Vladimír Bělohrad

From thewoodcraft.org
Jump to navigation Jump to search

Vladimír Bělehrad (5.4.1896 Brno – 25.9.1970 Brideport, Connecticut, USA) se narodil v Brně na jižní Moravě. Jeho otec Štěpán Bělehrad (12.4.1866 Chlum u Kunštátu na Moravě — 1.7.1909 Brno) byl krejčí a jeho matku Kateřinu (30.10.1865 Víska u Chotěboře v Čechách – ? ), rozenou Vilímovovou si vzal 1.5.1892 v Evangelické reformní modlitebně na Zelném trhu 11 v Brně. Kateřina, která pracovala jako služebná byla tou dobou již ve čtvrtém měsíci těhotenství.

Postupně se jim narodilo 7 dětí. Jaroslav (24.9.1892 – 1989) Pavla (11.7.1894 – 1987) Blahoslav (9.11.1897 – 27.4.1983) Vladimír (5.4.1896 – 1970) Běla (20.5.1900 – 1982) Věra (22.6.1903 – 1997) Anna (26.7.1905 – 1982).

V roce 1909 ale otec zemřel a zůstali bez živitele. V USA však žil jeho bratranec, rovněž Štěpán (27.12.1858 – 17.2.1938), který se tam vystěhoval již r. 1887. Se svou manželkou Annou (18.8.1868 – 9.5.1938), rozenou Horákovou měli tři syny[1] a dvě dcery. Ten přesvědčil svoji sestru Marii (1875 – 1953) a ovdovělou příbuznou Kateřinu aby se i s dětmi vystěhovala za nimi do USA. Takže 15. července 1914 – těsně před vypuknutím 1. světové války (28. července 1914) – tehdy 18-letý Vladimír Bělohrad, s matkou a sourozenci opustil rodnou zem.

O osudu nejstaršího Jaroslava v USA není nic známo, ale oba mlaší bratři se po vstupu USA do války r. 1918 přihlásili do československých legií.

Blahoslav Přihlášení do legií: 10. 1. 1918, místo neuvedeno. Do čs. legie ve Francii zařazen 27. 3. 1918, 22. pěší pluk, vojín. Konec v legiích 11. 9. 1919 poslední hodnost: vojín. Demobilizován.

Vladimír Přihlášení do legií: 19. 6. 1918, Amerika. Do čs. legie ve Francii zařazen 28. 7. 1918, 23. pěší pluk, vojín.

Konec v legiích 4. 10. 1919, poslední útvar: 23. pěší pluk, poslední hodnost: vojín. Demobilizován a naloděn v Bordeaux 4.10.1919.

V květnu 1920 se stal sekretářem "Družiny Československých Legionářů v Chicagu (Czechoslovak Legionnaires of Chicago)

Dne 10.4.1921 si vzal Vladimír v Chicagu za manželku Marii Věnceslavu (4.9.1887 Plzeň, Říšské předměstí 583), rozenou Šnebergerovou.

10. června 1921 přeposlal Setonovi list od příbuzného své manželky Šnebergera, jednatele Psohlavců.

Zdroje: https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=15493

https://flps.newberry.org/article/5418478_6_1057

https://www.findagrave.com/memorial/121345624/vladimir-belehrad

http://www.portafontium.eu/iipimage/30067251/plzen-067_1370-n?x=73&y=88&w=454&h=177

Živil se jako profesor hudby

Oženil se ještě dvakrát. Se svou druhou ženou Annou (1900 – srpen 1955), rozenou Běchotovou, která se rovněž narodila v Čechách, měl syna Stephena, který však zemřel dva dny po narození (11.9.1936 – 13.9.1936).

Poté co opět ovdověl se oženil potřetí. Jeho třetí žena Julia Brzeziňski byla nejspíš rovněž emigrantka.

  1. Josefa (1892 – 1973), Stevena (1.1.1902 – 25.11.1959) a Rudolfa (26.6.1909 – 6.9.1925)