Systém orlích per

From thewoodcraft.org
Jump to navigation Jump to search

Ať si kdo chce co chce říká, táboření v podmínkách současné středoevropské “divočiny” je pouhá hra, kterou nemá smysl brát příliš vážně. Ostatně Seton si byl dobře vědom, že táboření v hustě osídlené oblasti nikdy nebude takové, jako kdesi v pustině. Proto od samého počátku zdůrazňoval, že woodcraft, neboli táboření v primitivních podmínkách, je především rekreace – činnost která má vést k osvěžení těla a ducha, při společné zábavě a hře.

Jan Ámos Komenský proslul výrokem “škola hrou”, čímž chtěl zdůraznit, že by učení žáky nemělo nudit. Seton šel ještě dál. Podle jeho představy má žáky učení bavit.

Nevím kdo z vás postřehl tu drobnou nuanci, ale výsledkem je motivační systém, který prostřednictvím hry a přirozených pudů probouzí v dospívající mládeži touhu po učení – systém orlích per.

Seton vsadil na přirozenou touhu každého jedince vyniknout, což pochopitelně vyžaduje společenství, které jeho kvality ocení. Z vlastní zkušenosti věděl, že pro většinu žáků je důležitější obdiv spolužáků než uznání učitele, proto upozadil roli dosplělého vůdce (guide). Ten měl v prvé řadě fungovat jako arbitr a rádce v situacích, které nebyli příslušníci tohoto společenství vyřešit sami.