Vatra r. 4 č. 2 (časopis LLM)

From thewoodcraft.org
Jump to navigation Jump to search



1) VATRA LESNÍ MOUDROSTI

Z OBSAHU: Ernest Thompson Seton • Modrá a bílá • Jánoš: Náš vůdce • Orlí péra • Karl Mahler: Deset let pražských pfadfindrů • Rady medicinmanovy • B. Jílek: Květena Ostrova Dávné Touhy • Myslící ruka: Výroba šípů a toulce podle Quonaba • Romain Rolland: Služba lidstvu a pravdě • Pierre Hamp: Svatost práce • Konstantin Meunier: Horníci • Z dopisů • John Ruskin: Myšlenky o životě (přeložila E. K. Škrachová) • Mikuláš Aleš: Zima • Veletucet her • Tábory Lesní Moudrosti • Eman: Proč jsem junákem • Jak žijeme • Anatole France: Jaký je úkol vychovatelův • My a svět

ČS. LIGA LESNÍ MOUDROSTI

Vychází šestkrát do roka

IV. 2. 2) MY A SVĚT

ERNEST THOMPSON SETON

navštívil letos v lednu anglické woodcraftery v Anglii. Ačkoliv jeho pobyt byl velmi krátký, podařilo se naším bratřím z Woodcraft Chivalry zajistiti si jeho přítomnost na sněm 2. ledna v Londýně a uspořádali pro něho veřejnou schůzi o 14 dní později v Memorial Buildings a Bunhill Fields. Rovněž byl přítomen veřejnému sněmu v University College pod protektorátem konference výchovných společností.

Návštěva byla velice četná a bylo přítomno též mnoho cizinců. E. T. Seton uchvátil posluchače jadrným popisem svých metod a práce v U.S.A.

Kibbo Kift — Anglie.

Pozdrav Lize Lesní Moudrosti v Československu!

Mnoho díků za Vaše dopisy, které mně podávají nové zprávy o Vaší letošní činnosti v Československu. Přikládám něco naší literatury a pošlu Vám náš Broadsheel jakmile vyjde.

Budu rád, obdržím-li časem nové zprávy o Vás a Vatru.

Rád vidím, že do problémů, před nimiž všichni stojíme, se v Praze tak znamenitě pouštíte.

Mír!

10. listopad 1925. Moya Jowitt.

The Order of Woodcraft Chivalry odbočka Americké Ligy Lesní Moudrosti v Anglii.

… Americký Woodcraft je velice silný a Seton je jeho hlavou. Jak bezpochyby víte, byl on původcem woodcraftu; Boy scouts a Girl Guides si vypůjčili některé jeho myšlenky a velkými známostmi si získali mnoho následovníků. Pokud se týče Anglie, můžeme konstatovati stálý vzrůst během posledních tří let, jelikož naši členové vzrůstají ročně o 40%.

Naše odbočka v Irsku dělá pokroky a v poslední době dali jsme jí autonomii (Home Rule), takže mají nyní svou vlastní radu a věříme, že musí jíti ku předu.

Ve Francii je skupina starších osob, která pracuje velice mnoho v našem směru a doufáme, že budeme moci uspořádati přištího roku mezinárodní sněm asi v Holandsku nebo Belgii, kde ony 3 skupiny, Vy a snad některé z Rakouska a Polska se mohou sejíti a utvořiti evropskou ligu. My všichni uznáváme Setona za svého velkého náčelníka. Je woodcrafterem, který nemá co dělat s Boy Scouts. John Hargrave vede Kibbo Kift, který pracuje velice mnoho v našich směrech a je pacifistický, nemilitaristický a doufáme, že se s ním dostaneme též do užšího styku.

S modrou oblohou!

Ernest Harrod.

Jugoslavie.

Loni viděla Jugoslavie první Hargravův totem, letos tábořili junáci již pod naším symbolem Lesní Moudrosti. Letos založili „Sdružení slovinských zálesáků (Sdruženie slovenskih tabornikov“). Počet členů je asi 100; čtrnáctidenní, malý, ale pěkný tábor v Kamnišských Alpách byl připraven v červenci. „Původně chtěla založit zdejší národně sociální strana svou organisaci po vzoru českých skautů Volnosti. Sešlo z toho, poněvadž strana je málo početná. Nové sdružení vysoko na podkladě nepolitickém.“ (Žáci nesmějí pracovat politicky, ani se organisovat). 3) VATRA LESNÍ MOUDROSTI

ROČNÍK IV. MĚSÍC ČÍSLO 2.

JÁNOŠ:

NÁŠ VŮDCE

Jdeš bílou, mlčící zemí. Jen v dálce jakoby zvonilo ve vzduchu. Velké, mocné linie zimní krajiny žádají si v tobě obdoby. Nutí tě vedle mnoha jiných věcí znovu si ujasnit smysl svého života a znovu ostře prohlédnout stopy svého vůdce.

Proč mezi tolika vůdci lidstva právě Černého Vlka jsi zvolil?

Mladý chlapec, dívka, odpovídají: „Cítíme, že k nám přichází jako hluboce milující a nám rozumějící přítel, že napíná všechny naše mladé, zdravé a bujné síly a že nás „bere do ruky“ jemně, ale pevně jako nejlepší střelec napíná svůj luk a vysílá šíp. Vede nás k cíli přímo a jistě. Jeho vedením vypracováváme se tak, že nikdy nezklameme.

My vyspělejší a vyspělí vidíme určitě, nepoddáváme se jen pudově, ale vědomě. Víme, že Seton nechce úplný návrat k primitivismu divochů, že nezavrhuje civilisaci a kulturu, že nezavrhuje politickou, občanskou práci, politické organisování dělnictva, ale že žádá základ toho všeho: pravou mužnost a ženskost – lidství. Lidství znamená sociální spravedlnost a vysokou duševní i tělesnou výkonnost, zodpovědnost za každou chvilku a sílu naši i všeho lidstva, nejdřív ovšem lidí, s nimiž se stýkáme. To je náš ideál. K němu spěly věky. Seton osvětlil tento smysl věků a na sobě nejdřív vyzkoušel prostředky, které jej vtělují v praktický život lidstva. Vidí, že do velké míry selhávala dosavadní výchova, umění, ani sociální revoluce a převraty tohoto nedokázaly plně. Trpí hledáním spolehlivé cesty. Odhaluje základ, kořen života, pudy. Dává vyzkoušené prostředky, kterými je rozvinout, ukáznit, dát je lidem do ruky, učinit je tvořivou, nerušivou silou, jíž se netřeba bát. Nepřezírá rozum, vůli ani cit, ale začíná je v mládí pěstit tak, jak se, ze sebe a právě z pudového základu vyvíjejí. Je přesvědčen, že jako děcko tělesně prochází důležitými fásemi vývoje živočišstva, tak že duševně po narození prodělává po stupních kulturní vývoj lidstva. Ale hned uvažuje, že dítě nežije v takových podmínkách jako žilo lidstvo v určitých těch stupních. Vidí, že kolem něj je život zcela jiný, život nad jeho síly, jemuž teprve dorůstá, ale který už na ně působí. A proto právě žádá táboření, život v primitivních podmínkách, kde nemáš ničeho než své necvičené smysly a pud nutící tě žít, to jest tvořit si z vnějších podmínek život tělesný i duševní, základní to organisační práci lidskou. Seton žádá jít tábořit jen se zcela nejnutnějším, abys byl nucen dělat si sám věci, jež dělal člověk tvoře zvolna kulturu. Nespoléhá, ale jen na primitivism. Klade junáku před oči nejvyspělejšího 4)

člověka dneška jako ideál. Ideálu rozumí jako „výzvě všem hrdinským silám člověkovým“. Společnosti hochů a dívek v táboře i samotou v přírodě vede k následování tohoto ideálu, ke stoupání po stupnici, ne závodění. Pěstuje jasnou představivost a střízlivou obrazivost jako nutný podklad pravdivosti a poctivosti. (Kdo si nepředstavuje, neví, co slibuje, nemá pevné slovo. Kdo si neumí zobrazit věci dosud neuskutečněné — soc. spravedlnost — nedovede pokrokově pracovat. Oboje je nutné i nejpřísnějšímu vědci a politikovi.) Užívá obřadů, ale ne mrtvých forem, nýbrž přizpůsobuje je lidem jichž se týkají. Chce jimi rozechvít až do nejvnitřnější hloubi a pak všechny síly v tobě zavázat zákonu. V samosprávě mládeže vidí výchovný prostředek, to znamená, že žádá samosprávu vedenou moudrými vůdci. Mládeži, 

jíž se nejvíce věnoval, dovoluje vybití potřeby romantismem, od dospělých žádá kázně, ale ne suchosti a slabosti. A tak vede k uvědomění si růstu a ceny dnešní kultury, ale taky k samozřejmé povinnosti dělat jí dál. Čím k tomu vede: woodcraftem.

Bratří a sestry, hlásíme se k nejodpovědnější a nejtěžší práci: ozdravit lidstvo woodcraftem. To pro nás dnes znamená dát svůj život jen jemu. Proč? Je nás málo za 13 let. Jsme pořád ještě průkopníky. Jiným věcem věnuje se mnoho lidí, naší věci málo, musíme se jí věnovat cele tedy my. Naší životní úlohou je československou mládež a její učitelstvo přesvědčit o woodcraftu. Neznamená to odvrátit se od dnešního života, nevidět bídy a násilí, ale naopak nejhouževnatější práci proti nim. Znamená to socialism žitý bezohledně a vysoce, útočící na kořen všemu zlu. Vidíme, že jiní působí k zlepšení života ostatními cestami. Majíce cíl týž pracujme soustředěně. Nejbližší úlohou nás průkopníků je stát se odborníky woodcraftu, bojovníky, strážci, vůdci. Vzhůru, tedy.

ORLÍ PÉRA

Náčelnictvo schválilo v posledních zasedáních m. j. tato orlí pera:

Bratřím z kmene Táboritů v Praze:

R. Pachovi za luk a čtyři šípy,

Šedému Bobru za úpravu místa a postavení táborových kamen,

J. Fišerovi za vedení tábora kmene,

Jurovi Morkovinu (Sůvičce) a

Míťovi Morkovinu za týdenní pouť, o níž poslali deníkové záznamy.

R. Pachovi za návrh a provedení výzdoby klubovny,

J. Fišerovi za snímky ze sněmu a z tábora a za přílohu Brázdy v 3. čísle,

Šedému Bobru za luk a čtyři šípy,

R. Pachovi za kresby z přírody,

Sůvě za vedení tábora kmene, návrh ranního cvičeni, za vedení tělovýchovy na táboře a znalost 50 letních květin,

Frantovi, kdysi Královskému otci, z kresby z přírody, za článek „Břízka“ za vedení „Brázdy“,

Strýci Podgerovi (Starému Bobru) za monografii o květeně Ostrova dávné touhy (essay o 500 slovech),

Viktoru Palivcovi z kmene Želvy (a ne Želvího nebo Želv, nýbrž jen a výhradně Želvy) za vedení tělesné výchovy v družině, za vedení družiny a kmene, za pořízení táborové lékárničky, za stavbu „zdravotních zařízení v táboře v Údolí mlh“ 1924. 5) ESETLETPRAŽSKÝCH PFADFINDRŮ 2. slunce měsíce bláznivého oslavili pražští pfad- findři své desililelé trvání. Již roku 1913 vyskytl se prvý pokus o německou skautskou skupinu. Ale teprve za války v červnu 1915 podařilo se prof. D. Gellnerovi založil skupinu, které později byl přidělen rakouský oticír. Následek byl, že skupina úplně dostala v duchu tehdejší doby ráz vojácký; a vslupem k footballovému klubu vzdálila se ještě víc původní myšlence. Na podzim došlo k sjednocení se spolkem „Jugendwehr“; ale již při cvičeních léto Jugendwehr zaujala skupina pozdějších opravdových ptadfindrů zvláštní své stanovisko. Když potom byla napřesrok Jugendwehr rozpuštěna, přišla chvíle, aby se pfadfindři znovu ustavili. Opěl za ve- dení prof. Gellnera a jednoho staršího skaula Matyáše vznikla na podzim 1916 organisace pfadfindrů. která lednem 1917 veřejně vystoupila a začala práci. Pracovalo se v duchu skautů vídeňských. První tábor byl rozbií v létě toho roku v lesích sreněských za znamenitého vedení lehdejšího feldmajstra Lau- schera; byl prostý a primitivní. Čtyři slany bez pod-

sad (podbiti), kamna pod širým nebem, vlastně pár

cihel jako podpora pro kotel, ale i veselá nálada a radost ze života ve volne přírodě umožňovali šestinedělní pobyl. Příští zimu se dalo sice málo ceslovat, za to však Domov poskytl dosí přiležitosli k práci doma a k přípravám nového letního tábora. V březnu 1918 narukovali mnozi naši vůdci, mezi nimii Lauscher, a Heins Vogl převzal veden: i správu'tábora. Tábor byl poslaven podle vzoru tábora v Neulengbachu ; stany dostaly podsady, kuchyň kryt a kamna pláty. Bylo-li loni zásobování oblížne, lelos, poslední válečný rok, dosloupila nouze vrcholu. Přes neúnavnou práci a obdivuhodné výkony našeho zásobovatele Jiřího Jakerlea, ocitla se kuchyně často na suchu. Novou potíž přinesl převrat. Zmatek doby se zrcadlil i v názorech a životě našeho Svazu. Všechno staré, lorma i idea, bylo sbouráno, ale nebylo nic nového, a tak se polácel Svaz téměř přes rok, a teprve slyk s říšskými neu- pfadfindry (junáky) dal nám novou myšlenku a novy směr. V poslední chvíli podařil se i roku 1919 učkolika vůdcům tábor; tento- kráte musel býl v německé krajině, v Dianabergu na Šumavě, kde se tábořilo i následující tři roky. Několikrát sz vystřídalo vedení Svazu; byly doby, kdy v čele stál celý vůdcovský sbor, pak zase Franz Lauscher. Tenkrát začal vykonávat „vinohrad- ský kruh“ v čele s Fricem Pollakem vliv velmi neblahý ; rozkládal svou „filo- sofickou“ oposicí. Když odcházel Fr. Lauscher z Prahy a na jeho místo byl zvolen Karel Mahler, chopil se opravdového vedení Svazu. Svaz se rozhodl pro společnou práci, byl ustaven kruh rodičů, který se stal zvlášť po stránce peněžní mocnou podporou, pro Svaz, v němž byli samí mladí. Svaz přijal roku 1925 zřízení podle návrhu Olly Englera a toto zřízení je ješlě dnes naším základem. 19 6) Vstupem dra Kohna ustala praktická práce a přišel zmalek v práci ideové. S nim přišlo mnoho chlapců, kteří sami o sobě byli spravní, ale svou stranicko- politickou orientací sláli proti základní myšlence pražských pfadplindrů, kteří se odvolávali k svému dosud nepolitickému a nestrannému stanovisku. Tábor roku 1924, který se konal v Schattavě, ukončil kruté boje a vydal heslo: pra- coval t j především prakticky pracoval. Na podzim 1924 naslal po od- chodu dra Kohna a jeho přivrženců a za vedení inž. Lichtwitze mir, Někteří vystouplí založili nový svaz. Tehdy jsme přistoupili k Lize Lesní Moudrosti, když jsme přišli k názoru, ze spoluprace s německými Wandervogly není možná. a když Liga Lesní Moudrosli jediná nám vyšla vstříc ideově i hospodařsky, Ovšem ukázalo se, ze práce našeho zástupce v Kize, Jiřího Jakerlea, sama nestačí, aby nastala skutečná ideová spolupráce, a že je lřeba, aby -e pokoušeli chlapci i děv- čala z obou slran dostal se z počátečních obtíží, které hlavně vznikly 7 růz- znosti a neznalosti jazyků. To jsou v hlavnich rysech ději- ny pražských pladfindrů. Musím ještě připomenout zimní tábor, klerý se poslední tři roky konal v Krkonoších, ne ovšem vc stanech, nýbrž v boudě, která je našim opěrným bodem pro menší vyjíždky i pro podniky delší. Z našich základů duchovních uvedu ješlě aspoň to: „My pladfindři chceme byl mladí a radostní a vést svůj život čistě a » vnitřní pravdivosti. Chceme bit připravení myšlenkou i činem, kdekoli jde o šíření věci dobré a spraved- livé. Chceme poslouchat vůdců, jimž jsme dali svou důvěru“ A náš cíl je dán slovy Ernesta Thompsona Selona: , Chceme byt plni Životní sily a athlelic- kcho těla, vylířství a ochotní komukoliv pomoci, páni sebe samých, oddaní zivolu v losich a přece neodcizení světu; ne jednostranně vzděláni, ale tak, abychom obstáli na místě, kamkoli budem postavení, chceme bý!l naplnění naboženstvím, ktere záleží ne v odříkávaní, nýbrž v promýšlene životosprávě.“ KARL MAHLER (přel. Sůva) KADY MEDICINMAN OVY Kdo chce vidět jako ostříž, dbá těchto pravidel: 1. Má oči vždy čisté — koupe si je. 2. Nečte při špalném světle, (při soumraku na příklad), a v chůzi. . Nepoužívá prádla (ručníku) společně s neznámými osobami, které mají zvlhlé oči. . Nepije, nekouří, vyhýbá se zukouřeným imístnostem. . Řeže nožem od sebe. . Nerozvazuje zauzlených tkaniček (u boty, u míče) no- žem ani drátkem (uč se trpělivosti !) 7. Dává se očkoval. a Dva 7) 8. Nosí, musí-li, sklo přesně podle častější lékařské prohlídky. 9. Nehraje si se sířelibem; chrání oči před vápnem, prachem a pod. 10. Získává orlích per za zkoušky „pronikavéha oka“ (jaké máš číslo dalekozrakosti a bystrozrakosti 2) Jeden medicinman. BOHUMIL JÍLEK (Strýc Podger) : KVĚTENA OSTROVA DÁVNÉ TOUHY Essay o 500 slovech. Letošní tábor kmene Táboritů na „ntašem ostrově“ byl, co se lýče junácké práce, dosti plodný. Hodně jsme se naučili, hodně jsme poznali a prozkoumali. Ovšem, nešlo to všecko najednou. Největšímu zájmu se těšilo letos studium přírody, hlavně rostlin, rostoucích na ostrově nebo v blízkém okolí. To nás vedlo k tomu, že jsme se věnovali probadání ostrova po této stránce. Studovali jsme všichni, bez rozdílu a plody naší práce vám zde předkládáme. Náš ostrov nemá příliš dobrou půdu, aby mohl poskytnout rostlinám dostatečné výživy. Na podkladě pisečném a kamenilém z většího dílu je jen malá vrstva výživné půdy. Přes tyto nepříliš přiznivé pocmínky podařilo se nám zjistit na 80 druhů rostlin a zdá se, že se jim u nás špatně nevede, neboť se tu vyskytují v nápadném množství. Celý osírov je silně zarostlý travami, které jsme nemohli důkladně studovat vzhledem k nedostatečným přípravám; doufám však, že příštího roku se nám lo podaří. Pokud se ostatního bylinného porostu týče, tedy uvedu je ve skupinách tak, jak kde jsou zastoupeny. V pobřežních houštinách, jež tvoří z nejvělší části vrby a olše nalezneme ostružiník polní, jehož plody nám fak dobře chutnaly, neproniknutelné houští splétá dohromady svízel přítula, po větvích ovíjí se krásný bílý svlačec plotní a potměchuť s drobnými fialovými květy, rmen, česnáček, vysoká krabilice, pomněnka bahenní, vikev, pamětník, hluchavka nachová, netýkavka malokvělá, bodlák obecný, mařinka, šípek, srstka a osyka mísí se zde v neprostupné spleíi nebo tvoří místa, jakoby přesně ohraničená, kde jeden druh převládá. Neschází ani nezbylné kopřiva, po jejíž lodyhách a na větvích vrb cizopasí kokotice chmelovitá narůžovělé barvy. Na volném prostranství mezi travou nebo v řídkých křoviskách po oslrově porůznu rozsetých nalezneme krásné, žlutě kveloucí pupálku bílou, mydlici lékařskou, statnou diviznu velkokvětou i malokvětou, peluněk pravý, černobýl, žintou třezalku s listy 21 8) průsvitně tečkovanými, vejčitými, žlulé hrozny pěkně. vonícího svízele. syřišťového a jemu podobného bílého svízele povázku: silně zastoupena je zde šedivka (Berterora incana) s bílými kvěly, při zemi plazí se vrbina penízková, šlírovník polokřovitý, trnitý babí hněv s růžovými motýlovitými. kvěly; všude jako plevel spatříme několika druhy zastoupený šťovík, řebříček, modrý hadinec, pryšec, chvojka, mochna kusí, a jeji příbuzné mochna plaziva a stříbrná, nepříjemně páchnoucí kakost smrdulý a pod. Ze. suchomilných rostlin jsou zde rozchodník. tenkolistý, skalní slrmobýl, jestřábník chlupáček, Rovněž na suchých místech vidíme. drobný ohnivě červeny kartousck, něžný květel obecný = Úezkými, trávovilými lisly a žlutými květy s ostruhou. Na břehu osaměle roste kyprej s nachovými květy, ojediněle vyskytuje se janovec, (vílečník), krásný v době květu, komonice bílá s drobnými květy v hroznech, modrý hlaváč obecný, jehož druha žlutě zbarveného nalezli jsme na stráních po obou březích řeky. Temnými modrými květy upozorní na sebe pipla osmahlá, zvonck rozladitý a broskvolistý rovněž modře kvetoucí. Mezi tím vším krčí se drobný jetel kočičí, vonná maleřídouška, chraslavec polní, mezi kameny proplétá se na samém břehu blešník. Hojně najdeme. statnou, žlutě. kvetoucí, rostlinu vrališ, jenž rozemnut pachne ne právě příjemně. Z těch žlutě kvetoucích složnokvětých patří sem ještě škarda ozimá a starček lesní. V ojedinělých exemplářích nalezneme modrý kakost luční, hojněji silenku nadutou s květy špinavě bílými, modrou chrpu porýnskou, jitrocel a konečně pichlavou štětku obecnou. Z. vodních. rostlin je zde. zastoupen. velmi hojně rákos, chrastice rákosovitá, dále pěkně kvetoucí šípatka vodní, s krásnými střelovitými listy, Šmel okoličnatý, lakušník vodní, zevar okoličnatý a větevnatý, žabníl, jitrocelový a konečně statný na břehu rostoucí, ale mnohdy až do vody zabíhající bazanovec kytkovitý. Z. dřevin sluší sem ještě uvésti zimolez, trnovník aplanou hrušku, Myslím, 7e nechybím, uveduli z jmenovaných zde rostlin ty, jež jsou používany v lidovém lékařství, pokud je mi ovšem známo. fiesalka (pro uklidnění nervů, odvar? hadine c (proti choleře, není dokázáno zda jistě), jilrocel (na hnisajicí rány), pelyněk (žaludeční obtíže spolu se zeměžlučí), mateřídousška (koupele, zevně), mochna husí (proti vodnatenosti), mochna stříbrná (proti průjmu, s červeným vínem), rozchodník (na zány i vnilřně pli poranění střev), ostružiník (květy © listy. brusníc a mochny zlalé proti cukrovce, lisly samolné jako tbé), iy dlice (saponin, jed, ku praní ai v lékařství), kakost smrdutý (thé, proti horečce, žloutence, zánětu ledvin; čerstvá štava bezpečné proti kivácení), babí hnšy (sladký kořen, žene na ma). 9) MYSLÍCÍ RUKA: VÝROBA ŠÍPŮ Řekli jsme si, že do roka bude mít každý kmen Ligy svého lukostřelce. Není teď doba vhodná k lomu, abyste vyzdobili své luky a toulce, připravili terče a opatřili svůj kmen zásobou do- brých a nosných šípů? Já sám jsem, běda, špatný odborník, 1 A A © abych vám dal dobrou radu, ale jako Rolf všimi

jsem si, „jak to dělal“ Ouonab

k „Ošlípal z půlmetrového špalku rovně vzrostlého jasanu tolik silných třísek, kolik jich potřeboval. Ty ořezal a uhladil, až byly půl cm široké, dokonale oblé, rovné a hladké. Každou potom na konci hluboce nařízl: do to- hoto zářezu zastrčil tři podélně rozčisnutá husí brka a vyrobil tří různé druhy šípů. Všecky měly stejná těla a peří, lišíce se pouze špi- cemi. Především šípy pro střílení do ierče; ty byly prostě jen zašpičatěny a utvrzeny opá- lením v ohni do hněda. Bylo by bývalo lépe, opatřit je kuželovitými špicemi z ocele, ale neměli jich po ruce. Za druhé, obyčejné lo- vecké šípy s ozubcovou ocelovou špicí, která se kupovala hotová; za třetí lehké ptačí šípy: těm se nechala velká okrouhlá dřevěná hlava. Luk a šípy bylo nutno chránit před vlhkem. Proto si každý lovec opatřuje obal ze surové jelenice. Poněvadž jí však neměli, vyrobili pěkný toulec z březové kůry, vroubený pro- pletenými kořeny borovice, a pro luk sám zrobili pěkné pouzdro z dehtované plachtoviny.“ WHA Uprostřed válečné orgie pýchy a vzájemného opovrhování nechceme ani volil ani soudit. Svobodní sloužíme svobodné pra- vdě, která sama v sobě nekonečná nezná vnějších šraňků, ani národních předsudků ani třídních nadpráví. Zajisté máme radosí v lidstvu a v lásce k němu. pro lidstvo pracujeme, pro lidstvo jako celek. Neznáme jednotlivých národů, nýbrž toliko národ, který trpí a bojuje, padá a zdvihá se znovu a kráčí ku předu v krvi a polu - národ všech lidí, kteří jsou našimi bratřími. Jenom je třeba, aby si lidé uvědomili toto bratrství. Romain Rolland v Manifestu o svobodě ducha. 2 10) PIERRE HAM: SVA TO ST PRÁ C E V práci jako v náboženství je svalost. Její podstatou je se- heobětování. Zbožní mohou jí dosáhnout rozjimáním nebo dílem; je však třeba pro ni trpěl. Kdo irpěl zbožněji nežli Bernard Palissy, který v dějinách práce ve Francii je světcem hrnčířství ? Byl vytrvalý a nezoufal a lim převyšuje Vatela, který nesl v svém srdci smrtelný smulek a přestal doufat... Aby vynalezl keramický email, spálil Palissy svůj nábytek a zničit svůj klid. Považován za blázna svými sousedy, pronásle- dován hádkami své ženy prodlužoval svou trpělivou soustředěnost a zemřel čekaje na vypálené hrnce, Hle, světec a mučedník, veliký vírou a Irpělivostí! „Horko, mráz, vítr, deště, okapy kazily mí největší část mého díla dřív, než bylo dokončeno. Po tolik roků neměl jsem, čím bych ochránil své ohniště. Celé noci jsem byl vydán dešťům a vichrům, bez pomoci, bez útěchy. Jen noční zpěv koček a štěkot psů: někdy se zdvihl vítr a bouře tak divoká, že jsem musil opuslit vše za cenu ztráty své práce; a kolikrát se stalo, že opustiv vše, na kůži promoklý, šel jsem si lehnout o půlnoci anebo kránu a kdybych se byl vláčel všemi stokami města, ne- vypadal bych hůř. A jda k odpočinku tápal jsem bez svíčky a padal se strany na stranu jako člověk opilý vínem; byl jsem naplněn velkým smutkem; a nejhorší, že jsem po dlouhé práci viděl své dílo zničené. Vráliv se domů ušpiněn a zmáčen, našel jsem ve své svělnici druhé pronáledování horší prvního: ještě dnes se divím, že jsem nezahynul smutkem. V katolických životopisech světců čteme o sv. Vinceniu de Paula, klerý se nespokojil modlitbami za bližního, ale vlastníma rukama pracoval pro jeho záchranu. Tato svatozář Práce je ko- lem obličeje Bernarda Palissyho. Cnost tohoto hrnčíře je nej- větší ze cnosfí, jež dávají lidské povaze známku šlechtictví. Ne- mě! útočné energie, netrápil svých bližních pro svůj zisk nebo pýchu. Nechtěl vůbec býl pánem druhých, jen sebe sama... Byl sám proti sobě ivrdý a nemilosrdný, čerpaje ze svých zubo- žených koslí všechny síly, které jsou v ubohém lidském těle, až se ovitlona pokraji hrobu, ale nikdy se nevzdal Měl proti sobě chudobu, posměch, urážky. Pro své dilo ničil malý majetek, na kterém Ipěla jeho žena. Jak žít v míru se ženou, když všechno v domě by mohlo živit oheň. Keramik potřebuje žáru k roztavení emailu ale nemá již dříví; ještě několik plamenů a hladká sklovina, tak dlouho hledaná, se objeví tato stará Zidle, tam- hleto víko truhly může jít do ohně. Rychle nebo plamen pohasne, email se zalemní Palissy vzdoruje svému utrpení i cítění ženy. | ona má pravdu. Jsou chudí a všeho je třeba v domácnosti. Ne, tuto starou židli nemůžeš dát spálit, Jednoho dne budou, rádi, že mají kam si sednout. Jaké hláznovství, toto ničení! Je moudré spálit ten kousek. 2 11) Konslanlin MEUNIER: PRÁCE. HORNÍCI. 12) majetečku, který má člověk na zemi? Je to jistě bídný osud, být ženou hrnčíře Palissyno, Ještě trochu ohně, Ženo, trochu dříví; nem už díže, skříně, stoliček, židlí: všechno je dřevo; dřevo je oheň: « ohců je sláva Boží nad mou keramikou: lo je trvanlivá barva mých hrnců. To je Pallissy uznaný lidmi. Zeno, dříví! Alo i Žena má své svědomí práce. Nábytek, který tak šetřila a leštila, se lu rozhíjen a proměňován v popel. Jaké utrpení, když Palissy kladl do ohně poslední polinko a email nebyl ještě rozpálen. Mezi pecí a hospodyní. mezi hořicím démonem keramiky a du- chem pořádku v domácnosii pokračoval tento ve svém životě, živolč světce Proč živolopisy svělců práce nejsou dosud duležitou Částí oslávení mravnosli ? Blíží se okamžik, kdy svalost práce bude jednou z mmavních sil naší vjdvilisace. Prel sestra hřina Z DOPISŮ nevěřim, by Dostojevskij a jeho Aloša mohli mám byl vzorem. Ajoša je v prvé řadě křesťan, a velní horlivý, a pak teproe to oslalní: je sice od něho pěkné, že se tak slara o ly chlapce <. ale kámen úrazu je právě s lím křesťanstvím. My prece nemáme na programu křesťanství <.. je ovšem kře- slanstní a hřesťanslní: byl křestam Chelčický a byli Řehoř VIL „ křesťanství nám nemůže být ideálem, pokud se léče otázky sociální. V epangeliích lo není dost jasně řečeno: je lam sice mnoho míst odsuzujících nerovnost a majelok, ale je tum i zase ne př. ovpravováno © vinaři, jak ovplácel mzdu. dělníkům, jak se mu uzdálo < Ani Dostojenského názory na socialisin mne neuspohojují <. oždvl už je hřesťanstní 2000 let! Proč. trvají nálkv? Dále je rozpor mezi námi a křesťanstvím n tom, že křestansto: hledí v proé řadě na žinol záhrobní, kdežto mv jsme mnohem hlíže“ názorům, antickém Chceme přec ozdravil lidi zde cna zemi, aby byl tělesně zdráni a 0 spásu duše“ ať se Stará každé sam Vegumaj. Ja ossem vem Ze by Aljosa melo byl mým vz0réní, a vaši vzorem Inavam ze se mohu meli a radose dam presví děl miluji Aljosu, znal pem a Zam noho honech Edi, kterí sr stejně, zamnloval Aljošku snad preče nevedu jeho © erasch stránek. Aljosa na pokyn, slarce Zosímy opustil pohy ot v Klastere a jde da světa, bojovat za krolovství boží ma bratra Bana emi u encho, ale z velní nestastního vidět Evan vsechna hr spoušt a Bada se klérem v hn Žijeme, me smy Ena akroder tvy, kerýmí irproa one „an dě ba rek ne nemozno, aby byl Buh. A jeli nenznavamoho, žadnou won neuznavam listek vstupar panu bolt vrací A Aljosa Ne tak eh a odbuzuje lobo na světě, Trpí bm a adlooví nez jeho bralr ale "o . - A m 13) viry neztrácí a pracuje. hraje si s dětmi, od chlapců začíná přeměňoval svět. Revolucionář Ivan se bouří a hlásá „všechno je dovoleno, i zabít“, Aljoša věří v posvátnost lidského života. Jistě má i Aljoša své chyby: ale od kdy je pevné přesvědčení a horlivé sledování ideálu, který uznávám, černou stránkou povahy lidské? Ne, Tegamaj, mne nepřesvědčuje, on jenom protestuje (a po mém soudu, ne zcela správně) proti křesťanství.

Stavět antiku proti křesťanství, lo mohl snad Machar po příkladu Nietzschcové ale se socialistického a s junáckého stanoviska je lo správné ? Nebyla antika také otroctví a bezprávnost žen? A nepřineslo křesťanství, které je proti antice přece pokrok, velké myšlenky, jimiž zvítězilo nad antikou?

Snad nebo přesněji jistě učení Ježíšovo, už dnes nestačí na př. v otázkách sociálních. Ale slojí za přemýšlení, v čem, v čem určitém nestačí. Tegumaj proti evangeliím uvádí libovůli vinaře vyplácejícího mzdu stejnou „i tomu poslednímu“ argument z poslední knížky Mackovy ; přemýšlejte, je-li to lak nesprávné, jak Tegumaj a Macek říká. Ruskin svou knížku proti. liberalistickému národnímu hospodářství pojmenoval právě podle tohoto podobenství (Unto this last — Tomu poslednímu, přel. M. Seifert v knih. Sebevzdělání u Pelcla) čtěte obojí, i Macka i Ruskina, a polom rozhodujte.

Vzpomeňte si na Jima Hartigana, kterého všichni znáte ze Setonova Úsvitu na Cedrové Hoře, a srovnávejte ho s Aljošou. Jistě jsou mezi nimi velké rozdíly, ale i Jim je křesťan; a přece jste ho před dvěma roky přijali, či ne? Vykládám špatně Setona? A v čem nemáme, nebo já nemám pravdu? Protest, Tegumaji, je málo; více číst, více studovat, více myslet; věřím, že je mnoho, co nás pojí; a že přátelský rozhovor nám ujasní, kterou cestou jít. Vždyť všichni hledáme cestu, pravda? Sůva


JOHN RUSKIN:

MYŠLENKY O ŽIVOTĚ

Jsou tři věci, pro něž je člověk zrozen práce a bolest a radost, Každá z těchto tří věcí má svoji nízkost a svoji ušlechtilost. Je práce nízká a je práce ušlechtilá, Je bolest nízká a je bolest ušlechtilá. Ale nesmíte si myslet, že se vyhnete jejich korupci, obejdete-li se bez těchto věcí. Ani nemůže být správným život, který neobsahuje všech tří. Práce bez bolesti je nízká. Radost bez práce je nízká. Bolest bez práce je nízká...

Buďte ujištění, že žádné velké změny k lepšímu nelze dosáhnout snadno, ani rychle; ani výbušným, nevyrovnaným úsilím, ani špatnými lidmi; ani dobrými lidmi - bez mnohého utrpení. Utrpení zajisté musí přijít odněkud ve všech velkých kritických obdobích; jediná otázka pro nás je, chceme-li dojít svých cílů (dojdeme -li jich kdy), řetězem mimovolných běd, z nichž mnohé jsou bezúčelné a všechny nízké; nebo poznáme-li to nejhorší hned, a budeme se tím zabýval moudrými a přísnými methodami odvahy, provázené Bohem. 14) Opakuji vám, Ze je to zcela ve vaší moci, ale je to ve vaší moci pouze pod jednou podmínkou, a to pod podmínkou naprosté pravdivosti k sobě samým a ke všem lidem. Není politické konstituce, která by zušlechtila padouchy; žádné výsady jim nepomohou; žádný majetek jich neobohatí. Jejich zisky jsou skryté kletby; bezútěšná ztráta jejich opravdovým požehnáním; zklamání a bolest jediným milosrdenstvím přírody pro ně. Hleďte tedy k tomu, nejprve abyste. měli zdravou poctivost pro základ všech věci. Nerozhodnete-li se ve svém srdci pro dobrou práci, dokud se budou vaše pravé ruce pohybovat a nerozhodnete-li se, vykonávat jí, ať je výsledkem vaše smrt nebo život, žádný život toho jména hodný pro vás nebude možný; rozhodnete-li se však jednou, že vaše práce má být dobře vykonána, získali jste tím už život jednou pro vždy..

             *

Nejen, že věřím, že je takové místo jako peklo. Vím, že je: a vím také, jakmile lidé dospějí lam, že začnou věřit, že ctnost není možná leč ze strachu, už se dostali do pekla.

             *                    

Ovšemže konec konců vězí pravda, jen. pravda: převládající trny bezpráví se konečně s praskotem rozpadnou v ohni, který ničeho nerozlišuje; a 7 dobrého zasetého semene, vzejde konečně dobře jedno zrnko 7 tisíce - a někdo jím žije: ale většina našich největších učitelů, nevyjímaje ani Carlylea a Emersona, příliš odvážně hlásá tuto útěchu, která podle mého mínění nedostačuje, neboť dnes jsou naše pole plna kopřiv a bodláčí místo pšenice; a myslím, že dosud nikdo dost nevytýkal nevyhnutelnou moc a nakažlivost každého zlá a snadnou, úplnou vyhladitelnost dobra. Lék svým účinkem často zklame, jed nikdy; ale jestliže shrnu pozorování svého života, bděle prožitého, mohu směle říci. ačkoli jsem viděl v tisíci případech, že naděje trpělivosti byla zklamána a že moudrost nedospěla svého cíle, nikdy, nikdy jsem neviděl, že by pošetilost nenesla plodů zla nebo neřest nekončila neštěstím.

Přeložila E. K. Škrachová 15)

V E L E T U C E T - H E R

''Při tom jednu věc bych chtěl podškrtnout, 
aby učitelstvo přemýšlelo o hře dorůstající 
mládeže a její zábavě. — Masaryk.''

8 her pro zimu:

61. Kdo to byl? Břeťa, řekněme, stojí před námi, my všichni v řadě, sněhové kule v rukou za zády, stojíme nehnutě jako sochy; Andy ukáže na Tesáka, který „střelí“, a už stojí jakoby nic, ruku vzadu. Břeťa se ohlédne a hádá, kdo to byl. Neuhodne-li, dostane salvu koulí ; uhodne-li, vystřídá ho Tesák a dostane salvu on. Upěchujeme si nové kule a hra pokračuje. Mohou hrál i družstva proti sobě.

62. Hon na stříbrné lišky. Dvě Stříbrné lišky vyběhly od Sovího doupěte (u Palackého mostu) na lov do Kunratických lesů. Za půl hodiny po nich vyjdou lovci; Lišky zanechávají za sebou stopy ve sněhu, snažíce se zmýliti všelijak pronásledovatele ; jdou pozpátku, přeskočí z jedněch svých stop do druhých, rozejdou se v lese a zase se sejdou, a pod.; označují svou stopu zřetelnými a smluvenými znameními tam, kde by byla porušitelná. Lovci je mají v určené době vystopovat, štvát sněhovými koulemi, „nastražením pastí“ je polapit anebo živé chytit; nepodaří-li se jim fo v smluvené době, vítězí Stříbrné Lišky, a dostanou malou bílou „kožešinku“ na své obřadní roucho.

63. Závody v stavbě sněhuláků. Kdo postaví nejvyššího a nejkrásnějšího sněhuláka ? My či vy?

64. Trefovaná. Kdo srazí čepici na holí sněhulákově nejdřív ? Z 30, 20, 10 kroků.

65. Sibiřští uprchlíci jsou pronásledování carskými žandarmy - postaví si sněhovou ohradu a svedou kulemi boj s pronásledovateli. Přejeme jim, aby vyhráli.

66. Hledání stop ve sněhu. Kmen cestou k cíli pozoruje v napadlém sněhu stopy ptáčků, zvířat a nápadně se lišicí stopy lidí, povozů a pod.: po půlhodinovém pozorování vypoví tiše náčelníkovi, jaké rozličné stopy pozoroval; náčelník boduje: stopu lidskou 2 body, auta, motocyklu a povozů 1 bodem, rozeznání jednotlivých ptačích a zvířecích stop (popis, zakreslení!) 3 body; Kdo získal největší počet bodu, vítězí.

67. Hledání slov. Náčelník udá „heslo“ tulipán a ostatní snaží se z hlásek tohoto slova vytvořil slova nová; tak na př. pán, lípa, páli, lán atd. (já jich udělal s Voloďkou a Sůvičkou přes čtyřicet), Nebo jiná hesla: makovice, Popokatepetl, a pod.

68. Slovní řetězec slabikový jako hra 56., s tím rozdílem. že se navazuje na poslední slabiku: Mauglí, glycerin, Rinaldini, nitro, trofej atd,

Poznámka ke hře 21.:

Hra „kvarteto“ nehraje se správně, jak jsem zjistil. Předně nehádá se v kruhu, jeden po druhém, nýbrž vždy ten, u něhož jiný hráč ztroskotal; za druhé nesmí hráč žádat lístky z kvarteta, z něhož vůbec nic nemá. Doporučuje se pro začátek ne víc než pět hráčů, a nikdy víc než 7–8. Nedbáním pravidel ztrácí hra svůj vtip. 16) TÁBORY LESNÍ MOUDROSTI Putovní osmidenní tábor kmene želvy Sumavou. V červenci. Bratr: shledií prirodní krásy nást Dumavy a v dosti kratke době sesh Sumavu celou ba i značnou část jižmch Cech podel Vltavy „Pnjemně nas překvapilo přnodn nmm=ecum + lověim zamečku Hlubakem. Sokoh počasí nam mnoho neprato, přece Semava vpsla se ve szpominku vsech silným dojmem. Kmen horních chlapců v Náchodě, poradal [idenní pulosní labor, sedmidenní staly. Stahl adorod 26, VIL do 3. VL na jezeru „Dprmku“ u Cervencho Kostelce prozilo 6 bratru, Pocasto nebylo pravě příznivé. Zrobih jsme s vor. E Srpna navstadho maso skate volnost na ežnko kmene prom o Delonovi nasem nunach, o e<mencké Fize. Navázal jsme přatelské styky „Volám dobrí Jox ssenr klen je dzurgle zakonem“ Junáci v Bratislavě a berounský kmen Děti živěny tábořily spo- lečně v srpnu na Slovensku u Děvína. Pred udoliní v hstnalom Lese, Kde sidldí cam orlové a pojí I a spousla přsneho plachá sozbili jso dabor. Brzy se vš char pekne szílů Provedem skoky zasvěc ování a zkonsko pronitíva, Rec "de ubihaly faborov day Ruzn mise zalasté woleze ball binoona. programu dne. Ranní carem bylo vydat a du lední Vycházky podali jsme do Bralslavv kde vzpominano pohodlu: restanrace Vom 3 a lo Keramické marný 9 Modre Jinak hybo jsme plu zam sina Jabereno Pa 14 dnech netadí jsme se 1ozazdejí a shbilí ss „Tatry“ 1920. Mě jsme nekolik posedeních juagekých lýpe a nevim kdo bude van prů hochto 2 Slovech „jatzís "a mrkev“ Slaly se 2 vazné mrazy ale diky rýchl prom pomoc Iker a poj dovně skon dobre Radujeme se, 76 nálada ck prací na slovensku sloupa a chlélí bychom odevsaom takové spravy Bratr C3, ma také svou druk U Maran s porad hraje ma taboření V rod Kure hýmé mají z piikovvek postaveny slán a lam badln Hz boeona balryl“ My také Malka a Eranhiku“ Prager Pladfinderlager Popelow 1925. Das Lager Popelow 1929, 01 2 Lagoon unseré Baades amer vom 27, Jam bos 31 Ragusto Die Jungend peblen m. Verblaltze Hen, vaz denne 7 Slucko aulgcstehi waren. Die Zelle tandem ant Hel zantérham desehlahén wurde aule Shrádí acken belegten Potechen Die Mádelí varem nonémo onamon Baurznhadse untergehracht Kirche und Ofem úuzden heuer vom uns er het Der Lagerand varit Der Giosundhei uisehén 42 und ob Per amo Da, Laggid belrag 11. zustand m L ager war zudaedensteHend Brmsté Verlelznugen oder Erkramkun nen lo mehtozu verze o hnen. Vom Lager aus wurden zahlrejcho Wandfe sna spe edm das Albatergebiét unternominén Der Ertola des Eager 1, moai pemeonen abs toz bezerchném Wilh Cattreund. Kmen junaků v Plzní V, lábořil pod Zvíkovem. Pimek jse Nast bralií vrahiií 547 dabora, Zncalov lochre dnech, kdy ae nb vek ko nepí tele v dest ale presto byl radon. Bralní hle dali ka kov ol mu adí a mnozí je také na l Boce tabor kit kolisal 12 La Za ven bra Pan ra uskulecnoval nam he z ab Na vecem 17) oheň snesli sobě cely den, a kdy) si zazpwali, poslali je spat, Na ukonceni pěkných vzpomínek sešli se všichní na slavnoslní sněm 29.. 30. srpna, kterí byl starším novou pobídkou k prácí a nováčky upoutal svou rázovitostí. Hojně byla zasloupena lehká athlelika a střelba lukem. Kde jsou zprávy o táborech bratří z kmene Inků v Hradci Králové (cesla po Orlických horách) z kmene Stříbrné luny, z kmene Svan'ovítova, z kmene Lučanů a mnohý jiných? Pulovní ceslu kokoiínským údolím až za Bezděz vykonali 2 bratři Jenik a Líbal Omalovali krásně vypůjčenou plachtu a táborové ohníčky vepsaly se nezapomenulelně do myšlenek junáckoch nad- šených srdcí. S modrou oblohou! PROČ JSEM JUN A KEM Líbí se li n městě továren, kouře a zápachu motorových nozidel? Jistě ne. Proč nešel bys do lesů nadýchati se zdravého vzduchu, kde sí večer při ohni můžeš zazpíval? Čelý týden pracuješ v tomto městě pro pár břicha- lých milionářů. Co v sobotu nebo v neděli? Chceš zůstati n městě a dínal se, jak se vozí přepych v autech a bída prosí o dárek na ulicích? Ne. foť otázky junáctví. Chei býli zdráv a prolo prvě z města nemocí, kde hrozí zkáza mravní i duševní. Prolo jsem junákem, abych žil lépe. Fman z kmene Táboritů (17 lel). JA K 71T EME Družina Ohně v Kolíně má se k životu; Ruční dovednosti, práce do dřeva, kůže, papíru a jiného maleriálu jsou ke cli naších junáků, Semi si svázali knihovničku, dělají šípy, kroniku, radio, večery lráví člsním, zpěvem, hrou na nástroje, slibují, že na sněmu překvapí. Synové Luny v Benešově slarají se o poslavení vlaslní klubovny v lese, Vyřezávají si pěkné kyje, které připravují na sněmovní výstavku. Věnují se studiu přírody, nyní hlavně stromů a pořizují si dobré náčrtky. Rudé máky v Králově Dvoře připravují dělem celé Ligy obrázkového hlasalele. Již se na něho těšíme, Vždyť ti naši nejmladší jsou tak pilm. Po- slyšte, co nám kronikář napsal: „Slřízlík si vydělal u mlátičky na šaty, Brouček přečetl příručku a hodně se z ní naučil. Vlašťovička s Tončou zpívají celý den, Mraveneček si hraje a učí se poslouchal. Jinak pomáháme všechny ma, mince doma v hospodářství, chodíme ven, tancujeme, cvičíme, povídáme si. Ráno cvičíme a lřeme lělo a teď připravojeme besídku o slunovratu, kterou bychom chtěly ukázat pražským junákům.“ Jen přijeďic, těšíme se na Váš vrkoč a perničky! 51 18) Kmen Severáků v Teplicích může byl všem ostatním prikladem v praci. Promýšh na besídkách naměly z Valry a hlasalelu. a snazi se pochopil do dů-ledků lesní modroust. Vydělávající bratři pracují tydně hodinu pro kmen, a ovní začínají psál vlasiní časopis , Wakan“ skala, na kterou indiáni do- našeli táborové odpadky a zbytky jídel. Časopis je pěkně psán, je ryze ju- nacký. Voditlkem mu je Krchova Zlatá brana. Kmen Táboritů v Praze má již tradici co s0 Ivce vydavání časopisu. 4 cislo Brazdy obsahuje vážné uvahy socialní Emanovo Proč jsem junákem přinášime na jiném mislč. V neděli dopoledne přeměnila se klubovna v dílnu a do dneška vyrosllo 6 sněmovních sedatek, knihovnícka, vyw ni labule. Kmen 3 vypsal soutěž: 1. na krmilko pro plaky, narazovih junacký pozdrav, 3. ne nejlevnější a vkusny slul. Kmen Táboritů v Žebráce získal kluhornu © soukromem byte. Prac: jde nyní vesele. Učí se indianskému prsmu, dělají kouřové olisky listů hraji hry proveditelné v klubovně a připravují vanocní bosidka. Družina Dětí Vatry v Kemčiřkách poradala 13. prosince“ junackou besedu, jejiho? vytěžku použijí na stavbu. klubovna, Se-taili sr kniha orhoh per podle Valry. Doporm ujeme sšem vudeum, Družina Hraničářů v Trutnově oyla přijata do bratrského kruhu L LM. SMada se ze s'u lenla, Trutnov měl by se slatomasr Das'ou na severu jak promikaní jana bví, bakor v tozirení Vat meznac teorém stadení a mladej Važte si Vatry. Poš dt si na je InoHiva © la tuhou obalků a pěkně si noyedoble , úchraní Čísla neporusena a na koner rormka Budete mit vlasln dě Kuržky svázané v jednom svazků Vrastní Vatin a svazeček obajekov z sych barvech a se zajmavím obsahem (panter prve nm mky: bud le ml jednou, pr 30. zocmka naseho casopis peknou uponínku na Své dětský, ta první vudce a slavní ciny. Vašeho kmene A kronik naseho společného loupaní. Vychovalel má učit dítě milonat dně pěci. mír a prácí. A zední nenániděh: pálku. Vratole | ranče 19) Letos naplnil Ernest Thompson Seton, Černý Vik, šedesátýpátý rok svého života. Proto jsem se dotkl v úvodním článku vlastního základu woodcraftu; vůbec, předním naším duchovním úkolem je, stále a stále se vracet k Setonovi, k jeho dílu, jeho učení. Příště si všimnu Setlonova poměru k jiným předchůd- cům a učitelům našeho junáciví (Rousseauovi, Thoreauovi, Emersonovi), srov- nám Černého Vlka jako spisovalele s R. Kiplingem, Curwoodem, Londonem; podrobíme jeho knihy rozboru. Čekám, že se všichni vůdci se mnou věnují tomuto přemýšlení. To je nejlepší naplnění zimního času a neijunáčtější oslava Černého Vlka. A čekám ovšem, že mně také napíší, nejen o knihách, ale I o svých pochybnostech a nezdarech v práci; a rozumí se, io věcech dobrých, o kterých sami rádi vždy pišete. Jánoš BÍLÁ A MODRÁ Příblížila se doba zimního slunovratu — uprosiřed zimy se připravuje jaro. Není to povzbuzující, že jaro ještě lelos vytrhlo se všemi svými silami a neodložilo pochod až napřes- rok? Nevnuká zimní slunovrat každému, kdo zlrácí víru v sebe a své dílo, novou naději? Jak je krásné uprostřed tohoto údolí se zasněženými úbočími myslet na modré jasné nebe! Toto je poselsiví zimního slunovratu: i vy všichni, junáci a bojovníci, ještě letos se připravte na jarní úlok napřesrok! Nebo nevíte, co znamenají modře obarvené bůvolí rohy na našem čislém šlítě ? Přiblížila se doba vánoc: vzpomínáme narození velkého muže a jeho dobrého poselství lásky a království božího. Kdo byl chudší než on? Nebylo místa ve měslě, kde by se moh narodil; za svého života často neměl, kam by hlavu složil; a v hodině smrli jakoby ho země nemohla snést, vymršlila ho na kříž, řekl básník, a Ježíš umíral mozi nebem a zemí. Bylo v něm něco nepozemského. Provedl veliký převrat lidského cítění a myšlení, a ač zrazováno, jeho učení zůstává pravdivé a čislé a krásné; v nejslavnějších svých dobách náš národ je vzal za své a plnil je. Táborské bratrství -— nepředpokládá každé bra- trství a sesterství jednoho olce, Olce na nebesích ? Hle, bíle přikrytá země a modré nebe nad ní - jediné modré nebe nad všemi lidmi — necítíle, jak se v našem hesle vrací veliká ia myšlenka? Věříme i my s Ježišem, že si všichni lidé Jsou bralřimi a sestrami? Vrafme slovům jejich pravý význam. Mír s vámi. 20) Nejlepším darem je kniha

dobře volená a krásně upravená

Celý svět

pohádkových představ a snů Vašeho dětství, lidových obyčejů a moudrosti a neobyčejných dobrodružství vzbudí ve Vás četba dvou knih pohádek, jež vyšly v bohaté výpravě, pečlivě vybrané a přeložené Vincencem Charvátem

Ukrajinské pohádky,

které vyzdobil Ukrajinec, žák nejslavnějšího malíře pohádkáře Bilibina, Ivan Mozalevski a Valentina Rozova-Mozalevskaja. Stojí vázané Kč 35,—

Ruské pohádky,

vyzdobené V. Nikodémem, ilustrátorem „Třetí roty“ Stojí vázané Kč 24,—

A kdybyste se šťastnou náhodou měli dostat na pustý a osamělý ostrov, nezapomeňte s sebou vzít knihu Johna Hargravea:

LISTY Z WIGWAMU

S předmluvou pro čs. vydání s mnoha obrázky. Přel. M. Seifert. Kč 13,50

ČIN Tiskové a nakladatelské družstvo čsl. legionářů v Praze II., Vojtěšská 14. Knihkupectví II. Lazarská 11.

Poznámka redakce: Tento sešit vydáváme opožděně jako sešit vánoční. V prvním čísle se vyskytlo několik nemilých chyb: na př. v Kredu čti „ducha míru“ (ne víru); jiné chyby si jistě opravíš sám. Ani toto číslo se nám nepovedlo: příště bude lepší. Příspěvky posílejte načelníku: F. Kupka, Praha - VII., Plynárenská, Legie Malých.

THE FIRE OF WOODRAFT. IV. 2. DECEMBER. Contents: Ernest Thompson Seton • Blue and whiie • Jánoš: Our chief - woodcrafter • Karl Mahler: Ten years of Prague's German woodcrafters • The advices of a medicinman • B. Jílek: The Flora of our isle • The Thinking Hand: The manufacture of the arrows • Romain Roland: Service to humanity and true • Pierre Hamp: Seintslup of the labour • Constantin Menuier: The miners • From the letters • John Ruskin: The Thougts about the life (Manslated by E. K. Škrach) • M. Aleš: Winter • Some plays • Our Camps • How do we live • Anatole France: What is the duty of the educator • The Woodcraft Movement all the world round.

DAS FEUER DER WALDKRAFT. IV. 2. DEZEMBER. INHALT: Ernest Thompson Seton • Blau und weiss • Jánoš: Unser Häupiling • Karl Mahler: Zehn Jahre der Prager deutschen Pfadfinder • Die Rahtschläge eines Medizinmannes • B. Jílek: Die Blumenwelt unserer Insel • Die denkende Hand: Die Erzeugung der Pfeile • Romain Rolland: Der Dienst der Menschheit und Wahrheil • Pierre Hamp: Die Heiligkeit der Arbeit • Constantin Menuier: Die Schachtarbeiter • Aus unsen Briefen • John Ruskin: Die Lebensanschauungen (überselzt von E. K. Šrach) • M. Aleš Winter • Neue Spiele • Unsere Lager • Wie wir leben • A. France: Was ist die Pflicht des Erziehers • Wirund die Welt

VATRA LESNÍ MOUDROSTI, list pro československou mládež a Její přátele, orgán Ligy L. M., vychází šestkrát do roka, předplatné Kč 10,—. Jednotlivé čislo za Kč 2,–. Řídí s redačním kruhem a za redakci odpovídá Jaroslav Šimsa, Praha II., Václavská ul. 6. Administrace: J. Fišer, Praha-Žižkov Lipanská ulice 4. Tiskem Adolfa Novotného, Žižkov, Břetislavova ulice číslo 31.