Two Little Savages

Z thewoodcraft.org
(přesměrováno z Zwei kleine Wilde)


Knihu Two Little Savages (Dva divoši) psal Seton v průběhu roku 1902 a její část publikoval na pokračování v magazínu The Ladies Journal bezprostředně po seriálu článků, který později označil za první vydání Svitku březové kůry. Zcela záměrně tím připravil pro knihu, která vyšla v polovině roku 1903.

Není to pouhý román pro mládež jako jiné. Seton chtěl jeho prostřednictvím sdělit, jakou cestou se sám k woodcraftu dostal (první část), i to jak si představuje woodcrafterskou výchovu v praxi. Jde o tzv. iniciační literaturu, která má za účel zábavnou formou probouzet u mládeže ve věku od 8 do 16 let zájem o přírodu a zároveň ji motivovat aby sama zatoužila po táboření v indiánském stylu. Byl to praktický návod “jak si hrát na indiány“[1], který zasadil části svitku do reálného příběhu.

Svitek březové kůry, Kniha lesní moudrosti a Dva divoši

Toho, komu se dostane do ruky Svitek březové kůry, nebo Kniha lesní moudrosti bez toho, že by znal příběh z knihy Dva divoši z nich vždy zaujme jen něco a zbytek mu přijde příliš suchopárný na to, aby se jím dále zabýval.

Ale pro ty, co se nadchli knihou Dva divoši, jsou tyto knihy logickým pokračováním příběhu. Svitek březové kůry, který je základem motivačního systému orlích per nastiňuje co dál podnikat a Kniha lesní moudrosti objasňuje jak. Součástí svitku je ale také organizační schéma a pravidla jak má woodcrafterský kmen fungovat.

Pokud nenajde mladý nadšenec skupinu která se podobné činnosti také věnuje, jeho počáteční nadšení opadne a vše zůstane zapomenuto jako pouhá dětská hra.

Seton si toho byl dobře vědom. Začínal na zelené louce, proto během prvních 10 let krom toho že aktivně pracoval s mládeží, aktivně hledal další spolupracovníky a psal až se z něj kouřilo.

V zemích, kde nevyšly obě knihy woodcrafterské skupiny nevznikly.

Dokazuje to obnova woodcrafterského hnutí v České republice po víc jak 40 letech od vynuceného rozpuštění Ligy lesní moudrosti. Bylo učiněno hned několik překladů a Dva divoši vycházeli jak před 2. světovou válkou, tak po ní. A opakovaně probouzeli zájem o woodcraft chlapců a děvčat nových generací.

A v roce 1970 se podařilo na poslední chvíli vydat i nový překlad svitku pod názvem Kniha lesní moudrosti. A když v roce 1989 komunisté definitivně pustili otěže, začaly do té doby izolované skupiny woodcrafterů k sobě okamžitě hledat cestu.

Překlady do jiných jazyků

1910 prvně vydáno v jiném jazyce – rusky

Finsko 1917

Finsko bylo do listopadu 1917 součástí Ruska. Proto nepřekvapí, že finský překlad následoval ten ruský.

Německo 1924

Německý překlad vyšel v roce 1924

Československo 1925

Miloš Seifert - Woowotanna pracoval podle Setonova programu již od r. 1912 a od roku 1913 knihu Two Little Savages vlastnil a pracoval na jejím překladu. Ale upřednostnil překlad knihy The Woodcraft Manual, kterou získal bezprostředně po skončení první světové války a dalších metodických materiálů, které došly od Setona v roce 1922 (např. Duch lesů), aby metodicky podpořil rodící se woodcrafterskou organizaci.

S prací na Svitku bylo hotov v roce 1924. Písemně Setona urgoval, aby poslal poslední vydání, podle kterého aby mohl svůj překlad upravit. Netušil, že americká Liga zrovna prochází krizí, kterou vyvolalo odhalení Setonova intimního poměru s Julií M. Butree.

Ale počátkem roku 1925 Seton již dlouho očekávané aktualizované vydání svitku skutečně poslal.

Ve stejnou dobu ale také vydal Bohumil Z. Nekovařík vlastní překlad Dvou divochů, čímž Seiferta nemile překvapil.

Seifert tento krok považoval za porušení nepsané dohody, že on bude výhradním překladatelem Setonovy woodcrafterské literatury a Nekovařík vydá to ostatní. Stěžoval si na něj i ve svém psaní Setonovi, v kterém mu děkoval za doručený Svitek. Ale nemohl s tím nic dělat. Setonův literární zástupce v Anglii p. Moore jednal pouze s Nekovaříkem.

Proč Nekovařík nepsanou dohodu porušil je jasné. Chtěl nepochybně využít zájmu od Setona, který Seifert mezi mládeží vyvolal a vytřískat na této knize peníze. Nezáleželo mu na kvalitě překladu. Chtěl být první.

Kniha šla pochopitelně na dračku, takže nezbývá než konstatovat, že svým činem Seiferta, který již měl velkou část překladu v roce 1923 hotovou, připravil o nemalé peníze, které by Seifert nepochybně vložil do dalšího rozvoje LLM. Byla to další z mnoha deziluzí, které musel Miloš Seifert - Woowotanna překonat.

Reedice 1927, 1928 a 1929

Kniha šla na dračku, takže krátce po sobě vydal Nekovařík další reedice. Ovšem ani to ho neuchránilo před krachem a byl nucen vše prodat vydavatelství Otto. Pod jeho hlavičkou vyšli opět Dva divoši roku 1929 a trh byl nasycen.

Maďarsko 1930

Švédsko 1955

Nový překlad do češtiny 1957

V roce 1957 vyšel poprvé nový překlad, který učinil Jiří Valja se svojí manželkou Libuší Bubeníkovou.

Rumunsko 1963

Slovenský překlad 1967

Polský překlad?

Ačkoliv polská verze svitku poprvé vyšla přičiněním Milana Klimánka - Wayseekera a jeho ženy paní Jadwigy Sosnowski-Klimánek již v roce 1992, Dva divoši na svou premiéru teprve čekají. Na tento překlad si Milan Klimánek - Wayseeker bohužel netroufal, což je věčná škoda, neboť jak se ukázalo v Čechách, i špatný překlad je lepší, než žádný překlad. Protože špatný překlad motivuje k tomu udělat jiný, lepší.

Takže doposud je do polštiny přeloženo pouze několik vybraných kapitol.

Překlady

Název Jazyk Vyšlo (rok)
Dva malí divoši česky 1923 český překlad, který udělal Miloš Seifert - Woowotanna dochoval se jako nedokončený rukopis v NPMK JAK Praha (fond LLM)
Dva divoši: Dobrodružství dvou chlapců, kteří žili jako Indiáni a čemu se naučili česky 1925 (překlad Bohumil Z. Nekovařík),
1927 (překlad Bohumil Z. Nekovařík),
1928 (překlad Bohumil Z. Nekovařík),
1929 (překlad Bohumil Z. Nekovařík),
1957 (překlad Libuše Bubeníková a Jiří Valja),
1962 (překlad Libuše Bubeníková a Jiří Valja),
1971 (překlad Libuše Bubeníková a Jiří Valja),
1976 (překlad Libuše Bubeníková a Jiří Valja),
1983 (překlad Libuše Bubeníková a Jiří Valja),
1990 (překlad Libuše Bubeníková a Jiří Valja),
2005 (překlad Dana Krejčová),
2017 (překlad Jiří Valja)
Dvaja divosi slovensky slovenský překlad, který udělal Štefan Kýška, vyšel v roce 1967
Dwóch Małych Dzikusów polsky Neexistuje Publikováno bylo jen několik kapitol
Kaksi Partiopoikaa: Kertomus kahdesta pojasta, jotka elivät kuin intiaanit,

ja siitä mitä he oppivat

finsky Finové vydali překlad, jehož autorem je Into Konrad Inha, v letech 1917, 1930, 1957, 1960, 1966 Existuje dokonce finská verze svitku, vydaná roku 1920 a dodnes existuje organizace Metsänkävijät, o které bychom mohli na základě její historie říct, že je woodcrafterská.
Két kis vadóc. Erdőlakók. Két fiú kalandjai maďarsky Maďaři vydali překlad, jehož autorem je Temesi Győző proprvé roku 1930 a hned na to následovaly dva reprinty v roce 1931 a 1932
Due piccoli selvaggi italsky
Zwei kleine Wilde německy 1924
Dos pequeños salvajes španělsky Neexistuje
Deux petits sauvageons francouzsky Neexistuje
Юные дикари rusky 1910
Маленькие дикари rusky
Маленькі дикуни ukrajinsky
Два малыя дзікуны bělorusky
Младите индийци bulharsky
Micii salbatici rumunsky Rumuni vydali překlad, jehož autorem je Frida Papadache poprvé roku 1963 a jeho reprint 1970
Indianliv: en sommar i vildmarken (bearbetning och översättning Beppe Wolgers, Natur och kultur švédsky 1955
  1. How to Play Indian (Jak si hrát na indiány) byl ostatně i název prvního knižního vydání svitku.