Vatra r. 5 č. 4 (časopis LLM)

From thewoodcraft.org
Jump to navigation Jump to search



1) LIST LIGY LESNÍ MOUDROSTI Z OBSAHU: Míla: Tábory; Seton: Oheň; Felký Medvěd: Na ptačí hoře; Seton: Za- bloudiš-li; Táborový řád; Franta: Dozrá- vání; Minehaha: Kimův buben; W. Fuchs: Die Sonnenuhr; Dr. Hůbner: Ze života mlynaříkova; Dr. Wučiček: Hygiena tábora; Kolda: O prvním prasportu; Kavinová: Houby; J. Hargrave: Zkušenosti zasvě- cující; Vohanka: Nebojíme se hadů; Hry. VYCHÁZÍ ŠESTKRÁT ROČNĚ ROČNÍK PÁTÝ 2) VATRU Lesní Moudrosti vydává za redakce Frant, Kupky, učitele, Praha VII, Plynární 1274, (Legie malých) Československá Liga Lesní Moudrosti (Junácká obec Psohlavců a Hor. chlapců), Praha II., Petrské nábř., Skautský domov. Náčelnictvo: Jar. Šimsa, náčel- ník, Praha II., Václavská ul. 6. Eugen Schart, jednatel, Praha-Žižkov, Karlova č. 15. Míla Vavrda, zahramn, zpravodaj, Praha-Žižkov, Karlova 27. "Členem se stává, kdo se přihlásí do kmene, nebo není-li v místě, přímo jednateli a kdo zachovává ustanovení Ligy. Při- hlášení jednotlivci jsou „strážemi“. Příspěvky (roční): do 14 let 16 Kč, do 18 let 22 Kč, nad 18 let 26 Kč, v čemž je zahrnuto i předplatné na Vatru. Sama Vatra ročně 12 Kč. Administrace Vatry: Jan Vorel, Praha VII., V háji 1204. The Woodcraft League of Czechoslovakia. Jar. Šimsa, President and Chief, Praha II., Václavská 6. Eugen Schart, executive secretary, Praha-Žižkov, Karlova 15. Míla Vavrda, International Recorder, Praha-Žižkov, Karlova 27. Z NÁČELNICTVA LIGY Poslední schůze náčelnictva zabývaly se nejvíce táborem vůdců. V posledních dnech br. E. Schart navštívil junáky v Žatci, br. Buk, Bingo a Unkas zajeli do Hradce Král, kde za účasti bratří z N, Bydžova, Ústí n. O. a Trutnova bylo rozhodnuto o župním táboru, který povede br. Svatoš, Br. Wučíček od Neupfadfindrů byl pozván organisací Pfadfindrů v Praze, aby podal výklad o Woodcraftu. Br. náčelník promluvil ve škole v Nuslích 19. V. dětem o lesní moudrosti a doprovodil svou řeč řadou táborových obrázků. Br. Vavrda hovořil na schůzce Sovího kmene o anglickém wooderaftu. Upozorňujeme na německou zprávu našich Neupfadfindrů v tomto čísle. Mají krásnou klubovnu a je mezi nimi pěkný bratrský poměr a vskutku pracují. : V Lounech 14. V. při příležitosti studentského Majales provedl br. Kolář zábavné zkoušky životnosti se spoustou dětí. Nejčilejší obdrželi pěkné ceny, Při slavnostním koncertu Bakulových zpěváčků 17. V. v Obecním domě (Smetanův sál) zůčastnili se činně Neupfadfindři a Soví kmen uvádění. Jánoš povede v létě kolonii Svépomoci u Prachatic v duchu Setonově. Ustaven „Kruh přátel Ligy lesní moudrosti“, lidí, kteří nemohou s námi plně junácky pracovat, ale uznávají naši práci a souhlasí s naším programem. , Bingo a Míla podnikli cestu po Orlických horách, navštívili mimo Hradec Králové 1 Náchod a spisovatele Gammu, který je pohostil ve své pěkné chalo pce. MÍLA: Z CIZINY Bulharsko. Bratr Vohanka na svých cestách po Bulharsku prožil několik pěkných okamžiků v kruhu bulharské mládeže, kam byl pozván a kde předvedl účinně řadu pů- sobivých her, ukázal při večerním ohni na význam táboření a promluvil o lesní moudrosti. Získal pro naši myšlenku krajana p. Brauna a p. ředitele kamen. školy. Doufáme, že bulharští junáci to budou, kteří půjdou s námi stopou Černého Vlka (spis. E. Th, Setona), Radostné tyto zprávy došly z Aitos a Karbanat, Anglie. Náš delegát v Anglii nezastihl Bílou Lišku doma, jelikož bylo období pravi- delných putovních táborů. Vyšívanou indiánskou zástěrku, určenou Bílé Lišce, zanechal u Mr. Harroda k dalšímu doručení. Kibbo Kift Kindred má dnes asi 400 členů. O. Woodcraft Chivalry koná v červenci a srpnu letní tábor (Folkmoot) v Godshillu. V časopise „Pine Cone“ č. 23 je referát našeho delegáta ze 16. IV. na Easter Camp v Godshillu. Tábora se zúčastní němečtí Pfadfindři (říšští), Na léto je hlášena návštěva z Německa, bratří Svazu Wandervogel und Přadfinder. Skupina 10 hochů pojede přes Krkonoše, Trutnov, Prahu, Plzeň na Šumavu a ráda by shlédla tábory, položené v blízkosti těchto míst, Připravte se na uvítání německých bratrů a pište přesnou adresu tábora br. Vavrdovi. 3) MÍLA: TÁBORY ZAČÍNAJÍ Radostné jsou okamžiky prvního táboření! Jenom že otázka zdaru tábora je otázkou schopného vůdce. Letos jistě vyzkoušíš kromě obvyklých našich táborových zvyk- lostí Hargraveovy zasvěcující zkušenosti, zavedeš lehkou atletiku a přírodní studium. Nedopustíš, aby do večerních ohňů vnikla prostřednost a ne- vázanost a přičiníš se, aby byly naplněny vážností a opravdovostí, zvláště při zažíhání ohně a výkladu zákona. Pohovoř o uplynulém dni a spravedlivě vytkni chyby. Žádej totéž vůči sobě. Jednej vždy přímo. Vyzdvihni dobré činy. Besedy ať jsou pokusem k rozhovorům. Chtěj, aby se všichni účastnili. „Promysli předem téma. Nic však nečiň násilně! Pro nás táboření mimo rekreaci znamená též uvědomělou práci na sobě samých a na našich druzích. Jsme prostší v potřebách a ná- rocích než ti, co se oddávají zábavám a životu v městech, žijeme v krásném prostředí vypěstovaném tradicí a prací. Junáctví koná pro lidstvo velkou, dnes nedoceněnou práci. Byla to nepravá civilisace, válčení lidí, lež a přetvářka, která vyburcovala mládež k aktivnímu odporu. Jenom že se celý tento ohromný problém, kterým se dlouhou dobu plně zaměstnává řada státníků, nedá vyřešit na ráz. Je znovu a znovu třeba té drobné, pošklebované práce. Máme-li se dostat všichni kupředu, mu- síme každý orat a sít na svém políčku. M usí me tábořit, každý kmen m u sí tábořit, každý náš junák m usí prožít aspoň týdenní tábor. Vůdce má chtít vždy výš. Má být vyrovnaný, ovládat ju- náctví v teorii i praksi, jeho řeč podložená zkušenostmi. Má, jak říká Černý VIk, dovést jezdit na obou koních. POE ó 4) E. T.SETON: OHEŇ Člověk musil mít mnoho druhů oštěpů a užíval jich dlouho, ano, dlouho a dobře, než přišla další veliká událost: oheň. Jak se to stalo? Je velmi pravděpodobno, že se to stalo náhodou a že to mnohokrát přišlo náhodou, než se člověk naučil ohně užívat; naučil se ho užívat dlouho, dlouho před tím, než se naučil jej dělat. Oheň, hrdé tajemství, změnil celý jeho život. Až dopo- sud, když přišla noc, musili lidé, naši předkové, vyšplhat se na stromy a seděti celou noc, třesouce se ve větvích a hledíce dolů na světélkující oči silnějších zvířat v křoví, příliš ochotných k dobrému lovu. Někdy ovšem měli lidé jeskyně, do kterých se mohli uchýliti v noci a zatarasiti vchod kameny. Ale vždy, když spali, třásli se zimou a strachem, až do doby, kdy byl objeven oheň. Pak mohl člověk seděti beze strachu na zemi, když přišla černá noc a čeliti obludám svítícím očima, které z jakési podivné příčiny bály se Planoucího Zázraku a prchaly. Tak stal se oheň dárcem tepla, symbolem ochrany a míru. Tak mohli lidé po prvé seděti v pohodlí a světle, rozmlouvati a poslouchati vyprávění o svých zkušenostech a učiti se moudrosti od starších. „Proč se nám lov dnes nezdařil? Jak a co zítra, abychom došli úspěchu?“ A byla zvolena místa, čestná místa pro siláky, kteří se vyzna- menali, pro hrdiny. Tak se stal oheň místem a symbolem rady, bratrstvem hry v družstech a společenských vztahů. Nemůže být mravní po- chyby, že toto kmenové shromáždění bylo základem lidské spo-- lečnosti. A podivuhodná Zářící Věc uprostřed toho všeho byla jeho symbolem. Jen tehdy, podíváme-li se hluboko do sebe samých a studu- jeme-li podrobně své zděděné vlastnosti, můžeme oceniti veli- kost, hrůzu, tajemství, moc a radost ohně. Jaký div, že se stal člověku Velkým Tajemstvím. Tenkráte nedovedl člověk ještě ovládat ohně, když jednou byl založen třeba úderem blesku. Musil jej tedy pečlivě opatro* vati a udržovati a jestliže se stalo a strážce nechal oheň vyhas- nouti, znamenala tato nehoda při nejmenším záhubnou cestu k ji- nému táboru, aby byla přinesena drahocenná jiskra. Jaký div, že za strážce ohně byl vyvolen některý moudrý muž a tak vznikl úřad kněze, správce Velkého Tajemství. Máme spoustu legend, vypravujících o těchto událostech. Dnes obsahuje přísaha Cheyenského náčelníka slib „zachovávati hořící oheň“ a povídky o temných dnech, kdy oheň uhasl, vypravují se se zatajeným dechem. Bylo to asi mnohem později, kdy si lidé uvědomili, že oheň činil v noci pouze totéž, co slunce konalo ve dne, ve větším mě- řítku. Mimo to ohně byly ve více táborech a všechny nemohly být Velkým Tajemstvím. Proto po čase vznikla myšlenka: Velké „ 50 5) Tajemství může být jen jedno, které se skrývá za Ohněm a Slun- cem. Tak byli lidé přivedeni k tomu, aby přemýšleli o Prapří- čině.

Naše doba nezabývá se jen mystikou ohně. Dnešní badatelé si povšimli, že červené paprsky prostého ohně jsou pro naše tělo a nervy při mírném účinku blahodárné. Je zajímavé, že duševní skleslost a únava mizí při záři přímého ohně a tento fakt je dů- ležitý pro polární cestovatele. Jako máme dnes umělé horské slunce, vynalezli lidé i náhradu za přímé červené paprsky ve formě slabě růžové žárovky. AVVVVVVVVVVVWM VELKÝ MEDVĚD: NA PTAČÍ HOŘE Půl úkolu měl již vykonáno, když opět nové pozorování při- mělo jej k zvolání: „Tam musí být Bobři!“ Vedle, na východě, vzlétl totiž bažant s hlasitým „kot-o-kot-o-kot“ a brzy mnoho ostatních mu přisvědčovalo. Tentokrát se však Jan zmýlil; neboť ničeho nebylo slyšet, z čeho by se dalo soudit na blízkost Bobrů. Též bojovník, vyslaný za nimi, nenalezl ničeho v označené houšti- ně. Pravděpodobně byla to liška nebo lasička, neboť bažanti ohla- šují tato zvířata s určitostí a bažant předává tuto výstrahu hned dál. S napětím tedy zíral k pásmu křovin čekaje, kdy se v něm ozve kosí „dyx, dyx“ nebo pokřik drozdů a jiných drobných ptáků. A skutečně tito mu prozradili Sovy. Kde však jsou Bobři? Už je téměř konec lhůty a všude je ticho. Velký náčelník už pro- hlíží píšťalu! Tam! Jak vzrušeně tam. poletuje střízlíček! Ano, a hned vedle pohybují se hnědé šátky Bobrů. Sotva to ohlásil dolů, oznámil Velký náčelník konec hry. Večer plála pak slavnostní vatra. Jan přednesl při ní své pau-vau o zvěři Ptačí hory jako důkaz svých zkušeností. Liška, začal, vždy vzbudí hněv sojek, vran a strak a střízlík ukazuje myslivci přesně na místo, kde se zdržuje lasice. Zcela přesně poletuje pak nad její hlavou a pohansky při tom rámusí. Také bývá každá lasička, když jen špičku nosu nad zem vystrčí, okamžitě pozdravena kosím výstražným křikem a jistě jste již pozorovali, jak rychle tito černí ptáci hlásí v zahradě kočku, která se tam prohání. i Část z vás mohla už před tím vidět, jak se to musí udělat, máme-li ujíti výstražnému křiku kosů. „Sovy“ se pokoušely po- někud vzdáleny od křovisk, dojíti až k místu pozorování a málem by se jim to bylo podařilo. Kdyby byly učinily malou okliku, jistě by byly došly až na vrchol. Bůvoli, kteří před tím nepostupovali zrovna nešikovně, za- pomněli, že nyní, v době hnízdění, ať je to ve dne či v noci, budou jistě prozrazeni ostražitými čejkami, když se budou pohybo- vati poli. Jako čejky, také vrány „nenávidí“ každou lupičskou sběř, 4" 51 6) která se tam zdržuje a za každou liškou, která se ukáže na vol- ném poli nebo za každou sovou, která se odváží za dne ze svého úkrytu, najdeme vždy celé hejno vran. "Také si můžete dovoliti jednou žertem přivábiti všechny vrá- ny. K tomu potřebujete donésti si z některého vraního hnízda mládě a vychovati je. Když pak, nejlépe v září neb říjnu, s ním vyjdete a je s přistřiženým křídlem a s kolíkem připevněným k noze pustíte venku na louce, bude se nemotorně motat a to. právě vzruší zájem všech příbuzných vran. Vezmete-li mrtvou vránu, rozdráždí to ptáky právě tak málo jako strašák ptáků na kůlu. Nechte však třepotati se vránu na zemi a brzy chtějí všechny okolní vraní kolonie věděti, proče tak činí. Pozoroval jsem, končil Jan, malý úsek přírody, ba zcela ne- patrný, ale tímto denním přesným pozorováním naučil jsem se všímati si mnohých zjevů a rychlou jich kombinací býti vždy připraven. V kruhu bratrství vás všech chci se naučiti užít své zvětšené bystrosti ve prospěch zlepšení lidského života. / AVVVVVVVVVVVVM E. T.SETON: ZABLOUDÍŠ-LI V LESE Ztratíš-li cestu, musíš si jako Indián nejprve připomenout: nejsem ztracen. Je-li něco ztraceno, je to mé tee-pee. — Není to vskutku tak vážné. Nemůže to být ani nebezpečné, neučiníš-li něco pošetilého. První a nejpřirozenější věcí je vystoupiti na pa- horek nebo na strom, neb nějakou vyvýšeninu a hledat nějakou význačnou věc poblíž tábora. Můžeš si být jist, že nejsi tak da- leko od tábora, jak si myslíš. Signalisuj! Nejhorší, co můžeš učinit, je dostat strach. Strach olupuje poutníka o úsudek a sílu údů. Strach obrací zkušenost, které právě nabýváš, v konečné neštěstí. Buď jen chladnokrevný a vše se obrátí k dobrému. Je-li napadlý sníh, mů- žeš se vrátit po své stopě. Nevidíš-li žádné známé místo nebo předmět, pátrej po kouři z ohniště. Volej časem a čekej, neboť přes to, že jsi pryč celé hodiny, je zcela možné, že jsi na doslech svých přátel. Máš-li náhodou pušku, vystřel dvakrát po sobě se svého vyvýšeného místa a pak čekej a naslouchej. Opakuj to ně- kolikrát a čekej hodně dlouho potom, třeba hodinu. Nepomůže-li to, vyšli signál neštěstí, t. j. udělej dva kouřové ohně ze zeleného listí a shnilého dřeva asi ve vzdálenosti 50 stop od sebe (as 16 metrů), aby je vítr nesmísil. Dvě rány neb dva kouře obyčejně znamenají — jsem v nesnázi. Uvidí-li to v táboře, založí jeden kouřový oheň, který zna- mená: — tábor je zde. Jedním slovem, zachovej chladnokrevnost, zařiď se pohodlně, „zanech zpráv o svých cestách a pomoz svým přátelům, aby tě mohli najít. 52 7) TÁBOROVÝ ŘÁD VŮDCOVSKÉHO TÁBORA NA SÁZAVĚ 1927 l, Nad táborem vládne řád a bratrství: Zde dvojnásob buď pamětliv zásad dvanácterého zákona. 2. V táboře všechno patří všem jako v rodině: Každý pracuje pro tábor podle svých schopností a tábor dává mu podle jeho potřeb. 3. Není soukromých peněz ani prostředků, než obecních. 4. Tábor je obklopen přírodou: Žij i ty přirozeně a pravdivě jako všechno kolem tebe. 5 Šetři i mechu, trávy, stromů; všechno, co roste a dýchá, žije ži- votem tvému podobným. 6. Buď poslušen náčelníka a totémové rady. 7. Neboť náčelník je hlavou tábora a vykladačem zákona. Dbá, aby byl zachován zákon, řády a denní pořádek. 8. V kruhu totémové rady sedí: přítomní náčelníci, strážci a bo- jovníci, hospodáři (strážce pokladu), medicinman, ohnivec, kro- nikář a vozvaní. 9. Od desáté do šesté je ticho 53 8) 10. mimo jeden den v týdnu, kdy se zažehne slavnostní oheň se zpěvy, pau-vau, besedou, tanci. Denně večer je poradní oheň tá- borové rady. 11. Miluj ticho a samotu. Za poledního odpočinku je 4Ominutové mlčení a úplný klid v táboře. 12. V táborech neplatí trest černé tečky. Ale ten, kdo hrubě ruší bratrství, kázeň a zákon, nemůže sedět v kruhu kolem ohně a není proň místa ani v kruhu tábora. Soud urovnávající spory se koná 100 kroků oď táborového ohně. Nahodilí hosté se musí podrobit tomuto řádu stejně jako řádní táborníci. © Velký náčelník. FRANTA: DOZRÁVANÍ Svou píseň plnou nadějí má jaro. O síle touhy zpívá, praská v pupenech a všechny květy věří, že budou naplněny. Pták na- posledy nad plným hnízdem zazpívá a ztichne. To obloha se v chrpách dívá na těžké klasy obilné a vlčí máky planou. Splněné naděje se zavěsily do větví jak ruce obtěžkané prací sklánějí se k zemi. Blýskají se v polích kosy. Obilí padá pod pevnými rozmachy paží a klesá do snopů. Osmahlým lidem ruce krvácejí, pot stéká po tvářích. Dělníkům země tvrdnou ruce. Slunce je vysoko, země je horká jako pec, v níž chleba do- zrává. Nad krajem vzduch leží nehybně a motýl jako zmámený se v jetelišti zmítá. Je horko, poledne, a z města zazněl zvon. Své hlavy ženci sklonili a Muž z velikého pecnu láme všem a praví: „Nač bít se v prsa! To dala zem a v slunci zrno ztvrdlo. Já, který oral, sel a žal, do vašich rukou vkládám první ovoce a chleba rozdávám.“ A léto zpívá bolestí a žněmi. AV 54 9) MINEHAHA: KIMŮV BUBEN Slunce klonilo se už k západu, tikot ptactva pomalu ustával, když se sešla totémová rada kmene na poradní skále, aby vy- slechla táborového historika, Kima kronikáře. — „Dnes v noci, když déšť bubnoval na napiatou plachtu našeho stanu, napadlo mi, že bychom si mohli udělat buben. Trumpeta ani píšťala se pro les nehodí, a buben napodobí i hřmění. Kdo by ho chtěl udě- lat se mnou?““ — Hm, hm — rada porokovala a nakonec řekla: „Dobrá, udělej, jak myslíš, je to tvůj nápad, nechceme se ti do, toho plést.“ „A konečně,“ povídá náčelník, „myšlenka je to dobrá. Pove- de-li se ti pěkný tom-tom, navrhneme ti orlí pero.“ Kronikář vyskočil až mu kronika spadla s klína. „Mohu hned?“ a na náčelníkův pokyn hnal se po sekerce, vý- soko vyskakuje. Věděl o starém stromě, rozčípeném bleskem, který očekává jen vykopání. Znamená to dobýt pařez. Kim se tedy pustil do práce. Trochu pařez okopal, ale poně- vadž již byl soumrak, nechal vše až na ráno. S úsvitem byl zase u pařezu. Zaléval se potem, ale dobyl jej. Oloupal kůru, ve vnitř vysekával, ale pak rozdělal malý ohýnek a vypálil nečistotu, kte- rou uhozením sklepal s jeho stěn. Měl nyní dutý válec asi půl metru dlouhý. Teď ale potře- boval kůži. A Kim, který vždy o všem věděl, znal ve vesnici stat- káře, ke kterému chodil pro ovoce a mléko. Tam sehnal celou te- lecí kůži i s chlupy. Hospodář, když se mu se vším svěřil, poradil mu, aby ji za- kopal do bahna na několik dní a pak že chlupy půjdou dolů, kůži však že musí ještě promnout, aby zvláčněla. A tak i milý Kim udělal. Jak dál, to měl promyšleno 4 načrtnuto při svíčce na kousku papíru. Když kůži očistil, nakreslil dva kruhy podle otvoru kmene, něco přesahující přes okraj, ve kterém vyryl no- žem dírky. Ze zbytku nařezal řemínky. Pak položil jednu kůži na zem, na ni postavil dutý kmen a na jeho vršek dal druhou kůži. Šněrováním pak dostal obě kůže k sobě a řádně je přitáhl. Zatím co zhotovoval paličky, kůže ve stínu na bubnu se napí- nala, až praštěla. Dobře, že udělal dírky asi 2 cm od kraje, jinak by to nevydržely. Zkusil paličky a buben vydal ostrý zvuk. Ová- zal konce paliček pytlovinou a dostal zvuk měkký, vláčný. A bu- ben zvučel, rozvlňoval kotlinku, kde se tyčilo šest bílých stanů, hluboce klidným, náladovým zvučením. Mírný větřík jako by si s ním pohrával, zanesl jej na vrcholky stromů a ty si jej předá- valy v jemně kolébajících korunách, až o tom zvěděl celý les a jeho obyvatelé. „Mám tom-tom, mám tom-tom!““ vesele volal Kim, odběhl pro barvy, buben omaloval a toho večera za slavnostního sněmu bil po prvé rytmicky k novému tanci táborového tanečníka Groga. AAVVVYVVVVVVVVA 55 10) STAVBA MOSTU je jistě práce tak podivuhodná, že tě zcela zaujme a nedá, dokud si aspoň neuděláš malý model podle našich obrázků. Doporuču- jeme však, abys modely vyzkoušel i na táborech prakticky. Připravíme si čtyři stejně dlouhé, silné tyče. Položíme je proti sobě tak, aby se slabší konce sbíhaly. Tam, kde se protínají, vklí- níme tyče krátké. Most je tím pevnější, čím více naň naložíme, ač nesmíme přeceňovat jeho nosnost. Když máme kostru hotovou, upevníme nebo přibijeme mezi tyče polena neb přiříznuté laťky a máme primitivní můstek. Následující obrázek (na kterém je pohled se strany mostu) je kombinací lan a dřeva. Přesně dle něho zhotovíme 2 dřevěné pod- pěry, upevníme lany a mezi ně položíme podlahu z krátkých prken. VV DER VWVEISSE FUCHS: DIE SONNENUHR DES WALDLAUFERS Willst du dir eine Waldláufer-Sonnenuhr verfertigen, so nimm ein glattes Brett, GróBe 40 cm im Ouadrat, auf welches du einen Kreis zeichnest, der in 24 gleiche Teile eingeteilt ist, befestige in einer Angel den Zeiger, dessen obere Kante iiber der Mitte des Zifferblattes steht. Das Brett stelit man auf einen ebenen festen Baumstumpf im Freien. Bei Nacht richte das Zifferblatt so ein, daB die Zwolf-Uhr-Linie genau nach Norden zeigt; das kannst du mittels des Polarsterns erreichen. Dann beniitze zwei Visier- stábe, die genau gleich lang sein miissen, damit du gut den Rand des Brettes hinwegvisieren kannst. Richte den Zeiger genau auf den Polarstern und befestige ihn in dieser Lage. Dann entferne die beiden Visierstábe. Die Uhr wird ziemlich genau die Zeit an- zeigen. Die Hohenrichtung des Zeigers muk man ndern, wenn man die Uhr in einem anderen Landesteil aufstellt, weil die Hóhe des Polarsterns in jeder geographischen Breite verschieden ist. 56 11) Jj Dr. A. HŮBNER: ZE ŽIVOTA MLYNAŘÍKOVA. Když už opravdové slunce dubnové usmálo se nad kra- jem, v němž obeschla jarní vláha po prvé na starém místě v „Boří“, získala veškery mé smysly rozkoš hřejivého slun- ce, v jehož svitu slunil jsem se jako líná kočka. Ale i v tako- vých chvílích opojení vidím a slyším. Drobounké hlásky sý- kory mlynaříka, jež se opako- „valy v houštinách trnek nade mnou, vzbudily mnou pozor- nost. To nebyli ptáčci na dale- ké pouti, ale musili míti domov nedaleko v mladých borovi- cích, které tu rostou na chudé zemi a mezi skalisky, nebo snad i v neproniknutelných houštinách trnek, které v prvém rozpuku zroseny tisíci sněžnými krůpějemi. Chvilka pozorování ukázala, že jeden z ptáčků nosí zřejmě stavivo pro kolébku příští generace. Nejsouce příliš ostražití, ukázali skrytému své hnízdečko ve spleti trnko- vých prutů. Hebounká jako pavučinka byla ta kolébka z žíní, pa- vučin a lišejníků, jimiž zarostly stařecké trnky. Proto nemohl nalézti je nepřítel. Daleko víc než lidské srdce dovede, budovala láska jejich hnízdo. Stále pospolu, vskutku svoji, radostnou něhou . plnili svět. Nikdo neví, jaká okolnost svedla je právě v tento sva- zek plný lásky. Nyní mluvila účelnost přírody až příliš zjevně. Ještě před zplozením nové generace budováno ono hnízdečko z pá- peří. A jich láska snad už dávno spojila dvě srdce k radosti života a trvala ještě dlouho potom, co děti opustily domov. Jistě nosila již srdce svoji lásku v dalekých cestách obrovskými lesy hor, nesla ji poutí horskými smrky, na nichž ležely peřiny vysokého sněhu, nesla ji nebezpečím v boji o život. Konečně zakotvili v „Boří“, aby prožili idylu vrcholu své lásky. Z hnízdečka potom vyčnívala ocasní pérka samičky a v kolébce spočinulo 9 malých kropenatých vajíček. Chodíval jsem s úctou k lásce mateřské ko- lem hnízda, které v chomáči sněžných květů trnkových schováno chovalo maličké tvorečky rostoucí v omamné vůni květů, pro které jsem si oblíbil „Boří“. Jak se asi dařilo robátkům, když zima naposled vztáhla mrazivou ruku a dýchla chladným dechem, že květy se před ní zavíraly? Matka je chránila svým tělem. Za ně- kolik dní již opět oba rodiče pilně sháněli pro hladové krky. Nad každým soustem zvedaly se maličké zobáčky ještě chmýřím po- 57 12) rostlých mláďat. Příjemné hlásky ozývaly se z hnízda, které bylo sice těsné, ale svým materiálem dovedlo se přizpůsobiti. V nové roucho oděl se již kraj, pole dýchala svěžestí a černé sosny také hlásily se o svůj krok života, když dorostly děti mlynaříkovy. Uplynuly dva dny, co jsem byl v „Boří“. Hnízdo bylo roztrženo a bylo prázdné. To už odvedli rodiče své děti v širý svět. A brzo vydají se na dalekou cestu, nemajíce vlasti, na velikou pouť. Kde bude jejich domov?

Dr. WUČIČEK: HYGIENA TÁBORA

Přípravy pro letní tábor jsou v plném proudu. Je z toho ve- selo, ale přece spěchám, abych právě teď pověděl vůdcům něko- lik slov o základních hygienických podmínkách táborového ži- vota. Je také na čase, neboť příliš často slyšíme výtky rodičů o zdravotním stavu dětí po táboření. Výtky nám činí sice nejčas- těji z neznalosti věci, ale v některých případech i oprávněně, ne- boť míváme špatnou táborovou výstroj, nevhodně volenou polohu tábora a nedostatečnou, řekl bych ledabylou jeho přípravu. Co se týká vlastního tábořiště, pamatujte předně na chráněné místo. Má být kryto proti severu, má být slunné a suché. Varujte se tedy příliš hustého jehličnatého lesa, kam nepronikne ani slu- neční paprsek; netábořte také v listnatém lese pro jeho vlhkou, hnijícím listím pokrytou půdu. Nejpříhodnější je tedy palouček, mýtinka, obrácená k jihu anebo v nouzi vysoký řídký jehličnatý stoják. Hlavním požadavkem je dobrá pitná voda a řeka neb hlubší potok ke koupání v co možná největší blízkosti. Netábořte však blízko bažinatých, rákosím a sítím zarostlých prohlubní a močálů, kde sídlí mnoho komárů. Ti jsou nejen obtížnými hosty, ale často i příčinou mnohých kožních nákaz. Je jistě samozřejmé, že vůdce dohlédá na pořádek v táboře a tělesnou čistotu chlapců. Z onemocnění nejčastěji se vyskytují tato tři: angina, žalu- deční katar a kožní infekce, vzniklá rozškrábáním. Výjimečně vyskytnou se také jiná onemocnění, která však ne- bývají v přímé souvislosti s táborovým životem. Nejlépe se předejde angině, když vůdce dbá toho, aby chlapci za chladného a deštivého počasí neb večer nebyli v příliš leh- kých šatech nebo na př. jen v plavkách. Právě tak nemáme sedět kol táborového ohně nedostatečně oblečeni, protože teplo sálá a zahřívá nás pouze s jedné strany. Když si někdo naříká na bo- lesti v krku, vůdce se přesvědčí, není-li zčervenalý jícen. Pakliže je, chlapec se teple zabalí a zůstane ve stanu. Kloktání hyperman- ganem a studený obklad kolem krku vyléčí jej z anginy za něko- lik dní. Žaludeční katar je nepříjemný jak pro postiženého tak i pro vůdce. 58 13) Jako preventivní opatření učiňme si pravidlem: netrpět sou- kromé stravování nezralým ovocem a špatným cukrovím. Peníze odevzdají všichni předem vůdci, který je vyúčtuje po táboře. Vůdce musí se také starat mimo své ostatní povinnosti o ná- kup zboží a o kuchyni. Podezřelá jídla zásadně vylučte! Také netrpte přílišné jedení, jak mnozí hoši jsou zvyklí z domova, aniž by ovšem pocítili hladu. Jedná-li se vskutku o žaludeční katar, pak začněte s nejpřís- nější dietou: čaj s cukrem a sucharem. Ve 3-—4 dnech zkoušejte lehké dávky kaše a zvyšujte pomalu její množství. A nyní ke kapitole, kde se nejvíce hřeší: Kožní infekce, vzniklá škrábáním, a infekce z rány. . A tu zase platí: každá rána může se státi branou pro bakterie, při čemž nerozhoduje velikost. Nejnebezpečnější jsou rány na rukou a nohou, na něž mohou i mouchy. Na každou otevřenou ránu použijeme jodu a pak též malé pásky, která zabrání ne- čistotě. Zvlášť v táboře všimněte si ran vzniklých škrábáním po bod- nutí hmyzem. Energicky zakažte každé škrábání, místo obťukejte salmiakem nebo je přepalte nakrátko sirkou. Případně dáme na svědivé místo pásku z lněného šátku s octanem hlinitým. Nové pak případy, zaviněné škrábáním, nejsou dobrým vy- svědčením pro vůdce a jeho vedení! Doufám, že jsem v předchozím dal malou výstrahu. Štěstí, že nestane se vždy to, co se stát může. Viděl jsem tábor, kde lékárna byla denně obléhána. Jsme přece v táborech, abychom se stali zdravými a zdravými zůstali a ne abychom polykali pilulky a drželi diety. Přes to zří- díme táborovoulékárnu, a doní zařadíme pro rány, zlo- meniny atd.: 3—4 balíčky hydrofil. gázy, 8 kalikových obvazů, Leukoplast, 1 velký balík vaty, 2 Essmarchovy trojcípé šátky, 200 gramů jodové tinktury, octan hlinitý v pastilkách; proti bodnutí hmyzem: 250 g salmiaku; proti bolení hlavy: l tuba veramonu nebo aspirinu; projimadlo: Istizin „Bayer“; stavěcí prostředky: Tanalbin „Medica“, k tomu ještě pak: 100 g živočišného uhlí, 50 g Hoffmannských kapek, 15 g hypermanganu, vaselinu, nůžky, pinsetu, teploměr.

Jdete-li na stálý tábor, je dobře rozhodnouti se, že budete studovati stromy, ptáky, květiny, naučíte se kuchařit atd., a jest třeba, abyste měli jasnou představu, jak strávíte své dny. Neoddá- vejte se příliš „povalování“. E. T. Seton. 59 14) KOLDA: O PRVNÍM PRASPORTU Protože už znáš tajemství křepkého těla, víš, kdy máš pečovat o své tělo teplou a kdy studenou vodou, a pro- tože půjdeš se svými chlapci tábořit, povíme ti opět něco. V celém stadionu lesa bu- dou tvoji chlapci záhy toužit po nějakém výkonu, po si- láctví. Budeš-li pohodlný a líný, dáš klukům kopací míč "Ty budeš mít od nich po celý den pokoj, a oni celé prázdniny ukopané palce, utrhané nehty a strašně špinavé nohy. Jsi-li ju- nákem, který nezahálel ani ve městě, podchytíš bujarou radost svých bratří. Dovis jim, jak zálesák Rolf běžel s poselstvím píných osm dní hlubokými pralesy, jak si cestou musil lovit zvěř a robit plavidla přes řeky, které mu stály v cestě. Budeš jim vy- právět u táborového ohně o indiánech, jak na válečné a lovecké stezce dovedli běžet mnoho mil husím pochodem tak pěkně, že po několika stech bojovnících zbyla jen jediná stopa. Který z chlapců by nechtěl být indiánem nebo zálesákem? Všichni budou chtít získat poctu Rychlé Stopy a tak příště po ranním cvičení dáš si od všech ukázat, jak ovládají nejstarší cvi- čení lidí i zvířat —— běh. Potom jim ukážeš sám bezvadný styi běhu, upozorníš je na základní chyby (běh na plné noze místo na špičkách a p.), zeptáš se jich, která zvířata viděli už běžet a bě- hem debaty je přivedeš k poznání krásy přirozeného pohybu. A až uslyšíš, že: „Náš Vořech, člověče, běží jako vítr, a naše kočka vyběhla na vysokou zeď jako stín, a že Frantíkovic mají krávu a ta se tuhle splašila a protože věčně leží u žlabu, skákala na návsi jako houpací kůň,“ začneš s chlapci cvičit běh. Začneš probírat jednotlivé fáze běhu mírným tempem a jediné závodění, které smíš dovolit, je závodění v kráse běhu. Pro děti do 14 let nesmí být dráha delší 100 m; od 14 let 400 m. Po na- učení stylu začneš cvičit výkon (vytrvalost více než rychlost, hlavně u starších). Desetiletým zvýšíš jen tempo, neprodlužuj nikdy dráhu, zato s nimi provozuj všechny hry, vyžadující krátký rychlý běh. Čtrnáctiletým postupně prodloužíš trať na 2 km a do 20 let až 5 km, na trať 10 km nejméně 25 let staré junáky. Ze cvičení běhu samozřejmě vyloučíš všechny trpící srdeční va- dou a zívají-li ti při nebo po běhu, chlapci mají buď také srdeční vadu, nebo jsi je naučil špatně dýchat. Jakmile jim nechutná jíst, bolí je hlava, probouzejí se ráno unaveni, přetrenovals je a musíš jim dopřát klidu a hodně spánku, dokud nezmizí bolesti ve sva- lech. Máš-li chlapce, kteří ve městech již běhali na hřištích, mů- žeš brzo přejít k „lesním běhům““. S počátku vol jen mírně zvlněný terén, postav se v čelo smečky, řiď tempo, nedovol před- 60 15) bíhání, dbej, aby zdolání každé překážky (příkop, padlé kmeny, brody) bylo obratné, ukázněné a stylové. Nikdy nevoď svou smečku do příkrých vrchů. Mezi takto vycvičenými chlapci najdeš brzo běžce, toužící po „Rolfově cestě“, na kterou junáka slavnostně vypravíš, třeba s po- selstvím pro sousední tábor 5 km vzdálený od tvého. Jaká to bude sláva, až z onoho tábora vyrazí kouřový signál, oznamující, že posel právě doběhl. Bude-li za několik let udělovat náčelnictvo Ligy poctu Ru- dého Štítu Velkému Losovi z kmene Severáků za desetidenní běh z Teplic-Šanova do Moravské Ostrovy, bude to důkazem, že v kmeni Severáků je tělesná kultura na úctyhodné výši. A. KAVINOVÁ: HOUBY V TÁBOROVÉ | KUCHYNI — — Houbová polévka. Nejlepší houby a pro polévku jsou hříbky, špičky, opěnky, „m7 růžovka (tato je velmi aromatická, proto > ne , jen málo). Očistěné a rozkrájené houby ÍDY udusíme s kouskem másla, utlučeným N kmínem, solí a zelenou petrželkou až do (4 ] ' vysmahnutí. Mezitím připravíme si svět- lou máslovou jíšku, zalejeme potřebným množstvím vody a smícháme s připravenými houbami. Necháme povařiti a zavaříme malé noky. Horácká polévka (z Podještědí). Dusíme drobně rozsekané a osolené houby na kousku másla; když vysmahly, nalejeme na ně půl litru dobrého mléka neb smetany, do níž jsme zakvedlali lžičku mouky. Povaříme za stálého míchání, až směs zhoustne, pak vho- díme vajíčko a pomalu vidličkou je rozšleháme. Po vychladnutí výborné s krajícem černého chleba. Přírodní houby. Očištěné a na tenké plátky rozkrájené houby se osolí a dusí na kousku másla s trochou kmínu; když se šťáva z hub vypařila, přidá se jemně rozsekaná petrželka a houby ještě teplé se jedí s chlebem. Hodí se: žampiony, hříbky, holubinky, růžovka, brdla vysoká a václavka císařská. ; Z „Atlasu hub“ Dra Kaviny. 61 16) + J. HARGRAVE: ZKUŠENOSTI ZASVĚCUJÍCÍ Dokončení. 7. Důkaz ooumění opálit se: být opálen do Jj hněda, aniž by se sloupal a vyložiti, jak bránit oloupání, jak udržovat kůži i jako orgán druhého dechu a vý- znam přímého světla pro nahé tělo. 8. Důkaz osobní odvahy: jde sám lesem opuštěným místem či místem pověr; donese poselství do neznámého místa někomu se zlou pověstí; provede obhajobu něčeho, čemu se křivdí buď přímo nebo veřejným míněním vůbec (pověst Indiánů, po- měr Američanů k černochům, vypovídání socialistů a pod.); vy- sloví přesvědčivou formou svůj junácký životní názor. 9. Důkaz mlčení: mlčí úplně 6 hodin, dorozumívaje se jén znameními a vyloží sněmu sílu mlčení i co při svém mlčení poznal. 10. Důkaz o poslušnosti: vykoná přesně a svědomitě nemilý rozkaz; přinese průkaz podepsaný všemi, s nimiž se stý- kal toho času (rodičů, učitelů a pod.), že byl ve vůdcem určeném týdnu naprosto poslušný, že šel každému sám vstříc, všechny po- vinnosti vzorně plnil; že ani nejmenším neodmluvil nebo nebyl proti; vysvětlí na sněmu cenu poslušnosti, kdy je poslechnouti a kdy odepříti. 11. Důkaz ušlechtilosti: rodiče i přátelé mu musí písemně potvrdit, že od přihlášky do družiny nemluví sprostě, nekleje, nemluví hrubě; sněmu pronese pow-wow a ukáže jak pozdravuje a oslovuje cizince, jak se chovati při jídle, ve společ- nosti, v lese; má osvědčení o týdnu laskavosti; po 12 nepřetržitých hodin na vše odpovídal usměvavě. 12. Důkaz o umění rozsévat: vypěstoval nejméně jednu květinku ze semene; zasadil nejméně jeden stromek v pří- rodě volné (mimo zahrádku) ; vysvětlí, jak bude pracovat proti ničení květin a týrání zvířat a jak bude burcovat veřejné mínění o této otázce. 13. Důkaz svědomitosti: přinese třeba 3 stejně dlou- dé i silné a rovné vrbové proutky (možno obručniti vzhledem ke skutečné potřebě a kraji); účastnil se všech schůzek a podniků kmene dochvilně a s úspěchem. Má o tom všemi podepsaný prů- kaz. Nemoc a pomoc někomu omlouvá. 14. Důkaz „myslící ruky“ : vyrobil si sám jen z pří- rodních prostředků něco prakticky používaného v táboře: luk, postel, nádoby z kůry na koření či sůl, lampu a pod.; vyzdobil třeba hůl, sedadlo, plachtu stylově a s pochopením pro materiál i daný tvar; zhotovil si náčrtník a zápisník. 15. Důkaz o dobrém putování: vykonati týdení pout sám tak, aby nemusil prositi lidi o pomoc v ni- jakém případě (ani spat ani ptát se na cestu a pod.), spáti každou noc venku, 3 noci vůbec bez jakékoliv střechy; vésti přesný deník o své pouti, zakreslovati tvar hor, řeky, města, 62 17) vesnice, hájovny, vrstvení skal, dělat si poznámky o úrodě a slo- žení kraje, o bohatství lidí v něm, o způsobu života, zaměstnání a jeho vlivu na chování, řeč lidí, pozorovat děti a usuzovat, jak se jim kde věnují, jaký kde mají poměr k přírodě (stromy staré, zahrádky), jak myslí na zdraví a krásu (hnojůvka) a pod.; při- nésti skizy a důkazy o pozorování 5 živočichů, květin a pod.; načtrtnouti mapku projitého kraje s barevným označením cesty poutníkovy v ní; přijíti zpět s nohama bez mozolů, zádirek ná- ražek a vůbec poškození; vrátiti se bez kašle, nachlazení, hladu, sešlosti, únavy, vrátiti se křepce, s veselými zraky d svěžím tělem i duchem. 16. Důkaz o znalosti zákona a symbolů: znáti dvanáctero a rozvést je do důsledků v praksi; znáti a vyložiti pozdrav lesní moudrosti, heslo a totem její, symboly kmene i dru- žiny; znát signály kmene i družiny a provésti je píšťalou, tom tomem a pod. a znáti kroj i odznaky lesní moudrosti a jich vý- znam. 17. Důkaz znalosti organisace: znáti kmenové zřízení lesní moudrosti, vysvětliti hlavní cíle lesní mou- drosti a postupu k jich dosažení. Do těchto znalostí zasvěcuje sám vůdce chlapce až po provedení všech předchozích důkazů as týden před přijetím za junáka. AVYVVVVVVVVVVVVW S.VOHANKA:NEBOJÍME SE HADŮ Zabil jsem tolik a tolik zmijí — chlubí se mnohý a já jsem pře- svědčen, že ve většině případů jde o plazy neškodné. Neboť je- diným jedovatým hadem, který u nás žije, je zmije obecná. Poznáme ji podle těchto znaků: široká hlava tvaru nepravidelného čtyřúhelníku, slabší krk, silné tělo a krátký, kuželovitý ocas. Hlav- ním znakem je silný klikatý, po zádech se vinoucí, nikde nepře- rušovaný pruh, t. zv. Kainovo znamení. Zmije žije na výslunných místech, na pasekách mezi kamením, ale najdeme ji i u potoka na místech vlhkých. Prozrazuje se zpravidla sama silným syčením a snaží se před člověkem uprchnouti. Uštkne jen tehdy, je-li podrážděna, což se může státi i tehdy, šlápneme-li na ni náhodou. Uštkne-li, je nutno zabrániti vnikání jedu do krve, což učiníme silným podvázáním raněného místa. Nyní ostrým nožem ránu rozřízneme hezky hluboko, až bývá částečně jed vyplaven s krví. Máme-li zdravé zuby a neporušenou sliznici v ústech, ránu vyssajeme a vymyjeme čpavkem. Užití alkoholu je ' známé. Nejlépe je nakapati neb injekční stříkačkou vstřiknouti do rány kyselinu chromovou. Za zmiji bývá často považována u ž 0 V- kahladká, jež obývá místa suchá a výslunná. Jest světle hnědá, na hlavě (v týle) má tmavohnědou skvrnu. Na zádech táhnou se dvě řady temných skvrn po párech spojených. Od zmije rozeznáme ji podle tenkého dlouhého těla. Ač je velmi zlostná a protiútočná, poranění její není nebezpečné, 63 18) Na místech vlhkých, blízko vody, najdeme užovku obec- n ou, kterou bezpečně nám prozradí dvě žluté skvrny tvaru polo- měsíčného vzadu po obou stranách hlavy. Této podobá se užo v- ka podplamatá, která však nemá žlutých skvrn za hlavou a jest tmavě zbarvena. Od zmije liší se úzkou hlavou, dlouhým a poměrně tenkým tělem a nadto jí chybí pro zmiji tak typický kli- katý pruh na zádech. Můžeme vůbec říci: had, který nemá klikatý černý pruh na hřbetě, není jedovatý, lze jej tedy bez nebezpečí někam uzavřít a pozorovat.

HRY 94. Závody míčů. Ulička. Dvě čelné řady postaví se proti sobě na vzdálenost 4—6 kroků. Rozstup jednotlivých hráčů na rozpa- žení. Na dané znamení první hráč z I. řady hodí míč přes uličku druhému hráči z druhé řady, ten zas třetímu hráči z první řady, až míč dojde na konec ulice, odkud bez zastavení běží touž cestou zpět. Ale při daném znamení hodí míč také první hráč druhé řady druhému hráči řady první. Tak proběhnou oba míče deset- krát uličkou sem a tam. Kdykoli dostane první hráč míč, počítá si hlasitě, kolikrát už proběhl. Vyhrává řada, která první napočítá deset. 95. Trhání řetězu. Utvořit kruh, zavěsit lokty. Ruce vpředu zaháčkovat prsty. Na znamení 1, 2, 3 ustoupí každý rychle dozadu co nejdále. Tím se napne řetěz. Očko, které se přetrhne, musí ze hry. Hraje se v trávě. 96. Lvi v kleci. Kruh jako prve, t. j. klec, kterou nelze roz- bít než tlakem a silou. Uvnitř je jeden i více lvů, toužících po svo- bodě. Místo lva může být v kleci medvěd a po jeho útěku hra se mění v miši-mokwu. 97. Požár. Rozestavení štafetové. Krajník A vysílá zprávu krajníkovi B: „Požár. Ihned hasiče !“ B odpovídá: „„Ohlášeno, při- jedou.“ A opět: „Požár se šíří, tábor v plamenech, les ohrožen.“ B přijme zprávu, načež hráči postupně klusem se srazí v zástup, vedený posledním hráčem. Ruce na ramenou, běží k A, kde se dají do hašení, zaučují se první pomoci a pod. (Štuna.) 98. Zvěřinec. Do tábora přijede cirkus. Veze zvířata: lvy, tygry, medvědy, lišky, vlky a hady. Najednou se prolomí chatrné mříže a zvířata za ohromného úděsu slabých žen a dětí z tábora uprch- nou. Záchranný sbor odnáší pošlapané a omdlelé a strážci zvěřince po krátké 1 minutu trvající úradě podnikají s odvážnými muži ves- nice lov na uprchlíky. Kdo je zasažen míčkem, peškem, musí se vrátit. Lovec získává za každé ulovené zvíře 5 bodů. Chytí-li lasem, získává 10 bodů. Jsou-li rozuteklá zvířata schytána za půl hodiny, vyhrávají strážci a dostanou dva šálky kakaa a 2 suchary k večeři. VVVVVAVVAVVVVW 64 19)

ORLÍ PERA

V náčelnictvu byla mimo jiná schválena tato orlí pera: B. Vodička, Sůvy, Praha, rozdělal 15 ohňů 15 sirkami, tábořil 60 dní za sebou; Sůva, Praha, koupal se ve 33 řekách, potocích a rybnících (nové orlí pero, jako doplněk ke Svitku); Míťa Morkovin, Sůvy, vyřezal pěknou hůl a zrobil harpunu na jesetera; Retka Jaro, Kunčičky, za tři leta soustavné práce v Lize, za vyrobené mokasiny z kůže, za vydělání králičí kůže; Kozmačuk Jula, Zvoleň, za znalost první pomoci; Svoboda, Šedý Vlk, za kresby a črty lesní zvěře; Boušková Zdena, Praha, za znalost 500 národních a jiných písní; Kapica K., Kunčičky, za znalost 40 značek indiánského písma; Šigutová V., Kunčičky, zná 40 divokých květin; Albrecht R., Plzeň, trojskok 8'25 m; Blecha V., zná 27 stromů dle listů; Palivec Josef, (Sýc), Příbram, za soustavné pěstování lehké atletiky; Denk Josef, Příbram, za sbírku minerálů okolí; Müller Míla (9 let) za 16 km cesty a pohovor; Dr. Hübner (Balů), Brno, za vykonané cesty k Jaderskému, Severnímu a Baltickému moři, Canal La Manche, za 11 fotografií ptáků; Konopásková Tonča, Praha, za znalost 355 písní; Jurčová A., Znojmo, po 23 neděl po sobě vycházky více než 6 km pěšky; Hrnčíř J., Znojmo, vycházky 40 neděl po sobě víc než 6 km; Kligl J., Znojmo, vycházky 41 neděl po sobě víc než 6 km. Hrůza V., a Dvořák Frant., Znojmo, 15 ohňů 15 sirkami, jeden za vlhkého počasí. Kirchenberger, Petzo, (Neupfadfinder) essay o socialismu, zná z hady a rozezná jedovaté, rozdělal 15 ohňů 15 sirkami; Bamberger G., (Neupfadfinder), zná 25 totémů města, běh 45 m za 7⅗ vteř., Taussig Hans, (Neupfadfinder), zná 25 totémů města, chůze 1 a půl km po 60 dní za sebou, zná 10 stromů a užitečnost jejich dřeva.




JAK ŽIJEME.

Kdo o nás píše. Dodatkem k minulé zprávě uvádíme: Stráž pokroku (Hradec Král.), Český Severovýchod (Hradec Král.), Náš úkol (YMCA), Socialista, Bezručův kraj (Ostrava).

Von Lagern und Fahrten'. List Prager Pfadfinder. Číslo 1. Vede O. Engler. List snaží se sdružit všechny německé přátele přírody v ČSR. Přílohou je pěkný obrázek tábora v Orlických horách. Z článků jsou zajímavé historie Pfadfindrů, které ve stručnosti najdou naši čtenáři ve druhém čísle loňského ročníku Vatry, stavba stanů, lesní tábor a j. Pěkně působí dřevoryty Boba Aschera, který nyní žije v Americe.

Eine kleine Übersicht über eine Lagerapotheke: für Wunden, Brüche u.s.w. 3–4 Päckchen hydrophile Gaze, 8 Kallikotbinden Leukoplast, 1 grosses Paket Watte, 2 Essmarchsche Dreieckstücher, 200 g Jodtinktur, essigsauere Tonerde in Pastillen, – Gegen Insektenstiche: 250 g Salmiak. – Gegen Kopfschmerzen: 1 Tube Veramon oder Aspirin. – Als Abführmittel: Istizin „Bayer“. – Als Stopfmittel: Tanalbin „Medica“, 100 g Tierkohle, 50 g Hoffmannstropfen, 15 g Übermangansaueres Kali, Vaselin, Schere, Pinzette, Thermometer.

Dr. Wu.

Nakladatelství „Čin“ ohlašuje, že vydá v knihovničce „Program“ (zásadní a živé otázky) spisek Jaroslava Šimsy: „Skauting ve světě a u nás“. Vítáme tento podnět jménem všech junáků a ptáme se jen „Činu“, vyjde-li knížka aspoň ještě letos?

Kroj si opatří každý náš junák. Bližší v příručce o kroji za 2 Kč v administraci Vatry. Stává se však, že někdo chodí na výlety s aktovkou a dlouhých kalhotách. Junáci se nestydí za náš kroj. Je to špatná reklama pro vůdce takového kmene. Nosit kroj, odznak a řádnou výzbroj je samozřejmou povinností junákovou. Vůdci družin a kmenů jistě se postarají. aby všichni chlapci měli v naprostém pořádku náš kroj. Jeho čistota patří také tomu, kdo jej nosí.




Máte již zaplacenou Vatru? Vyrovnejte ihned, ještě dnes! Kdo nepošle předplatné co nejdříve, neobdrží dalších čísel Vatry, pro kterou jsme získali řadu nových vynikajících přispívatelů. – Mrzí nás jen, že spousta lidí dluhuje dosud předplatné. Upomeňte je sami! Po prázdninách vyjde Vatra jako dvojčíslo. Zašlete redaktorovi zprávy o táborech, fota, skizzy, záznamy o svých pozorováních, výpisky z kronik a pod. Uzávěrka do 30. srpna.




20) Bratří z Jugoslavie (Z.S. T.) táboří do 1. VIII. v Karavankách, v údolí Begunjščica u Begunje (stanice Radovljica na trati Ljubljana-Jesenice) nedaleko rakouských hranic. Po prázdninách přineseme podrobné zprávy, Ve Francii (Paříž) získali jsme stráž, pana Henri Trku, s kterým je br. Vorel v pilném styku. V Americe začal znovu vycházet Totem Board, orgán americké Ligy l. m. STANY! TORNY! VÝZBROJE! a veškeré skautské potřeby nejlevněji dodává A. PRŮCHA, PRAHA I., REVOLUČNÍ 1 Členům sleva 5%% až 10"/, CENÍKY ZDARMA CENÍKY ZDARMA MANY A TIME IN THE W00DS Life Savers Water Can't Wet < Your Matches if you carry Mar- ble's Match Box. Only big as Io- gauge shell, made of seamless brass nickeled. Rubber gasket in cover makesit wholly moisture- proof. Can't lose cover, 50 cents—may save your life sometime. Can't Lose This Trusty COMpass fm Waterproof screw case. [$ Double safety pin bracket— Snaps on coat or belt TO STAY. Won't mislead, and amay save your getting lost. This "“Ideal"* Knife made oj GOOD steel, handy in shape, great for sticking, skin ning, orcamp use. Lightand com. pactbut hugely strong. Blades 5 to 8 ia. 0 MARBLES Famous Safety Axe K Fits the pocket yet will fell an 8-inch [i tree in five minutes. Lead-lined spring hinge guard precludes accidents. Staunch, keen-edged and invaluable to campers. Jj These are 4 of60 Marble Specialties you ja should own, including Marble's Great Game Getter Gun. Dropin and seethem, Ř or order now and your money back if dissatisíed, 84-D You Will Waat These MARBLE'S největší americká továrna na sportovní potřeby pro CAMPING TRAMPING SKAUTING má sklady jedině u speciální firmy American Sporting Store PRAHA II, ŠTĚPÁNSKÁ ULICE Č. 6 Telefon 42.445 Knihtiskárna „Orbis“, Praha XII,, Fochova 62