Internetová komunikace

Z thewoodcraft.org
Přejít na: navigace, hledání

Jak vzájemně komunikovat a při tom se vzájemně neprudit?

Jak tomu bylo v dřevních dobách..

Otázka vzájemné komunikace mezi woodcraftery mne trápí od chvíle, co jsem se vůbec začal woodcraftem zabývat (polovina 80.-tých let 20. stol.) Tehdy jsem si umínil, že udělám vše pro to, aby opět vznikla Liga lesní moudrosti.

Předpokládal jsem, že hlavním smyslem woodcrafterské organizace je – předávat informace mezi woodcraftery. Vydávat a rozesílat časopis, nebo alespoň zpravodaj, do kterého by psali co, kdy, kde a kdo se chystá podniknout. Případně se jeho prostřednictvím vzájemně dělit o nové poznatky a zajímavé informace.

Mé možnosti však tehdy byly velmi omezené. Kopírovací centra neexistovaly a o tom, jakým způsobem vydávat nějakou tiskovinu, aniž bych tím přišel na buben, jsem nevěděl nic. Také jsem kromě svých nejbližších kamarádů neznal nikoho, kdo by se o woodcraft rovněž zajímal. Neexistovala žádná woodcrafterská organizace a byl nedostatek literatury, z níž by se bylo možné dozvědět něco více.

Pokusy o vydávní časopisu psaného na stroji přes kopírák byly k ničemu. Nezbylo než počkat na příhodnější dobu – až bude v mých silách zajistit vydávání dostatečného počtu kopií, pro širší okruh woodcrafterů.

17. listopad 1989 odstartoval změny, které řadu věcí rázem změnily. Ze "západu" bylo v poměrně krátké době dovezeno ohromné množství kopírek a poté, co opadlo vzrušení "revolučních" dnů, vyrostly jako houby po dešti kopírovací centra, kde bylo možné cokoliv okopírovat za korunu na stránku. Využil jsem ihned situace a začal pro svůj blízký okruh vydávat zpravodaj Messenger.

V dubnu se objevila noticka o zakládající schůzce MSLW, a 2. června 1990 se konal sněm na kterém byla obnovena LLM. Další vydávání Messengera ztratilo smysl. Liga začala vydávat Bizoní vítr (časopis LLM) a kromě toho byla strážím a náčelníkům kmenů rozesílána Totemová deska (zpravodaj LLM).

Bizoní vítr tehdy bylo možné běžně koupit na stáncích, ale Totemová deska byla pouze interní záležitostí LLM. Jejím prostřednictvím tak bylo možné oslovit pouze její členy. Začal jsem tedy znovu vydávat Messengera, který byl – podobně jako TD – distribuován poštou. Rozdíl byl pouze v tom, že nebyl určen pouze členům LLM, ale pro každého kdo měl zájem. Jenže vydávání časopisu, byť ve formě zpravodaje o několika málo stranách, není žádná legrace a jednoho člověka dříve či později umoří. Navíc - účel, pro který jsem ho vydával, nebyl zcela naplněn. Okruh příjemců nebyl velký. A při malém počtu zpráv bylo náročné sestavit obsah čísla alespoň na 8 stran, rozmnožit a pak všem rozeslat. Proto jsem s jeho vydáváním v r.1996 přestal.

Novým impulsem byl nástup Internetové komunikace.

Web - pasivní příjem informací

Na počítači jsem zpracovával obsah Messengera již v první polovině 90.tých let 20. stol., ale s možnostmi internetu jsem se seznámil až v r.1998 na MU v Brně. Měl jsem k tomu dostatek času, technické vybavení a především mne motivovala touha přijít na kloub tomu jak to všechno funguje.

Tenkrát ještě neexistoval ligový web http://www.woodcraft.cz (tato doména byla registrována v říjnu 2001) a moje stránky byly první stránky o woodcraftu v češtině vůbec. Mým cílem však nebylo suplovat Ligové stránky. Proto jsem uvítal, když Pavel Spálený - Yučikala o pár let později rozjel ligový web.

Nehledal jsem cestu jak prezentovat vlastní názory. Chtěl propagovat woodcrafterské hnutí a především sdílet informace.

V té době však už bylo jasné, že klasická statická webová stránka – u které může obsah přidat (nebo změnit) pouze vybraná osoba, oprávněná zasahovat do kódu stránky na straně serveru – mé potřeby neuspokojí.

Mobilita

Problém spočíval do značné míry i v tom, že k přístupu na Internet bylo nezbytné připojení počítače, které v Čechách tehdy teprve čekalo na svůj boom. A průkopníky – co věřili v budoucnost mobilních zařízení jako já – bys spočítal na prstech jedné ruky. Dnes je naprosto normální, že každý má v kapse mobilní telefon (což není nic než výkonný počítač) s mobilním připojením. Ale v roce 1997 kdy jsem znovu začal studovat na VŠ, na můj počítač v náprsní kapse a mobilním telefon, koukali spolužáci jako na zjevení. Nikdo z nich nechtěl věřit, když jsem jim tehdy říkal, že můj další telefon již bude mít fotoaparát.

Největším kamenem úrazu však bylo, že tehdejší mobilní operátoři nebyli vůbec na připojení k internetu připraveni. Měl jsem sice telefon, kterým se bylo možné připojit k Internetu, ale prakticky to nešlo. Éra mobilního připojení si na svůj start musela počkat až od r. 2005.

E-mail

I když je e-mailová komunikace mnohem staršího data než webové stránky, zůstávala dlouho stranou zájmu. Důvodem byla právě nedostatečná mobilita. Pro většinu obyčejných lidí bylo mnohem jednodušší a dostupnější komunikovat prostřednictvím (placených) SMS zpráv, které ve skutečnosti znamenaly pro mobilní operátory významný zdroj příjmů co je nic nestál – spojení s mobilním přístrojem musí jejich buňky udržovat tak jako tak.

Ovšem právě zpoplatnění SMS obrátilo pozornost uživatelů mobilních zařízení k již existujícím internetovým službám, které dosud míjeli bez povšimnutí. O boomu mobilního internetu však lze hovořit teprve od chvíle, kdy Google vrhnul na trh svůj první telefon G1 s operačním systémem Android (2009). Android je totiž na mobilním připojení závislý. Každý jeho uživatel je defakto nucen k tomu, aby si zřídil e-mailový účet na google.com

To sice otevřelo další komunikační možnosti, ovšem zároveň přineslo nárůst spamu – nevyžádané elektronické pošty, jejíž účel může být různý. Od zcela nevinné propagace, až po zcela cílené zneužití. Proto bych se měl na chvíli u tohoto tématu pozastavit:

nevinný spam 
Je takový, kdy někdo posbírá, vyláká, nebo koupí seznam e-mailových adres, na které pak rozešle e-mail, ve kterém se pokouší nabídnout nějakou službu, nebo produkt. V zásadě tím nikomu neškodí. Adresátům ve schránce přibude jeden mail navíc, na který mohou (ale nemusí) reagovat.
otravný spam 
Otravným se spam stane, když takových e-mailů začne do schránky přicházet víc než je zdrávo. Dříve, nebo později to začne adresáta prudit - a čas od času se mu pak i stane, že s hromadou "smetí" nechtěně vyhodí i mail, který je pro něj důležitý.
nebezpečný spam 
To je moment, se kterým kalkulují odesilatelé spamu, jehož účelem není něco nabídnout, ale vyprovokovat adresáta k tomu aby na zpáteční adresu odepsal naštvaný e-mail – jenže u takového spamu zpáteční adresa vždy vede na adresu jiné, nic netušící oběti!

Odesilateli nebezpečného spamu jsou psychopati, jejichž cílem (a potěšením) je – škodit. Bez ohledu na to komu. Tyto "zprávy" mnohdy obsahují zavirované přílohy, které mohou vést k napadení a zneužití adresátova zařízení. Odkazy na webové stránky, jimiž slibují vyřazení se seznamu adresátů – ve skutečnosti kliknutím na takový odkaz pouze potvrdíte, že adresa na kterou e-mail dorazil je živá. A mnoho dalších záludností.

Proto se začaly na serverech objevovat restriktivní technologie, jejichž účelem je spam identifikovat a eliminovat dřív, než k adresátovi dorazí. E-mailový server každou zprávu vyhodnotí a na základě různých parametrů – jedním z nich je množství adresátů v záhlaví – se rozhodne, jestli zprávu zahodí, nebo pošle dál.

Pokud je adresátů moc, vyhodnotí vaši zprávu jako "spam" a pokud ji rovnou nezahodí, alespoň do subjektu zprávy "přilepí" varovný text. Většinou se však taková zpráva rovnou zahodí, aniž by odesilatel i příjemce něco tušil.

Navíc se odesilateli může stát, že se server, přes který zprávu odeslal, skončí na tzv. "blacklistu", tj. seznamu serverů jejichž zprávy se rovnou zahazují, bez ohledu na to, kdo je odeslal. I to bývá cílem odesilatelů spamu - kompromitovat váš e-mailový server.

Proto byste nikdy neměli uvádět více než jednoho primárního adresáta! Chcete-li mail poslat i na jiné adresy, další adresy uvádějte vždy pouze na kopii (CC), nebo ještě lépe na skrytou kopii (BCC).

U tzv. "skryté" kopie, vidí adresát pouze komu a od koho zpráva šla, ale nikdy nevidí kdo všechno ji dostal mimo něj. Je to velice účinné opatření, které brání tomu, aby zachycením takového e-mailu došlo ke kompromitaci dalších e-mailových adres. Bohužel hodně lidí to nemá v oblibě, protože adresát pak nevidí kdo všechno mimo něj zprávu dostal a tudíž netuší, kdo by měl dostat i jeho reakci.

Řešením je...

E-mailová konference

Není to nic jiného, než e-mailová adresa, která zastupuje seznam dalších e-mailových adres. Každý, kdo napíše na adresu e-mailové konference si může být s velkou pravděpodobností jist, že zpráva půjde na všechny adresy v tomto seznamu. Takže když někdo obdrží přes takovou e-mailovou konferenci zprávu a bude chtít reagovat, může zvolit:

  1. zda odpoví soukromně – tj. pouze odesilateli původní zprávy
  2. nebo tak aby byli všichni s jeho reakcí seznámení – v takovém případě odpoví na adresu e-mailové konference.

Problémy e-mailové konference:

  • osoby zapojené do e-mailové konference nevidí na jaké adresy se zpráva rozesílá
  • o seznam adres a server, který zprávy rozesílá je nutné se starat – pokud někomu zprávy nedochází, je třeba zjistit důvod a situaci řešit
  • pokud se adresy e-mailové konference "zmocní" spammeři, mohou opruzovat všechny adresáty najednou

Výhody e-mailové konference:

  • Zprávy, které z ní přichází lze snadno odfiltrovat do samostatné složky
  • Nemusíte řešit seznam adresátů

Pokud se chcete do nějaké e-mailové konference zapojit a nevíte jak, napište osobě o které víte, že ji využívá, ať vám poradí. Případně svůj dotaz odešlete na adresu této konference.

Etiketa e-mailové konference

Na webu můžete najít řadu stránek, které do hlouky rozebírají etiketu při psaní e-mailů. Z hlediska e-mailové konference jsem z nich vybral pouze následující:

  1. Než odpovíte na e-mail z e-mailové konference, dobře uvažte, zda-li chcete aby vaši reakci znali všichni příjemci, nebo jen odesilatel původní zprávy.
  2. Nepište banální, nic neříkající zprávy typu: "Výborně, to jsi napsal dobře!"
  3. Uvažujte o důsledcích vaší reakce. U někoho může vést k tomu, že vaše zprávy pak bude rovnou házet do spamu.
  4. Neposílejte pokud možno na adresu e-mailové konference velké soubory. Pro výměnu takových souborů využijte pokud možno jiných služeb. Pokud nevíte jakých, pošlete nejprve na adresu konference dotaz, co by komu vyhovovalo. Více viz Mailová etiketa na webu http://www.jaknainternet.cz a 25 pravidel e-mailové komunikace na webu http://www.prace.cz

Wiki

Jak už jsem uvedl – statický web přestal mým potřebám vyhovovat velice záhy (2001). V letech 2002-2004 jsme s kamarádem vytvořili CMS systém pro potřeby ÚMOB Ostrava-Jih. Ve své době to byl vůbec první CMS systém, který využíval možností internetového prohlížeče pro editaci ve WYSIWYG módu – stránka při něm vypadá při editaci stejně jako po ní. Byl modulární a obsahoval funkcionality, o kterých si jiné CMS systémy (Drupal, Wordpress,..), na kterých se dnes staví většina webů, ještě dlouho mohly nechat jenom zdát. V září 2004 jsem ho nabídnul Tokaheyovým prostřednictvím Lize, ale nabídka kterou předal zůstala bez odezvy.

CMS systém však měl z mého úhlu pohledu dvě velké vady:

  1. Nebyl open source. Bohužel jsem nebyl jediným autorem kódu a tak jsem musel respektovat kamarádovo rozhodnutí, který ho nechtěl dát v plen veřejnosti.
  2. Ani tento systém, plně neodpovídal mé představě o vhodné otevřené platformě pro všechny woodcraftery.

Na systém, který splňoval mé představy, mne v srpnu 2004 upozornil Rafał. Tehdy začala vznikat česká mutace Wikipedie. Ovšem velice záhy jsem zjistil – stejně jako její tvůrce Larry Sanger, že koncept „anti-elitářství“ (na kterém Wikipedia stojí) dává příliš velký vliv trollům, potížistům a samozvaným expertům. A naopak odrazuje fundované osoby, které nebaví neustále vracet nežádoucí změny. Larry Sanger to vyřešil tím, že v roce 2006 rozjel vlastní fork http://en.citizendium.org

Ten problém však nebyl neřešitelný. Časem se objevily různé rozšíření MediaWiki, kterými bylo možné zhoubný vliv anonymů výrazně omezit. Jedno z nich Extension:AccessControl jsem v roce 2008 vytvořil i já – dovoluje každému z uživatelů tvořit obsah dostupný pouze těm přihlášeným uživatelům, které umístí na svůj vlastní seznam, kterým je stránka chráněna.

Ovšem když v roce 2009 vznikal (dnes již nefunkční) ligový projekt woodcrafterské encyklopedie (wooki), nikdo nedbal na má varování a nabízenou pomoc. Tou dobou jsem již měl zkušenosti s provozem wiki https://support.dce.felk.cvut.cz na DCE FEL ČVUT, kde pracuji.

V létě 2013 byl projekt wooki prakticky mrtev. Zvolená strategie jej předurčila k zániku. Osobně spatřuji klíčový problém v tom, že veškerý obsah byl přístupný pouze přihlášeným členům LLM. Rozhodl jsem se tedy – založit vlastní woodcrafterskou wiki a tak vzniknul tento server.

Proč MediaWiki?

Internacionalizace 
Díky tomu, že za vývojem MediaWiki stojí ohromný počet lidí ze všech koutů světa, lze těžit z faktu, že řada věcí, kterou by bylo nutné řešit pro zpřístupnění obsahu v jiném jazyce, již byla vyřešena.
Open Source 
Díky tomu, že je kód otevřený se na vývoji MediaWiki podílí tisíce lidí – v drtivé většině případů lze k vyřešení problému použít již existující řešení.
Verzování 
Obrovskou výhodou MediaWiki je, že je pro každou stránku udržovaná historie revizí. Takže pro jakoukoliv změnu lze dohledat kdo a kdy ji udělal.
Komunikace 
Zároveň systém nabízí mechanismy k aktivní i pasivní komunikaci. To znamená, že se mohou uživatelé vzájemně kontaktovat jak prostřednictvím systému, tak si jeho prostřednictvím napsat e-mail – podle toho, jaká forma komunikace jim vyhovuje víc.
Sledování stránek 
K tomu, aby se uživatel dozvěděl o případných změnách není nezbytně nutné opakovaně navštěvovat tyto stránky a zkoumat jejich historii revizí. Ani průběžně monitorovat co kdo udělal za změny. Každý uživatel má možnost si nastavit sledování stránek, které ho zajímají – upozornění mu tak přijde e-mailem pouze v případě, že se něco v obsahu změní.

Zaregistrujte se

Je to nejsnazší cesta pro zajištění této wiki s obsahem, který vás zajímá. Zároveň tím získáte možnost, aby vás mohli kontaktovat ostatní uživatelé, aniž by k tomu nezbytně potřebovali znát váš e-mail – vaše soukromí zůstane zachováno. Více viz Nápověda:Zprávy uživatelům.

Keny (diskuse) 16. 11. 2016, 18:06 (CET)

Upozornění Žádost o založení účtu ještě neznamená automatické schválení. Součástí formuláře je políčko "Další poznámky" – je určeno pro důvěrné informace, které se nikde jinde nezobrazí. Uvidí je pouze ten, kdo bude založení vašeho účtu schvalovat. Sem můžete uvést co jste zač, pokud nechcete aby byla tato informace po schválení publikována veřejně v rámci vaší uživatelské stránky.

Nezapomeňte, že na e-mail, který použijete při registraci vám přijde po schválení dočasné heslo, ovšem registrace bude plně funkční až poté co po jejím schválení uplyne bezpečnostní interval (cca 3 hodiny). Se změnou hesla na jiné tedy musíte vyčkat.

Na této stránce zatím nejsou žádná diskusní vlákna.