Grace Gallatin Thompson-Seton a její vliv na vznik woodcrafterského hnutí

Z thewoodcraft.org
Verze z 29. 9. 2016, 22:57, kterou vytvořil Keny (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

14)

Grace Gallatin Thompson-Seton a její vliv na vznik woodcrafterského hnutí

Když Seton přijel v zimě 1936 do Prahy, netušila drtivá většina jeho obdivovatelů, že žena po jeho boku není ta, která stála v pozadí jeho slávy. Jeho manželství s první ženou Grace Gallatin, se kterou žil když začal organizovat první Woodcraft Indians a která jej podporovala, když sváděl boj o prvenství s Baden-Powellem, bylo rozvedeno o dva roky dříve. Kdo vlastně byla žena, která byla Julií Butree odsunuta do pozadí?

Grace Gallatin se narodila 28. ledna 1872 v rodině jednoho z nejbohatších mužů Kalifornie 19. století. Její otec, tvrdý a ctižádostivý Albert Gallatin, pouhých dvanáct let předtím přicestoval parníkem z New Yorku do Sacramenta, kde začal pracovat jako příručí. Po čtyřech letech se oženil s Klemencií Rhoades (někdy také přezdívanou Nemie), pocházející z Chicaga. Za další čtyři roky (1868) již vlastnil podíl v jedné z největších firem na západním pobřeží.

Grace, na rozdíl od Setona, nebyla zvyklá počítat peníze. Do svých devíti let vyrůstala obklopena přepychem a nejspíš i po rozvodu rodičů ji otec prostřednictvím matky finančně podporoval. Ta obdržela slušné odbytné a začala i s malou Grace cestovat. Tím jako by tím předurčila její osud. Cestovaly po celých USA od hotelu k hotelu a podnikly spolu také výlet do Evropy. Zážitky z této zámořské cesty použila Grace jako témata svých prvních článků, které jí publikovaly noviny v San Francisku r. 1888.

Vzdělávání dospívající Grace bylo díky neustálému cestování dost nesystematické, ale - povzbuzena prvním publikačním úspěchem – si tím hlavu nelámala, neboť se rozhodla živit psaním cestopisných črt.

Dva roky po ukončení školní docházky, r. 1894, podnikla s matkou další cestu do Evropy – tentokrát již cíleně za účelem načerpat materiál pro budoucí články. A právě během této plavby se seznámila s osudovým mladým mužem. Tím byl o dvanáct let starší Ernest Thompson Seton.

Obě ženy cestovaly do Paříže, kde nikoho - na rozdíl od něj - neznaly, takže se jim nabídnul jako průvodce. Pracoval v té době na velké práci, se kterou chtěl uspět nejenom jako malíř, ale i jako přírodovědec, a tak mu přišlo vhod literární nadání Grace, která se mu na oplátku nabídla jako korektorka. Dva roky společné práce a neutuchající zájem mladé Grace vedly ke sblížení, které vyústilo ve sňatek. Ten uzavřeli 1. června 1896 v New Yorku.

Grace měla ráda společnost, byla aktivní žena s břitkým intelektem. Díky členství v exkluzivním klubu „Pen and Brush“, který sdružoval ženy s uměleckými ambicemi, měla řadu známých v literárních kruzích, což jí pomáhalo klestit Setonovi cestu k popularitě. Seton byl poměrně samolibý, takže si nikdy nepřipustil, že vše, co Grace podniká, je vlastně v jeho prospěch a považoval ji za příliš ambiciózní. Bezmezně věřila v jeho úspěch a dělala vše, jen aby posílila jeho mýtus. Což se jí také v budoucnu vymstilo.

Když Seton, zřejmě na její popud, inicioval vznik prvního woodcrafterského kmene, patrně vůbec nepočítal s tím, že by se jim mělo narodit děvče, takže jeho program byl zaměřen pouze na chlapce. Teprve poté, když se jim i jejich blízkým známým, Garlandovým a Robinsonovým, narodila samá děvčata, začal pozvolna svůj woodcrafterský program neoficiálně měnit na koedukovaný.

V roce 1908 Grace jeho jménem zaštítila dívčí variantu jeho organizačního programu a později, poté co byl vypuzen z BSA (Boy Scouts of America), spolu s ním a dalšími přáteli stála u zrodu skutečné woodcrafterské organizace „The Woodcraft League“.

Jejich partnerský vztah nabouralo až dvouleté odloučení během válečného angažmá Grace v první světové válce. Grace jím chtěla morálně podpořit Setona, který byl osočován ze strany konzervativců z nedostatku vlastenectví, protože, ač žil dlouhé roky v USA, byl stále občanem Britského Commonwealthu.

Po návratu z Evropy se již drala na její místo Julia. Grace nebyla hloupá a věděla, že nemá šanci obnovit již nefunkční vztah, ale zatím byla jejich dcera Ann svobodná, takže se rozhodla, ve shodě se Setonem alespoň formálně manželství udržet. 15)

Nemělo smysl stát Setonovi v cestě. Protože Julia, ač vdaná za jednoho ze Setonových woodcrafterů, zcela nepokrytě usilovala o jeho přízeň, Grace pozvolna vycouvala z veškerých aktivit v Lize a stejně jako kdysi její matka, začala cestovat.

Přestože Seton považoval jejich svazek od r. 1923, kdy se Ann vdala, za ukončený, stále byli formálně manželé. Důvodem bylo, že její manželství se začalo záhy rozpadat a Seton i Grace se ji snažili všemožně podporovat. Teprve v listopadu r. 1934, když už byla Ann několik let podruhé vdaná, se nechali oficiálně rozvést.

Seton již tou dobou definitivně pohřbil „The Woodcraft League“ a plně svou pozornost zaměřil na indianismus. Žil s Julií v Seton Village v Novém Mexiku, kde spolu provozovali „College of Indian Wisdom“ (Kolej indiánské moudrosti)

Stárnoucí Grace žila u Ann. Od své cesty do Indočíny ve třicátých letech trpěla artritidou, a tak každé zimní období trávila na Floridě. Tam také v Palm Beach r. 1959 zemřela na srdeční zástavu ve věku 87 let.

O tom, že Grace stála v pozadí woodcrafterského hnutí, svědčí, že od doby, kdy její vztah se Setonem skončil, byla „The Woodcraft League“ coby organizace v beznadějném úpadku. Během prosincové návštěvy r. 1936 již v podstatě neexistovala, což nikdo z nadšených československých woodcrafterů netušil. Lidé, kteří v minulosti udržovali kontakt se Setonem (Miloš Seifert a Míla Vavrda), totiž byli počátkem třicátých let z Ligy Československých Woodcrafterů vypuzeni.

Přerušení kontaktu druhou světovou válkou jenom zvýšilo informační vakuum a Setonův mýtus, vybudovaný Seifertem, začal žít vlastním životem.

Poznámka: Tento příspěvek je založen na informacích sebraných pro obsáhlejší, dosud nepublikovaný článek. Vzhledem k prezentačním možnostem z něj byly vypuštěny poznámky a vysvětlivky k textu, který jak doufám, bude v plné šíři publikován později.