Korektury digitalizovaných knih a slovo o logice psaného textu

From thewoodcraft.org
Jump to navigation Jump to search

Tento článek byl sepsán jako průvodce a pomocník pro ty, co chtějí pomoci s korekturami on-line knih a časopisů v této wiki. Nebudu se obšírně rozepisovat o typografii. Cílem je, na jednom místě soustředit informace důležité pro to, abychom prováděli korektury správně.

Úzus, pro to jak řešit konkrétní situace, se tvoří za pochodu – hodně byl v tomto směru nápomocen Tuwanakha, kterému za to tímto děkuji – a tak není vyloučeno, že se tento článek bude časem dál rozrůstat. Cílem je, v maximální míře usnadnit práci s on-line texty.

Logika a členění textu

Za mých školních let se v rámci školní výuky učilo mimo jiné, jakým způsobem správně napsat dopis (psaní). Dopis je nejjednodušší forma strukturovaného dokumentu a pravidla, která by se při jeho psaní měla dodržovat, jsou platná i dnes, v době e-mailové korespondence.

Kdo pochopí smysl strukturovaného psaní dopisu, snadno pochopí i to, jak fungují webové stránky.

V minulosti bylo strukturování psaného textu dané rozměry a váhou nosného média.

Kupříkladu v Mezopotámii ryli znaky klínového písma do hliněných tabulek a břidlicové tabulky se používaly při výuce písma ještě v 19. století, protože se daly snadno smazat a byly lacinější než papír. Psalo se na všechno možné, od dřevěných destiček, až po dlouhé papyrové[1] pásy, svíjené do rolí, které používali Egypťané.

Velkovýroba papíru se však vyplatila až po vynálezu knihtisku, předtím se psalo hlavně na pergamen, blány z tenké, doběla oškrábané nevydělané kůže[2]. Oříznuté listy tenkého pergamenu se daly svázat a tak akumulovat ohromné množství informací do knih.

Nejzásadnější knihou té doby byla Bible – ve skutečnosti svazek několika knih. Bible je v podstatě církevní manuál, používaný při bohoslužbách. Aby se v něm dalo snadno a rychle něco najít, bylo potřeba obsah rozdělit do logických celků, s nimiž se pracuje dodnes – kapitoly, odstavce, nadpisy, poznámky pod čarou, aj.

Elektronické verze knih zachovávají tyto logické celky, ale některé prvky, které usnadňují orientaci v obsahu, jako např. číslování stránek, obsahy, či rejstříky je nutné řešit jinak.

Abych se měl při popisu postupů nač odvolávat, dovolil jsem si malý číslovaný exkurs, aby bylo jasné, jak zpracovat text vytažený přes OCR z klasické knihy, tak aby vypadal pokud možno identicky.

Kniha

Svazek (kniha) má svůj obsah rozdělený na menší logické celky – kapitoly. Jako kapitola, se označuje blok textu, který obvykle začíná na nové stránce a v záhlaví má vizuálně zvýrazněný text – titulek, neboli nadpis .

Kapitola se dále člení na tzv. sekce, neboli oddíly , které mohou, být také opatřeny nadpisem .

Každá sekce (oddíl) se pak dál člení na odstavce (paragrafy) , které se mohou zalomením řádku dělit na pododstavce.

Text odstavce se dělí do menších logických celků (vět a slov), pomocí interpunkčních znamének. Jimi může autor textu čtenáři zprostředkovat dynamiku svého sdělení.

Čtení dlouhého, špatně formátovaného textu co postrádá logické členění, je únavné. Obzvláště pokud se tvůrce snažil demonstrovat svoji solidárnost s osobami bez základního vzdělání a verzálky odmítal coby buržoasní přežitek. Ještě že ISAWani nezavrhli také interpunkci.

V rámci jedné sekce (oddílu) mohou být další podsekce, které však nemusí mít vždy svůj samostatný titulek. V takovém případě jsou od sebe odstavce odděleny mezerou , která může ev. obsahovat oddělovač .


Číslování stránek se zavedlo z několika důvodů. V prvé řadě určuje posloupnost stránek[3], dále se využívalo při sestavení indexu, neboli rejstříku[4]. Využívá se také při odkazování z obsahu[5]. Účelem obsahu i rejstříku je usnadnit orientaci v textu.

Další pomůckou, která napomáhá v orientaci, jsou titulky odstavců , ale v dnešních knihách se s nimi už moc často nesetkáte, protože zvyšují náklady na tisk[6]. Nicméně široké volné místo na okraji bylo ideální k tomu, aby si čtenář mohl udělat k obsahu knihy vlastní poznámku.

U tištěných knih se pak seznam těchto titulků uváděl pod titulem kapitoly[7]. Díky nim si obsah vystačil jen s názvem kapitol a pro nalezení příslušného místa stačilo rychle projet následující listy a sledovat jejich okraje.

Zcela na závěr jsem ponechal zalomení odstavce na další stránku , protože to je místo, které je třeba při korektuře ošetřit tak, aby při generování stránky s obsahem celé knihy nedocházelo k nežádoucímu dělení odstavce či spojování slov. Pokud odstavec pokračuje, začíná na další straně hned zkraje, bez odsazení.

Digitalizovaný dokument

První fázi, digitalizaci knih, se jsou zde věnovány tyto články:

  1. Digitalizace dokumentů v amatérských podmínkách
  2. Zpracování PDF bez textové vrstvy do DjVu souboru s textovou vrstvou
  3. Příprava XCF souboru pro konverzi do DjVu

Druhé fázi, importu digitalizovaného dokumentu do wiki, se věnuje stránka – Jak převádět text do elektronické formy. Tam jsou popsané i jednotlivé postupy, které se aplikují při korektuře.

Následující část demonstruje na konkrétních ukázkových příkladech:

  • … jakým způsobem do wiki převést logickou strukturu knihy. Tj. kdy použít nadpis a jakou zvolit úroveň
  • … jak udělat rozdělení sekce pomocí oddělovače (šablona {{star}})
  • … kdy a jak použít oddělení pomocí vodorovné čáry (šablona {{hr}})
  • … jak pomocí šablony {{block}} nastavit pozici textu na stránce tak, aby vypadala stejně, bez ohledu na velikost okna webového prohlížeče.
  • … jak vkládat výřezy ze stránky pomocí šablony {{Image}}
  • … & etc.

Vložení dokumentu do wiki

Digitalizovaný, vícestránkový dokument v DjVu formátu[8] se do wiki vkládá stejně jako každý jiný soubor přes dialog pro načtení souboru. Takto vložený dokument je veřejně dostupný a kdokoliv si ho může stáhnout přes stránku k souboru.

 
Můžu si stáhnout originál vloženého digitalizovaného souboru?
 
Ano, ale v prvé řadě je třeba se proklikat ke stránce souboru. A wiki k tomu nabízí hned několik cest:
Přes odkaz na knihovnu v záhlaví 
Tohle záhlaví je dostupné na každé stránce. Přes tento odkaz se dostanete na stránku tzv. indexových stránek. Jejich prohledáním můžete najít indexovou stránku dokumentu co vás zajímá, přejít na ni, a kliknutím na jeho náhled se dostanete ke stránce dokumentu. Tam, pod náhledem první stránky, je odkaz pojmenovaný Původní soubor. Kliknete-li na něj, stáhne se originální verze dokumentu.
Přes fulltextové vyhledání 
Na každé stránce wiki je také dostupný dialog pro fulltextové vyhledání. Pokud nevíte jak se dokument jmenuje, ale víte alespoň jedno slovo které obsahuje, vyhledat příslušnou stránku, ve jmenném prostoru Stránka (Page), která obsahuje kromě záložek pro pohyb mezi stránkami také odkaz na indexovou stránku (^)
Přes elektronickou knihu 
Pokud je hledaná kniha zpracována jako jednostránkový elektronický dokument – wiki stránka, u které je v názvu v závorce uvedeno kniha, obsahuje u pravého okraje vygenerované odkazy na jednotlivé stránky, které byly zpracované přes rozšíření Proofreadpage. Přes libovolný z nich se dostanete na stránku, ze které se pak můžete překliknout na Index příslušné knihy a odtamtud na stránku souboru, tak jak už bylo uvedeno v předchozím bodě.


Každý kdo svým dílem přispěje na ke zlepšení kvality obsahu této wiki si zaslouží náš dík!

Načte-li se do wiki nový, vícestránkový dokument, je dobré ho nejprve “prolistovat”. To znamená, postupně proklikat na stránce souboru náhledy od první do poslední stránky. Je to důležité, neboť se při tom vygenerují obě velikosti náhledů – zvětšený náhled stránky a miniatura tohoto náhledu, zobrazovaná napravo.

Vygenerováním těchto náhledů stránky se ušetří výpočetní výkon serveru a čas všem ostatním návštěvníkům wiki, protože již nebudou muset na vygenerování náhledu čekat. A má to ještě jeden důvod, proč je dobré mít ty náhledy již vygenerované, ale to si vysvětlíme v části, věnované ilustracím.

Zakládáme knihu

Díky rozšíření … pak můžeme (ale nemusíme!) z vícestránkového dokumentu udělat elektronickou “knihu”, kterou bude možné nejenom listovat, ale i prohledávat přes fulltextové vyhledávání.

Pokud bude mít tento dokument textovou vrstvu vygenerovanou pomocí OCR, bude záležet na tom, kolik práce si s tím dal tvůrce originální verze vloženého dokumentu. Pokud si dal záležet, tak to ušetří hodně času, ale pokud to odfláknul bude možná lepší obsah stránky napsat znovu. A v tom je výhoda wiki, protože u vícestránkového dokumentu, který nemá textovou vrstvu, máme to dává možnost text uvedný na stránce doplnit – typicky může jít o dokumenty psané rukopisem, nebo v tak špatném stavu že je lze sotva přečíst.

Náhled stránky tak poslouží ke čtenářově orientaci a představě o tom, jak vypadá originál, ale zároveň bude mít možnost s obsahem stránky dál pracovat: doplnit odkazy, psát poznámky pod čarou, aj.

Aby to bylo možné, je ale nutné nejprve knihu založit přes tzv. “indexovou stránku“.

Indexová stránka

Je stránka, jejíž obsah se vyplňuje prostřednictvím formuláře. Jde v podstatě o bibliografické údaje a informace ke knize či dokumentu jako takovému. Odkaz, přes který ji lze založit nalezneme na stránce každého vícestránkového souboru nahoře, těsně nad zvětšeným náhledem jeho první stránky.

Všechny indexové stránky jsou automaticky součástí kategorie Knihovna a kromě ní se kategorizují podle aktuálního stavu zpracování. Aktuální stav zpracování se týká knihy jako celku, nikoliv jednotlivé stránky!!!

Co signalizuje stav zpracování u knihy:

Rozpracovaný soubor 
Jde o výchozí stav zpracování.
Stavy vyžadujícící manipulaci s vloženým souborem:
Výchozí soubor vyžaduje opravu 
Je stav, do kterého je nutné ihned přeřadit knihu, u které zjistíme, že je výchozí elektronický dokument vadný. Tj. neúplný, či poškozený. Je doporučeno souběžně s tím informovat i uživatele, který ten soubor do wiki vložil, aby mohl zjednat nápravu.
Přeskupit stránky 
Do podobného ranku spadá i tento stav zpracování. Ovšem na rozdíl od předchozího stavu, kdy je nutné zajistit sken chybějících stránek originálu, je náprava snazší a realizovatelná kterýmkoliv uživatelem, který to po technické stránce zvládne. Stačí vložený soubor stáhnout, stránky přeskupit a pak vložit do wiki novou opravenou verzi.
U knihy, která se vyskytne v některém z výše uvedených stavů, je třeba ihned přerušit další proces zpracování, dokud nedojde k nápravě! Teprve až poté, co bude do wiki vložená opravená verze souboru a uvedeny do pořádku stránky, které již byly zpracovány, lze dál pokračovat v korekturách dalších stránek. Nezapomeňte, že změna v pořadí stránek může vyžadovat také přečíslování celé řady odkazů!
Stavy knih spojené s obsahem stránek:
Chybí text 
Tento status by měl být automaticky přiřazen knihám, u kterých chybí textová vrstva, nebo je tak špatná, že je nutné obsah stránek napsat znovu.
Do textu je třeba vložit obrázky 
Sem je třeba přiřadit ilustrované knihy. Přeřadit jinam je lze až poté, co jsou na stránky vloženy všechny nezbytné ilustrace. Ilustrace, které sloužily v originální knize pouze jako prostorová vata není nutné vkládat!
K ověření 
K ověření se předává kniha až tehdy, nemá-li žádnou ze stránek v kategorii Nebylo zkontrolováno (červeně podbarvený link na stránku)
Ke kontrole 
Ke kontrole se předává kniha až tehdy, až budou všechny stránky v kategorii Zkontrolováno (žlutě podbarvený link na stránku)
Hotovo 
Jako hotová se označuje kniha, která má všechny stránky buď v kategorii Ověřeno (zeleně podbarvený link na stránku), nebo v kategorii Bez textu (šedě podbarvený link na stránku). Nic mezi tím!
PoznámkaPokud při ověřování, nebo kontrole narazíte na stránku s nějakými nedostatky, nerozpakujte se ji označit jako problematickou. Jenom nezapomeňte do popisu uvést, co stránce chybí, resp. co je se má udělat. Usnadníte tím práci tomu, kdo bude schopen problém vyřešit.
Stav spojený se stavem indexu:
Neúplný index 
Tento stav se přiřazuje hotové knize, u níž zbývá jenom doplnit chybějící položky v indexu (obsah, informace o knize, atp.)

Založení stránek

Součástí indexové stránky je při jejím založení tag <pagelist />, vložený ve formulářovém poli “Stránky”. Ten zajistí, že se v rámci indexové stránky knihy vygeneruje seznam odkazů na všechny stránky.

Pochopitelně u nově založeného indexu tyhle stránky ještě neexistují (nebyly založeny), proto jsou odkazy červené, tak jak je tomu u každého jiného dosud neplatného odkazu.

Založení těchto stránek je úkol pro každého přihlášeného uživatele. Tahle wiki totiž neumožňuje, aby mohl neexistující stránku založit anonymní návštěvník. Pokud ji nezaložíte, nebude možné knihou listovat.

Založení stránky je jednoduché – stačí kliknout na některý z těchto odkazů. Pokud výchozí dokument obsahuje textovou vrstvu, bude automaticky vložena jako obsah nové stránky. Nikdo zde neočekává, že byste se měli při zakládání stránek rovnou věnovat korektuře.

Je to služba, kterou pomůžete především anonymním návštěvníkům našich stránek.

Co signalizuje stav zpracování u stránky:

Podobně, jako celá kniha, i jednotlivá stránka prochází během zpracování několika stavy:

Nebylo zkontrolováno 
To je výchozí stav nově založené stránky. Link na takovou stránku bude na indexové stránce červeně podbarvený, a v jejím záhlaví bude rovněž červeně podbarvený informační pruh.

Pokud stránka neobsahuje žádný obsah, můžete rovnou změnit výchozí stav nově založené stránky na:

Bez textu 
Signalizuje, že se stránkou není nutné ztrácet čas. Link na takovou stránku bude na indexové stránce šedě podbarvený, a v jejím záhlaví bude šedě podbarvený také informační pruh.

Rovnou můžete označit stránku za problematickou:

Problematické 
Jsou stránky, jejichž zpracování vyžaduje sofistikovanější přístup. Typicky jde o stránky s obsahem, stránky s ilustracemi, nebo s nějakými tabulkami, atp. Linky na takové stránky jsou na indexové stránce podbarvené fialově, a fialový je také informační pruh v jejich záhlaví.
Změna stavu po opravě stránky
Nebojte se editace stránky. Pokud si s něčím nebudete vědět rady, nechte to tak. Udělá to časem někdo jiný. Mnohem důležitější je, když svým pozorným okem odhalíte nedostatek, který je třeba opravit. Jak se co dělá, na to přijdete časem, pokud budete chtít. A pokud si nejste jisti, tak pro provedené opravě nechejte stav stránky takový jaký je.
Zkontrolováno 
Toto je stav pro stránku, která prošla korekturou. Link na takovou stránku bude na indexové stránce žlutě podbarvený, a v jejím záhlaví bude žlutě podbarvený také informační pruh.
Ověřeno 
Každou stránku, která prošla korekturou by měl ověřit jiný uživatel, než ten, který dělal korekturu. Toto opatření je zde proto, že se každému snadno může stát, že něco přehlédne. Při ověčování byste tedy měli obsah stránky číst stejně bedlivě, jako při její korektuře a pokud se vyskytne nějaký problém, nalezenou chybu rovnou opravit, nebo změnit stav stránky ze Zkontrolováno (žlutý kruh) na Problematické (fialový kruh), včetně komentáře. Teprve pokud shledáte že má stránka všechny náležitosti změňte stav na Ověřeno (zelený kruh)

Stránka digitalizovaného dokumentu

Při korektuře digitalizované stránky je klíčové zachovat logické členění původního textu. Je to důležité především proto, že obsah webové stránky se na rozdíl od papírové stránky v knize dynamicky mění – počet řádek, šířka i výška odstavce je tak v závislá na délce textu a velikosti okna webového prohlížeče.

Zapomeňte na papír, kde je pozice textu či obrázku jasně daná tím, kde je vytištěn! Zde je mnohem důležitější, jak je odstavec (či obrázek) umístěn. – Nestarejte se o to, jestli má odstavec odsazený první řádek, nebo zdali je užší či širší než ten následující. To není důležité. Za dobu existence wiki TheWoodcraft.org jsem vytvořil několik šablon, s nimiž lze požadovaných efektů dosáhnout a navíc dosáhnout toho, aby se stránka chovala responzivně – t.j. aby pozice obrázků a jejich velikost vůči obsahu stránky byla pokud možno zachována.

Obsah

S korekturou je dobré začít od nadpisů. Ovšem abychom věděli jaká má být úroveň nadpisu, je dobré nejprve zpracovat stránky s obsahem. To je poměrně sofistikovaný úkol, i když v zásadě nijak těžký. Pracuje se při něm s tabulkami a pomocnou šablonou {{hop}}.

V následující ukázce vidíte kompletní wiki kód jednostránkového obsahu z Valovičovy knihy Vudkraft, z roku 1939:

<noinclude>[[Kategorie:Contents]]</noinclude>
{{na|obsah}}
{{{!}}
{{!}} colspan=2 {{!}} {{center|{{spaces|'''<big>Obsah</big>'''<ref>

Originální obsah byl sestaven dřív, než byla přidána kapitola o Jugoslávské LLM. Tato verze odpovídá skutečnému obsahu.
</ref>}}}}
{{!}}-
{{!}} 
{{!}} Str.
{{!}}-
{{!}}
{{hop|Úvodem|uvod|9}}
{{!}} {{hop|7|uvod|9}}
{{!}}-
{{!}}
{{hop|Junáctví|junactvi|12}}
{{!}} {{hop|10|junactvi|12}}
{{!}}-
{{!}}
{{hop|Proslov|proslov|14}}
{{!}} {{hop|12|proslov|14}}
{{!}}-
{{!}}
{{hop|Podstata vudkraftu|podstata|16}}
{{!}} {{hop|14|podstata|16}}
{{!}}-
{{!}}
{{hop|Náš ideál|ideal|19}}
{{!}} {{hop|17|ideal|19}}
{{!}}-
{{!}}
{{hop|Důležitost instinktů|instinkty|23}}
{{!}} {{hop|21|instinkty|23}}
{{!}}-
{{!}}
{{hop|Postup instinktů|postup|26}}
{{!}} {{hop|24|postup|26}}
{{!}}-
{{!}}
{{hop|Výchovné směrnice vudkraftu|smernice|30}}
{{!}} {{hop|28|smernice|30}}
{{!}}-
{{!}}
{{hop|Charakteristika vudkraftu|charakteristika|34}}
{{!}} {{hop|32|charakteristika|34}}
{{!}}-
{{!}}
{{hop|Resumé|resume|36}}
{{!}} {{hop|34|resume|36}}
{{!}}-
{{!}}
{{hop|Evangelium junáctví|evangelium|37}}
{{!}} {{hop|35|evangelium|37}}
{{!}}-
{{!}}
{{hop|Dějiny počátku|pocatek|40}}
{{!}} {{hop|38|pocatek|40}}
{{!}}-
{{!}}
{{hop|Jugoslavie|jgl|46}}
{{!}} {{hop|44|jgl|46}}
{{!}}-
{{!}}
{{hop|Epilog|epilog|47}}
{{!}} {{hop|45|epilog|47}}
{{!}}-
{{!}}
{{hop|Závěr|zaver|48}}
{{!}} {{hop|46|zaver|48}}
{{!}}}
<noinclude>{{references}}</noinclude>
PoznámkaOriginální stránka s obsahem, jejíž kód jsem si vybral na ukázku měla chybu, takže můžete rovnou vidět, kam a jak přidat poznámku pod čarou.
  • To co na vás možná působí poněkud hrůzostrašně a komplikovaně, není ve skutečnosti nic jiného, než dvousloupcová tabulka, kdy položkou levého sloupce je nadpis kapitoly a v pravém číslo příslušné stránky – obě položky jsou zpracované přes šablonu {{hop}}, a obě vedou na stejný cíl. Vtip je v tom, že se obsah šablony {{hop}} interpretuje různě, v závislosti na kontextu v jakém se vyskytne. Schválně si zkuste prokliknout oba výše uvedené odkazy na stránku, do níž je tento kód vložen. U single-page dokumentu link povede rovnou na cílovou kotvu, kdežto ze stránky, či z téže stránky vložené do indexu se nejprve otevře cílová stránka a teprve pak prohlížeč skočí na cílovou kotvu – pokud bude existovat.
  • Pokud vás děsí šablona {{!}} vězte, že má pouze jediný účel – vkládat svislítko (|), které se používá v syntaxi při psaní tabulek. Více ke psaní tabulek viz Nápověda:Jak pracovat s tabulkami.
  • Všechny stránky s obsahem se kategorizují do kategorie Contents. Snáze se pak hledají.

Nadpisy (titulky) a jejich úroveň

O tom, jak se ve wiki kódu dělají nadpisy (titulky) více pojednává nápověda, v sekci Nadpisy. Z těchto nadpisů se tvoří automaticky generovaný obsah, který se objevuje v záhlaví stránky s nadpisy – jeho umístění lze ovlivnit řádkem s řetězcem __TOC__.

V případě on-line knih, které mají vlastní obsah, můžeme chtít tento automaticky generovaný obsah potlačit (parametrem __NOTOC__) a místo něj použijeme jen ten, který je obsažen v knize (více viz obsah).

Ovšem v takovém případě musíte na stránce s titulkem umístit na předchozí řádek tzv. cílovou kotvu. Ta se generuje přes šablonu {{na}}. Kupříkladu kód 14 stránky Valovičovy knihy Vudkraft, příslušné k výše uvedenému obsahu začíná takto:

{{na|proslov}}
== PROSLOV. ==

Bez uvedené cílové kotvy by na single-page stránce fungoval pouze automaticky generovaný obsah. A pro ten je důležité, jakou úroveň nadpisu v kódu zvolíte.

Pozor! Nenechte mást při zpracování obsahu digitalizované knihy vizuálním zpracováním tištěného originálu. Pamatujte, že cílem titulní strany a různých reklamních stránek u tištěných knih bylo v prvé řadě upoutat pozornost potenciálního kupce, proto byly zcela řezy písma a jeho velikost voleny tak, aby zdůraznily informace které jo mohly zaujmout – jméno autora, informace o tom co již v minulosti napsal jiného, atp. – nejde o nadpisy!!!

Pro nás je ale důležitá logika textu, proto se text těchto titulních stran snažíme zpracovat tak aby vypadal pokud možno podobně, ale nikdy k tomu nepoužíváme wiki syntaxi pro nadpisy! S jedinou výjimkou – titul knihy je vždy nadpisem první úrovně (=).

Pro nadpisy kapitol, které by měly začínat vždy na nové stránce, používáme druhou úroveň (==).

A třetí úroveň (===) aplikujeme u nadpisů pro jednotlivé sekce.

I ty se někdy mohou dělit na menší části, které mohou mít své nadpisy, ale je na zvážení, jestli pro ně není lepší použít pouze zvýraznění textu, buď pomocí kapitálek ({{capitalize}}), mezer ({{spaces}}), ztučnění, kurzívy, či kombinace ztučnění a velikosti písma ({{big}}) – pokud chceme pouze zvětšit velikost písma, můžeme zvýrazňovaný text uzavřít do html elementu <big> </big>.

Rejstříky

Rejstřík se od obsahu liší tím, je je sám cílem vložených odkazů. Proto by se před každou z jeho položek měla nacházet unikátní cílová kotva.

V textu potom vypadá odkaz na položku v rejstříku takto (opět se využívá šablona {{hop}}:

Poznámka: Níže ukázkový kód s odkazem do rejstříku pochází z knihy Kniha o woodcraftu. Najdete ho v textu na straně 28

poblíž Bostonu{{hop|⁵⁾|motivace-5|178}} událost

Aby výše uvedený odkaz fungoval, musí pochopitelně na příslušné stránce rejstříku (Page:bw-tom6.djvu/177) existovat cílová kotva s unikátním id, generovaná následujícím kódem: {{na|motivace-5}}

Scelování odstavců

Scelování odstavců a kontrola textu je nejjednodušší a nejprospěšnější formou, jakou může kterýkoliv uživatel této wiki přispět ke společnému dílu.


OCR nikdy nerozezná text na 100% a některé chyby lze odhalit pouze při čtení textu. A scelování odstavců je k odhalení podobných chyb ideální.

Textová vrstva se importuje včetně zalomení řádek a to pak dělá problém při formátování textu, protože skryté zalomení řádku může způsobit např. předčasném ukončení kurzívního písma. Háček je v tom, že znak pro zalomení řádku není při běžné editaci vidět – v kódu vypadá jako normální mezera. Projeví se až při zpracování kódu. Proto je dobré změny před uložením zkontrolovat pomocí náhledu. Ev. si nechávat před uložením pro kontrolu zobrazit také jaké změny se uloží.

Ilustrační obrázek odstavce

Pokračování…

Ilustrační obrázek odstavce

Navigace… (použití substituční šablony {{FROM}})

Umístění navigace u textu, který pokračuje novým odstavcem

Pokud text odstavce pokračuje na následující stránce, použijeme substituční šablonu {{NEXT}} a navigaci následující stránky, která obsahuje text, co je pokračováním odstavce z předchozí stránky použijeme substituční šablonu {{CONT}}, která udělá za navigací nový odstavec a zároveň se postará o vložení řetězce :

Umístění navigace

Dávejte pozor na zalomení řádku!

Umístění navigace


Vkládání ilustrací

Vkládání ilustrací už patří mezi vyšší dívčí, proto je lepší stav stránky na které má být vložená ilustrace rovnou označit za Problematický. Nic ale nebrání v tom se o vložení obrázku pokusit, protože ten, kdo bude problematickou stránku řešit případnou chybu opraví.

O tom, jak se vkládají ilustrace celkem obšírně pojednává dokumentace k šabloně {{Image}}. Proto se v tomto bodě soustředíme na to, jak řešit konkrétní situace.

Elektronická kniha


  1. Odtud i jméno pro papír, přestože technologie výroby papíru je jiná. Egypťané byli limitováni pouze velikostí vhodné pracovní plochy, kdežto původní technologie výroby papíru limitovala velikost vyrobeného papíru velikostí rámečku s jemným sítem, do kterého se nabírá papírovina – řídká kaše získaná rozdrcením starých hadrů na řídkou kaši. Co rámeček, to jeden list.
  2. Výroba papírového listu je ve srovnání s přípravou listu pergamenu rychlá a levná. Oproti pergamenu měl pro pisatele papír klíčovou nevýhodu v tom, že byl pouze na jedno použití. Výhodou pergamenu byla především trvanlivost a jednoduchá recyklace – pokud chtěl pisatel pergamen znovu použít, stačilo původní text oškrábat. V textu nebylo nutné škrtat. Dokud se dokumenty psaly ručně, stačilo chybný text oškrábat a napsat znovu.
    U papíru tohle není možné, jelikož se inkoust, či tuš při psaní do něj vpíjí.
  3. List může být buď popsaný jednostranně nebo oboustranně a často můžete narazit na to, že se pravidla číslování liší. Někdy jsou číslované listy, jindy stránky. Některé knihy mají číslované jen stránky s textem, jiné zase mají do číslování zahrnuty i stránky kde jsou ilustrace.
  4. Index, je seznam klíčových slov, jmen a j., setříděných pokud možno podle abecedy a doplněných o číslo stránky na které se příslušné slovo vyskytuje.
    S takovým rejstříkem se setkáte i v Setonových denících. Seton nikdy nepokračoval v psaní deníku do posledního listu. Ty, co byly publikovány, většinou začínají nějakou větší akcí, jakou byla například cesta do Yellowstone roku 1897. Používal nelinkované bloky cca o 220 stranách. Zepředu zapisoval den po dni své poznámky a denní pozorování, a zezadu si čmáral. Po návratu začal psát nový deník. Tomu, který uzavřel, postupně očísloval stránky, a při tom jak je čísloval, si bokem zapisoval jednotlivé položky podle písmen, kterými začínaly, včetně čísla stránky na níž se vyskytly. Tím zjistil, kolik místa mu v indexu zabere příslušné písmeno. Pak je, již podle abecedy přepsal do deníku.
  5. Obsah, je seznam názvů kapitol a sekcí, sepsaných v tom pořadí, jak jsou za sebou, doplněných o čísla příslušných stránek.
    . Někdy si pisatel zapisoval obsah průběžně při psaní odzadu. Umístění obsahu se také liší podle zvyklostí. U některých knih se umisťuje dopředu, jiné ho zas mají vzadu.
  6. Tyhle titulky se píšou na volný okraj stránky vedle příslušného odstavce, což pochopitelně vede k tomu, že se pak na stránku vejde méně textového obsahu. Což pak znamená, více listů papíru a tím pádem víc peněz, které musí bát zaplaceny za vytištění jednoho svazku.
    Bohužel většina nakladatelů dnes hledí v prvé řadě na zisk, a podle toho potom vypadá i výsledný produkt. Jako odstrašující příklad toho, jak lze šetřením za každou cenu učinit knihu zcela neprodejnou, bych uvedl Loganův překlad Andersonovy knihy “The Chief”, který vydal pod názvem “Náčelník” roku 2012 Václav Vávra.
    Nevím, jestli bylo cílem maximalizovat zisk, nebo snaha, aby konečná cena té knihy byla co nejlacinější. Fakt je, že použil zcela nevhodnou sazbu. Kniha se špatně čte, protože stránky mají jen minimální okraje a špatné řádkování. Ovšem to nejcennější – bohatý poznámkový aparát, jmenný rejstřík i podrobný seznam použité literatury, které u anglického originálu zabírají téměř třetinu knihy – zcela chybí. Tím se český překlad knihy, která je v originále jen průměrné kvality, stal bohužel prakticky bezcenný.
  7. Dokonce i pak, co se z úsporných důvodů přestaly odstavcové titulky tisknout – setkáte se s nimi např. u starých verneovek.
  8. I když je možné vkládat i dokumenty v PDF formátu, upřednostňujeme formát DjVu.