Vatra r. 3 č. 4 (časopis LLM)

From thewoodcraft.org
Jump to navigation Jump to search



1) LŽINX MOUDÉOJLTX B 8 „301% 1. máj. ]AŠAIŠIA: Plameny. R. KIPLING: Muž. SÚVA: Veletucet her. TEGUMAj: Měsíc sazenic, růží. E. TH. SETON: jak si vydělat peníze. A. A. KORSINA: Totemy aljašských In- diánů. Dr. HÚBNER: Když kvetou duby. KIM: jakfbyloistvořeno _ jarní ráno. JVYCHÁZÍPĚTKRÁTROČNĚ 2) ZEVŽIVOTA ŽUP A KMENÚ LIGY — BEROUNSKÁ ŽUPA hodlá uspořádati vůdcovský tábor, místo a doba budou oznámeny župním oběžníkem. Kmen Dětí Žívěny v Berouně byl nucen zaneprázdněním svého náčelníka změnit svou práci dříve zcela kolektivní v práci jed- notlivců. Připravují se na důležitý úkol, který je očekává. Kmen Chodek v Hořovicích nepodává zpráv. Proč? Kmen Mohawk na Křížatka'ch podnikl o velikonocích vy- cházku na Týřov a zdařilá se. Kmen Želv v Příbrami připravil si na 1, máje pěknou vý- stávku prací svých družin. Výstavka obsahovala ]. studium pří- rody (meteorolog. záznamy, knihy stop, totemy města, sbírky a otisky listů, knihy stromů a květin, sbírku minerálů a dřev); 2. táboření »— tatranské hole, kyje, nože, mátohy; 3. ruční práce — malované knihovničky, mokasiny, lampion, sluneční hodiny, li- noleořez, lupenk. práce, (!!!), pěkná budka pro ptáky; 4. literatura; 5. družínové časopisy. Nejcennější byla exposice přírodního studia, to ale není dosud duševním majetkem celého kmene. Vyvážíme-li jeho důležitost pro nás __ výchovné hnutí _ nutno poměrně značné přírodní zkušenosti příbramských junáků vyzdvihnout před oči všem ostatním, kteří je opomíjejí. Těm náměty Vatry se vžily a snimi rostou. Na některých výrobcích se příliš obrážel rys nepůvodnosti. 1 přes to však tu a tam byli jsme potěšeni indi— viduelní vynalézavostí. Zapomenuto zůstalo vázání knih, řezání do dřeva, výrobky z lesního materiálu, sbírky semen a plodů. Vlci, Lišky, Jeleni, Medvědi, hojnější žeň příště! Kmen Triglaviců v Suchomastech konal četné vycházky na Skály, kde dali do pořádku skalní klubovnu. Ted' osiřel. Sestra Vlaštovička jim odešla, avšak oni, třebaže jsou malí, vytrvaji. 1. máj oslavili spolu s berounskými na Skalách. Kmen „Děťí Divočíny'f pod vedením Taft hraje v trativodech hry. Na Skalách známe kde který kout. Tanečků umíme hodně a stále se učíme nové a nové. Chystáme besedu s ukázkou naší práce. llustrujeme si nejmilejší písničky, pěstujeme květiny, ma- lujeme květináče. Očekáváme, že na příštím sněmu berounské župy uplatní všechny své dobré věci. Kmen „ Táborítů“ v Žebráce oslavil 1. máj vycházkou na hrad Týřov. = KMEN V HRADCI KRÁLOVÉ pěstuje hodně tělovýchovu,jen by měl být sdílnějši a povědět nám víc o svém životě. (Tábor 1925 ?). KMEN V MALYCH KUNČlCÍCH je čilý, plni radosti píší: „Ta Vatra by měla vycházet nejméně jednou -měsíčně“. — (Dobrá, co jste uskutečnili již z jejich námětů ?) WKM'EN V LOUNECH v zimě lyžařil a jeden bratr zkoušel hrn— c1rstv1. Jsou-samotářští. Připravují si výzbroj na léto a při výle- tech snažr se uskutečnit některé náměty z Vatry nebo Příručky. XlV 3) % Charakteristika lounských junáků: „Jsme junáky, chceme jimi skutečně být, ale každý řeší své junáctví, které je každému z nás podkladem existence, po svém“. PLZENSKÁ ŽUPA. 1. dubna ustavil se zde kmen o 2 druži— nách (19 členů). Poměry v Plzni byli zvláště poslední dobou značně roztříštěné, nadšení ku práci se však znovu dostavilo a kmen se znenáhla rozrůstá. Družina Bílého Tesáku pěstuje sport. Neúspěchy je nezrazují. Družina Kozinova malovala stany a sně- movní sedátka. Br. Stříbroleb napsal k obřadu ohnivce (jím vy— myšlenému) píseň junáka. Vydávají si časopis „Jasná střela“. Kmen v Žatci získal zdarma pozemek na klubovnu, na jehož úpravě bratři pracovali třikrát týdně. Již dokončili základy a nyní připravují si materiál k vlastní stavbě klubovny. Hojnou žeň! PRAŽSKÁ ŽUPA je nyní rozdělena na kmeny. Náčelníci kmenů budou se pravidelně scházeti k pracovním schůzkám. Dosavadní jednoty se tímto likvidují. Jinak přibývá života se sluncem. V D0- mově nyní cvičí děvčata sborový zpěv. Snad dojde k utvoření i smyčcového orchestru. To je ještě pod pukličkou. — Vyrůstají nám 2 nové kmeny. , Kmen v Praze VII. hotoví si luky. Jsou už hotovy lavičky pro

Domov?

ř Kmen Ta'borítů v Praze připravil putovní knihovničku. Vydal 3. číslo Brázdy s původními linoleořezy a bohatým obsahem. Hodně filosoiují, vzdělávají se a všímají si vážně života mimo nás. Prager Pfadfínder schází se pravidelně. Jejich druhým domo— vem jsou — hory Krkonoše. Na besedě pražské jednoty zazpí— vali pěkně 3 německé písničky. Bývalá pražská jednota pořádala 22. března v Obecním domě na Vinohradech výstavku a besedu. Program byl vybrán šťastněji než loni a mohl již uspokojiti až na skupinové slabosti ajedno- tvárnost přednesu při recitování (Hiawatha), Originelni byly tance a nejvíce působily (tanec sobí & tanec bolavého zubu). Tambu- , raši hráli pěkně. Budou-li bratři stále tak úspěšně vynalézaví ! v besedách, můžeme příště čekat ještě větší překvapení. '; Nedostáváme zpráv z Bratislavy, Plzně 1., M. Ostravy, Brna, Kyšperku, Ohavče, Roudnice a Veleslavína. Kdo o nich co ví? MILA. z NÁČELNICTVA LIGY 21. IV. vyložil náč. br. Kupka program práce nového náčel- nictva. Hovořil o své cestě k junáctví a o nových směrech vý- chovných. Zdůrazňuje Setona-pedagoga a vykládá význam jeho učení pro nás. Ujasňuje pravý smysl slova imaginace a fantasie. Nám je potřebí imaginace jako důležitého prvku výchovného. Nejsme zdrávi. Vliv města není dobrý. Víc tělovýchovy u nás! Dostat všechny naše hochy a děvčata z nezdravých města okolí XV 4) továren na zdravý vzduch! Vůdce musí se k Lesní Moudrosti „propracovat“. I Seton se propracoval a neudělal by takové dílo bez velké lásky k mládeži, kdyby byl tenkráte lhostejný k ži- votu, který plynul mimo něho. Opusťte papírovou práci pokud se dá v náčelnictvu, ve kmenech a všude —— vyzdvihuje důleži— tost organisace — zavedte víc opravdovosti junácké, toho pro- pracování se! je třeba ne závodit, ale měřit své síly. Vím, že naše cesta je správná a musíme její správnost dokázat. Náčel— nictvo je dvojí: a) výkonné, b) programově pracovní. Pojítkem mezi oběma je náčelník, který je současně náčelníkem pražské župy. — Od slavnostního hlasatele z rady důvěrníků vydali jsme . oběžník. Kdo ho neobdržel? Co nejdříve členové náčelníctva navštíví všechny kmeny, aby shlédli výsledek kmenové práce — výstavky a poradili, kde čeho bude třeba. Zaplatily všechny kmeny 2'— Kč daň za každého výdělečného člena? Učiňte tak ihned! Posílejte jednateli zprávu o činnosti, archiváři věci pro archiv! Dejte si do pořádku své hospodářství! Na Moravě hlásí se nová družina. Kdo ji navštíví a poradí? (Adresa u jednatele.) Připra— vujte se na sněm Ligy 5. —6. července! Kdo by vystavěl indián- skou vesnici, kdo postavil pěkný totemový kůl? Vůdci ať dbají, aby u nás byli naprostí abstinenti a nekuřáci. Jsme lidé svobodní, ne zotročilí. LESNÍ MOUDROST ZA HRAN'ICEMI Z ANGLIE obdrželi jsme 1. a 2. otev— řený list „Kibbo Kiftu“ sociálním, po- litickým, výchovným a náboženským organisacím světa. Třebaže s obsahem dopisů plně se neztotožňujeme, nestačí, nám, přece jsou pozoruhodné a zna- menají“ vývoj vpřed. ]. dopis rozvádí čtyři hlavní .hesla: Mládí —— Bratrství — Vyjadřování se — Mír. Mládí dnešní mládeže je špatné, musí býti lepší. Mládež musí se zbaviti všeho nezdravého a umě- lého a stvořiti mládí dokonalé tělesně i duševně. Dítě „Kibbo Kiitu“ praví: „Chci tábořit a být zdravé“. Všude se dnes mluví o bratrství, nepotřebujeme snílků, kteří jen sní o bratrství, ale potřebujeme lidi takové, kteří je dove- dou uskutečnovat, lidi zdravého rozumu atěla. Dítě Kibbo Kiftu“ praví: „Chci pomáhatíjiným ačiní tak, učíc se pomáhatí samo sobě. “ Dnešní civilisace otupuje naši obrazotvornost a nutí nás žíti v nevlídném a špatném prostředí. Mládež se nesmí nechat otupovat, ale musí pěstit svou obrazotvornost, musí umět také něco stvořit, musí stvořit nový svět barev. Dítě „Kibbo Kiftu“ praVí: „Chci se naučiti dělati věci.“ 5) je jediným dnem 2 365 v roce, v němž všichni dělníci celého světa opouštějí práci, aby manifestovali za zlepšení svého postavení v lidské společnosti. Masové nástupy dělníků dějí se ve zna- mení různých hesel (Osmihodinová doba pracovní, Všeobecné hlasovací právo. a pod). Prvně byl v celém světě oslavován ]. máj roku 1890. Také dělnictvo v Praze oslavilo 1. máj. Tuto jsou slova současníka, líčícího náladu dne: „Nastal ]. květen 1890. Tiché jitro nalezlo matičku Prahu jako vymřelou. Liduprázdné ulice téměř strašily. Jen tu a tam ozývaly se kroky jednotlivých chodců, kteří v neklidu sami na sebe pohlíželi. Čekalo se něco nebývalého, slavnostního. Bohatá buržoasie, jindy plná radosti, 61 6) třásla se strachem před příchodem dne, 0 němžjiž několik neděl— bájeny bizarní a nejhrůznější pověsti. Někteří vstávali s obavou, jiní se zářícím veselím v oku“. Neruda, nadšen prvým nástupem dělnických mas, napsal tato památná slova: „Červené odznaky, červené kravaty — poprvé jsem ji viděl na lidech tu temně rudou barvu světového sociálního hnutí: za- chvěl jsem se. Ku podivu — tytéž barvy: černá na temné rudé půdě, které vlály nad hlavami Husitů, bojovníků za svobodu ná- boženskou, tytéž vlajou dnes nad hlavami bojovníků za úplnou rovnost občanskou! — — ' ' Klidným, železným krokem přirazily 1. května l890 batailony dělnické, přečetné, a vřadily se do lidského šiku, aby již povždy stejným způsobem šly s námi ostatními za vznešenými lidskými cíli, stejně oprávněné, stejně obtížené, stejně blažené“. — My, junáci, v den prvního května více než kdy jindy, věnu- jeme svou volnou chvíli přemýšlení o všech nepravostech dneš- ního společenského řádu a o jeho nápravě. ]ASON. „Ten první máj jsem vždycky velmi cítila. Tak snadno se zapomíná, že je ještě tolik lidí, kteří nemají co jíst./“ Ch. G. MASARYKOVÁ, Anně Seidlové, své ošetřovatelce. P L A M E N Y jasné a mohutné, plameny radostného a nového Života, neýprosně šlehly olověně šedým prostorem živíce Velký Oheň čistého Zenství!

  • * *

Byla jeseň. Hřebeny Kozinců & Plešivce zrudly, jako by nasákly krvavým potem zapadajícího slunce. Vyzařovaly rudožlutým pru- hem z nevlídných říjnových mlh. Umírajícímu Životu odzváněl každý padající listek k zemi. Sluneční paprsky, přečuhující vzdá— lené fialové hřebeny Dědu, věštily slavné ráno. To také přišlo, když zbledlo k severu otočené okénko chudé jizby na Veselé v denním světle, za nímž jiskřil Nový život —— život děvčátka — Karly Machové. _ , Tatínek Karly byl prostý český člověk, nevtíravý a přece jemný. Byl přítelem Havlíčka a zůstal jim i v době Havlíčkovy perse- kuce. Jeho přátelství bylo živé, bylť i kolportérem listu, vydáva- ného Havlíčkem. Ačkoli matka Karličky byla prostou ženou z lidu, přece se jaksi vymykala průměru a tradici dosavadní české ženy. Byla přímá a bezohledná, zdravých zásad a co je nejdůležitější, 62 F

„xr- 7) byla přemýšlivá. Touha rodičů postavit se na vlastní nohy, brzo je odvedla z berounského kraje. Potom jen krátko trvaloidylické štěstí rodiny. Bídné hmotné poměry a vzdor vůči ponížení od— vedly rodinu do Prahy a tam jako tisíce jiných rodin, žili život proletářský. Rodiče Karly nebyli předpojatě nacionalističtí, neboť Karličku načas posílali i do německé školy. Smutné a ponuré mládí proletářského dítěte bylo mládím Karly. Nebylo v něm dětských radostí, ani zábav. Ztratila brzy svou maminku. Otec snažil se jí nahradit, a proto se staral pečlivě o děti. Žili chudě. Zápasili s bídou, která se na ně šklebila ze všech koutů chu- dého bytu. Obědvali jen jednou týdně, jinak se svorně dělili o suchý chléb. Avšak to ještě kříž utrpení nedolehl celou svou . tíží na Karlu. Když se otec rozstonal, přešla starost o celou ro— dinu na tu malou osůbku. Chodila prát. Nezkušená, ale přece odhodlaná radívala se v mnohých věcech s předměstskými že- nami. Jako děvčátko třetí třídy vydělávala posluhováním & byla velmi nerada, nemohla-li do školy. Chodila do školy ráda. D0- vedla o všem samostatně přemýšlet a nepřijímala otrocky, co se jí povídalo. Měla často spory s katechetou. Milovala nade vše knihy, jež jí byly jediným přítelem v nejtěžších dobách. Jak jen trochu mohla, koupila si knížku. její touha po vzdělání byla velká, horlivě se doma učila, neboť si umínila, že se stane apoštolkou poníženým a odstrčeným pro- letářským dětem, že se stane učitelkou. Vpravdě junácky si po— čínala, když ve vší té bídě dovedla tak studovat, že se stala uči- telkou. Učila nejprve v zahrádkách a dalším úmorným studiem stala se literní učitelkou. Ale ani tehdy nepřestala studovat. V pozdějších letech chodila na filosofickou fakultu v Praze. Ve školní službě, jak už to bylo odedávna a bude snad na věky, neměla klidu. ljejí povrchní kolegyně útočily na ni a špinily ji, kde mohly. Avšak ani to ji duševně nezlomilo. Byla neustále po- licií hlídána a persekvována, konečně z místa propuštěna a marně žádala o nová místa. Musela se živiti soukromým vyučováním. Byly to pro ni smutné chvilky. Ale i v těch dobách starala se o dělnické děti, hrávala si s nimi a nosívala jim hračky, které sama pro ně vyžebrala. Chodila do Amerického klubu žen u Ná- prstků, kde se seznámila s paní Masarykovou. Jejich známost se brzy proměnila v upřímné přátelství dvou junáckých žen. Cesta Machové do Ameriky utužila jejich přátelství. Obě potom spolu kráčely životem jako dvě rodné sestry. To potvrzuji i slova Masarykové o Machové: „jestliže jsem poznala v českém národě dobrou ženu, tož Machová byla tou nejlepší. 63 8) A to proto, poněvadž se nerozpakuje mluvit pravdu vždy, všude a každému“. Jaké to podivné řízení osudu! Masaryková, žena vyrostlá v No— vém Světě, dcera světového národa, v jejíž povaze jako zrcadle obráží se mravní přísnost předků Hugenotů, bere si za muže chudého českého profesora, duševně srůstá s utlačovaným, po- niženým malým národem a stává se oporou muži ve vyčerpá— vajícím boji za mravní i politickou. svobodu národa. Jaká to ju- načka! Vidíme ji mezi prostým lidem činiti tiše & skromně dobro, bez nároků na uznání. V dobách, kdy byla ještě ženou profe- sora, přes to, že byla hezkou, nevyhledávala prostředí bohaté spo- lečnosti, ale raději nehlučně a pokorně přicházela sílit dělnické matky a podporovat je mravně i finančně. Rozmlouvala s nimi prostě a nenuceně. Sama svým životem byla jim příkladem matky a ženv. ' ' * ' Dělníkům a dělnicím zdůrazňovala nutnost vzdělání. Jeji láska k prostému lidu i přátelství k Machové byly živé, vždyť dokonce kolportovala Zenské Listy, jež řídila Machová. Ríkávala jí také: „Připomínejte vždy a při každé schůzi, aby muži nekouřili, aby se oprostili od alkoholu. Alkohol a nikotin — to jsou dvě velké překážky ke vzdělání dělnictva“. (Ovšem také dva nepřátelé děl- nické solidarity a osvobození dělnictva.) Ta prostota zůstala v ni po celý život. Nedovedla se přetva— řovati, neboť i jako žena presidenta vyhýbala se všem oficiel- nostem a udržela si stejně prostou a ušlechtilou duši. Chodivaly pilně s Machovou do socialistických schůzí. Vždyť v činném ži— votě Machové nebylo snad neděle, kdy by nebyla na nějaké schůzi, ta hrdá bojovnice, jež i v dělnickém abstinentním hnutí byla důležitou činovníci. Navštěvovaly se navzájem, jedna druhé dodávala odvahy. Zůstaly skutečnými Novými Ženami, ty dvě věrné přítelkyně, příbuzné duše, laskavá srdce, jimž socialism byl zákonem. Ta duševní síla a odhodlanost Masarykové jsou zářícimi slunci jeji povahy. Jako pravá žena ve chvílích beznaděje podněcovala svého muže, tak prostě a přece dobře rozřešila svým životem poslání ženy a matky: „Být— mravní podporou a podněcovatelkou činů svého muže, dobrou matkou svým“ dětem a bojovníci za pravdu, právo a spravedlnost“. Snad právě proto, že se nebála života, který za války dolehl na ni celou svou tíhou, snášela hrdinsky všechna ponížení a příkoří a přece nebála se za všech okolností vyznati pravdu. Škoda, že krutá Morana zahubila obě ty bojovnice dříve, než mohly plně dokončit s'vé Dilo, ale i tak je ono Jasné a Zářící. 64 9) Zahloubejte se, milé junačky, do studia života obou těchto Bojovnic Nového Ženství a naplňte jím svůj život! Bude—li Ma- chová vzorem těm, k nimž osud je tak nespravedlivý, že ne- bude jim dopřáno splniti mateřské poslání _ženy, budiž Masary- ková vzorem těm šťastnějším! Dobrý vítr na cestu za Novým Ženstvím ! — ]ASAIVA. PÍSEN AMERICKÝCH MATEK PROTI VÁLCE Nevychovala jsem svého syna na válečníka, vychovala jsem ho k pýše a radosti svých starých dnů. Kdo odváží se vtisknouti mu zbraň do ruky, aby zastřelil jiné matce drahé dítě? Je nejvyšší čas, aby zbraně byly zahozeny. Nikdy nemohlo by už býti války, kdyby všechny matky křičely do světa: „Nevychovala jsem svého syna na válečníka!“ %$ %$ ' ( v MESÍCSAZENIC Sluníčko začíná už opravdu hřát a dělá všude divy. Stromy navlékly přes svůj všední zelený háv nový, krásně pestrý. Ze- lené louky v několika dnech byly postříkány pestrými květy pam- pelíšek, blatouchů, pryskyřníků, sedmikrásek avstavačů Na strá— ních i na skalách rostě hojně tráva, kvetou trnky, koniklec, po- vyrůstá netřesk, rozchodník a v trní kopřivy Cvrček už zase hraje svou písničku stále stejnou. V lesích a na pasekách je teď veselo, poněvadž vše hýří pe- . strými barvami podléšek, fialek, petrklíčů, sasanek, lech, plicníků a hluchavek, a se všech stran se ozývají milostné písně ptáků. Všichni ptáci, i ti, kteří se vracejí posledni jako ťuhýk, už jsou zde. Ve vodě i u vody je živo. Probudil se všechen hmyz, žijící * ve vodě i na suchu. Na rybník občas přilétne divoká kachna. Každou chvíli vymrští se nad hladinu nějaká rybka. Večer se ozývá od vody veselé Skřehotání žab. Na hladině se rozložily první listy lekninu, na něž si usedají šidla. Hvězdnou oblohu pozorujte i ted! Náš zenit krášlí Velký Vůz, na západním ňebi září Kastor a Pollux s Prokyonem, kdežto k severovýchodu se již vynořila zcela nad obzor Labuť naproti 65 10) Kapelle, která se stkví skoro ve stejné výši jako Deneb; Dene- bola pak ve Lvu, Spica i Arktur zdobí svým leskem jih. Sbírejte léčivé byliny (ted' se sbírají hlavně květy, o tom více v Příručce str. 397.)! Rostliny studujte jen v přírodě, netrhejte jich zbytečně na herbáře! Pořizujte si náčrtky místo herbářů! Získávejte orlí péra za znalost rostlin! TEGUMAj. V . A L I B U K lšiel som raz cez horu, ubíl som tam potvoru, ja len sám a do kola jako v rohu tma bola; a na hore zo skaly sovy polnoc hlásaly, ldem, idem: — iba ti počnú skaly pukati; a priepasť sa otvára, a z nej oheň vyhára; a v tom ohni vykročí potvora mi pred oči. Rastie, rastie do výše, a ku mne sa koliše: cerí na mňa zubiská a očima zablýska. „Čože si za potvora? Ak si dobré, chvál' Boha: Pokoj Boží pokojným: s požehnáním prehojným; lež ak nemáš pokoja, naučí ťa zbroj moja. A varuj sa mojich rúk! Ja som víťaz Valibuk“. Zadupala nohami; do mňa pošla rohami. „Nuž tak? _ tebe do duši!“ Lapil som ju za uši, hodil som ju o bralo, len tak pod ňou zdundžalo. Vyskočila potvora a zpála sa do hora; prasla do mňa kameňom, bryzla na mňa plameňom. Už ma bol jed dopálil: len ja buka odvalil: a tú kliatu ohavu tresk! tým bukom cez hlavu. Bratu! tak ti zrevala, až sa hora lámala. Ešte že jej pár razy dám tým bukom za vázy, ale ti mi utiekla, sám neviem kde do pekla, iba keď mi zmizela a priepasť sa zavrela; a zem burkou ohromnou zatriasla sa predo mnou. No tak! — Pokoj pokojným s požehnáním prehojným. Lež ak nemáš pokoja naučí ťa zbroj moja. A varuj sa mojich rúk: ja som Viťaz Valibuk. - SAMO CHALÚPKA. 66/ _ QW „„ mw 11) . ,. _W „......v _.__< ? t i a? V kDsz KŽETOU DUBY V nevlídných dnech, kdy opuštěny pole a lesy, smáčeny tisíci drobnými kapkami, ssály duby sílu pro svoje vzkříšení. A když se vyhouplo slunce nad obzor, omládl dosud mrtvý les svěží zelení drobných žlutých lístků. „Starci“ velikáni, obetkáni zlatem tisíce květů, ukázaly se v bohatství plodivé sily. jsouť duby ve - svých 100 letech v mužné síle. V nich hýří příroda bohatstvím květů, v nichž roste pokrm veverek a sojek. Zbožně se obdivuj tomu bohatství a budiž věčně mlád s mládím vzkříšeného jara! Ne tichý klid smrkového lesa, ale bujná ozvěna tisíců hrdel pta- čích hlásá nejvyšší dokonání jara. To bývá, když kvetou duby. Poslechni chvíli! Dozněla pěnkaví píseň, z poli se nese skřivánči trilek, v dálce volá kukačka a léto nese se v předzvěsti idylic- kého vrkání hrdliččina. Když kvetou duby, je v lese nejkrásněji. Stráně jsou zpestřeny směsí žluté a zelené barvy. Stepilý modřín s-mladičkým jehličím vedle nového šatu břízy a jak mládí hebkých listečků buků a lip. Svatá je chvile jarního vzrůstu, doba květů, základ věčnosti. ' Tisíce zázraků a objevů přináší les. Jak zkrásněly výhledy do polí svěží zeleně! Kvetoucimi stromy zbělely stráně a opojná vůně táhne se svahů do údolí. Jaké bohatství květů na skalnaté stráni a jak blažený pohled odtud na svěží zeleň osení a modré pásy hor! Přeplněno je lid- ské srdce nad krásou vzkříšení. A přece dolehla na mladou duši tíseň. Možnost hříchu je kletba země, kterou tak milujeme. Ne- dejme se klamati! Je to jen projev věčného života, který zbožňu- jeme v přírodě v bohatství květin, zpěvu ptactva a ožilých stro- mech. Ctít a co nejvznešeněji musíme myslet o síle, která je základem našeho mládí, radosti života a naší věčnosti. V těchto slunečných dnech, kdy slaví příroda své vzkříšení, slibme i my své obrození a návrat k ní: přirozenou potravou, tělesnou praci, otuženim těla a nejužším stykem s ní. Vyvede nás z bludu civi- lisace a vrátí nám ztracené štěstí. Dr. A. HÚBNER. PTAČÍHNÍZDA Hnízda bývají velmi dobře ukryta, a proto je snadno přehléd- nete, ale junák by neměl přehlédnouti ani jedno. Většina ptáků hnízdí na stromech, ale naleznete hnízda i na zemi a v křoví; nejvíce je jich ve stojáku, na vysokých stromech 67 12) laťovácích a v spleti hustých větví. Velká hnízda pravidelnějsou dravců. malá zpěvných ptáků. . Na vysokých stromech mívají hnízda vrány a dravci: káně, ostříž, poštolka a jestřáb, krahujec však je mívá i na nejnižších jehličnatých stromech. V laťovácích a tyčkovinách naleznete buď velká hnízda straky a sojky, nebo malá, pečlivě upravená drozda, pěnkavy a jiných menších ptáků. V dutinách stromů hnízdívá datel. Když svůj příbytek opustí, nastěhují se tam jiní ptáci, hlavně kavky a doupňácí. V polích u lesa mívá hnízdo strnad, na zemi koroptev, skři- van, křepelkaa Chocholouš. V hromadách kamení nebo v trámoví bývají hnízda konipasů a rehků. ŠEDÝ VLK. CHUTĚDĚTI MR pokuste se získati některé z těchto orlích per bojovníka Bílého Věku! Prvých 10 per je jen pro děti od 8 do 10 let. 1. (l.) Uběhněte 100 m za 21 vteřin! II. (2.) Uběhněte 500 m za 2 minuty 30 vteřin! III. (3.) Uběhněte 1500 m za 9 minut! IV. (4.) Přeskočte 5 místa 45 cm! V. (5.) Přeskočte z rozběhu 50 cm! VI. (6.) Skočte do dálky 5 místa 120 m! Vll. (7.) Skočte do dálky z rozběhu 2 metry! VIII. (10.) Hod'te kamenem těžkým asi 7257 kg 2 metry! „IX. (ll.) Uplavte 100 m za 5 minut! X. (12.) Potopte se na 5 vteřin! Xl. (16.) Udělejte si seznam všech praménků v okolí! X". (22.)_ Najděte na obloze mléčnou dráhu a ukažte, kde je! XIII. (27.) Udržujte v táboře své lůžko v pořádku a čistotě! XlV. (ZS.) Pečujte v táboře o svůj zevnějšek! _XV. (29) Naučte se správně a dobře umýt! XVI. (32.) Naučte se 10 písním! XVII. (36.) Naučte se hráti, i pravidlům 5 her! XVIII. (39) Napíšete mamince básničku třebas o sluníčku? XlX. (40) Koho potěšíte svou novou písničkou? XX. (41.) Překvapíte ostatní novým říkadlem? XXI. (44.) Naučte se ošetřit popáleninu! XXll. (47.) Tábořte 3 dny a 2 noci! XXlll. (48.) Připravte si bez cizí pomoci věci na dvoudenní výlet! 68 13) M,/'_U' ž Dovedeš-li si zachovat rozvahu,_ dyž všichni kolem ztrácejí hlavu a prbti to ě jdou; dovedeš-li si zachovat sebedůvěru, když všichni kolem o tobě zapochybuji, jejieh—poehybováni; m0 (f,/j dovedešíéciššekat & nebýt unaven čekáním, / * , ) _ , nebo ostřed lži neúčastnit se jich; [(L.] 1 sám nenáviděn, nedat se strhnout na cestu nenávisti a netvářit se proto ještě příliš dobrým ani nemluviti přemoudřele. It!,w' ! ) Dovedeš-li snít & nedat snům vládu nad sebou;, dovedeš—li myslit, & neučinit myšlení svým cílem; dovedeš—li se při setkání s Uspěchem a s Nezdarem zachovatmk oběma těm pokrytcům po právu stejně; dovedeš-li unést pravdu, kterou jsi sám vyřkl, ' pokroucenou ničemy tak, že se stala pastí hlupákům, nebo uvidět věci, kterým jsi zasvětil svůj život, v troskách, & zastavit se, chopit se odloženého náčiní a znovu je vystavět. Dovedeš-li snést všechny své zisky na jednu hromádku, a vsadit je na jedinou kartu, a prohrát, a znovu začít od samého počátku, nad ztrátou nevzdechnout ani jedenkrát; dovedeš-li přimět své srdce & nervy a svalstvo, aby ti sloužily ještě dlouho po tom, když jsou vyčerpány, a jiii tak vpřed, když již nic nezbývá než Vůle, která jim káže: „A kupředul“ . " : <v/_,. (!(—“435 Dovedeš-li mluviti s .wLá/zachovat si svou etnoít, nebo procházet se s králi —, ' ' ' ' 'obvyklé—wzezšeni; či má nedovedou-li tě již zranit ani nepřátelé ani milujici přátelé; ff“ počítají—li s tebou všichni lidé, ale nikdo přiliš; dovedeš—li naplnit neodpouštějíci minutu - cenou šedesáti vteřin v plném běhu: _ Tvá je Země & cokoli na ní, a —— co víc! —— staneš se Mužem, příteli! RUDYARD KIPLING, přeložil SÚVA. 69 14) ]AK BYLO STVOŘENO JARNÍ RÁNO Byla noc. Dlouhá černá noc. Od západu k východu rozkládala se hluboká tma. Nehybně stály temné lesy. Chladem chvěly se drobné květinky ve svém spánku. Nad močálem svítily bludičky. Na severu na vysoké hoře, jejíž bílá čepička světélkovala v temnotě, spal Veliký Duch. Na kraji lesa letěla Sova. Vracela se zlovu. Spokojeně usedla na větev velikého dubu, v němž měla hnízdo. „Hú-hú-hú“ zavolala a zmizela v dutém stromě. Její volání probudilo Velikého Ducha. Vstal, aby se podíval na zem, ale neviděl než pouhou tmu. Vzal tedy hrst slunečních Pa- prsků a rozhodil je na východě. Bílé obláčky pozlatil —a hle, černá tma utekla a byl bílý den. Potom Veliký Duch dechl, vydechl teplý Vánek, kterýovanul spící květinky. Květinky otevřely své květy a vesele otočily hlavičky k východu, koupajíce se v rose, která. padala s běloučkých třásní na obloze. l zavolal Veliký Duch k sobě ptáčky-zpěvačky, do hrdélek jim dal zpěv a poslal je zpět na zemi. Drozdy a Kosy do lesů, Skřivánka k obloze, Rákosníka k řece, a za chvilku přírodou zazníval ptačí koncert. Potom vzal Veliký Duch zlatý Paprsek a poslal jej do temné jeskyně, v níž spal Člověk. Člověk se probudil, vyběhl z jeskyně, radostně vyskočil na strom, houpal se na dlouhých větvích a pak skočil do vln řeky. KIM. VELETUCET"HER 13. ČÁPI A ŽÁBY. Mezi dvěma metami (břehy) rybníka, v němž stoji čápi na jedné noze (na př. levou rukou si drží levou nohu), kuňkající žáby se hledí dostat z jednoho břehu na druhý, podřepmo skákajíce; čápi je (po jedné noze) pronásledují; chycená žába se musí vrátit na původní metu a bod se připočte čápům; za každou žábu, která se dostala šťastně na druhý 70_ 15) „TH.—„fw .“.. .r., „,. břeh, bod žab'ám. — Hra se dá (menším dětem) tímto rozhovorem vždy před začátkem hry: Sbor žab: kuňká. Dvě žáby skočí do rybníka. Prvni: Kuňk, kuňk, kuňk. Druhá: Kuňk, kuňk. P.: Kvá-kvá. D.: Kam-pa'. P': Koupat! D.: Koupat? P.: Ba-ba. D.: Po-zor! P.: Nač-pa'? D.: Lít čáp! P.: Kam-pa'? D.: Tam-ták — hra počíná. Vítězí větší počet bodů; čápi nesmí přešlapovat. 14. KOCOUR A MYŠ V BLUDIŠTI. Kocour honí myš, probíhající bočnými řadami chlapců, které se na znamení čtvrtobratem mění v bočne', jak uka— zují obrázky: Obr.l. Obr.2. m o m o m m—o-—m—o—m 131113413) „mw—„„O áááák— „l_o_m_o_m ([Jrrlíbůítl) o—m—o—m—o „štíhlá, m_o_m_o_m Záleží na rozhodčím; mnoho smíchu! Hraje se při větším počtu hráčů (aspoň 25) a jen chvíli! Šetřte nebohého kocoura! 15. DOBÝVÁNÍ HRADU (přetahováním). Naznačí se dva kruhy: vnitřní v průměru 4—5 m, vnější 7—8 m. Mezikruží jsou hradby, kde jsou obhájci hradu; útočníci hledí obhájce stáhnout s hradeb tak, že jeden útočník chytí obhájce za ruku a přetahují jeden a jeden (nebo vždy dva a dva); vtáhne—li obhájce útočníka dovnitř, vsadí ho do hradu do vězení; odtud ho může vy- svobodíti soudruh, který vběhne do hradu a vyvede ho za ruku ven; když prořídla řada obhájců na dva, hrad je vzat. Zajatci neutikají, stojí oběma nohama v hradu. Útok jen krátkou dobu! 16. SKUPINOVÁ. Chlapci jsou rozdělení na skupiny; každá skupina zvolí si jednoho zástupce, vyjdou ven a vezmou věc, známou všem skupinám. Vrátí se, jeden usedne doprostřed, ostatní ke skupinám, ne však ke svým. Střední odpovídá ano, ne, jeden za skupinu se táže: je to zvíře, rostlina, dlouhé, užitečné, dobré, jest to zde, patří to našemu kmeni a pod. Skupina se mezi sebou radí, tiše, uhodne-li, vydá svůj pokřik a oznámí skupinám ostatním, co to jest. Vysílá se skupina nová, hra pokračuje. Vítězí skupina nejchy- třejší. 17. RUDÍ —_MODŘÍ. -Dvě řady hráčů uprostřed obdélníkového hřiště, omezeného dvěma čaramí, na krok od sebe, jedni „modří“, druzi „červení“; rozhodčí jednotvárným hlasem jmenuje barvy (fíaloví, žlutí, bílí, modří), barva důrazně vyslovená honí protivníky, dokud nepřeběhnou metu; chycení honí s těmi, kteří je chytili. Delší řada vítězem. ' 18. KOKEŠ. Pěkná hra, kterou jistě všichni znáte (kdo jí nemá?) — a přece jsem ji neviděl nikde hrát. 71 16) 19. NA LlŠKU. Liška vyběhne z doupěte, a skákajíc po jedné noze pronásle- duje peškem lovce (mají také pešky); ti na ni opatrně dorážejí, aby nebyli zasažení peškem. Koho zasáhne peškem, zaujme její místo. je-li unavena a stoupne-li na obě nohy, nesmí se bránit, utíká zpět do doupěte a je proná- sledována. Nebíjte do hlavy! Rozhodčí sleduje hru. 20. KOCOUR A MYŠI. (Při větším počtu hráčů.) Tři čtyři díry (chlapci .utvoří kruh držíce se za ruce), z nichž přebíhají myši z jedné do druhé; kocour je pronásleduje peškem. Chycená myš kocourem, nový hráč myší; kocour do děr nemůže. Hra se stává složitější větší vzdáleností a větším počtem děr nebo myší; také mohou být dva kocouři. 21. HAD, chytající hlavou vlastní ocas. Řada chlapců drží se za ruce, první chytá posledního: jde—lí hlava do prava, ocas se vyhýbá do leva, a vyniká hadovitý pohyb. Kdo se pustí, dělá hlavu. Čím delší had, tím víc smíchu. Smějte se opatrně. “ 22. KOCOUR A MYŠ: všichni znáte jako NA TŘETÍHO. (Znám asi osmerý způsob této hry — popište mi, jak hrajete u vás.) ' 23. HLÍDAČ V KRUHU. Postavení hráčů dle obrázku: chlapci v kruhu, A stanoviště hlídače s peškem, B sklad A pešků, čepic a pod., C kámen, větévka označující „vchod“ do kruhu. Chlapci v kruhu se rychle pohybují, na dané B znamení se kruh zastaví, chlapec, který je před vchodem, rychle vběhne „krást“, je-lí přistižen, stává se hlídačem; C hlídač není vůbec k ničemu, rozeberou-lí mu sklad celý. 24. O VLAJKY. (Příprava k velké hře o vlajky.) Obdélníkové hřiště se střední čarou; v každé polovině na 20 kroků před řadou hráčů je prapořiště (kruh o průměru 3 m) s třemi vlajkami. Hru řídí rozhodčí. Náčelník Bílých Lišek vyšle jednoho chlapce, aby se zmocnil Soví vlajky; náčelník Sov sta- noví strážce vlajek a vyšle také jednoho chlapce pro vlajku protivníků. Ani Bílá Liška ani Sova nesmí vkročit do prapořiště; zmocní-li se protivník vlajky, utíká zpět k svým, aby jí zatkl do vlastního prapořiště; je-li před střední čarou dostižen, vrátí vlajku a je zajat na místě, kde byl dopaden; náčelník Sov mu ustanoví strážce (2 kroky za ním); zajatec je osvobozen soudruhem ze své strany, který se ho dotkne, a oba utekou přes střední čáru; nepodaří-lí se jim to, jsou zajati oba. Chlapec prchající s vlajkou nese ji tak, aby nezranil pronásledujícího. Vítězství připadne straně, která hrála ukázněněji a zmocnila se více vlajek a zajatců; rozhodnutí rozhodčího třeba vždy poslechnout. 25. MlŠI-MOKWA. (Hon na medvěda.) Slavná hra, známá ze Setonova „Svitku březové kůry. . .“ (Příručka str. 533). Medvěd, ozdobený náhrdelní- kem z medvědích drápů (ze dřeva) a s měchýřem na zádech (medvědí srdce), potuluje se mezi třemi doupaty, v krajině s mnoha úkryty. Lovci v čele s nejvyšším lovčím ho obklíčují; všichni (í medvěd) jsou ozbrojení kyji- 72 17) pěšky; kdo zasáhne smrtelně medvědí srdce, vydá pokřik, odejme medvědu náhrdelník (jejž smí nosit až do příštího honu, kdy je medvědem) a spolu s lovci zatančí „tanec nad kořistí“. Ovšem, „divokost velkého medvěda je nepopsatelná“, praví Příručka, a stane se, že všichni lovci bývají jím zahu- beni (třikrát udeřeni). Hra poskytuje obratnému náčelníku mnoho obměn; uvádím ji, ačkoli je v Příručce: ,měla by se stát letos „hrou Ligy“, a v kaž- dém kmeni by měl být uctíván nositel medvědího náhrdelníku. * 26. LOV DANKA. Lučíštníci se vypraví na lov; vysoká, t. j. senem, slá- mou vycpaná figura je ukryta v lese; vedou k ní stopy (řezanka). Lov se skládá ze dvou úkolů: vystopovat zvěř a střelít ji; kdo ji první vidí, hlásí -to svému náčelníku. První střílí; chybí-li, druhý, jemu nejbližší, postoupí o pět kroků; chybí-li i on, střílí třetí, postoupiv o pět kroků atd. Na zvěři může být i terč a možno stanovit i zvláštní body za dovednost, s jakou byla zvěř skolena. (Oblíbená hra Setonova; Příručka str. 351 podrobněji.) 27. LESNÍCI A CIKÁNI. Nadlesní vyvádí nachytané a spoutané cikány z revíru; na cestě je přepaden smluvenými cikány, kteří se osvobodí, jsou mu zavázány očí a zavlečen hluboko do lesa tak, aby těžko našel zpáteční cestu. Cikáni ukryjí se „v kruhu asi 30 kroků, jeden cikán rozváže nadlesnímu oči; nadlesní se má orientovat, najít hájovnu a s ostatními lesníky vysto- povat úkryt cikánů. To vše v smluvené době; n'edokáže-li toho, vítězí cikáni. 28. ZLODĚJ v TÁBOŘE. Náčelník tábora tajně určí zloděje, který má z tábora odnést vlajku nebo nějaký předmět nápadně umístěný na místo 11/2 až 2 km vzdálené, které je všem oznámeno. Tábor žije podle svého denního programu až do chvíle, kdy je krádež zpozorována; všichni se se- běhnou, rychle si rozdělí úlohy a zloděje pronásledují; kdo ho dostihne, ví- tězí. (Svojsíkovy Polní hry str. 29.) 29. VELIKÁ HRA O VLAJKY. Hra v lesnaté krajině, obdobná hře 24. Úkol _je ztížen tím, že bojovníci vypravení pro vlajky musí projití řadou strážců, musi vypátrat, kde je prapořiště, a proběhnouti nepřekvapeni dvěma pro- tivníky. Zajímání se děje „překvapením“, t. j. dvě smluvené Sůvy překvapí Lišku, která se musí z výpravy vrátit do tábora a znovu vyjít; nebo 4 Lišky dvě Sůvy a p. Hráč nesoucí vlajku smí utíkat, je—li chycen, nebrání se a odevzdá vlajku; jinak všichni se kryjí a plíží. Při hře se nemluví, leč šeptem; hra, má-lí se podařit, vyžaduje určité poctivosti a kázně; námitky obou stran vyřizuje rozhodčí po hře, než rozhodne, která strana zvítězila; kdo zí- skává více bodů, vítězí. Nekázeň, překvapení, ztráta vlajkyvumenšuje počet bodů. Dbej také stručných pokynů v Příručce str. 346. (Hra Baden Powellova.) 30. VYSKVRNIT KRÁLÍKA. Známá a znamenitá Setonova hra, ale málo se hraje; víz Příručku str. 357. 31. ČÍSLA. Hráči si připevní lístky (velikost: 8><10 cm) s trojcifernými čísly, čísla jsou napsaná třímílímetrovýmí čarami, na čelo šátkem, provázkem a p., tak, aby se dala dobře přečíst. Rozdělí se na útočníky a obhájce tábora; 73 18) útočníci se plíží do tábora; nesmějí jít pozpátku a nesmějí rukou zakrývat- číslo; smějí se skrývat za křoviny a pod., rychlými pohyby hlavou zamezit přečtení a pod.; či číslo (ať útočníka nebo obhájce) je přečteno, je mrtev. Hra se musí rozhodnout ve stanovené době; pak si hráči vymění úlohy. (Skautská hra; v krajině s ukryty poslouží k nácviku plížení) 32. BLUDIČKY. Za tmy vyjdou dva chlapci s elektrickou svítilnou, kterou musí jednou za minutu rozsvítit, aby je pronásledovatelé mohli najít. Svě- télka si navzájem pomáhají a matou pronásledovatele. Hrejte opatrně, tiše a poslouchejte pokynů náčelníkových! 33. PAVOUCI A MOUCHY. Pavouci chytají v „pavučině“ (kruh asi 2 km) mouchy (tak že si zapíší viděné); mouchy se snaží vyhnout pavoukům (za- píší si viděné pavouky). Viz v Příručce str. 346. 34. KLADENÍ ZNAČEK. Bilé Lišky & Sovy si vyberou tábory, a označí je (kruhem z baťochů, bot a pod.). Oba kmeny se rozdělí na dvě poloviny: bojovníky a strážce tábora; bojovníci mají za pasem šátek a v ruce hůlku; jejich úkolem je, zabodnout hůlku do tábora protivníků a zavázat na ní šá— tek. Obránce zbaví útočníka života, vytáhne-li mu šátek, který visí za pasem volně; kdo naklade více značek, vítězí. (Viz i Svojsíkovy Polní hry, str. 55.) 35. PLÍŽENÁ K NÁČELIŠIÍKU. Náčelník naznačí směr, kde se ukryje; odejde, dá znamení ke hře a všichni se — v kruhu samozřejmě —— vydají vypátrat jeho stanoviště. Náčelník vyloučí ze hry zvlášť špatně se plížící, buď jmenováním chlapce, nebo pokynem. Kdo se nejlépe a nejblíž připlíží, vítězí. Příprava ke všem hrám s pližením. 36. SLEPÝ HLÍDAČ. Chlapec se zavázanýma očima hlídá šátek, klobouk nebo čepici na stromě (tyči); ostatní pomalu a tiše ve velkém kruhu se plíží — koho hlídač uslyší a na koho ukáže, musí se rychle a potichu vrátit k východišti, za obvod kruhu. Kdo se zmocní šátku, je hlídačem, a začíná se znovu. Hru řídí očima náčelník — sporné případy vyřizuje pokynem. Nej- lépe se hře daří v listnatem háji. _

  • * *

Lesní Moudrost není slučitelná s footballem. Nebo lépe řečeno: s jeho dnešním, přemrštěným prováděním. ]unáci Lesní Moudrosti mají na mysli lepší, důležitější a radostnějši věci, než je tento t. zv. sport a jeho „pěsto- vání“, t. j. nečinné, nezdravé přihlížení výkonům zaplacených sportovců z povolání a starost, jak to sehrála S. K. Zlámaná Lhota s postoloprtským klubem. V tom jsou s námi jistě za jedno všichni opravdoví přátelé mládeže. I football sám o sobě poskytuje radost, jako každý pohyb, a má své místo v našich táborech. Ale abychom ukázali svůj nesouhlas s dnešními spor- tovními nezpůsoby, navrhuji vyhlásit tootballu po celý měsíc růží boj: žádný náš kmen at nehraje v ten čas kopanou, ať se pěstuje lehká athletika, am. hry a všechny jiné hry míčem; jakmile vezmete míč do rukou, připomeňte ( 74 19) si, že junák má být na stráži, aby nikdo z našich nesešel na cesty Města. Navrhují těchto 12 her míčem jako propagaci proti fcotballu. 37 nýbrž volley ball. 38 Ne fOOt Da , nýbrž basketball. 39. ) nýbrž indiánská házená. 40. nýbrž česká házená. 41 Ne foot Da, nýbrž play ground ball. 42 ) nýbrž hand ball. 43. nýbrž „štvaní jelena“. 44. Ne fOOt Da nýbrž „dobývání hradu“. 45. , nýbrž „vyrážená z kruhu“. 46. N Í t nýbrž „zlý soused“. 47. e 00 na nybrž „podávání v kruhu . 48 ) nýbrž „“.zaháněná Hry jsou popsány. 37., 38., 41., 42. v „Oficiálních pravídlech“, vydala YMCA v Praze (Čs. sport. knih. sv. 3. asi 4 Kč), 45. a 46. v Příručce str. 321, 39. V Eastman—Ohiyesově: Indián v mládí, 40. je známá, 43, 44., 47., 48. v oběžníku náčelnictva. Kdo mi dopíše a přiloží známku, dostane návod jednotlivých her ještě před prázdninami. SUVA. 12 TAJEMSTVÍ ÚSPĚCHU TÁBOROVÝCl—l VÚDCÚ N— 50005103 GAC—J 10. 11. 12. . Znej dokonale zdravotní i duševní stav táborníků! . Měj mezi nimi jednoho (jednu), na koho se zcela můžeš spo- lehnout! . Netáboř s více než 20 táborníky! Ideální číslo je 15. . Nastupte cestu do tábora, když měsíce přibývá! . Třikrát přehlédni všechny věci a přesvědč se, zda vám nic pro tábor nechybí! . Najdi dokonalé táborové místo, kde se líbí všem! Prvé 3 dny spoléhej se jen na sebe, udržuj náladu! . Dbej, ať je jídla raději více, než měně! Nečiň výjimek mezi táborníky v právech a povinnostech, ovšem, že neuložíš nikomu toho, čeho není schopen vykonati! Dbej, aby bylo vše společné všem! Netrp, aby se mohl někdo cítit chudším a ubožejšim druhého! Vštěpuj vědomí celku a socialistické solidarity! Nedovol, aby rodiče nebo jiní lidé do tábora přinášeli misky! Měj malou, ale praktickou lékárnu! ]ASOIŠI. 75 20) ŠKOLA DĚTSKÉHO MĚSTEČKA Tak se jmenuje tato škola, protože se v ní učí děti z několika domů komun, spojených v „Dětské městečko“. Jen nevelký počet ško- láků (80) přichází z rodin a ostatních 176 žije v dětských domech. Ve škole, jakož i v ji- ných sovětských školách, třídy se nepodobají dřívějším. Dříve žák přecházel ze třídy do třídy nebo zůstal „sedět“ ještě jeden rok, když nevy— hověl v některém předmětu. áci sovětských škol nevědí, co znamená opakovati třídu. Každá třída dělí se na dvě | části: třídu hlavní a pobočnou. Jestliže žák zůstal v některém předmětu pozadu, může se mu věnovati v pobočné třídě. Tak může být na př. v dějepise v hlavní skupině, v zeměpise v pobočné. Když „dohnal“, do,- plnil své vědomosti, přechází do hlavní skupiny. Ve škole se vyučuje jen ráno. Minulého roku byl“ ve škole klub, kde se večer vedly družné besedy. Tohoto roku se jich musili zříci. Nebylo dříví. Nebylo materiálu pro dílny, nestačily lampičky. Jen několikrát týdně jsou besídky sportovního kroužku a pěveckého sboru. Brzy bude otevřena hračkářská dílna. Najléto odjíždí se vším „Dět- ským městečkem“ na venkov. Pohodlí, les, řeka nemohou být bez účinku na vyučování a ačkoliv se vede každodenně jako ve městě, objevuje se mnoho, čeho děti ve městě nedělají. Počínají vycházky, daleké vyjiždky, práce v zelinářské zahradě a v sadu. Blízkost přírody nutí zabývat se více jejím studiem. Minulé léto ztrávilo „Dětské městečko“ v Bolševě. Děti dochá— zející do školy rovněž odjely do kolonie spolu s celou školou. Koncem léta uskutečnila celá komuna daleký zájezd do Ro- stova Velikého a Jaroslavě a přivezla odtud mnoho zajímavých náčrtků, zápisků a deníků. Hudbě a hudebnímu vzdělání věnuje škola mnoho pozornosti. Zima tohoto roku byla krutá pro školy, poněvadž nestačilo dříví, avšak celý loňský rok, léto a začátkem jara děti často slyšely překrásné koncerty a seznámily se s mnohými význačnými díly klassické hudby. Kam pojede škola letos, není známo. Děti ne- trpělivě čekají rozhodnutí. z ruštiny přeložil MÍLA. 76 21) w—w—WW—Wanfasea—u Pro loňský tábor jsme _si vybrali, jak vidíte na obrázku, krásný ostrov v řece Berounce pod vesnicí Hradištěm (asi 2 hodiny cesty od Týřova proti proudu). Na východním konci ostrova tábořili jsme my, na severním berounšti, vedeni brem. Jasoněm. Náš tábor byl postaven do podkovy. Uprostřed bylo sněmovní ohniště a ko- lem něho malovaná sedátka. Nad sedátkem náčelníkovým byl krásně malovaný totemový kůl. Stranou od skupiny stanů stál veliký stan „cirkus“. Za „cirkusem“ bylo hřiště, kuchyně byla blízko přívozu. Rozdělení práce (jako převážení, vaření atd.) bylo stanoveno každý den ráno táborovou radou. V táboře se hodně pracovalo a dělaly se různé zkoušky: Vykopali jsme studnu, jíž jsme po- užívali až do konce tábora, někteří modelovali indiánské hrnce, jiní si zdobili kyje, nebo vyřezávali hole. Udělali jsme indián— skou parní lázeň, lesní soustruh a stav na dělání rohožek. Zkou- šeli jsme také rozdělávání ohně třením, ale to se nám nepoda- řilo. Učili jsme se symbolům, obrázkovému písmu, záchraně to— 77 22) noucího, obvazování, různým druhům uzlů, zakládání sedmi druhů táborových ohňů. Byla vedena kniha povětrnosti, studovala se příroda, zjišťovala se čísla životnosti (podle Setona). Bylo několik slavnostních sněmů, při nichž několik nováčků složilo obřad tabú, bylo několik pow-wow, někteří byli přijati za junáky. Na vigiliích byli tři junáci. Ačkoli tábor měl několik chyb (na př. bylo tam moc lidí), přece všichni odjížděli domů neradi. TEGUMAJ. Č) OHNI, můj bratře, zpívám tvému vítězství. Jsi zářivý, rudý obraz strašné svobody. Máváš svýma rukama na obloze, proplétáš své bystré prsty stru— nami harfy, tvoje taneční hudba je krásná. Až mé dny budou skončeny a brána otevřena, spálíš na popel tuto spleť rukou a nohou. Moje tělo se sjednotí s tebou, moje srdce bude uchváceno virem tvého šílenství a hořící žár, který byl mým životem, vzplane a smísí se s tvým plamenem. RABINDRANA TH THÁKUR. v 1 B R 1 Z K A Řady stromů kolem cest zchudly o své ovoce a ohýbajíce se- v náporech větru, střásly žloutnoucí listí dolů na zem, která —— jak se zdálo — usínala. Byl podzim. A právě na podzim sype se s bělokorých bříz déšť semen, jež vítr roznáší daleko od rod— ných strání, aby rod bříz se rozšířil a okrášlil i jiný kousek země. Ne však každému semeni dáno jest vzklíčiti, každé nevzroste v rovný strom. jen několika semenům jest přáno vzrůsti ve statné stromy s bílou korou. Ostatní, a těch je většina, zapadnou na tvrdou skálu a pak buď zaniknou, anebo vzejdou a pokřiví je tvrdý život. 0 jednom z těchto posledních vyprávím. Tichá, plynoucí říčka, několik olší a stráň. Tu a tam vyčnívající skála, sporá travička, několik keřů. Ale tam, kde drobný pramínek vody tryskal ze skály, byla tráva zelenější a tam také od temné zeleně smrčků a mladých borovíček odrážel se bílý, jasný pruh, rostoucí ze země k modré obloze. Byl to kmen břízy. Stála vjar— 'ním větru, kývajíc v slunci zlatými jehnědami. Břízy mají dvoje 78 23) , i .! rgw_. , „ květy. Jedny proto, aby se z nich sypal pel a ty druhé, pel vě- trem unášený, zachycují. Z těchto vyrostla semena. Zatím přeletělo jaro i léto. Starostlivá matka bříza dala svým dětem-semínkům křidélka, aby se mohla rozletěti daleko do světa. Mnoho jich vítr zachytil a nesl. Nesl je nad lesem, nad dlou— hými poli, mnoho jich cestou poztrácel, ale jedno z nich donesl až “do městečka za štít stodoly a tam je uložil do štěrbiny mezi cihlami. Přikryv je trochou prachu, odletěl. Semínku se tam za- líbilo a protože'se cestou unavilo, usnulo. Ztichl vítr za komínem, pršelo & pak nastalo veliké ticho. V noci přišel mráz a druhý den padal sníh. Semínko spalo pod sněhem, který se zachytil i na výklenku z cihel. Spalo a zase spalo. Dlouho. Nadešla však veliká chvile pro život zapadlého semene. Přišlo jaro a z jara chví se po zemi teplý paprsek. Ten rozpouští sně— hové závěje, zbavuje řeku ledu a vytahuje všechny spáče na světlo. Teplý paprsek, jejž slunce posílá na zemi, našel semeno, dlouho spící, a probudil je. Protáhlo se jako každý spáč. Jedním koncem zachytlo se puklé cihly a druhým kouklo se do sluníčka. Sluníčko za to hezké podívání poslalo z lesa zeleň a ta přinesla dva lupínky. Hezké, zelené lístečky po krajích vroubkované. Břízka měla radost. Dívala se dolů do dvora na žlutá housata, na slepice, na koně, kteří ráno odjížděli s pluhem na pole. Hospodář obílíl stavení. Pak zaměnil pluh za veliký, dlouhý vůz a vozil seno. Slunce vystupovalo na své dráze výš a výš, pak se přestaly dny dloužit a nastal čas, kdy rolník sklízí bo- hatou úrodu polí. Byly žně. Slunce žhavě hřálo a vysušilo kousek země, v níž bříza rostla. Vrabci si za komínem povídali, že usý- chala, ale nezhynula. Jednoho večera připluly těžké, černé mraky. Z jejich nitra tryskal oheň a duněl hrom. Schoulila se bříza, sklo- pila své lístky. Nebála se však, protože bouře přinesla déšt. Dříve než poslední obilí bylo dovezeno, připravila se bříza na jaro. Když přišly podzimní větry, měla tam, odkud odpadly její první lístečky, dva pupínky. Tak mohla s novou nadějí přečkati dobu sněhu a na jaře rozmnožiti počet svých listečků. Rostla pomalu. Provlékla svoje kořínky kde jakou štěrbinou, ale cihly jsou tvrdé. Bříza však měla tuhý život a čas jí byl ku pomoci. Cihly pukaly a vítr zanášel trhliny prachem. l několik vlahých let pomohlo bříze a měla již několik větviček. Přišlo však jednou horké léto, tak horké, že takové nepamatovala ani bělovlasá babička, která ráno volávala slepice. Ajak ten rok pů— sobil na břízu, dokazovala její uschlá větvička. Příštím rokem se nahnula nad dvůr. Viděla, jak rolník časně ráno odcházel s le- 79 24) sknouci se kosou, a jak teprve večer domů se vracel. Z čeho byly domy kolem? A stodola? l dvůr byl vydlážděn kamením. Jen na zčernalých střechách zachytil se nazelenalý mech. Jiného nic. Takové bylo okolí břízy. Když k ní větřík přinesl vůni polí a lesů, zašelestila trochu veseleji, ale přece smutně. Žila sama. Tak sama. Byl zase podzim. Lístečky břízy spadlé do dvora tančily ve vzduchu se slamou a papírem. Vítr jim k tomu hvízdal na ko— mín. A právě když byl tanec nejprudší, vtáhli do dvora dva ko- níci vůz, naložený proutím. Byly to ještě zelené větve, vyrostlé někde na pokraji řeky. Větve byly naházeny na hromadu a ho— spodář řekl: „Dělejte z nich otýpky“. Vzal jednu silnou větev, zarazil ji ke zdi u chléva a řekl: „Sem dávejte ty otýpkyl“ Podle jeho slov se stalo. Přišla zima a měsíc dlouhých nocí. Ráno chodila hospodyně pro otýpky. Každý den odnesla jednu a na počátku měsíce pro- buzení odnesla poslední. Roztál sníh a vrabci křiklouni křičeli tak dlouho, až probudili břízu. Vzpoměla si na otýpky z rozsekaných větvi. Zbyl tam jen kůl. Jaká však byla její radost, když na něm uviděla dva velké bílé pupeny! Honem se povytáhla. Opravdu! V měsíci trávy roz- vily se pupeny v listy a do léta byly již tři větvičky ke slunci vztyčeny. Tak nastal bříze veselejší čas. Celé dny se dívaly stro- mečky na sebe. Byly šťastny, když jejich listí společně po dvoře tančilo. Přišlo nové jaro a s ním i nové věci. Jíva krásně rozkvetla a voněla tak, jak jen její sestry dovedou voněti. Vždycky, když nastalo jitro, dívala se jíva na zakrslou břízu, která nikdy ne- kvetla a ani se nemohla odíti bílou korou. Jíva chtěla vyrůst až k ní. V těch dnech bylo bříze nejtepleji. Šuměla svými lístky. Na uschlé její větvi sedávala vlaštovka a zpívala. Bylo tak krásně. Brzy však nadešel oběma konec. Padly obě, poněvadž bylo nutno rozšířiti stodolu. * Od té doby uplynulo zas několik roků. Dnes roste na témž dvoře osika a ta mi pověděla chvějícími lístky, že se hospodáři stýská po zelené zahradě. FRANT_A. VYVOLÁVÁNÍ PŘíSL'oví. Některý chlapec vyjde ze dveří. Některé známé heslo je zvoleno. Každý chlapec má jedno slovo z přísloví. Když chlapec vchází do dveří, na znamení vůdcovo jednotliví chlapci vyvolají své slovo. Chlapec má uhodnouti celé přísloví. 80 25) . ,-. :; „„ NATEJ_LÚCEZELENÉ Vesele Slovácká (od Strážnice). Ze sbírky Sušilovy. ]. Na tej lú'- ce ze ; le - né pa-sú se tam je - le -_ňé, , 1m

za - jic s liškúflta- nec dr-ži, sr-na na gaj - dy hra - je. 2. A hajný to poslu'chá: 4. A srna (poslúchala) gajdovala „Co je to za muzika?“ jeleň ji na húsle hrál, On si začne poskakovat, vlk na piščelku tydlikal pes se naň ho ohlídá! » a medvěd na cimbál. 3. Veverka škrk na jedli: '5. Liška najvěc tančila, „Zajíc, uteč, móžeš-li všecky krpce zedrala; — cílí na ta mysliveček, přišel na ňu veliký mráz, zastrelit ťa mvslíl“ na nohy odzibla. TÁIB o Ř E Ni je jistě nejradostnějším a nejužitečnějším obdobím junáckého ži- vota. Učedník právě tak vesele opouští ponurou dílnu jako stu- dent své knihy, oba jistě proto, aby na čas vymkli se neúprosné, tvrdé ruce civilisace a daleko za městem spokojeně „vydechli a vdechli z plných plic“. škoda, že zvlášť učedník má tak málo času na zotavení tělesné i duševní. Tim větší jsou povinnosti vůdcovy. Z drahého času ani vteřina nesmí být rozplýtvána. Po- víme si tuto několik důležitějších věcí, o nichž nás poučila prakse. Má-li tábor přinésti táborníkům nějaký užitek, musíme býti velmi opatrnýmí při výběru a domluvit se s několika kmenovými vůdci, aby všichni členové kmene mohli jíti ta'bořiti, ne—li s námi, tedy s druhými. Domluvme se a rozdělme vždy tábory podle věků a pohlavi asi na tábory: ]. dětí do 10 let a děvčat nebo hochů od 18 let; 2. dětí do 14 let; 3. hochů nebo děvčat od 14—18 let! 81 26) Nechoďte nikdy tábořit s hochy nebo děvčaty Rudého Věku a hochy nebo děvčaty“ Modrého Věku. Hoši právě tak, jako děvčata těch věků, rádi na sebe nevraží a vy veškerou svou schopnost, vésti tábor, vyčerpáváte urovnáváním sporů. Kde si nevíte rady, poraďte se s náčelníctvem Ligy. Jdete-li tábořiti s dětmi Bílého Věku, nebo s dětmi Rudého Věku, svolejte vždy před tábořením schůzku rodičů, objasněte jim význam táboření, celý svůj plán a vyložte jim všechnu důležitost táboření. Požádejte je, aby dětem kromě táborového poplatku nedávali jiných peněz, ale aťjim dají raději dopisní papíry, obálky a známky na dopisy. Nejen děti, ale i větší rádi v táboře mlsaji, jedni mohou mlsat více, druzi méně a už jen takováhle věc do- vede porušit soulad tábora. Stanovený poplatek táborový vyberte před odchodem z domova, máte-li v kmeni (a jistě, že máte chudé chlapce nebo děvčata), podnikněte nějakou akcí ve prospěch jich, abyste získali pro ně peněz, nebo se složte, aby oni také mohli jít tábořiti. Dávejte tak, aby nevěděli kdo dává, nepůsobte tim dáváním trpkostí. Na schůzce rodičů požádej je, aby ti o svém dítěti řekli jeho přednosti i vady i tělesný stav, pokud už tak neučinili. Vedle. toho musí u nás vejíti v život lékařské prohlídky "před i po tá- boření. Musíš i po téhle stránce vědět, koho bereš do tábora. Zřizujte všude v táborech systém dvojvůdců,-to znamená, že když ty musíš tábor opustit, zůstane tu někdo, na koho se můžeš plně spolehnout. Je-li tábor takový jako uvedeno ad l—.2, je dobře, aby to byla žena. Tímto systémem zabráníme nehodám a pak jeden vůdce není neomylný, je dobře, když je tu někdo, kdo sle- duje jeho počínání. Velmi důležitá je otázka počtu ta'borniků. Tu vám říci možno jen jedno: V jednom táboře nejvýš dvacet. Důvody výchovné i ostatní mluví pro malý počet. Ideální číslo je 13, 15. Tábory o 30, 40 i více lidech jsou už vojenská ležení. Jak se tu vůdce může zabývati každým členem tábora jednotlivě? l nejzkušenější je v táboře plně zaměstnán už 13, 15 junáky. , Nyní ještě několik slov o výběru táborového místa. To je asi tak důležitá otázka, jako umět si vybrat botky. Nesmějte se! Je to tím těžší, že musí být krásné, praktické a krom toho nesmíte zničit pro 14—60 dní nějaký krásný mechový nebo květinový komplex. Hledejte místo chudé, chudé tím, že rostlinstvo jeho je velmi rozšířeno a známo, a vy přece jen částečným jeho zni- čením neochudíte květenu. Vůbec zavedeme systém stálých táboro- vých míst, t.j. každý kmen v určitém okruhu bude mít místa, na nichž 82 27) možno tábořiti. Příštím rokem si s některým kmenem mista vy— mění. Dbej, aby tábořiště nebylo vlhké a stinné, ať je otevřeno k východu a jihu, ať není na místě mravenců a není blízko řek a potoků, které se snadno rozvodňují. Tam, kde je blízko řeka a pitná voda je už dobré tábořiště. Není-li řeka, ať je potok a rybník, ač už to není úplná náhrada za řeku. U tábora budiž volné prostranství, na němž možno hráti hry, potom písek na pískové lázně, les s dostatkem dřeva, louka plná motýlů a květů. Ačkoli hledáme místa skrytá, postarejme se o to, abychom nebyli daleko od lidských obydlí a měli dostatek mléka a zeleniny. Dobrý vůdce zaměstná všechny v táboře tak, že je ani nenapadne jezdit domů. Zkušenost nás poučila, že mi- vštěvy jen opravdu dobrých rodičů prospívají táborníkům. Velkou péči věnujte tělesné výchově, jvýživě, studiu přírody i junákovu sociálnímu poslání, ale o tom na jiném místě. Dobrý vítr! ]AsoN. 20 ORLÍCH PER BOJOVNÍKA MODRÉHO VĚKU 1. (l.) Uběhne 100 m za 18 vt., 17 vt. ll. (Z.) Uběhne 500 m za 2 min., 1 min. 50 vt. III. (3.) Uběhne 1500 m za 7 min., 6 min. 30 vt. IV. (4.) Skočí do výšky 5 místa 066 m, 070 m. V. (5.) Skočí do výšky z rozběhu 080 m, 090 m. Vl. (ó.) Skočí do dálky 5 místa 186 m, 196 m. VII. (7.) Skočí do dálky z rozběhu 300 m, 325 m. V111. (8.) Ušplhá na laně 4 m, 460 m. IX. (ll.) Uplove 100 m za 3 min. 40 vt., 3 min. 20 vt. X. (12.) Potopí se na 8 vt., 9 vt. X1. (13.) Pěstuje lehkou athletiku. Xll. (Zl.) Cestoval 2—5 dní a podal o tom zprávu. XIII. (22.) Ve třech případech ze čtyř osvědčil se v nalezení pra— mínků podle rostlinstva. XIV. (Bl.) Zbuduje chýš, nebo pomůže na stavbě. XV. (33.) Řídí besedu u táborového ohně se zdarem. XVI. (37.) Umí správně a hluboce dýchati. XVII. (51.) Umí štěpovat. XVIII. (52.) Umí očkovat. XIX. (40) Zná 30 stromů. XX. (54.) Pozná 10 ptáků po zpěvu. U výkonů pod l.—X.platí číslo prvé pro 14—161et, druhé pro 16—18 let. 83 28) RANNÍCVIČENÍ A. 1. NATAŽENÍ A OHNUTÍ TĚLA. Volně vzpaž v poloze hřbetní ohni ruce vzad, volně předpažuj a ohýbej trup vpřed, při tom ohýbej ruce vpřed a ohni se tak mocně, aby ses dotkl špičkami prstů ruky špiček prstů nohy! l>< 2. KROUŽENÍ TRUPEM. Stoj rozkročný, upaženim vzpaž, sepni ruce nad hlavou v poloze dlani do pravého úhlu s pažemi, ruce napni a nadlokti přitiskni k hlavě! Vlastní kroužení: Předklon, úklon vlevo, záklon, úklon vpravo; několikrát! Potom obráceně! Vdechuj při zadní a vydechuj při přední části oblouku! 5>< a 5>< 3. OTÁČENÍ TRUPU. Stoj rozkročný, chodidla rovnoběžně, upaž, zatni ruce v pěst, nyni otoč (jenom) trupem vlevo, o čtvrt kruhu (neměň polohy paží ani nohoul), ukloň trup napravo (tak, až se dotkneš pěsti země mezi nohama, snaž se ohnout koleno, ohýbáš- li je, pak ohni té nohy, v kterou stranu se ohýbáš), vzpřim se, otoč trupem o 1800, ukloň trup nalevo, vzpřim se, otoč trupem o 1800 atd! 5>< 4. TOČENÍ TRUPU s klony. Stoj rozkročný, chodidla rovno- běžně, upaž, ruce v pěst, předklon (neohni záda), otoč trup vlevo, pokrč levou nohu, hlavu vzhůru; nyni otoč se o l800; předkloň se nad pravou nohou, pokrč pravou; obrať se o 1800; předklon nad levou nohou, pokrč levou dolni koně. v koleně; obrať se o 1800; atd! 5>< 5. PODPOR ležmo za rukama. Sniž se až k zemi (ne břicho, ale brada se může dotknout země) ohnutím paži v lokti, v pod- por ležmo napnutim paži atd! 5>< 6. ZKOUŠKA ZAD. Lehni si na prsa! Napni nohy, ruce ktělu, prohni celé tělo v oblouku od země! 7. KROUŽENÍ NOHAMA v LEŽE. Lehni si na záda, dej ruce v týl (k tělu, vzpaž), zvedni nohy asi 30 cm, krouží jimi (zevnitř) obloukem na stranu, nahoru, k sobě, dolů atd. levou nalevo, pravou (dovnitř) napravo. To několikrát. Potom kroužení začinej dolů, na strany atd. Na konec udělej vždy větší kruhy, takže nohy se skřiží! B)( 8. ZDVIH PAT. Lehni na záda, napni svaly, paže leží u těla, chodidla k sobě, řádně natažené dolní končetiny, pomalu zvedej sevřená chodidla asi 5 cm, potom počítej: jedna, dvě, tři, po— malu k zemi! 3><j 9. ZDVIH KOLEN. Leh jako u cvič. 8., zdvihni chodidla (viz 84 29) cvič. S.), zvedni kolena (stehno kolmo k trupu, lýtko ke stehnu), natáhni lýtka (dolní končetina kolmo k trupu); počítej: 1, 2, 3, lýtko zpět, chodidla zpět! BX 10. STŘÍDAVÉ ZVEDÁNÍ DOLNÍCH KONČENTIN. Leh jako u č. 8., zdvihni paty, pomalu zvedej dolní končetiny do pravého úhlu k tělu, pravá pomalu dolů, levá dolů a současně pravá na— horu (pomalu), pravá dolů! 3>< ll. SOUČASNÉ zveoAuí DOLNÍCH KONČETIN. Leh jako u cvič. č. 8., zdvihní paty, pomalu zvedej dolní končetiny, po— malu je dej dolů, nahoru, dolů! 3>< 12. ZDVlH TRUPU Z LEHU NA LOPATKYAPATY. Leh jako u č. 8., ruce vedle těla, vdechuj a současně zvedej trup opřený o paty a lopatky, pak počítej: l, 2, 3, vydechuj & trup pomalu spouští! 2>< _ 13.ZDV1H TRUPU Z LEHU NA LOPATKY A CHODlDLA. Lehjako u č. 8., ruce vedle těla, přítáhni kolena tak, abys spo— činul na chodidlech, nyní vdechuj a současně tělo zvedej, drž a počítej: ], 2, 3, vydechuj a spouštěj tělo! 2>< 14. ZDVlH TRUPU Z LEHU NA LOKTY A CHODlDLA. Leh jako u č.8., paže vedle těla, přitáhní dolní končetiny tak, až spočine chodidlo na zemi, opří se loktem (předloktím) o zem, vdechuj, zdvíhni trup, drž a počítej: 1,2, 3, vydech'uj a spusť trup! 2>< 15. ZDVIHÁNÍ TRUPU. Leh jako u č. 8. Ruce vzpažené, ať tí kamarád drží nohy, zvedej pomalu trup do sedu & vdechuj, vy- dechuj v lehu. 2>< , B. UKLIDNĚNÍ — KOUPEL — osušovÁNí. Nejprve setří vodu 5 těla rukama, to jistě umíš, pak si utírej ručníkem vlasy, oblí— čej, krk. Potom tří ručníkem prsa, břicho a boky—tak, že jednu ruku otevřenou vložíš mezi ručník; vezmi ručník za oba konce a tři krk, ramena a záda, po utření paží utírej podobně jako krk a záda ostatní dosud neutřené tělo. Máš—li choulostivou kůží, namaž si ji zprvu trochu vaselínou (prsní bradavky). 16. TŘENÍ NOHOU, HLAVY, KRKU, SÍJE AZAD. Tří chodidlo pravé nohy 0 nárt levé a pak obráceně! Současně tři oběma ru- kama příslušné části. Zační čelem, pokračuj přes vlasy, krk, _po— dél obratlu, jak můžeš nejdolejí, pak jdou ruce od sebe po zá— dech přes lopatky, šíji, krk,- pod uší, přes obličej k čelul BX 17. TŘENÍ PAŽÍ, RAMEN A PRSOU. Předpaž levou paži, pra- vou rukou tří nahoru od prstů přes rameno ke krku, pak nazpět, 85 30) tři znovu od prstů, ale spodem až k podpaží, odtud pod levým prsem ke kosti hrudní, nahoru ke krku, kolem něho na šíji a přes rameno vrchem paže k prstům! Totéž levou rukou! 3>< a3>< 18. TŘENÍ zad, beder, hýždí, osou STRAN NOHOU, BŘlCHA a prsou. Stoj rozkročný, předklon, rukama počínej třít od nártu, přes holeně, koleno, přední stranu stehen, břicho, na prsa až ke klíční kosti, pak vzpřímováním se zakláněj! Potom se počni před- klánět a třít záda od lopatek dolů a zadní části těla až k no— hám! Obejdi nárt a začni znovu! Vdechuj při tření od lýtek přes nohu až k břichu! Ostatek výdech! BX 19. TŘENÍ OD KOTNÍKU přes břicho K PODPAŽÍ. Stoj roz- kročný, úklon vlevo, levá ruka tře od kotníku nahoru, v místech pasu vjede hořejším obloukem na břicho, udělá se kruh a tře dále levou stranu až k podpaždí! Současně pravá ruka tře od podpaždí dolů k pasu, vjede spodním obloukem na břicho a brá- nici, udělá kruh a pokračuje ve tření pravé strany až ke kotníku. Na to dělá levá co dělala pravá a pravá co levá! BX 20. TŘENÍ LÝTKA AŽ NAD KOLENO.' Správný postoj, skrč dolní končetinu v koleně a koleno nechť přijde pokud možno nejvýš k prsům, uchop se oběma rukama (z každé strany jed- nou) stran paty a tři vzhůru lýtko až trochu nad koleno, zpříma & nyni totéž u druhé dolní končetiny! BX 21. TŘENÍ PRSOU NAPŘÍČ. Stoj rozkročný, otoč trup vpravo, levá ruka nad, pravá pod levý prs, otáčej trup vlevo, při tom trou ruce prsa napříč a přijdou nad a pod pravý p'rs atd! BX 22. TŘENÍ TRUPU VZAD A VPŘED. Stoj rozkročný, předklon, ruce na břicho, tří vzhůru a záklon, ruce vzad tří dolů něco pod bedra a předklon! 3x C. 23. KLONY HLAVOU VZAD A VPŘED. Skloři hlavu hodně vpřed, dej ruce na temeno, a odporuj jimi vzpřimování zaklonění, je-li hlava v zaklonění dej ruce pod bradu a odporuj předklonění! To se opakuje B)( (v sedě). 24. KLONY HLAVOU NA STRANY. Ukloň hlavu na levo, dej pravou ruku na spánek, odporuj rukou pohybu hlavy, vzpřímuj a ukloň hlavu na pravo, pusť pravou ruku a na levý spánek dej levou ruku. Nyni jako pravou až do uklonění na levo! B)( (v sedě). 25. OTÁČENÍ HLAVY NA STRANY. Otoč hlavu na levo, pravou ruku na pravou čelist, klad' rukou'otáčení hlavy napravo silný odpor, po otočení napravo, levou rukou to co pravou 3>< (v sedě). —86 31) 26. KROUŽENÍ PAŽEMI NAPŘED A NAZAD. Správný postoj, upaž, toč současně malými pohyby obě paže nazad, dolů, napřed, nahoru! potom obráceně napřed, dolů, nazad,'nahoru! 5>< a 5>< 27. TOČENÍ RAMENEM. Postoj, připaž, zvedej rameno nahoru, Vzad, dolů, vpřed, atd. Potom začni dolů, vpřed, nahoru, nazad atd. (ruka je na stehně)! 5>< a 5>< 28. TOČENÍ PAŽÍ. Postoj, upaž, napinej ruce, poloha hřbetní, přejdi současně oběma rukama do polohy dlaňové, potom poloha hřbetní atd! lO>< 29. OHYBÁNÍ PAŽE v LOKTl. Postoj, upaž, poloha hřbetní, ohybej paže v lokti k prsům, vrať v upažení atd! 30. OHYBÁNÍ PAŽE K RAMENI. Postoj, upaž, poloha dlaňová, ohybej ruku v lokti (současně obě) až k rameni, pak znovu paže napínej! lO>< 31. OHYBÁNÍ RUKY. Postoj, předpaž, poloha hřbetní, celá paže zůstane v klidu jenom ruku (obě současně) zvedej nahoru, na- pravo, dolů, nalevo atdl. lO>< 32. OHYBÁNÍ PRSTÚ. Postoj a ostatní jako u cvič. 31. paže zů- stane v klidu až ke kotníkům prstů, prsty klesají a zvedají se! lO>< 33. NÁSLEDNÉ POHYBY PRSTÚ. Postoj a ostatní jako u cvič. č. 31'. paže zůstanou v klidu až ke koncům prstů, potom ohybej dolů jeden prst (prsty natažený) po druhém, malíkem počínaje, pak zase nahoru a malík počíná znovu práci! lO>< 34. ROZTAHOVÁNÍ PRSTÚ A SVÍRÁNÍ v PĚST. Vše jako u cvič. č. 31. Roztáhni prsty a sevři v pěst! lO>< 35. ODDALOVÁNÍ PRSTÚ. Vše jako u cvič. č. 31. Prostřední prst napjatý, sousední po obou stranách se svými sousedy se oddalují na strany, nemohou-li více, pak se zastaví a oddalují se jen malík a palec (prsty jsou roztaženy)! Potom dávej prsty ke střednímu, práci začínají palec a malík! 5>< Těchto 35 cvičeni, které jsme si takto upravili a doplnili podle ]. P. Můlera, Mensedieckové & Heberta, možno cvičiti v pořadí, v jakém jsou napsána jako ranní tělocvik s předcházejícím cvi- čením (viz článek Tělesná výchova), avšak stačí, hlavně pro po- čátek, cvičiti předcházející cvičení (z čl. Tělesná výchova) 5 částí B, ale ráno i večer. Část A a C zacvičíme ve volných chvílích přes den a to vždy jednu část celou. Čísla za cvičením zname- nají největší možné napjetí začátečních cvičenců v příslušném cviku. Nepřepinejte! ]ASOIŠI. 87 32) 25 óRLícn PER PRO HOCHY A DĚVČATA ze stupně bojovníka Rudého Věku 1. (l) Dokonale znáti a uměti ranní tělocvik. II. (2) Denně cvičiti ranní tělocvik a pečlivě se mýti. 111. (3) Uběhnouti 100 m za 20 vteřin, 19 vteřin. IV. (4.) Uběhnoutí 500 m za 2 min. 20 vt., 2 min. 10 vt. V. (5) Uběhnouti 1500 m za 8 min., 7 min. 30 vt. Vl. (6) Přeskočiti (bez rozběhu) 050 m, 055 m. VII. (7.) Skočiti 3 místa do dálky 140 m, 1'60 m. V111 (8) Přeskočiti z rozběhu 060 m, 070 m. lX. (9) Skočiti z rozběhu do dálky 250 m, 275 m. X. (12.) Hoditi koulí (7257 kg) 3 m, 4 m. X1. (13) Plovati 100 m za 4 min. 30 vt., 4 min. Xll. (14) Potopiti se na 6 vt., 7 vt. XIII, (17) Znáti & psáti tajným písmem kmene a 15 znaky indiánskými. XlV. (18) Nakresliti 10 nejobyčejnějších stromů a nakresliti jejich listy, květy, plody. XV. (20) Znáti a nakresliti 5 jedovatých hub. XVl. (21) Znáti a nakresliti 5 jedlých hub. XVll. (22) Znáti 20 obyčejných rostlin. XVIII. (23) P0zorovati a zaznamenati život 5 zvířat divoce žijících. XIX. (29) Uvařiti oběd o dvou chodech. XX. (30) Vzorně zaříditi ohniště na vaření. XXL (31) Vzorně zahladiti stopu po ohništi. XXII. (32.).Zřídíti v táboře latrinu. XXIlI. (33) Připravití si věci k táboření na noc a den. XXIV. (34) Ošetřiti dobřesve' nohy na pochodu v létě. XXV. (48) Tančítí odzemek. - U bodů l.——Xll. je prvé číslo pro 10—l2leté, druhé pro 12—l4leté. TĚLESNÁ VÝCHOVA je důležitou & přec tolik opomíjenou složkou naší výchovy. Dobrý vůdce využije v tomhle ohledu táboření, nezalekne se prvých nezdarů a probudí u junáků zájem o tělo a tělesnou výchovu. Učíní z nich lidi, jimž bude tělocvik denní potřebou. Od rána do rána naučí je dbát o svá těla a je zdokonalovat. Začněme ran- ním cvičenim. Vstaňme radostně s písní na rtech & hajdy na 88 33) ranní tělocvik! Lehněme si nejprve zcela bezvládně na zem, tak, jako by nám celé tělo vypovědělo službu, potom uveďme tělo v činnost napjetím svalstva a hned všichni zkusme most. Potom si zcela nedbale stoupněme a uveďme tělo ve správný postoj. A nyní pokračujeme ve cvičení už podle str. 84—88. Nutno připo- menouti si asi toto: 1. Necvičíme všichni stejným tempem, ale všichni tak, jak nám tělo dovolí. 2. Nepředřeme se! 3. Vůdce tělocvik jen řídí a kontroluje. 4. Tělocvik je nejlépe naučiti se k večeru, když není ani horko ani zima. (Tedy ne až ráno!) 5. Později, když už tělocvik umíme, kontrolují se dvojice._6. Cvi— číme v tríkotových plavkách, tedy ne plátěných! 7. Zřiďme zvláštní kryté místo, v němž byste mohli postupně cvičit cviky třecí! 8. Pohromadě cvičíme až do koupele, pak každý podle svého. Po ranním cvičení se umyjeme, vyčistíme zuby (vždy před kaž- dým jídlem) a teprve po jídle uklízíme ve stanech. Dopoledne věnujme aspoň ještě jednu hodinu cvičení, a nezapomínejme se proběhnout, odpoledne hrám, z nichž je dobře hrát hodně smyslo- vých her. Večer před jídlem znovu cvičíme totéž cvičení jako ráno. Máme-li v táboře hochy a děvčata, cvičme vždy dříve s jed— němi a potom s druhými. Velkou péči věnujme koupelt'm vůbec. Velmi důležitou je koupel vzduchová. Ať táborníci chodí pokud možno už od rána jen v plavkách. je sice nutno pomalu se otu- žovat a nepřehánět, ale nebojme se vzduchu! Prvé dny nevystavujte se hned celí slunečním paprskům, ale přivykejte pomalu! Náhlým opálením si více uškodiš než pro- spěješ sluneční koupelí. Pro orientaci uvádím tabulku správného postupu slunění dle Rollera z knihy J. Pošnerové. >= É Ž 2 <:: 3 “Š “5 “5 ;É ? Ě

  • Q 2 : ?i: co o. N

1 5 — — —— — — 12 minut 2 10 5 — — —» — „ 3 15 10 5 — — — ' „ 4 20 15 10 5 — _— „ 5 25 20 15 10 5 — „ 6 30 25 20 15 10 5 „ Po 6. dní vždy v celkovém slunění sluníme se o 15 minut více. Mladí lidé mohou se denně slunit 3 hodiny, ale to snad je 89 34) nejvyšší průměrná hranice. Pamatujme si, že vedle přímého půso— bení paprsků slunečních v klidu je důležitý pohyb na slunci. Zdravá je také lázeň písková. Vyhrabme si na tělo as 20 cm hluboký hrob (v písku). Když slunce prohřeje písek, lehneme si do něho a jiným prohřátým pískem se zasýpáme. Zasýpání po- čínáme od krku a nanášíme na sebe vrstvu as 10 cm. Hlavu mějme trochu výše. (Tlustý člověk za 30 minut ztratí na váze až 1—3 kg, tedy nepřehánějme.) Nejobecnější je koupel ve vodě. Nebojme se vody, ale nekoupejme se příliš, také dlouhá koupel není zdravá. Naučme se všichni v táboře plovat. (Plovací cviky jsou v Příručce str. 308—309.)! Plova'ní je dokonalý a krásný pohyb tělesný,'jenž současně prospívá i našemu ústrojí. Uči— níme—li si příkazem 15 minut denně pro zdraví, budeme-li správně živeni a spát vždy 8 hodin (chod'me spát raději dříve), maminka nás nepozná až se z tábora domů vrátíme osmahlí a zdraví. Se slunečnímy paprsky! ]ASON. MĚSÍCRÚŽÍ Slunce nemilosrdně pálí. Léto už je tu. Na lukách hojně po- vyrostla tráva. Až odkvete kmín, budou se sekat sena. Teď je louka ještě pestřejší, než byla v minulém měsíci, kvetou tu: ko- pretiny, kakost luční, řebříček, kohoutek luční, kozí brada luční a j. Nad loukou poletují včely, čmeláci, pestře zbarvení motýlové, mnoho much a jiného hmyzu. Na polích už se vlní vysoké obilí. Některá pole jsou ještě pestřejší než louky, narostlo na nich tolik vlčího máku, chrp, stračky a koukole. Mezi zelenými lány obilí vynikají lány jetele, vojtěšky a ligrusu. ' Hodně rostlin kvete také u cest a v trní. Chodíte mimo ně na každé vycházce, ale málokdo z vás je zná. Jak vypadá kokoška, rmen, zemědýn, penízek, česnáček, popenec, krvavník? Z lesů už nezaznívaji milostné písně ptáků. Skoro všichni se starají o děti. Vstoupíte-li do lesa, všude je plno skořápek zpta- čich vajec. Poslouchejte chvíli a uslyšíte pískot ptáčat v některém z nejbližších hnízd! Viděli jste někdy jak učí ptáci mláďata létat? — Rostou už houby. Znáte všichni aspoň nejobyčejnější houby: hřib, klouzek, pýchavku, žampion, špičku, ryzec, lišku, kuřátka a mochomůrku? Na skalách už žloutne tráva právě tak jako na stráních. Přece však na stráních kvete ještě mnoho rostlin: čičorečka pestrá, 90 35) M$“ , .gazáwtř kartouzek, mateřídouška, Chrastavec, ledenec, jetel plazivý i bílý a j. Akáty už odkvetly. Začínají už zrát třešně a jahody. Nad rybníkem poletují komáři, šídla a vážk.y V rybníce je hodně pulců. Některým už narůstají nohy. Které jim dřív na- rostou, přední nebo zadní? — Viděli jste všichni mloka? Když .ne, dávejte pozor až přijdete k vodě! Pozorujte hvězdnou oblohu! Našemu zenitu se blíží zadní kola Malého Vozu. Na východním nebi v těch místech, kde se mléčná dráha rozdvojuje, září drobná souhvězdí; vidíte tu v těsném sou- sedství vedle sebe: Labuť, Lyru, Deliína a Orla. Jihovýchodně je Štír s jasnou hvězdou Antares, na západě je Lev s Pannou, ne- zdvořile jim hroze ohonem Denebolon. Blíženci se již blíží ob— zoru. Na severu se honosí Kassiopeja roztáhlým W. TEGUMAj. RYCHLE HÁDEJ! Hoši sedí v kruhu. jeden stojí ve středu a drží míč, čapku nebo cokoli; hodí jej některému chlapci, řekne přitom země, vzduch, voda a počítá do desíti. Než dopočítá do 10, zvolený chlapec musí jmeno- vati zvíře při zvolání země, ptáka při zvolání vzduchu a rybu při zvolání vody. Zvíře jednou jmenované nesmi býti opakováno. Podaří-li se včas chlapci uhodnouti, zaujme místo středního, vyvolává sám. Chybí-li, střední pokračuje. JAK SIVYDĚLAT PENÍZE Dobrý junák vždycky cestuje svou „vlastní parou“. Chcete- li tábořit, neproste o peníze, aspoň ne o všechny, nýbrž vydělejte si je. Vhodnou dobou k tomu je zima (ale i letní tábory aprázd- niny), když jste nuceni být doma. Jak? Jeden způsob, který vhodně zapadá do našeho programu, je vyrábět budky pro ptáky. Znám hodně lidí, kteří by rádi za— věsili budky ptákům, kdyby je mohli koupit. Budky bud' pro- dejte hromadně někomu, kdo má odborný zahradnický závod, nebo je prodávejte jednotlivě samí s větším výdělkem. Je zby- tečno nabízet je farmáři (statkáři) nebo lidem ze středu města, ale dobře je prodáte zámožným lidem na předměstí, ve venkov- ském městě nebo v letních sídlech. Jednoduché budky mohou stát 1—3 Kč, ozdobnější 5 Kč i více, podle práce, času a pro- vedení Jinak si vydělej výrobou indiánského nábytku, krabic z březové kůry, košíků, sedadel atd. E. TH. SETON přeložil Vavrda (překlad upraven) 91 36) POSELSTVÍ NÁČELNÍKOVO je pro měsíce růži a blesků napsáno tajným písmem. Rozlušti tajné písmo a poselství přečti na nejbližším sněmu kmene! Poselství napiš, nám do l4 slunci pošli a my tě odměníme knihou! ZDAR VÁM, JUNÁCI! Mnoho, mnoho jsem na Vás vždy myslil, teď však, co jsem zvolen náčelníkem Ligy, obírám se Vámi kaž— dodenně. Bratři! Liga má mnoho co říci mládeži českoslo— venské. Vaše řeč je však řečí skutků, práce, výsta- vek. Učíme 'se příkladem a jine' zase svým příkla— dem učíme. Budu mnoho zajíždět do kmenů. Potřebuji však pře— dem těch příkladů. Obracím se na'Vás. Vy budete těmi, o kterých budu mluvit. Kaž— dý junák musí sebe vypra- covávat na lepšího člověka, musi pracovat na sobě jako v'vt -na luku, aby byl pružne351, štíhlý, odvážný a dovedný. Kdo vědomě nepracuje na svém zlepšení, není vlastně junákem. Zdůrazňuji: kaž- dý a sám na sobě v ústraní, doma, všude a vždy hledět být blizko ideálu junáka. Spoléhám na Vás. Váš ]ÁNOŠ. 37) _ *f."*"'—" ' /'.A„ , nasej mně bobu, Divoký holub zjara, vi- _ dz'-li sedláka síti hrách, volá: Vrkú, vrkú, sedláka, sedláka, chudý, chudý! nasej hrachu, hrachu, všudy, všudy, nasej bobu, bobu, já ho rád zobu, zobu, zob, zob, zob! Hřívnáč volá: Ty Machu s Kubů, ať sa nazobu, až příjdu s lovu; výlelím hore, rozpučím vole, na zlatém stole —— puk! ale , TOTEMY ALJAŠSKÝCH INDIÁNÚ Totem byl kdysi nejcennějším pokladem každého kmene, rodu, který se skládal z několika rodin; totem musel být postaven před vůdcovým obydlím. Od příchodu křesťanství na ostrovech a pobřežích Aljašky totemy ztratili svůj význam. indiáni pokládali dříve za své hlavní předky —— praotce: krkavce, vlka a orla; pramátí žen byla velryba a žába. Přední část tote- mového kůlu zdobili řezbou a zadní vydlabali do poloviny av ní uschovali popel zemřelého vůdce. Hlavní ppstava reliefu značila původ plemene. Ženám se také stavěly totemy & mnohde před vůdcovým obydlím stály dva totemy: na počest matky a otce. V jedné indiánské vesnici jsme viděli překrásný, mohutný totem, zasvěcený ženě — ženě indiánského vůdce jménem Šavat. Podle vypravování Indiánů byla Savat velmi vznešeného původu. Manželské zákony jejího rodu byly tak přísné, že nerovná man- želství byla trestána smrtí. Mohla být oddána jen s tak vzneše— ným Indiánem jako byla sama. Mužem Šavat se stal náčelník plemene Tongas. Prožili spolu mnoho let. Jednou přišli poslové 93 38) k Šavat se zprávou, že její sestra umírá. Šavat se okamžitě vy- dala na cestu nedbajíc jarní bouře a spousty ledových ker,vkteré zatarasily cestu ve fjordech a řekách. Cesta byla daleká. Savat zahynula v loďce při převážení přes bouřlivou horskou říčku. Proud zanesl její tělo až do moře. Stalo se to roku 1860. Mladší avatin syn, s kterým jsem jela na parníku, vyprávěl mi legendu o původu svého rodu . „Kdysi, velmi dávno, byla země osídlena lidmi štědrýmí, po- hostinnýmí a zmužilými Lidé se dostávali 5 této země do oblač- ných končin, a žili ve svatém království jako dříve. Dva jinoši se rozhodli nevzíti si za ženy Indiánky. Oděli se hávem rudého a černého datla a letěli na nebesa, aby si našli nevěsty. Nebeský vládce trestal smrtí opovážlivé lidi, kteří chtěli vniknouti dojeho vysokého království — a oni to věděli. Ale v temné noci, mla— díci, přeměnění v ptáky proletěli do říše nebeských dcer a okou— zlili je. Jednomu se narodil syn, kterého vrhl na zem v podobě havrana. Tak se Havran stal rodovým náčelníkem plemene, k němuž patřil manžel Šavatin“. Totemové kůly jsou cennými ukázkami primitivního prastarého indiánského umění. S počátku je těžko vyznat se v náčrtcích těchto památníků, ale základní znaky, které se opakují téměř na všech totemech, jsou klíčem“ k jejich rozluštění. Medvěd, bobr a vlk se málo od sebe liší, ale známé znaky charakterisují každého z nich. Tmavohnědý medvěd vždy vypla- zuje jazyk — černý naproti tomu cení dvě řady zubů. Vlk má vždy dva dlouhé špičáky, bobři přitažený ocas a dva dlouhé přední zuby. Havran má ostrý zobák, orel zahnutý. Jak asi vznikl totemism? Učenci nenašli ještě uspokojivého výkladu tohoto obyčeje, roz- šířeného nejen v Severní a Jižní Americe, ale i v Australii. Po- kusíme si to takto vyložiti: pračlověk žil v úzkém styku 5 při- rodou. Věřil, že duchové žili ve zvířatech, stromech, kamenech a ve všem na zemi. Každý indiánský mladík, který dospěl plno— letosti, musil se odebrat do lesa, aby se oddal hlubokému pře— mýšlení. Musil učiniti slib mlčení a postit se několik týdnů. Zvíře, na které přišel koncem vigilií, stávalo se jeho totemem. Nesměl je zabít, ani mu ublížit, poněvadž se stalo jeho ochráncem. Později se objevily pohřební totemy, kde pouze vršek kůlu byl ozdoben reliefem praotce. Konečně historický kůl se vzta- hoval vždy k nějaké válce. Na příklad kresba havrana, držícího v zobáku žábu, znázorňovala, že kmen totemu havrana bojoval s kmenem totemu žab. 94 39) Indiáni téhož totemu nemohli uzavírati manželství. Překročení tohoto zákona mělo v zápětí smrt nebo vyhnanství. Jestliže vůdce některého kmene projevoval nevážnost k druhému vůdci a jeho kmeni, okamžitě se ozývaly válečné pokřiky a účty se vyrovnaly na bitevním poli. Běloši, kteří se v Aljašce objevili, zničili indiánské památníky, zanesli k nim nemoci a hluboko je r0zvrátili. A.A. KORSINA. Z ruštiny přeložila Míla. Ě; rr w E MĚSÍC BOUŘÍ A MĚSÍC_ZRÁNÍ Země je rozpukána a dýše žhavým dechem. Všude je sucho. Na skalách a na stráních uschla tráva, jsou úplně šedé. Jen někde kvete rozchodník nebo netřesk, v trní kopřivy. Na šípkových keřích se červenají už šípky. Na pasekách kvete zeměžluč, di— vizna a jiné rostliny, které kvetly v měsíci růží. Jahodníky kvetou už po druhé. Maliny uzrály a ostružiny začínají zrát. S poli se sklízí obilí. Až bude všechno sklizeno a začne „foukat ze strnišťat“, nebude podzim daleko. Stromy se Ohýbají a lámou pod tíhou dozrávajícího ovoce. Na lukách narůstá znova tráva, ale nekvete už tolik rostlin jako před senosečí. Kvete hlavně ka- kost, kmín, jestřábník a šťovík. Nejvíce života je u vody a ve vodě. Ve vodě se hemží mnoho vodního hmyzu. Na pokraji rybníka usedá mnoho motýlů a včel. 95 40) Po hladině skáčí vodoměrky. U rybníka kvete kosatec a na hladině se objevují květy leknínu. Večer od vody se ozývají veselé kon- certy žab. . Je doba táborů. Studujte v táboře hodně přírodu, ale opravdu! Pište nám, jak jste studovali přírodu v táboře! To nás víc zajímá, než popisování cesty do tábora vlakem a pod. V táboře máte ke studiu přírody nejlepší příležitost. Získávejte orlí péra za znalost přírody! Za co můžete dostat Orlí péro, máte v posledním čísle druhého i tohoto ročníku Vatry. Vůdcové, přesvědčte se letos v táboře, jak kdo z vaší družiny zná přírodu! Rozeznají všichni dobře jedli od smrku, buk od habru? Kolik kdo zná keřů? Jak znáte brouky a hmyz vůbec? Viděli jste už roháče? Jste připraveni vždycky na pomoc při uštknutí zmije? Jsou-li blízko vašeho tábora jeleni nebo jiná plachá zvířata, čekejte tak dlouho až je uvidíte. Nedejte se zastrašit prv- ními neúspěchy! Při sbírání léčivých bylin dávejte pozor, abyste neničili vzácné rostliny! V táboře pozorujte také hvězdnou oblohu! V měsíci bouří v ze- nitu je Drak. Souhvězdí Labuť, Lyra, Delfín a Orel vystupují výše nad obzor, kdežto Kapella a Regulus se blíží svému zapad- nutí. Antares dosahuje nejvyššího svého postavení. Na jižním nebi se leskne Herkules, Koruna a Bootes s Arkturem. Blízko zenitu stkví se Vega v Lyře a Deneb v Labuti._Panna a Spica klesají pod obzor. Na východě v sousedství Andromedy vystu- puje do výše čtverec Pegasa. TEGUMAj. „Považuji alkohol za jed. Kdyby jen jednotlivci byli jím po— škozování, mohli bychom požívání alkoholu připustit. Poněvadž však alkohol často činí z lidí nebezpečné zločince a lidí duševně nemocné, stává se sociálním nebezpečím. Má tudiž lidská společ- nost právo zakázati zákonnou cestou požívání alkoholu, jako vlou- pání nebo krádež. Pokus zákazu alkoholu provádí se nyní 've Spojených Státech. Samozřejmě nemohou býti hluboce zakořeněné zvyklosti překonány v pěti letech, a je jisto, že dochází k velmi četným přestupkům zákona. Avšak pracující třídy nemohou si kou- píti líhových nápojů a pro mne a za mne ať se zřítí zlomek bo- hatých zahalečů do zkázy. jsem přesvědčen, že se časem podaří provésti zákon účinný, že nakonec zvítězí národ, který se osvobodil od alkoholismu nad národy, které si požívání alkoholu nemohou Odřl'ci “. UPTON SINCLAIR. 96 41) JAKBYDLÍME v táboře, tak se také vyspíme,“ říkal vždy Er, když si stavěl svůj táborový příbytek. Život v táboře potom potvrdil, že měl pravdu. Svůj stan neucpával nikdy mechem, stružku dělal těsně u plátna, stanovou tyč vždy ráno trochu podtrhl, aby si stan „odpočinul“ a před večerem ji postavil, aby stan byl napjat. Nikdy stan docela neuzavíral, měl otvor, chráněný před deštěm a tudy přicházelo dosti čerstvého vzduchu. Nespal nikdy na mechu, ani na trávě a v tom byla moudrost jeho „dobrého spani“. Pře- mýšlejte, jaké měl asi lůžko a pokuste se udělat si tak jedno- duché a přece dokonalé! Nyní povím vám o třech nových stanech. Prvý je nový tvar týpí (Seton), který jsem vynašel před několika lety, byl velice dobrý, jelikož spojuje výhodu týpí a stanu. Vy— žaduje pouze čtyř tyčí, kromě dvou pro kouřový otvor, není však tak malebný jako starý tvar. Poskytuje velkou výhodu otevřeného ohně uvnitř a dobré ventilace a je úplně nepromokavý. Postaví se na čtyři tyče na konci spojené jako indiánské týpí“ Tvary druhých dvou byly vymyšleny a v praksi uvedeny be- rounskými Dětmi Živěny. Prvý tvar je obdobný týpí, je však od dvou třetin až nahoru sešit, nahoře je k němu bud' přišněrován nebo přišit železný kruh o průměru asi 15 cm, k němuž jsou křížem připevněny dva silné provazy nebo řetízky. Má ještě „če— pici“ také s takovým kruhem, která má dole průměr nejméně o 10 cm větší průměru otvoru stanu. Výhodou jeho je, že je možno jej postaviti, když máme jen jednu tyč, která se potom staví do středu a nahoře se do dvou přes sebe vyříznutých žlábků za- pustí provazy, připevněnými ke kruhu. Druhý (vlastně třetí) tvar má podobu vojenského stanu o straně 2 m, s 1/2 m vysokou, 97 42) k němu přišitou podsadou & otvorem ve středu jedné strany. Předností tohoto stanu je, že nemá tyč uprostřed, ale 2 nebo 4 tyče oprou se buď o 2 protější nebo o všechny čtyři-kůly v ro— zích podsady. Stan seještě vypne dvěma provazy, jež jsou v každém rohu. Tenhle třetí tvar je z uvedených snad nejpraktičtější.

  • ]A SON.

v TÁBOROVÉKOŠTE Proutěné koště se udělá takto: Uříznete si rukověť asi 1 palec silno'u a dejte jí tvar Přivažte k ní březové nebo 'jinéjjemně proutí, vždy každou vrstvu zvlášť, až je koště dosti _silně Na konec svážete koště provazem (jiným proutím). Ten drží koště dobře pohromadě a váže je pevně na rukověť. Osekněte konce sekerou a koště je připraveno k metení. 98 43) _TÁBOROVÉHRÁBE Táborové hrábě se udělají z vidlicovitých větví dubu, břízy neb jiného tvrdého nebo polotvrdého dřeva takto: Uříznete ru— kověť asi 1 palec silnou a 4 stopy dlouhou. Zploštěte ji na rovném konci a udělejte uprostřed dirku. Nyní si uřizněte lO větvi tvaru dlouhých asi 10 palců. Zploštěte je na konci a každou provrtejte. Po- tom je upevněte všech— ny k sobě, na každou stranu rukověti dlou- hým hřebíkem nebo silným drátem prostrčeným otvory; pak je spleťte provazem dohromady, zašpičaťte konce izubů a hrábě jsou hotovy. E. TH. SETON SLUNCE VZDUCH V()D A LEES Y LOUKY SKÁLY llO RY P 01.5

  • *

VOLA/Í POSPĚŠ 44) KNIHYAJUNÁCI , Každý z nás by měl znát L. N. Tolstého, poněvadž byl předchůdcem junáctví. Přemýšlel o otázkách, o kterých musí přemýšletí každý junák: o otázce náboženské, sociální a j. Blízký je nám tím, že dával přednost životu v přírodě před životem v městě, že byl abstinent, že byl antimilíta— rista. O ostatních jeho názorech musí každý junák přemýšlet sám. Ke všem jeho názorům stavíme se kriticky. jeho romány, povidky i pohádky, bajky a hry pro děti mají pravidelně nějakou tendencí. Velmi pěkné jsou jeho práce pro děti, na př. hra o pů- vodu kořalky: jak si čert zasloužil krajíc. (Hra pro děti o šesti dějstvích, přeložila M. Majerová, vydalo Nakladatelství „Večernice“, Praha. Cena asi Kč 2'—.) Čertovi, který měl přivádět do pekla duše sedláků, vůbec se práce nedařila. Za celý rok nepřivedl ani jedné duše. Přinesl jen krajíc chleba, který ukradl sedlákoví, poněvadž chtěl, aby zaklel, ale nepodařilo se mu to. Za jeho nešikovnost dal jej Luciper potrestat a řekl mu, aby mu nechodil na oči, dokud si nevydělá poctivě krajíc chleba. Tu přišel čert na novou myšlenku, jak získati duše sedláků. Vstoupil k sedlákovi do služby a tak dobře mu radil, že brzy zbohatl a nevěděl, co s obilím. Toho užil čert a vyrobil mu kořalku, Luciper se pak přišel podívat, jak se čertův ná- pad osvědčil. Zalezl si do kamen, aby pozoroval sedláka, jak bude se svými sousedy popíjet. Pochválil pak čerta za dobrý nápad, poněvadž si myslel, že nápoj je směsí krve liščí, vlčí a prasečí. Lidé nejdříve si lichotilí, pak se poprali a když vyvrávorali z domku, chrochtali jako prasata.

  • * *

Tolstoj začal více přemýšleti o otáce sociální v letech SOtých, kdy při sčítání lidu vybral si v Moskvě tu část města, kde bydlili lidé 2 t. zv. nej- nižších vrstev. Napsal pak knihy: Co máme tedy dělati? a Sociální otázky. (Obě vydal nakladatel B. Kočí v Praze.) Příčinu „otroctví naší doby“ vidí v tom, že lidé pro nedostatek půdy odešli z venkova do měst, kde se však nemohou všichni uživit. Východisko z této situace zná jen jedno -— návrat na venkov k zemědělské práci. Ale tento návrat bude jen tehdy možný, zmizí-li stát, jenž armádou a úřady hájí majitelů půdy. Příčinu nespravedl- nosti společenského řádu mají dělníci hledat v sobě, poněvadž podporují stát vykonáváním služby vojenské. Proto, chtějí-li nápravu, musi začít ode- přením služby vojenské. My, jako socialisté, nemůžeme souhlasítí s názory Tolstojovými (ani tedy s Georgeovými), že půda je hlavním pramenem obživy, poněvadž za stejně důležitý pokládáme průmysl. Rovněž nevěříme, že bychom zvrátili dnešní společenský řád jednotlivým odpíráním služby vojenské. Po přečtení knih Tolstého měli byste debatovati o odpírání a neodpíráni zlu, o Tolstojově kritice umění a vědy a jiných jeho názorech; poznáte pak, zda máte na všechno jasné názory. ' TEGUMAj. ' 100 45) se mohla prováděti v přírodě, která, jedním slovem“ uzpůsobují pro mužnost. Skoro každým logickým postupem jsme vedeni především k Lesní Moudrosti — t. j. Lesní Moudrosti v širokém slova smyslu — znamenající všechny přednosti všestranného junáka. 6. Pocty podle stupnice. Soutěživá zásada je odpovědna za mnoho zla. Vidíme ji dnes, jak řádí v našich kolejích, kde se všechna snaha nese k objevení avývoji championa, kdežto velký zástup studentstva je zanedbáván. To znamená, že ti, kteří potře— bují tělesného rozvoje, ho nedostanou, a ti, kteří ho nepotřebují, jsou příliš rozvíjení (převyvinuti). Většiny toho bychom se vy- stříhali, kdybychom se snažili přivést všechny jednotlivce na určitou úroveň. V našich nesoutěživých zkouškách nejsou nepřá— teli „ostatm'“, ale čas a místo, přírodní st'ly. Snažíme se ne po- tlačit druhé, ale pozdvíhnout samy sebe. Důsledné provádění této zásady by udělalo konec mnohému zlu, které dnes demoralisuje atletiku v kolejích. Proto jsou naše pocty udíleny podle světové úrovně. Ceny nejsou poctami. 7. Osobní ozdoby za osobní výkony; Láska ke slávě je nejsil- nější pohnutkou divochovou. U civilisovaného člověka se před- pokládá, že nechrání svůj hlavní popud ve veliké zásadě. Ale ti, kdo myslí, že lidé našeho plemene, nemluvím o hoších, jsou ci- vilisováni v tomto nejvyšším smyslu, byli by velice překvapeni, kdyby byli postaveni tváří v tvář jim samým. Přes to však lid— ská slabost může být dobrým materiálem k práci. Dívám se na skutečnosti, jaké jsou. Všichni maji vyhlídky na slávu prostřed— nictvím stupnic, .a my ji rozhlašujeme osobními ozdobami, které všichni mohou vidět, mít a po nich toužit. 8. Hrdinský idea'l. Hoch od deseti do patnácti let, jako divoch, má čistě tělesné ideály. Nevím, že bych byl někdy potkal hocha, , který by nebyl spíše Johnem L. Sullivanem než Darwinem nebo Tolstým. Proto přijímám skutečnost a hledí-m, abych měl na zře- teli ideál tělesný, ale také čistý, mužný, hrdinský, již známý a vedoucí bezpečně k vyšším věcem. , 9. Malebnost ve všem. Te' má se přikládat velká důležitost. Učinek tétomalebnosti je kouzelný a tím jemnější a neodolatel- nější, protože není na pohled rozumný. Kouzlo názvů a pestrých rouch, krásy v obřadech, řeči, tanci a písni, vše je zužitkováno všestranně. (Překlad upraven.) 722% E. TH. SE TON.

hltďxmmxlia—LLDLQ;„“ ' „ — 46) Linolea janík Doupě 98 — Hrábě 99 — Koště 98 — Měsíc hladu 45 ]aník Odznak Kibbo Kiřtu XVI — Týpí 97, 98 ]asoň Objímám svět 37 Věra Esperanto L. M. .18 — Měsíc sněhu 29 v— Odznak dívek L. M. 15 — Měsíc Vran a měsíc Trávy 56 Zívec Volání divočiny ], 5 , Perokresby Bílý jelen Borovice, Vrba 46 Seton E. Th. Medvídekvzajetí 70 ]. H. Vrkoč * 25 — Mývalové 51 — Zima a vítr 29 —— Mochomůrky 6, 7 Holý M. 1. máj 61 — Otázky znamení lV jasoň Poselstvínáčelníkovo 92—3 — Stopy zaječí 30 Miloslav Ilustrace k pohádce O — Sýkorky 76 hloupém Honzovi _27 —— Veveříčka na kmeni 36 Seton E. Th. Borová větévka 7 — Vlk v noci 26 — Králíček pod kmenem 58 — Vyjící a kňučící vlčata 31 — Králík na sněžnicích 30 Wellnef Bažantí 95 »— Matka s mládětem 59 Zivec Stvaný člověk 21 47) 'TENT()HLR()ČNÍK ŘÍDILA ' REEDAJ<ČNÍ RA[)m VNÍŽBYLI MARIE KOHOUTKOVÁ TONČALAŠTOVKOVÁ MÍLAVAVRDA KAREL BUKOVANSKÝ ZODPOVĚDNÝ REDAKTOR A PROKOP KOUDELA VEDOUCÍREDAKTOR ÚPRAVU VEDL VÁCLAVŽIVEC VYTISKLA KNIHTISKÁRNA„INVAL1DO- A LIDOGRAFIE“ v HOŘOVICÍCH 48) POSELSTVÍ o 9 ZÁSADÁCH LESNÍ MOUDROSTI Junáci, mějte na zřeteli těchto devět vůdčích zásad: l. Hnutí Lesní Moudrosti je svou podstatou pro zotavení. 2. Táborový život. Táboření je prostě život zjednodušený zku- šeností, jako vyvrcholení života. Táboření nemá dnes velké po— pularity. Muži se domnívají, že cesta do divočiny vyžaduje veli- kého nákladu a ženy, že je nepohodlná, špinavá a nebezpečná. Není to obojí pravda už proto, že táboření není pochopeno jako umění života. Rozumně vedený tábor musí být uznán za laciný a krásný způsob života. Stejně zachraňuje lidi duševně a tělesně přepracované nebo uštvané věčnou dřinou. Divočina poskytuje ideální táboření, ale mnohé jeho dobrodiní poskytne nám také život ve stanu na městské parcele, na dvoře nebo i na ploché střeše domu. 3. Sebeovldda'nz' s vedením dospělých. Býti ovládán je ubohá věc, když se můžete ovládati sami. Proto také děláme tábory pokud možno samosprávné. Každý junák má hlas v záležitostech tábora. 4. Kouzlo táborového ohně. Čím je tábor bez táborového ohně? — není vůbec táborem, nýbrž toliko místem, kde se náhodou sešlo několik lidí. Když brutální anthropoid vstal a po prvé kráčel vzpřímen —— byl člověkem. Symbolem a připomínkou této veliké události je nám rozžetí prvního táborového ohně. Po miliony let plémě lid- ské užívalo tohoto požehnaného ohně jako dárce světla a tepla, i jako symbolu ochrany, shromáždění a rad. Všechna posvátnost tradic, krbu, domova je soustředěna v jeho září a domovský sva- zek sám je seslaben ubýváním domácího ohně. V parním radia— toru nenajdeme kouzla, ani ve vodním topení, ani v plynu; ne- sahají k srdci. Jenom starý posvátný oheň dřeva má moc do- tknout se a rozechvět struny primitivních vzpomínek. Když lidé sedí pohromadě u táborového ohně, shazují, zdá se, všechnu mo- derní formu a tíhu a vrací se k primitivním dobám — aby se setkali jako muž s mužem — aby si ukázali nezastřenou duši. Táborový oheň je tedy ohniskem primitivního bratrství. Neopo- meňme využít jeho kouzelných mocí! 5. Lesní Moudrost. Uvědomujíce si, že muž/lost, ne školenost, je prvním cílem výchovy, hledali jsme zaměstnání, která rozvíjejí nejjemnější charakter, nejjemnější soustavu tělesnou a která by 49) co ROBH“ DRUŽSTVA PRÁCE jasoň Co robit 59 Seton E. Th. ( Vavra'a) Seton vám radí 48 Seton E. Th. ( Vavrda) Jak si vy- dělat peníze 91 jasoň Junák pracuje 31 Kupka Ovrkoči kladenských 60 TĚLESNÁ Miillerj. P. Cvičení dechu XVlll jasoň Povel pro správný postoj (4 řádka) 3 jasoň Ranní cvičení 84 Míla (podle „Zahrady“) Zahrádka .na talíři 44 Míla Naše lidová malírna VÝCHOVA Mensendíecková Dr. B. M. Správ- ný postoj .XlX 20 4 jasoň Tanečky (29. řádka) 33 —— Tělesná výchova 88 ]asoň Ranní tělocvik (36. ř.) 33 TÁBORY ]asoň Jak bydlíme 97 Seton E. Th. ( Vavrda) Táborové jasoň Táboření 81 hrábě 99 Tegumaj Tábor Ligy 77 Seton E. Th. ( Vavrda) Táborové koště 98 ORLÍPÉRA Děti, které z následujících per získáte (B.V.) 59 20 orlích per bojovníka Modrého Věku 83 25 orlích per pro hochy a děv- Hoši a děvčata (Bojovník Ru- dého Věku) 53 Chutě děti (Bojovník Bílého Věku) 68 15 orlích per Bojovníka Mo- čata (R. V.) 88 ' drého Věku 51 . H R Y Sůva Rychle hádej 91 Sůva Vele'tucet her (2.,3.,4.tct) 70 — Veletucet her (1. tucet) 51 ROZPOČHADLA ŘWADLA Na'rodníjak volá divoký holub 93 Na'rodnt'Jak volá hřivnáč 93 — Vyvolávání přísloví 80 Národní Rozpočítadlo 44 Svěrkova' Rozpočítadlo 44 Na'rodm'jakkuňkají žáby 50 50) P i s N E Slovenská Lítala si lašťovička 43 ]asoň Písně (36. řádka) 32 50 Slovácká Na tej lúce zelené 81 Kříčka Zajouc VYPRAvovANí ZE ŽIVOTA JUNÁKÚ LESNÍ MOUDROSTI Pavel Sala Moudrost lesa Ostrově Dávné Touhy 7 16 Kim Slavnost Slunovratu 22 ]asoň Ráno v Osadě Slunce na ]akerle Wlnterlager 54 Bi-Nai Z Udolí Mlh 49 .BAJKY POHÁDKY A POVÍDKY josefka Hladový vlk . 25 Kim Jak bylo stvořeno jarní ráno 70 Němcová B. Modlitba utýraného člověka 21 Miloslav O hloupém Honzovi 27 Aragonés juan Kdy obědvati 34 KNIHY A JUNÁCl Sůva Knihy & junáci Tegumaj Knihy a junáci 100 jasoň Knihy (12. řádka) 31 SPISOVATELÉ STUDIE 47 Sůva Láska/ a neláska 28 Korsiňa A. A. (Míla) Totemy al- jašských Indiánů 93 Sůva K oslavám Masarykovým 58 CITÁTY Sinclair U. 0 alkoholu 96 Emerson O člověku spotřebova- teli 34 Angelo M. O dokonalosti 22 Richet _Ch. O hlouposti a ne— návisti 36 Masaryk T. G. 0 hrách 51 Masaryk T. G. 0 korsismu 42 Masaryk T. G. 0 pijanství 30 Ferrer Fr. Osvobození dítěte 29 Masaryková C. Ch. O prvnim máji 62 Němcová B. 0 síle ducha, ve- zdejších starostech 10 Key-ová Ellen O ženě budou- cnosti 16 ZE ŽIVOTA LIGY Otázky lV, Vlll, Xl Kupka Poselství náčelníkovo 92 Starý písmák Pět let pražské jednoty 11 Z dopisů náčelníkovi Vll Z Federace XVlll Z náčelnictva IV, Vll, Xl, XV, XX Z redakce lV, Vlll, Xll, XIX 51) ZEŽUPlAKMENÚ Berounská župa Ill, V1, X Beroun III, VI, X, XIV Hořovice IV Křižatka III, XIV Příbram ] VI, X, XIV Suchomasty VI, XIV Tmaň III, XIV Žebrák III, vr, x, XIV Plzeňská župa XV Zatec XV Pražská župa X, XV Kmen Bílé Lišky 111, X, XV Pražská jednota III, XV Prager Ptadfinder III, XV Kmen Slunce Ill, X Kmen Stříbrné Luny X Kmen Táboritů VII, X, XV Kmen Tolstého VII, X Benešov III Bratislava XI Brno - VII Hradec Králové III, VII, XIV Chlumec nad Cidlinou III Kunčice VI, X, XIV Louny XIV Náchod III, VII, XI Rečkovice XI Usti nad Orlicí III, X LESNÍMOUDROSTZA HRMMCEMI A ORGANISACEJIBLÍZKÉ Míla Lesni Moudrost za hra— nicemi II, XVI Krapskaja N. K. (Mila) O mla- dých průkopnících XXXV Plomíeníe Pozdrav mládeži ce- le'ho světa II Kupka Pozdrav všem bratřím- a sestrám celého světa 4 VI OBRÁZKY Barva tisk joža Úprka Pohádka o zlatu podzimním 3 Fotografie _Fíšer Ohnivec pod totemovým kůlem (Z údolí mlh) 49 Hiibner Poštolky v hnízdě, Poštolka trhá maso 41 — Poštolák 44 Brouk Tábor Ligy 1924 77 jasoň Tábor Dětí Živěny (Osada Slunce 1924) 9 St. N. B Němcová 39 Starý písmák Sněm pražské jednoty 13 — Vyřezávající junák 11 Vavrda Vrkoč kladenských dětí 60 52) BÁSNĚ

Kim Kralevic Podzimek 6

Sidney Lanier Mluvím za všechny stromy 35

Kipling R. (Sůva) Muž 69

Thákúr Rabindranáth Ó, ohni 78

Píseň amerických matek proti válce 65

Samo Chalúpka Valibuk 66

Wolker Jiří Oblaka 37

LESNÍ MOUDROST

Redakční Rada Myšlenka Lesní Moudrosti 5

Fajfisto E (poslání esperanta v Lesní Moudrosti) 18

Kupka Rodičům (letáková příloha) mezi stranami 36 a 37

Seton E. Th. Poselství o 9 zásadách Lesní Moudrosti 3

CESTY CÍLE A PŘÍKLADY LESNÍ MOUDROSTI

Seton E. Th. Dvanáct tajemství lesa 38

Jasoň 12 tajemství úspěchu táborových vůdců 75

Seton E. Th. (Vavrda) Indiánova víra 26

Jasaňa Jiskra (O B. Němcové) 38

Rorejs Junačka — žena budoucnosti 15

Jasaňa Plameny (O Machové a Masarykové) 62

Jasoň 1. máj 61

Janovský Sociální poslání junákovo 13

NÁLADY POZOROVÁNÍ PRÁCE NA ZAHRADĚ A STUDIUM PŘÍRODY

Franta Břízka 78

Dr. Hübner Dravčí historie 40

Dítě Oblohy Jitřní píseň 43

Dr. Hübner Když květou duby 67

Jasaňa Měsíc Bláznivý a měsíc Dlouhých Noci 9

Tegumaj Měsíc Bouří a Zrání 95

Tegumaj Měsíc Růží 90

Tegumaj Měsíc Sazenic 65

'Jasaňa Měsíc Sněhu 29

Šedý Vlk Ptačí hnízda 67

Jasoň Studium přírody a práce na zahradě v měsíci Vran a Trávy 56

Jasoň Měsíc Hladu 45 53) Mnoho se dnes mluví o míru, dělají se mírové konference, ale jen proto, aby se povídalo. My musíme prostudovati chyby minulosti v ekonomii a výchově a vytvořit novou výchovu, vý- chovu mezinárodní. Dítě „Kibbo Kiitu“ praví: „Chci pracovati pro světový mír a bratrstvi“. 2. dopis. „Mařiti škodlivé účinky průmyslu a přelidnění měst i obcí, dávajice nynější dorůstající generaci možnost úplné vý- chovy (v níž jest táboření důležitým činitelem) zakládáním wood- crafterských skupin, táborových škol, škol ve volné přírodě, prázdninových táborů,' místních tábořišť, reservací & volného prostoru pro táborovou výchovu a znalost přírody“ 1. bod pravidel „Kibbo Kiitu“: ' 1. Zdraví. Škodlivé účinky průmyslu a přelidnění měst nejsou zaviněny pouze nedostatkem slunce a tělesného zdraví, ačkoliv je pravda, že dnešní dítě tráví své dny ve špatně větrané škole a své noci ve špatně větrané ložnici, a tím trpí jeho zdraví. Avšak špatně větrané školy poskytují špatně „větranou“ výchovu a dětský mozek a obrazotvornost jsou ochuzovány výchovným systémem, který nedbá potřeb dítěte, ale obchodnich zájmů doby. Ne „já budu vychovávat dítě tak, aby plně rozvinulo jeho tělo, rozum a obrazotvornost“, ale „já naplnim školy dětmi, jež budou schopny živit se v tak bídném tělesném stavu, v jakém by je rád Bůh povolal k sobě“. To musí být změněno. Musíme děti vysvoboditi z fysických'i'vězení —— měst a škol —. a dáti jim tě- lesné zdraví tábořením i každou jinou formou zotaviti je v pří- “rodě. Musíme je osvobodit z duševního vězení a dáti jim duševní zdraví a rovnováhu na základě přirozeného psychologického vý- voje dítěte. Znalost přírody a pohyb na zdravém vzduchu jsou nevyhnutelny pro úplnou výchovu dítěte. 2. Školy „Kíbbo Kiftu“. Jsou 4 výchovná střediska, kde děti jsou vychovávány ve volné přírodě. Nosí pohodlný a malebný šat a konají velkou část svých prací na zdravém vzduchu. Mnohé z nich spi venku ve stanech, které si samy zhotovily a poma— lovaly. Učí se cvičit a říditi svůj mozek právě tak, jako cvičí a řídí pohyby paží a nohou, t. j. jako sval. 3. Světové hospodářství. „Prvé věci nejdříve“, mělo by býti heslem poválečné Evropy a první věci je hospodářský systém. Za nynějšího systému (nebo nedostatku systému) zboží je vyrá- běno tak, aby mělo pokud možno co největší cenu. Nezáleží na tom, jak je potřebné; je prostě vyřazeno z prodeje, je-li vysoká cena jeho nepřijatelná. To jest samo doštatečnou příčinou ke vzniku sporů tříd a ras, jež se vyskytují. 'Musime stvořiti hový hospo- ' dářský systém založený na předpodkladu, že úkolem průmyslu je vyráběti a dodávati zboži kdekoliv a kdykoliv potřebné. Není nadále možno, aby soukromé banky dávaly nebo zadržovaly kupni moc (peníze) a tak působily stálé kolísání životních potřeb. Uvěr a peníze v Evropě musí býti vydávány evropskými bankami za vrchního řízení evropského direktoria odborníků. Mladá Evropa XVII 54) (Mládeže) musí začít pracovatí v tom směru zavedením světové měny a konečně založením evropského bankovního svazu. MOYA GOWRTT. V S. H. S. je dosud málo zájmu o junáctví, zvláště ve veřej— nosti. Chybí propagace mezi mladšími hochya —— učitelstvem. Junáctví je pro každý věk, musí se k němu dostat nejen studenti, ale i mladší hoši a děvčata! „Národní Dnevnik“ přinesl řadu článků o tábornictví vůbec (táborništvo), o zálesáctví (gozdov- ništvo), o Kibbo Kiítu a skautingu (sekavticem). Jeden článek informoval o poměrech u nás „Taborništvo pri Čehoslovakih“. Mimo to br. ing. Pajer pořádal přednášky pro středoškolskou mládež. Celkem se ve skautských oddílech málo pracuje, poně- vadž zasahování školy do mimoškolního života mládeže brání intensivnější práci. Děvčata jsou slabě zastoupena, a rovněž tak i děti. — Proč asi-? Koedukace se neprovádí. ZFEDDR_ACE FEDERACE čsl. skautů konala 1. dubna 1925 valnou hromadu. Zvoleno nové předsednictvo s br. Hladíkem (S. S.) v čele. Učast- nili se zástupci všech složek (Skauti Social., Zálesáci, Liga L. M. a Techeletho-Lavan). O činnosti každé složky podali zprávu jed— notliví delegáti. Byl zlikvidován „Průkopník“ (S. S. vydávají Skauta Průkopníka, zálesáci brzy počnou vydávat Totem) a sta— novena příští schůze s programem: povolení vstupu do lesů na naše legitimace. Sestra Štychová promluvila o dívčím hnutí skaut- ském. Je nutno pracovat mezi děvčaty a pracovat samostatně. V tom smyslu posílá všem junačkám sesterský pozdrav s přá- ním, aby bylo dívčí hnutí energické a doplňovalo práci hochů. Federace spojuje všechny složky existenčně. Není centralistické, poskytuje každé své skupině nutnou vývojovou volnost. Stará se o hospodářské věci, informuje veřejnost o své činnosti a hledá styčné body spolupráce všech skupin. Přejeme novému předsed- nictvu mnoho zdaru! CV-lČENÍDECHU Nevdechuj hlouběji, než cítíš přirozenou potřebu vzduchu. 1. l. Vdechuj nosem, zdvihej se na špičky, hlavu vzad. 2. Vydechuj, ne trhaně, klesni patami a bradou! (Pohyb brady není veliký.) 3. Rameno drž hodně ven! Obměny: II. 1. jako u 1. l., 2. jako u 1. 2. a ruce v bok a drž lokte hodně od těla! III. 1. jako u 1. l. a ještě rozpaž (trochu vzad)! 2. jako u 1. l. & připaž. lV. Pro pokročilejší. l. jako u 111. l., 2. jako u 1. 2., dřep, paže trochu ' vzad, “ruce v pěst! 3. vdech a výpon na špičky. 4. výdech, stoj spatný, připaž! Podle ]. P. Miillera. XVIII 55) sP RÁ VN Ý Po ST Oj _ musí být organický, t. j. tělo musí mít „vědomí“ spojení a nasa— zení článků těla na sebe. Tělo dnešního člověka postrádá tohoto „vědomí“ i musí je získat “cvičením a tu _'správné držení těla nejen ve stoji stane se mu zcela přirozeným. Avšak teď už do práce! „ Stůj tak, jak špatně umíš stát! Práce počíná. l. ]. Paty k sobě, špičky od sebe! 2. Stůj pevně na chodidle. (Tiskni k zemi paty, bříška, prsty)! 3. Lýtka tlač vzad! 4. Kolena těsně k sobě! 5. Stehna k sobě! ll. l.“Břicho dovnitř (část pod pupkem)! 2. Vdechni krátce, ne úsečně nosem, rozšiř hrudník při dolních žebrech stranou! 3. Vydechni zcela otevřenými ústy pomalu na hlásku „ha“! Hrudník až do návyku drž vysoko, ať neklesá! III. 1. Hlava k šíji! (Počínej od boltců, součásně brada vpřed!) 2. Zdvihni hlavu od zadu! (Tlak počíná mezi lopatkami a po- kračuje nahoru až k loktům.) 3. Lopatky k sobě, vzad, dolů,! (U hochů držení ramen může zůstat hranaté, ale ať drží ra- mena tak, jak se jim bude zdát přirozeným) Krátký povel pro rázné držení těla je na str. 34. Opakuj ve správném postoji několikrát dech jak výše uvedeno!— Podle Dr. B. M. MENSEDIECKOVÉ. ZREDAKČNÍRADY VATRW Redakci došla Vrbova „Bažantnice“. (Jan Vrba: „Bažantnice a jiné obrázky z přírody“—. — Poctěno státní literární cenou pro _rok 1923. — Ant. Král, Praha-Smíchov, ll. vyd. 1924. Cena 18 Kč.) je to románek lásky ze života bažantů, líčící všechna nebezpečí života, jimž unikl hrdina románu Kokoroko v bažantnici i po útěku z bažantnice. Ale neunikl svému největšímu nepříteli — člověku. — Z jiných obrázků z přírody jsou nejlepší: „Drozdí hnízdo“ a pozorování souboje dvou jespáků „Turnaj u rybníka“. Kniha je ozdobena Wellnerovými ilustracemi, většinou zdařilými, z nichž jednu přináší toto číslo. „Bažantnice“ nemá pro nás ta- kové ceny jako Setonovy povídky ze života'zvířat, ale z českých prací o zvířatech patří mezi nejlepší. Oprav si tyto chyby: Na straně 10., řádek 21., místo zaujali zaujaly, řádek 37., místo dívali dívaly. Na straně 29., řádek Z:, místoježt'škových Ježíšovýchý Na straně 36., řádek 7., místo Ríchey Richete. Na straně 38., řádek 6., místo elektrických pouličních. Na straně 63., řádek 29., místo jak už to bylo jak už to u ta— kových lidí bylo. Na straně 85., řádek 4., místo končentin končetin. Drobnější chyby si oprav sám! Příštím rokem bude Vatra vycházet častěji, to tě jistě potěší, nedluhuješ náhodou předplatné? XIX 56) www-„www „-s—„nf 7,1. .. „ - ., » , „ WW » „. _ „pm.„mmw , „„ "“já “ ' ; „ ČESKOSLOVENSKÁ LIGA LESNÍ MOUDROSTI ]UNÁCKÁ OBEC PSOHLAVCÚ-HORNÍCH CHLAPCÚ THE WOODCRAFT LEAGUE OF CZECHOSLOVAKlA

  • * *

Adresa iednatele: Mila Vavrda, žižkov, Karlova 2141. Každý kmen je povinen týden před odiezdem do tábora oznámiti náčelnictvu Ligy: účastníky, iicn iména a rok narozeni, misto, ' podrobný pobis a vůdce tábora kmene. v tábořea na cestách nezapomíneite na Vatra! , Posileite fotografie a kresby, studie a črty o zvířatech a lidech. Toto číslo Vatry ie dvoičislem! Z ADMINISTRACE VATRY Odpovědný redaktor: Bukovanský Karel, Praha 11., Bojiště 8. Josef Fišer, Žižkov, Lipanská č. 4. — Předplatné 9 Kč, jednotlivá čísla 190 Kč. — Nákladem Československé Ligy Lesni Moudrosti. Tiskemlnvalido- a Lidogratie v Hořovicich. ...,