spolehlivých přátel. A mám je ještě všecky — kromě čtyř, kteří složili své kosti ve Francii.

Konec konců se ukázalo, že nebyl z nich ani jeden špatným chlapcem. Všichni se obrátili a dnes jsem dobrými občany. Hank Martin má velkou garáž a autodopravu. Malý darebáček, který zpronevěřil vklady, je nyní pokladníkem místního sboru celonárodní organizace. Malý patolíza1, který roznášel klevety a pomluvy je státním nadvládním města. Tlustý hoch, který nedovedl nic jiného než plavat, je správcem velikého natěračského závodu v blízkém městě. Chlapec, který ukradl paštiku, je nyní předsedou obchodního výboru,

Ani jeden nesešel z cesty. Všichni si dobře vedli. Nevím, co by se bylo stalo, kdybych byl použil násilné – vojenské — metody místo vývojové, vudkrafterské cesty.

Ernest Thompson Seton 22) HISTORIE SETONOVA HNUTÍ

Celý Setonův život byl zasvěcen přírodě a mládeži. Toto jeho životní určení ho provází od samého mládí. V dětství zakusil marnost touhy po životě v přírodě, pro kterou mu tvrdili - a on tomu věřil — že je nezbeda.

Později však poznal, že byl pouze zdravý, normální chlapec, bouřící se proti nezdravému, abnormálnímu okolí. Přál si, aby všem chlapcům a děvčatům pomohl k ráznému přelomu věcí, které on tak pomalu a bolestně zdolával. Rozřešením této otázky byla i idea lesní moudrosti.

V Torontu jako čtrnáctiletý chlapec založil roku 1874 klub Robina Hooda, kde se snažil uplatnit své romantické myšlenky v kruhu stejně smýšlející mládeže. Klub se udržel jen dva roky, ale od té doby se množí literární příspěvky Setonovy do různých časopisů a jeho jméno se stává známějším. Seton začíná pracovat s tvrdošíjnou houževnatosti a důsledností. Jeho myšlenky se vyhraňují a dostávají pevný tvar. Hledá jen cestu, jak nejpůsobivěji proniknout k mládeži.

Historicky významný je rok 1898, kdy se Seton setkal s Rudyardem Kiplingem, jenž byl jeho myšlenkou práce s mládeží úplně získán. Když se mu Seton svěřil se svými starostmi a obtížemi, doporučil mu, aby šel k mládeži románem poutavě a přesvědčivě napsaným spíše než suchopárnou příručkou. Tak vznikli "Dva divoši" a "Rolf zálesák".

Po uveřejnění článku v "Ladies Home Journal" v květnu 1902 tvoří se hnutí lesní moudrosti WOODCRAFT INDIANS (vudkrafterští Indiáni), jehož zastánci 23) - 20 * ,twářelí kmeny; dále se volně spojující v liguo Seton " . $i+om využil své znalosti Indiánů „ drivějších obyvam 31 země, ve které žila Nezelekl se přitom předsudků : Isou dvě možnosti : Bud je pravdouy co o Indianovi na— ,vidali ti, kteří se zmocnili jeho půdy & VZali mu zdra" [, rodinu í vlast a aby pak ospravedlnili svůj lup, vy— íčíli ho jako Špinavého, prohnaného bidaka, démona kru—

stí a msty, nelidského tvora, jenž musi zemřít _ ne—

, jé pravdou, co napsal Longfellow, že to byl člověk šlechtílý svou povahou, takže by nebyl schopen ničeho ízkého & nekalého ". I když se na oba tyto názory musíme dnes divat jako & krajnosti, Indián zůstal iejménn pro mládež symbolem alného & romantického života v přírodě, ušlechtilého rdínstvi & boje proti nespravedlivému útisku, 'E.T.Seton viděl v severoamerickém Indiánovi posla ových myšlének, kterými by bylo možno ozdravit lidskou Pdlečnost po jejím úpadku vovolaném životem ve městech, řemírou pohodlí & ztrátou vztahu k přirozenému zdravé- u Prostředí. Poselství, která nám indán zanechal, jsou odle něho tato : / Byl Silný, dokud žil na slunci. Až když byl donucen e “Chýlit do domů, poklesl. Tělesnou dokonalosti doka— Zoval Pravdu svého způsobu,životu. Byl živým protes— tem Proti.životu mimo přírodu. Více než kdo jiný nám může ukázati, jak nalézti radost & zdatnost životem na volném vzduchu. 24) '2/ 3/ 4/ 5/ _ 21- Byl mistrem vudkraftu — l e s n í m o u d r o s — t i , nejstarší všech "věd", které kdysi v dávných dobách vychovávaly veškeré lidstvo. Síle, svěžest, obratnost, zručnost, odvaha & znalost přírody sou— visely u Indiána & jeho způsobem života ve volné pří— rodě'a zejména v lesích. Pro život v přírodě nám může být vzorem svým vztahem ke všemu živému. Lovy bílého muže jen pro vlastní potěšení & bezohledné ničení přírody nedovedl pochopit. Byl tělesně zdatný, vytrvalý & mrštný. Dovedl peč— livě udržovat & zdokonalovat své fysicke vlastnosti. Vážil si krásy a pečoval o ni. Krášlíl své okolí, oděv, své nářadí, nástroje i své tělo, protože vě— řil, že krása je důležitou součástí života, která má žít v nás a ve všem co nás obklopuje. Jeho pís— ně, povídky, tance, obřady, osobní chování a celý způsob jeho denního života ukazují, že pro něho krása byla nezbytná. V jeho životě nebylo problémem spravedlivě uspořá— dání společnosti. Svým životem & kmenovým zřízením dokazoval, že Společné vlastnictví přirozených zdro— jů obživy & respektování především zájmů kmene, zne— m0žňují bídu chudobu i hromadění nestvůrného bohat- ství. Civilisace & kultura bílého muže se vyvíjela V POdStatě prosPěchářsky, jeho měrou úspěchu bylo : ?kolík majetku jsem pro sebe žíska1". Kultura ru— hu ými 31 i- 25) - 22 _ dého muže byla v podstatě duchovní & sociální.Jeho mírou úspěchu ble= "kolik služby jsem prokázal svému lidu". 6/ Byl Všlkým protestem proti sobectví. Pod rozmanitými libozvučnými jmény se vyhlašuje USMCkOj*VániCSObniCh žádosti za ochranu proti „netečnosti. Dokázal, že to není nutnč,naopak Školidvé,a že to vedlo ke zločinům. Mnohé z dobrých vlastnosti rudého muže nejdeme téměř u všech ná— rodů a je samozřejmé, že i u nás můžeme čerpat také z bohatství hie— torie & kultury naseho lidu, jak od počátku propagoval zastánce hnu— ti lesní moudrosti a jeho šiřitel v Čechách Mi10» Seifert. Je vašk pozoruhodné, & zejména mladí lidé to dobře vystihuji,jak harmonicky splývají dobré vlastnosti Indiánů & volným životem v přírodě a jak výborně se osvědčují jako vzor pro mladé tdborniky. Proto se také lesní moudrosti tak rychle rozšířilo do různých organizací mládeže a z téhož důvodu již v roce 1906 spoluprtcuje se Setonem zakladatel skautingu generál Baden—rowell,který v mnohém navazuje na Setonovy Wšlenky & přebírá některé z nich.I mnohé jiné organizace leccos )řijaly —a jak i dnes můžeme pozorovat, stále přijímají - ze Sete? ova hnuti lesní moudrosti. Vykonaly tím skvělé dilo, jak oceňuje Ém Seton, jehož jediným přáním by bylo, aby si vzaly z vudkraftu ršeChn0._Seton se stal náčelníkem amerických skautů a měl zprvu v myslu Spojit obě hnutí v jedno, když vSak poznal odlišnost, věnoval © od roku l916 výhradně nově ustavené WOORDCRAFT LEAGUE OF AMERICA. Sgtonovo hnutí se rozšířilo po celém světě a hluboké kořeny za— “stilo v ČeSkoslovensku. Základy dal Miloš Seifert /1es7-1941/, “VŽ v roce 1912 založil DĚTI ŽIVĚNY. Myšlenka vudkraftu il“ . ,. lla & v r. 1915 vznikla OBEC RSOHLAVCB. Hnutí se dále vyV1Jelo 26) ..23- po přistoupení bratří ze Slovenska vzniká název ČS.OBEC JUNÁCKÁ, FSOHLAVCI - HORNÍ CHLAPCI v r. 1921 & následu— jícího roku LIGA LESNÍ MOUDROSTI. v dalším vývoji se hnu— ti ustálilo v samostatnou LIGU ČESKOSLOVENSKÝCH WOODCRAF— TEEB a Šlo vlastní vývojovou cestou, plně respaktujic práci svého zakladatele & světového náčelníka Ernesta Thompstona Setona, který v r. 1930 přijal čestné náčel— níotví Lčsw. Liga Československých woodorefterů částečně žíla ještě v ilegální činnosti některých kmenů i za poslední války a po válce ve spolupráci s některými dalšími orga— nizacemi začala před svým splynutím s Československým svazem mládeže zdárně rozvíjet. Po delší přestávce dnes rozvíjí opět svou veřejnou činnost v ĚŠŠĚŠ_ĚÉĚ9ÉÉŽŠĚÉ_ĚĚĚÉ ve formě klubů lesní moudrosti, které začínají žít samostatným životem podle kmenového zřízení, jak kdysi navrhl E.T.Seton. CÍLE HNUTÍ. Základní ideu vyjádřil Seton. Toto jest z jeho slov Viděl jsem člověka dokonalého lidství, bytost tělesně Zdatnou, člověka žijícího v přírodě, otužilého v zápase 56 živly, jemuž voda, vítr a slunce dávají síly, člověka Prostého života, moudrého cestami přírody, bystrého v radě, důstojného, zdvořilého, uctivého ke každému, člověka, jehož život je čistý, krásný, plodný, hrdinný 27) _ 24 _ . & ničím nczkalcn, Člověka odvahy, vyzbrojuného sebeovlá— dáním pro všechny okolnosti života, vždy pohotového & naplněného silným & laskavým duchem, jonž ho dnos činí žádaným & prospěšnym. Toto mojc na mysli, psal jsem o vudkraftu. To je cesta, po které jsme dsloko dospěli, & ješto není skončsnu, je možné, žos směřuje k hoře ze všech nejvyšší, , Lesní moudrost rozvíjí harmonícxy tělo, rozum, du— cha, to jcst vůlí, cit a představivost, & službu, to jest vědomí závazků vůči spoločnosti. Snaží se vytvo— řiti člověxa vs Šostrwnnóho, obozn„mor ého s atletikou, studiem přírody, pracorai lukodčlnými, táborníctvim, ceStovánim, tvářnosti & iivotcm vlasti, člověka, kte— rý dovede plavat, tančit, Zpívat, hrát hry, kreslit, jenž má rád knihy & dovodc studovat i tvořit, zná Ži- vot přírody i siolečnosti & má takové všestranné vzdě— láni & rozhled, Žc dovejc plniti úkoly společnosti na něj kladené s širokým pichlcdom & znalostí souvislosti & může se státi podle svých schopností odborníkem, kdo je Zapotřcbí. Lesní moudrost je moudrosti ŽíVOĚd, učí nás pozná— Vati PřÍPOdU, poznávati se navzájem a těší ti Sc ze spo— lcčností. Hnutí učí životu po Širym nebem, kde nejlépe vy— bud ' : ' v ; , ,. _ - “Jcme sva tela & upevnlmo sve duse, abychom monll J*tl V) - 1 , - l ' . » VPFCČ & VldouCLma cclmu a "mysllcl rukou', aby— cl .Om , . POZnÉVali ra.dostn£ cesty lesa & Zlvotu, abychom 28) o _ L5 _ se stali pány sobe samých, dívajícc sc životu v tvář, Tfipravcni činně se zúčzstniti vsech úkolů v lidské společnosti, těuíce se z xlždé zkoušky jež na nás pří— jdu, abychom byli pány silných srdcí v důstojném chré- mu těla. Zálosictví v tomto smyslu jo také dogonalou ro— „kxc?cí ve smyslu známého učení o uKtivním odpočinku tím, že vede Člověka do prostřgdí jiného než v jakém , obvykle Žije & zejmcnf tím, že ho nutí K činnostem & zážitkům neobvyklým. Lisírsc tím od jiných zyřsotů trávení volného času, a to i od nřktcrých zpřsobů po— bytu v přírodě. chnou z pot.ob organismu je i ta— ková činnost, která zatěžuje funkce, jež se během dlouhých věků vyvinuly, & Které třebas dnes do znač— né míry nahrazuje technika. Zálesíctví & tábornictví je sxutečným znovutvořením těch lidckých sil, které běžnym způsobem života moderního člověka a nejen jeho zakrňují. Přispívá k rozv0ji lidských vztahů bez přetvářky & k rozvoji citu, k poznávání ziklrdních hodnot a k účtě k pravidlím života ZdTPVéhO & mrav— » , „v , ,v, , , .. _„ neho & tim utastnoho. Jel spravnemu postOji k priro— ! Q.- (" o ochraně přírody jako cclku i jednotlivých jejich č“ v ( stí zásadně při VoCCh vztrzích, které člověk k pří— rodě má. stary Indián, postava je;né za šetonových knih, řekl : "Přišla nová, Silná věc, ktgré říkají obchod, a ta pohltí všechno krásné a nakonec lidi

“' " V „ v . . Samy. Podobne dnes kladou vedel otazku, zda lidstvo v V '" .. a . . . vv; V Drez1je stji ClVlllZaCl. Vorime, ze ano, nebot 29) s 26 : oudrOSt byla cestou, kterou se naši praotcové & m přesĚáVajíce bjt barbary, f je to cest., kterí vyšší íormě z chrání lidstvo." Věda již tuto formu lesní moudrosti n stoupilf, i když Jí t'k ne— Je třeba, abychom cestu lesní moudrosti pííjali ojí i v našem obyčejném životě, a snažili se uchovvt y volné prírody pro zdf? Tvý vývoj nPŠíich pííutích aci. Proto je jednou z hl:vnícl SOCÍÉŠSLÍ.1CSHÍ mou— i ochrant přírody. šrávě tento pootoj k ;Ýírodě pro Bt lesní moudrosti tak Ch“rquUTlgthLJ, ji v;dy odlí—

od činnosti mnoha Jinjch návštěvníků přírody orga—_

ených i neorganizovanych. Nebyl by vudkrafterom ten, v tento postoj neměl. Pobyt 5 přác Leli v přírodě, mnohdy za obtížnjch & no- mných okolností, při kterém si vše put ohně Z?ji ču— vlastní činností, je velmi významný toké z hledisna isobováni jednotlivce pro život v kolektivu. Táboře— na rozdíl od jiných her — sc značně podobá ostftnimu u v tom, že situoce, do ktorých člověka a kolektiv ii; jsou obdobou SítUPCÍ vo všedním životě. V přiro- V nich všfk dobré i Špatné Vl"5tnosti jednotlivce šjí Projeví & kolektiv na nf ? agujo bez ms řadně. íboření Podle _ásed lesní moudrosti ovlivnuje vývoj blivce i Skupiny a stává se Šlolou poměru člověka věku_ .EaNÍ MOUDRO »? Ted „ „, en v nikaJlCí v*chov9tol poz drl Setona, abl mu Jedn' . _ „ v » e Větě co Je vuďkrnft. Seton mu :odpovedel: 30) _ 27 _ . "Vudkraft je způsob, jak vvtvořit člověka s modrou oblohou v pozadí." "Zní to Sice pěkné, ale novystíhUJe to způsob výchovy" . v v Načeí Seton pravil: ll" anamená to něco v přírodě _dělat, o něčem přemýšlet, z něčeho se těšit, něco si 'pamatovat & stále mít na myslí, že ne mocnost, nýbrž p r a v é l i d 5 t v í „je nejvyšším účelom výchovy." Na dotaz, co je podle něho měřítkem úSjěChu v ži- votě, řekl kdysi beton: "Dostalo—li se člověxu výchovy, íZachoval—li si ji, založil.a vychoval rodinu, která 'šla'jeho cestou, hlasoval poctivě podle svého přesvěd— I v ení pri volbých, býl jeho život zdárný." O< Mnoho mladych lidí však je odsouzeno ke zkáze porušením zdravých jejich sklonů, skoro vždy zakřiknu— tím přirozené j jich touhy po trochu radostech. Dítě se nerodí zlým & nestane se zlým, nšpřinutíme-li je k tomu pošetilýmí m todamí. Lesní moudrost pracuje s dětmi a usměrnuje překypu— 5 JlCl energií & náklonnoat ke hře. Nechce hrubě potlačit „' jšjiCh projevy, ale vésti správnou cestou zděděné pudy, které mají nepřemožitelnou moc a sílu. Vudkraft je způšob Uvedení normálních instinktů ve zdrrvou činnoot. Instinkty ' jsou nashromážděnou zdčděnou moudrostí praotců nás všech, tVůrčí moudrostí, která vedla lidské plémě. PTO vudkrafterskou cestu výchovy uválímc kromě zá— _.k0na těchto devět zásuí: 31) _ 28 _ l) Osvěžení, zábava a rekreace pro všechny lidí bez rozdí— lu pohlaví a věku. 2) Táborový život. Život v divoké přírodě jako v ideál— nim prOb středí, co největší styk se živly - -luncem, vodou, větrem. 3) samospráva za vedení dospělých jako moudra stezka “hládi. A) Kouzlo tábcrového ohně & kruh přátelství kolem něho.

5) Zálesšcké zkušeností, nebot lesní moučrost je nejstar—

ší vědou. 6) Pocty & dekorování za osobní výkony. 7) Pocty podle stupnice, to jest bez soutěže. Soutěž žnamená: "At ostatní pednou." Stupnice znamená: "Nacht každý stoupá." Pritom si sám volí postup. 8)jůúinský ideál, který vždy více povzbuzuje než pouhá nauka. 9) Malebnost, romantika & krása ve všem. ZÁÉQN_ŠĚĚĚÍ_MQÉPBQĚÍĚ Zákon lesní moudrosti vypařuje pravidla běžného den— úho života nutná zejména v táborovém prostředí ? pocho— Ditelná i dětem. Dosahuje však také nejvyšší zásady lid— 'kéh0 života, od prostého požadavku čistoty těla albo— Nště k čistotě & ušlechtilosti duševní. Od péče otělesné Zdraví k uznání důstojnosti druhého člověka. Od pobytu “lesích k pochopení vztahů mezi lidstvem & přírodou. 32) — 29 Od pravdivosti ve slovech k touze po poznání pravd světa přírody i společnosti. Od postivo— sti pli hře k pootivému jednání při prosazová- ní nejdůležitějších zájmů vlastních i těch,které člověk hájí ve prospěch celku. Od ideálu tělesné zdatnosti k abstraktním ideálům vytyčených společ— ností na cestě pokro u. Ou překonání strachu na noční hlídce ke statečnosti v boji proti zlu.0d mlčenlivosti při hovoru starších ke skromnosti v nejširším smyslu. Od poslušnosti pokynů rodičů nebo náčelníka k poslušnosti zásad „ednání vyply- vajících z důkladného poznání a při neotupeném smyslu pro dobro — svědomí, které mizí tehdy, když se člověk snaží místo přiznání chyby nejít odůvodnění pro zlý skutek. Od ochoty ke kamará— dovi k obětaVOsti pro blaho společnOSLi. Od ra— dosti, kterou nachízíme životem v přírodě & kme— ni k tvůrčímu životu, nejen očekávání radosti, nýbrž vytváření vlastního života a vztahů s lidmi. Tyto požadavky lze stručně shrnout do čtyř . skupin nebo směrů, které se označují jako světla zákona: Světlo krásy Čistota — Bud čistý tyi i místo, v němž žiješ. Úcta k tělu - Cti tělo, je nositelem života & chrámem ducha. Přirozenost — Bud prostý a přirozený, bud pří— 33) - 30 _ keiěm divočiny.» Světlo gravdz

gvdiVOSt — Hledej, miluj » chran pravdu.

Poctívost — Bud poctivý, když o něco usiluješ. rřasvědčení — Vytvoř si svůj názor & respektuj názory

jiných.

rvětlo síly tatečnost — Buš statečný, nauč se ovládat sám sebe. čenlivost — Bud mlčenlivý, neplý vej planými SlOVV. fuslušnost — Bud poslušný dobrého a udržuj si živé svě- É domí. Ěxšřleijšz Šaskavost — Bud la wý, ochotně pom hej bližnímu. Dbětavost — Bud obětavý, konej nezištně služby. Radost - Těš se ze života a z práce, hledej a tvoř. Pro malebné znázornění zákona lesní moudrosti pou- EÍVáme způsob kresby pískem vžitý u Navajů. Kreslí se ia zemi uprostřed sněmovního kruhu vytvořeného přítomný— h"členy. Kresbe nebývá Širší než jeden metr, nevyžaduje— líjínak velikost ohně, který při sněmu plane uprostřed &. Místo písku lze použít kamenů, dřeva a podobně, 'niChŽ se obrezec složí. Od kruhu uprostřed, vě kterém jest oheň představují— 8 myšlenku, vedou čtyři cesty k pravému lidství,

e v a v “ v '

čtyřem svetlum: ceste tela ke svetlu krasy, cesta 34) _ 31 _ /mysli k světlu pravdy, cesto ducha k svěžlu sily, costa . *br k světlu láskvv Každe svetlo má tři “& rsn tři zá— Sl UZ & „ : kOnY lesní moudrosti. ZNAK LESNÍ z—zouoaosanl L Znakem loxní moudrosti — vudkraftu — je starý symbol složený z okrouhlého bílého štítu & modrých bizonnich rohů. Bílý štít představuje vudkraftorské ídoály tak čisté & jas- né jako je barva štítu. Rohy jsou určeny k obaně těchto & ideálů, jsou znakem odvahy, mužností & bojovností. Jejich / modrá barva je znamením hesla: r I 39-93-3„933933 která se klene nade všemi lidmi bez rozdílu. Tohoto hesla užíváme %wké jako pozdravu. 29.2.1259! K pozdravu ohnome ukazovák, prostředník & prsteník do dlaně & ruku zdvihnemo do výše hlavy - vznikne tak symbol bizonních rohů. Jako pozdravu užíváme také hesla "s modrou pólohou.“ 35) ti lesní mouQros un;k šilškšišž » . si.-.!liší že; ., . _ l.....liií. !

„š --?.. „ ..  

. zl.-(š: ....w .)ĚK.....1J J. . & bol zákona t) y m

“k . Í, / . HHV.. i---- „a , _„ . „„V ..ll'v A.! . n-l..„lv'l' ! ...-' wi: _ Í, . I.. / /_, ťiiš..dm. .. . ..,/ 1.1? ..3 ,. tišícíi .. 36) ost členů "Losní moudrosni" so soustřoáuj„ gh lesní moudrosti", které tvoří součást "České ké unio". Kluby to obvykle ozn čuji trrdičním % kggn" & členové si srmi volí jméno kmena — např, peton, Kmen Slunce, Kmen Hledači stezky a pod. vaří skupina nejméně pěti členů přibližně s.:eJné— va stejných zájmů. Pokud se v kmeni sejde větši áenů, mohou se rozdělit podle věku nebo společného odmenšf ích skupin, které se nazývají "rod2_ — anř. rů, Rod Liš ek, Rod Volřvek & pod. ení mohou být chlapci i dívky, muži i ženy, star— BŠÍ, celé rodinv. Neni všfk nejlepši, aby členové věku tvořili v kmeni rod /s výjimkou ro— i„a dívky ve věku od 12 do 16 let. Má—li kmen .Má—l i 'kmen vady rozdělit do dvou "brstrstev", která se označují „% (do 12 let) ÍQŠQFpravu zaručuje svobodu, která je předpoklrdem „J členů a rozvoje života rodu. Zfručuje, že každá V kmeni má právo no svůj vl stní ráz a svůj 37) )u ř. i i ) 38) „ „WW—.... , „...., ....- „...: „,.,u . (.n—www—v— rfvu v—vl „ »»»—fm mv -.- . rodu, „ujně gx“o náčclugu kngnc g d,l*4 k"““0"*+©l S„ dost?? il ke Fx luukci Volhou chVg svých so pno„„„ & zás lo JAK „; _ GlsTh JT „LUgf („ýfmf) |;srl LCUÚHOSTI A JED59„„' 9£___„„„„„„_„_„„„„„_„___„__„„„_„_.„„„„„_ „vanový ! bylyíh zivi; na Valiou 1 du p ísluLuí .„„ ob1“S i Čcukč t bornicný urip rm 1:©uí 1.L1 ti„L „ (kmene) i rctistrm„ni líszÍw řkho čl„nů„ Je m3“- u „ . „, „ , L I ' "© iStTOV“t Aluuí i 3nduotlich ic: Přímo na Wc'm ne1 z, . J .L _VV , - , - “ J ',_3.,„„. vyšší ra„d© CCGK„ tabornlcka unnj, &cnr„ ma ubeduz : 'NejVVSŠ 1 rad Cum-Í— i,.íř301"njclxé umo, PY'ÚU' l, Goda?— ho nám„ Č„ 24. Na tito rudě byl; zř12>nu tóž- mctolicří red? yro kluby lesní moudroaLíQ chLgiliv ci, htczi 'iyí V místc h, nic dosud nsui žádný Kmen, si vyžéd jí regibtfzčni lísíck na ijvyšši raděo Na stejnuu adresu vrací VIlně n, lístek “ bývrjí pak dále v písemném stylm & metodickou rudou„ Jgdnot— livci ži ici mimo km5 a se n- z ve i "st žemi lem ] J __ moudro stí". Poyyggég_Š' xsrvÍ v „LUuECH n členství-se muže yřihlúsit Každ, člen Časkó tú— bornické unie„ Přijrt za člena klubu (kmene) bývá asi PO 3 kamí" dale V samostatné Kaťitole. Ado EFG nechce pojrobit zkouš— < kalů , IIB bo mr'. mesicich ZKUŠLDDÍ doby, ve kterí prochází zkouš— * _Zasvčcovoci stezky". Tyto zkoušky jsou uvedeny zájem jen o určitou menší cást činností le . „v , „.. „ „ Šní mOUdros sůl, nemuze th prlgat za Glena kmene, axe můž , . . . e V něm zustrt Jako host. Host nema pravo hlasovat 39) _ 34 -.

a-lqdoVat o činnosti kmono nebo jcho rodu, ale má,

o *. ' o se podíletna většine akcí kmene nebo rodu, pokud v , ,) . +. .1 „1 Č .—1(—" tft . ]„f. . _ ěplnl sve pov1nnos,í „Ja io (3 en este „a,vornícM; unu-„

)

FVÉCOVACÍÉÉEZŠÉ— - zasvěcovací stezka Je soubor zkoušek (stop), kterí “í ověřit osobní vlastnosti budoucího člena. Zkouš. '“ 90“ u všech nováčků stejné, nebot vždy nutno vzít v „jeňo věk a podmínky, za nichž má zkoušky skládat. ' druhy zkoušek budou při táboření v přírodě a jiné fněste. Zkouškyjsou zaměřeny především na ty vlastností 'člm, které by potřeboval zdoronalit, nebo na trkové y jeho povahy, které nejsou jasné. Počet & druh zkou— se tedy volí individuálně. Zkoušky ukl/“dá po poradě s členy kmene nebo rodu elníídlgíůancne nebo rodu), Strážím určuje zkoušky po dběžném písemném styku metodická rada pro kluby lesní drostí. Náčelník nebo metodická. radu volí některá z těchto “P zasvěcovací stezky'*z SWD? mlčení (Příkledz Na táboře nesmí nováček. několik

hodín promluvit, Dle zúčastní Se přitom všech akcí táborového programu.) 'StOPá laskavostí (Příklad: I'íováčkovi se určí doba., po kterou musí být ke každému laskavý, vy- stříhat se hrubých slov a pod.) Ptopfšxposlušnosti (Př-íklad: Po stanovenou dobu musí

  • nováčci: bez odmluvy poslouchat odpovědnou

osobu — náčelníka, rodiče, učitele a pod.) 40)

  •  »— a“ ! _:- -»„— “v -T“V.'“,-' A“,— - “i . 4 q *'rv>

4. btopo uypllcl luK„ LLileGŠ uou„oon musl yr'„uúut,

 »

ob doxodn nůor „rřsného nbc uvitťcno„o zhotovit, navr0 v třbořo vpr r„bit pouodlné sedátko, vyřog„t somxu, „RL lov„t obrá- íklod: Vwžrdujo so, aby nováček tábořil alespoň / nocí pod st1— nem, 1obo Lutoval po tai dny n známou krzjinou, vžďy spal v-nku & veškeré ji— dlo si nosil sebou.) 6. LĚOJG svědomitooti (Příkllď:l (valvi se strnoví svědomité vykonuváni určit“ goviunosti doma nebo v kmeni & podn) Y. Stopa odříkání (lříklo d: Iáčo lníl mzze žád t, aby novv;xc ek se po určitou dobu zřekl nějaké příjemné věcí, které všzk není nutná)! 8. Stopa tabu (Příklad: Vyžabuje se po určitou dobu úplné vystříhání zlozvyku & pod,) 9. Stopa znaloatí p;írody (řřiklrd: Nováček se musí naučit poznávrt určitý počet květin, stro— mů nebo kcřu, obratlovců nebo bezobratlých, hornin nebo minerálů, souhvězdí atp. & svou znalců t musí prokázat). 10. Stopa lásky & přírodě (Příklad: Nováček vysp adí určitý počet květin nebo stromů, rozmí— stí na správných místech ptačí bud“ , bu— de se po urcitou dobu starat o ptačí krmítka & pod.Š 41) S'EČP—a om ! ! vu; b; topa osamčlóuo LÍb01niku (11_;„ LL bai: DT571ÚCLH* (Lo LU na i“ v „ 4 —7- „ » : ' - L4x„„. „„ dou„hnČ uvť1tČhc spobqn “; SKJKU, v buku neon V jinám ďzuhu sprrtu„) ““'““ni 03 o jmč sám po zčp du slunce do lúL? S ;okrývkovy se SUQQTCM nebo s nožem & su zápflkumi, Zuřidi sa pohodlně na noc & vrátí se aj szCMHushmon) 42) — 37 Součásti za SVČCOVací stezky ja“ ou dá.le tyto požadavky, které musí plnit každý člen lesní moudrosti. Každý člen musi 1. prokáznt, že porozuměl úměrně svému věku myšlencc lesní moudrosti, 2. naučit se zákon lesní moudrosti & projevit upřímnou snahu pOle něho žít, $a naučit se znnk a pozdrav lesní moudrosti, 4. zůčactnit se činnootí kmenu nebo rodu (stráž — udrž0m vai yíscqná spowynl s mctoďícnou y d0u)„

prlj„tí do lihem; navrhuýo novxlůšnja Vzítoínou né,- „ 1„.

n3h„ Zkušnbní dob; n:mí být oolši nv; J TOK„ YlgČ v tfw to době nováček nooj)ýl, na "26 být hlinon c:“i mouW * dro;ůi, ale můžc být n;dčla jejim howtmm„ Kováčk m piiýímá iíínlOVV nebo rodový onČm„ Ltlňž p LJfll mltodícká rcdn Č sko tábornické uníc„ Člcn má právo zmčastnit se vsech podni & & schůzí kmcnc včetně sněmu, má právo hlasovaty používat zařizení „lesní moudrosti a právo no. it odznwk lcsni moudrostí v 1 oněm s kmenovým náč lníkon jc nojvyšbim rozholujícím orgáncm kmene, Je shromážděním řádných členů, přípddně nově přijímaných & někdy též pozvaný*h hostí. Sněm hl asuj o všech důležitých ustanoveních & činech kmenc, volí jedno“ za rok nebo za dva roky náčelníka & kmenovou rodu„ Volba je tajná & hlasuje se bílými & čern?— mi kuličmomí nebo fazolemi & podl Většinou "bílých hlasů" 43) .“,l

, přitomnosti alespon polovičního počtu členů kmene)

.nščelník & kmenová rrda zvolena. Sněm udílí členům pocty & hodnotí schválené výborem .pócty. Ročně má každý kmen konat aspoň čtyři sněmy: ,niš letní, podzimní & zimní, z nichž jeden, nejlépe Jz„mn„ je výroční. gh sněmu má právo hovořit a hlasovat jen člen kmene, -ž mu náčelník udělil slovo. i',ŽK'menová ra a je poradním sborem náčelníka & zárOVcň mmným orgánem vůle kmeneo Skládá se z kmenového nám

níka„ ohnivou, písmáki, hospodáře & rodových náčeln.íků.

fgvyk„m, že rodovv nočelní k zastává ještí některou jmenovaných í.unkcí, popřípio e i více funkcí; "ňová ride lídí kmenový život„ %ňně Se týká náčelníka rodu.) Vsechen zdar kmc1;ovóho n>bo rodovcho života záleží t5111, jaký je náčelník, je—li schopný, máwli dosti 'čšnosti, vynalézavosti a vážnosti pro povinnost, kterou J_na Seben Jako ůdce mus í mít doeti vyna Nvost., "úkavosti, schopnosti rychlého rozhodování a jednání &? Zkušenoe ti ze života v přírodě a různých praktických _GÉnostech OVŠem náčelník nemůže znát všecko; Často se mnozí obá— . [“jmout se vedení, domnívajíce se, že nemají dosti ností. Někdy všek stačí jen upřímný zájem a na dš ení, 44) Náčelník je zodpovědný za plnění programu, jak jej llcsní moul irost přeíKládá. Proto nabádá k práci, rodí & řpředchází především vlastní činností, vymýšlí společnc zpodniky, zavádí svou skupinu do přírody, vymýšlí & pořá —

dá hry, besedy a slavnosti“ Dbá, aby se členové scháze—

—1i jednou týdně nebo jednou za 14 dní„ Pokud může, všeho , e sám účastní nemůže—li ověří někoho abc ho zastu oval, 5 s 9 : „ STBAŽCE DEW E(kmenový ohnivec)

Je náčolm mvým poradcem. Zažil ia srfímovní cheri & pečuje o něj, dává svolení ke vstupu do sněmovního kruhuu ÍBdí nad tím, oby příroda neutrpěla pobytem táborníků. _e strážcem čistoty v táboře a v životě kmene vůbec, a to a ? Někdy stejná osoba vykonává funkci ohnivce i náče l— --...—..-—.._._.- Vede všechny písemnosti kmene, to jest kroniku, zá — Íznamy o schůzkách kmenové rady; zapisuje, kdo kterými ede písemný styk s jinými kmeny nebo s ostatními složka- “ v : / u _ ; - 1 Ceske tabornicke unie.

 ;

Kmenový hospodář opatruje kmenový majetek, vybira v; rlppe vky & udržuje finanční styk s ústředím. 45) _m— 'a. imumúřaa je také strážcem imám :: imeni,

  • ',gzanastnamazílnost v má ve %šm jednání

gta-usti ;ehoaáínstvi v nabere. ? WECH nav.—_.- h_wt kmene“ je iai—edevším rezimtným odpočinkem v kru— bi., ale současně také .sabewzděláváním & vzágemnou » Mporuje 11sz mezi lidmi a. vytváří “ vata-br vyvěrající ze společných zájmů a cílů. . aŠimene se každý účastní aktivně , a negde tedy o .;Přiáimání poznatků a'zába-wy, nýbrž _o *ivůrči čin- , “Řopšim'prostředžmgmzžiwi kmene “je příroda, lněné rozvinoutswlaí rozmanité způsoby činností. ae—J'viaroveat „Mel-něha nařizování, spolkařeni, 5! R- došitszšěěncu 332-th011 "'spnftřcbniho'í způsobu „„ “Fh aimžšémdy mwěk moderního světa náchylný. 46) _ 41 - Lesní moudrost ukazuje, jak si obstarat zábavu, která „hemá být koupena penězi, ale má být našim vlastním „dílem. Zábava musí být přirozená, musí mít přitom pa— ltříčnou důstojnost, nikdo nesmí být dotčen na těle, na duchu nebo majetku. Nejlepší zábav; je ta, kteLá vzbu— zuje představivost, která vytváří radostné myšlenky, jakých jsou obvykle schopné pouze dětí. V tomto smyslu 'prostupuje život v kmenech_"duch dětství". Lesní moudrost “není však pouze romantické prožívání volnych chvil, je to také úsilovná snahu o sobezdokonalování & o har— monický rozvoj tělesných i duševních sil. Život v kmeni se neřídí nějakým pevně stanoveným lýádcm nebo systémem. Každý vedoucí kmene má právo vést rogram svým způsobem. Nelze však přitom zapomenout čau požadavek všestrannosti výchovy.

K všestrannému způsobu života kmene přispívají

Ěyto programové body: liší . $ 1. Výchova cha ekteru. Lesní moudrost je školou Žlídskosti. Je především potřeba vychovat správné hochy dívky, muže a ženy, kteří mají jasné hlavy a dobré jrdce. 47) _ 42 _

Přiroda . Cestp, která vede k mnohým tajemstv1g je studium přírody. Studium přírody vyvádí též z měst a poskytuje mu po všední práci radost astních malých objevů. vw . nuge nováčkům prooházet zasvěcovací stezkou & ostatn členům získávat "pocty" (orli péra) & "mistrovství"

>, číté činy an nabyté znalosti a dovedností.

é práci, která přináší zvláštní druh osvěžení. 7. Služb2_ lidem. Zivot v kmeni zahrnuje též ne— nou službu lidské společnosti & bratrským hnutím. Umění_ Členové kmene se věnují podle svého záj- —-_——.- i %ěkteré umělecké činnosti — hudbě, malířství, poezii,

  • f*zdlu & pod.

„f/

9. ZBěvy & tanceo Charakteristickým druhem činnosti, š,!Šmu se kmeny často věnují, jsou zpěv a tanec (zej— ? fá zpěv a tanec lidový). 48) _ 43 - POCFY HODNOSTI Pro kmenový život vypracovat E. T. Seton 7 esous tavu různých úkonů z mnoha oborů lidské činnosti, Šlktcré shrnul v "Knize orlích per" (Čínů) & v "Knize místrovstvi". Za vykonané číny, za získání určitých dovedností nebo znalostí získává člen "pocty" (malá , ' l ' '

ebo velka orlí pera) & "mlstrovstv1". Úkony JSOU rozděleny do čtyř typů lidské činnosti, odpovídajicí světlům zákona: v kráae, síle, pravdě & lásce. Pocty & hodnotí, které Seton v kmenovém zřízeni zavedl, nejsou odměnou za vykonané činy, nýbrž uznáním těchto činů. Ílověk nalézá ve svych činech vnitřní uspokojení, ele přesto potřebuje spravedlivého uzná— ní. Proto jsou zavedeny tyto pocty & hodnosti za různé činy. HODNOSII_ _MALEHO BRÁTRSTVA ___—o...- ...-— -—_-.._—_.__.—-_ ĚĚŠÉĚŽ' Tohoto stupně může dosáhnout hoch nebo dívka ne starší dvanácti let, získrvší 4 pocty. Ty nemusí být ze všech světel. zvěd. Zvědem se může nazývat tan, kdo nedo— sáhl dVanácti let a získal 8 poct, které nemusí být 49) “bh světel. Ěgodnotí bratrstva malých uděluje náčelník kmene lv! amostatného rodu. Stra21m je uděluje výbor pro udělení hodnosti rozhoduje výbor pro pocty, 'řodtím náÉelník kmene pro někoho hodnost žádal. o sebe si nikdo hodnost žáda+ nemuže .Všechny vně za sebou, takže napříklpd hodnost sachema získat jen +en, kdo již má hodnost sagamore. L 0 v e c — Hod? ost "lovec" může být uděle— na tomu, kdo získal z každého světla tři pocty. V e l k Ž 1 o V e c — Uděluje se tomu, kdo získal z IQ ždého světla tří vel- ké pocty & jedno mistrovství. Ě_a_g_g g_9_r — Bojovník. Bojovnikem se může stát ten, kdo získal z každé— ho světla po šesti poctách & dvě mistrovství. 50) _ 45 -

  • L2L£L„33££3££„;EEEÉ

— po Šesti velkých poctách z každého světla a dvě místrOVStvi. 5. S a 0 h o m — Hodnost sachema může být uděle— ___—___..._-_.— na tomu, kdo získal po dvanácti poctách z každého světla v celkem 4 mistrovství. 6. Y-Š-Ž_Ě_Ž___-Ě-Š_Ě_Š_Š_Ě_— celkem po dvanácti velkých poctách & čtyřech mistrov— ství. 3533993132393; Na táborech uděluje távorová rpda (obvykle na posledním sněmu) ĚŠÉĚÉ-Š9ĚÉŽĚ9_ĚŽĚŠÉÉĚĚŠ " těm! kte“ ří se nejlépe osvědčílí v lesní moudrosti & táboření; ÉŠŠĚÉ_ŠĚĚĚŠĚX _ těm, kteří udrželi po celou dobu táboření svůj stan & jeho okolí v úplně čistotě a pořádku. 51) kůže Locta čistoty

, („„_„_„„É .

!

Eocta dobrého táborníka ) X_i ( , "C“Ž

*,f/ ;

.f' ť1,.*“ . 94“ k ,. I 52) ..45.. AÉJA A PŘEZDÍVKY “=V kmenovém životě , hlevně na táborech a v při— , užíváme místo občanských jmen "přezdívek" & fsních jmen". Nový člen, který přichází do lesní ídrostí , bývá obyčejně přijat asi po třech nebo i ie měsících, takže ho jeho přátelé mohli zatím poně— ffh poznat. Podle některé své význačnější vlastností, iby nebo podle nějake příhody dostává pak

  • e z d í v k u , jako například Datel, Bobr, Pi—

"ví, Medvěd, Sejček, Kim, Lesan, Mauglí & pod. Když “fbýt někomu udělena přezdívka, náčelník napíše občan—

jméno na jeden kousek březové kůry & přezdívku na
  • i_ý. Na sněhu nebo na slavnostním pow—vow (poradě)
  • Šbesedě hodí náčelník pásek březové kůry & občanským
  • ?nem do ohně & udělí bratrovi jméno nové.

Člen si sám zvolí osobní znak, kterého bude uží— _Íi. Takto se postupuje, je—lí přezdívka v nějakém ';slu slavnostní. Jinak je též užíváno přezdívek _Ézvýznamných nebo dokonce hanlivých, kterých se nosí— '71 bude hledět co nejdříve zbavit & vysloužít si - ťm— wwww;m.m . 53) - 47 _

  • Za dlouholetou činnost v hnutí lesní moudrosti

-může výbor pro pocty udělit zasloužilému členu, který dosáhl alespon hodností sagamorn, l e s n i "jméno. 3939! Každý člen lesní moudrosti se řídí při volbě svého ošacení předevší 1m zásadami účelnosti & hygieny. Dobře víme, že krojem se nedá propagovat moudrost. 1 Ale kroj, & vůbec jakákoliv formální věc, může dovr— nšovat soulad v životě. Především je nutno dbát o soulad kroje s prostředím, vě kterém žijeme. Do přírody se nejlépe hodi kroj nenápadné barvy — zelené nebo khaki (pískové). Střih a typ kroje si volí jednotlivé kmeny podle vlastního vkusu, ale tak, aby ' - odpovídal požadavku účelnosti & střízlivosti. Na levé straně prsou se nosí znak České tábornické unie nebo '.lesni moudrostí, na levém rukávě znak kmene & odznak nejvyšší dosažené hodnosti. Na pravé paží se mohou nosit . znaky mistrovství.

  • Pro život v táborech si může každý zhotovit svůj

svérázný kroj. 54)

Obsah

Poselství Černého Vlka

Jak vznikli první Junáci lesní moudrosti — "Woodcraft Indians"

Historie Setonova hnutí

Cíle hnutí

Co je lesní moudrost

Zákon lesní moudrosti

Symbol zákona

Znak lesní moudrosti

Pozdrav

Zřízení

Jak se registrují kluby (kmeny) lesní moudrosti a jednotlivci

Podmínky členství v klubech (kmenech) lesní moudrosti

Zasvěcovací stezka

Kmenový sněm 55)


Kmenová rada

Kmenový náčelník

Strážce ohně (kmenový ohnivec)

Kmenový písmák

Kmenový hospodář

Život v kmenech

Pocty a hodnosti

Hodnosti Ma1ého Bratrstva

Hodnosti Velkého Bratrstva

Táborové pocty

Lesní jména a přezdívky

Kroj 56) Zašli : Československá tábornické Unie — ústřední štáb - PRAHA 1 Gorkého nám. 24 REGISTRAČNÍ LfSTEK jednotlivce. Jméno : Narozen : Bydliště : Povolání : Oddíl, klub, osada : Tábornické školy & kursy : Rok : Úplná adresa, kam posílat poštu :



  1. vudkrat (woodcraft) se obvykle překládá jako "lesní moudrost", což znamená dovednost žít v lesích a vůbec ve volné přírodě. Vudkraft je však také výchovný a myšlenkový směr, který umožnuje člověku civilizovaného světa nabírat pobytem v přírodě fyzické a duševní síly pro všední život. "Lesní moudrost" tím, že se snaží o harmonický všestranný rozvoj přirozených dobrých vlastností člověka, je současně moudrostí života".