Svitek

Z thewoodcraft.org
(přesměrováno z Svitek březové kůry)
Přejít na: navigace, hledání

Základním manuálem organizovaného woodcrafterského hnutí je Svitek březové kůry. V něm Ernest Thompson Seton představil základní organizační schéma pro woodcrafterské kmeny a motivační program, který využívá přirozené touhy jednotlivce vyniknout a dosáhnout uznání. Tato stránka podává zevrubný přehled o tom, jak se vyvíjel a jakým způsobem byl publikován.

Postupy pro překlad Svitku


Přehled vydání

Jak sami z následujícího přehledu vydání zjistíte, od roku 1910 začal být v označování jednotlivých vydání neskutečný chaos.

1. vydání - série článků 
Jako první vydání Seton označil sérii návodných článků, která vyšla v r. 1902 v časopise Ladies' Home Journal, vydávaném nakladatelstvím The Curtis Publishing Company - bohužel čísla ve kterých vyšly nejsou k dispozici.
2. vydání ? 
Formát tohoto vydání je neznámý, pravděpodobně šlo o vydání knižní. Podle tiráže v 'The Red Book ho vydalo nakladatelství The Curtis Publishing Company v roce 1903 - bohužel rovněž není k dispozici
3. vydání knižní 
Vydal Seton vlastním nákladem v r.1904 jako knihu s názvem The Red book. toto vydání je k dispozici. Jako DjVu soubor ke stažení ve zdejším - Media:roll 1904.djvu, i zpracované jako kniha pod názvem Index:roll 1904.djvu, ve zdejší elektronické knihovně.
4. vydání - série článků 
Vyšlo souhrně v červnovém čísle magazínu "Association Boys" roku 1905 jako série článků. Ani tento magazín není k dispozici. Redaktorem magazínu, který vydávala Y.M.C.A., byl tehdy Edgar M. Robinson.
5. vydání knižní 
vyšlo r.1906 pod názvem "The Birch-Bark Roll of the Woodcraft Indians". Vydala společnost Doubleday, Page & Company; Index:roll 1906.djvu
6. vydání knižní 
šlo do tisku v prosinci 1906, ale vročeno je 1907. Nese název "The Birch-Bark Roll of the Woodcraft Indians". Vydala společnost Doubleday, Page & Company; Index:roll_1907.djvu
7. vydání knižní 
vyšlo v r. 1908 pod názvem "The Birch-Bark Roll of the Outdoor Life". Vydalo nakladatelství Doubleday, Page & Company[1]; (není k dispozici)
8. vydání knižní 
které vyšlo v r. 1910[2] v nakladatelství Doubleday, Page & Company má na deskách uvedeno "The Birch-Bark Roll" ale uvnitř nese titul "The American Boy Scout - The Official Hand-Book of Woodcraft for the Boy Scouts of America". A pod tím je drobným písmem uvedeno, že jde o osmé vydání "The Birch-Bark Roll"; Na základě tohoto vydání začal Miloš Seifert propagovat woodcraft v Čechách (jeho exemplář je k dispozici k knihovně LLM)
9. vydání knižní 
které vyšlo jako oficiální příručka BSA - "Boy Scouts of America - Official handbook" rovněž r.1910 se od předchozího 8. vydání liší tím, že je organizační část nahrazena organizačním schématem skautské organizace a není uvedeno, jakým způsobem se činy přiznávají a jaké za ně náleží tituly. Část věnovaná původně pouze indiánskému svérázu, byla rozšířena o další obory. Vydala společnost Doubleday, Page & Company; Index:roll_1910.djvu
10. vydání  ? 
není k dispozici, takže nelze nic říct o jeho podobě a obsahu, podle informace z tiráže k 28. vydání z roku 1930 mělo pravděpodobně vyjít v r. 1911, 9. vydání bylo poslední, které obsahovalo podrobnější tiráž.
Seton, zřejmě aby vytvořil alternativu k Baden-Powellově příručce, rozšířil původní The Birch-Bark Roll o návodnou část, kterou začal vydávat pod názvem The Book of Woodcraft.
11. vydání knižní 
vyšlo v roce 1912 jako součást "The Book of Woodcraft" v nakladatelství Doubleday, Page & Company; Index:book_1912.djvu
12. vydání knižní 
vyšlo rovněž v roce 1912. Je s 11. vydáním - až na poznámku pod čarou k textu předmluvy zcela identické - dokonce je v textu předmluvy opomenuta i neupravená věta, kde je zmínka o tom, že jde o vydání jedenácté. Toto vydání je sice k dispozici, ale vzhledem k tomu že se od přechozího jinak vůbec neliší, nepovažovali jsme za nutné ho umístit do zdejšího archivu.
13. vydání knižní 
vyšlo v roce 1913. Toto vydání je shodné s 12. vydáním, až na vročení. Stejně jako předchozí je vydalo nakladatelství Doubleday, Page & Company; Index:book_1913.djvu
Spojení The Book of Woodcraft a The Birch-Bark Roll do jednoho souborného svazku, se ukázalo jako ekonomicky nešťastné řešení, protože návodná část se měnila jen minimálně, kdežto organizační část a přehled činů procházely poměrně razantní evolucí.
  • Ten, koho zajímala pouze praktická část, neměl důvod kupovat nové aktualizované vydání protože se změny týkaly Svitku.
  • Woodcrafteři, které zase zajímaly pouze změny v činech nechtěli kvůli tomu opakovaně utrácet za stejný obsah praktické části.
Proto došlo opět k vyčlenění organizační části - jejíž součástí byl i přehled činů, do samostatné publikace, které se vrátil původní název "The Birch-Bark Roll".
14. vydání knižní 
vyšlo v roce 1915 pod názvem "Manual of the Woodcraft Indians; The Fourteenth Birch-Bark Roll, Containing Their Constitution, Laws, and Deeds, and Much Additional Matter - Primary", bez návodné části. Vydalo je nakladatelství Doubleday, Page & Company; Index:roll_1915.djvu
16. vydání knižní 
vyšlo v r. 1916 pod názvem "Birch Bark Roll for the Girls of the Big Lodge Woodcraft League" (je k dispozici)
Rokem 1916 začal chaos v číslování vydání. Bylo to způsobeno tím, že 16. vydání Svitku určené pro dívky, vyšlo včas, kdežto vydání pro chlapce - očíslované jako 15. vydání z nějakého důvodu včas nevyšlo.
Vyšlo až o rok později - v r. 1917, ale ve výrazně přepracované podobě. Tím ovšem začal být v číslování jednotlivých vydání zmatek, který ještě zhoršily pozdější reedice.
15. vydání knižní 
vyšlo v r. 1917 pod názvem "The Woodcraft Manual for Boys: The Fifteenth Birch-Bark Roll" pro potřeby nově vzniklé The Woodcraft League[3]. Vydalo nakladatelství Doubleday, Page & Company; Index:roll_1917.djvu. V r. 1917 totiž byla založena The Woodcraft League of America - organizace pro woodcraftery obého pohlaví, a Svitek byl přejmenován na The Woodcraft Manual. Opět byl spojen s návodnou částí. A ačkoliv mělo toto vydání v názvu uvedeno "for Boys", bylo v oblasti mistrovství rozšířeno o mistrovství v oborech specificky ženských.
Následující vydání, se vydávaly víceméně souběžně, byly od roku 1918 opět zpracované jako samostatné mutace pro hochy, a pro děvčata.
17. vydání knižní 
vyšlo v r. 1918 pod názvem "The Woodcraft Manual for Boys; The Seventeenth Birch Bark Roll" (k dispozici je pouze snímek titulního listu Media:roll_boys_1918.jpg)
Právě u tohoto vydání začal chaos v číslování, neboť v prakticky nezměněné podobě - včetně titulního listu, byla tato revize vydaná v r. 1923 (viz vročení na snímku titulního listu Media:roll_1923.jpg)
18. vydání knižní 
vyšlo v r. 1918 pod názvem "The Woodcraft Manual for Girls: The Eighteenth Birch Bark Roll". (k dispozici je pouze snímek titulního listu Media:roll_girls_1918.jpg, ale čerpá z něj on-line verze 21. vydání z r.1927)
19. vydání knižní 
V roce 1921 byla vydaná poprvé zcela samostatně pouze(!) návodná část, pod staronovým názvem The Book of Woodcraft. Vydalo jí nakladatelství Garden City Publishing Co. Knihu vydalo v nezměněné úpravě roku 1922 také nakladatelství Doubleday, Page & Company; Index:book_1922.djvu
20. vydání knižní 
Vydání, které vyšlo r. 1925 bylo určeno v jednom svazku pro obě pohlaví a mělo název: "The Birch Bark Roll of Woodcraft: For boys and girls from 4 to 94". Knihu vydalo nakladatelství Brieger press(bohužel vydání nemám k dispozici, ale podle dostupného snímku hřbetu knihy Media:roll_1925.jpg (a její tloušťky) to vypadá, že toto vydání mohlo vyjít jako jeden komplet s "The Book of Woodcraft", i když obrázek titulní strany pocházející z jiného exempláře, který je k dispozici (viz Media:book_1925.jpg) je poněkud rozporuplný[4])
21. vydání knižní 
svitku (1927) "The Birch Bark Roll of the Woodcraft League of America, Inc." (Je dostupné on-line. K dispozici je však snímek titulního listu Media:roll_1927.jpg, který ovšem pouze dokládá, jaký nastal chaos v číslování edicí.)
22. až 26. vydání podle mne neexistuje. Doposud se o nich nikde neobjevila sebemenší zmínka a lze s úspěchem pochybovat, zda-li vůbec existují, protože v tiráži k 28. vydání není mezi roky 1927 (21. vydání) a 1930 (28. vydání) uveden žádný letopočet. Pravděpodobně Seton započítal v r. 1930 jako samostatná vydání také neupravené reprinty předchozích vydání - viz poznámku k 17. vydání, u kterého je uveden link na titulní stranu exempláře stejného vydání, které však má vročení 1923. Za povšimnutí stojí i vlastnoruční Setonovo věnování Elbertu Hubbardovi II. vepsané do exempláře 20. vydání svitku, které má pocházet z r.1925 Media:roll_1925_brieger.jpg, které je datované 26.dubna 1927[5]. Ovšem není vyloučeno, že Seton mezi vydání Svitku započítal i jiné knihy!!!
27. vydání knižní část 1.
knižní vydání které vyšlo r.1929 s názvem "The Birch Bark Roll of the Woodcraft & Indian Lore", obsahuje pouze návodnou část (je k dispozici, ale ne v elektronickém formátu)
28. vydání knižní část 2.
vyšlo r. 1930 pod názvem "The Birch Bark Roll of the Woodcraft: The Twenty-eight Edition of the Manual, For boys and girls from 4 to 94", jako samostatná část s podtitulem Coups and Degrees. Z xerokopií tohoto vydání se dělal český překlad v r.1990. Originál knihy získal Jan Niebauer - Wo v roce 1972 přímo Setonovy vnučky Dee Seton Barber; (tento exemplář je k dispozici v knihovně Ligy Lesní moudrost, zatím je k dispozici pouze snímek titulního listu jiného exempláře Media:roll_1930.jpg)
29. vydání knižní část 3.
vyšlo r. 1931 pod názvem "Birch Bark Roll of the Woodcraft League" obsahuje pouze část Activities sections. Vydalo ji nakladatelství Barnes & Company. K dispozici je pouze snímek titulního listu Media:roll_1931.jpg, nicméně je z něj pozoruhodná informace, že se na revizi podílela Julia M. Butree. Obzvláště ve světle faktu, že vydavatelská práva v r. 1948 vlastnila Setonova první žena - Grace Thompson Seton
30. vydání knižní část 4.
knižní z r. 1932 obsahuje pouze část organizační - "Organization sections"; (bohužel je k dispozici pouze snímek titulní strany obálky, kde není uvedeno číslo vydání Media:roll_1932.jpg)
  • V roce 1930 bylo oficiálně rozvedeno Setonovo první manželství s Grace. Seton opustil východ USA, konečně se stal občanem USA a vstoupil do svazku manželského s Julií Butree.
  • Rok předtím vypukla v USA hospodářská krize, která se zanedlouho převalila do Evropy. V Československu tou dobou procházela woodcrafterská organizace názorovou krizí, která vyvrcholila rozkolem v r.1933.
  • V roce 1936 se uskutečnila Setonova první a poslední návštěva Československa
  • O dva roky mnichovským diktátem začala druhá světová válka, která skončila r.1945
  • Seton zemřel v r. 1946
Memorial edition[6] 
Vyšlo pod názvem "The Birch Bark Roll - Memorial edition" roku 1948. Jde o zcela novou revizi svitku, která vyšla po dlouhých 18 letech! Velice pozoruhodné jsou u tohoto vydání tyto informace:
  • Revize se ujal tehdejší prezident The Woodcraft League of America Stephen M. Jessup - Wasiaka. Soudě dle četnosti zmínek o The Woodcraft League of America v dobovém tisku, se zdá, jako by tato organizace - po Setonově odchodu do Santa Fé na počátku třicátých let - přestala na východním pobřeží prakticky existovat. Jeden z posledních článků v novinách z r. 1932 zmiňoval Lorena Hintze, ten v roce 1945 zahynul jako pilot USAF ve věku 26 let. Jedním z možných vysvětlení, proč woodcrafterská organizace v USA po II. světové válce prakticky zanikla, může být fakt, že mnoho potenciálních vůdců woodcrafterských kmenů padlo během bojů v Evropě a Tichomoří.
  • Zajímavý je také údaj o vlastníku autorských práv, kterým není nikdo jiný než Grace Seton Thompson - Setonova první manželka. Zdá se tedy, že důvodem, proč po r. 1932 přestaly vycházet další revize Svitku, byl jejich rozvod. Další revizi tak bylo možné udělat až po Setonově smrti roce 1946 - to jenom potvrzuje domněnku, že tím kdo pečoval o pravidelné revize Svitku, byla primárně Grace. Kniha je k dispozici v knihovně LLM.


Pravděpodobně se v tom záhy nevyznal už ani sám Seton, proto došlo ke sjednocení obsahu organizační části pod názvem The woodcraft manual do knihy, která byla určena všem woodcrafterům, bez rozdílu věku a pohlaví.

I tak ale původně útlá kniha časem zbobtnala do podoby tlusté bichle. Proto byl opět změněn vydávací cyklus, který do již tak chaotického číslování vydání vnesl ještě větší zmatek. Jednotlivé části Svitku začaly být vydávány samostatně, ale část byla označena jako samostatné vydání[7], jak dokládají obrázky titulních stránek vydání 28 až 30. nebo

Také je pozoruhodná ještě jedna skutečnost. Obě verze svitku pro dívky, ač by uvedené číslo vydání svědčilo o opaku, vyšly dříve než verze které byly určené pro chlapce[8]. Od 20. vydání již vycházel Svitek zpracovaný pro obě pohlaví.


The Red Book

První vydání Svitku bylo publikované jako série článků r. 1902 v časopise "Ladies' Home Journal", vydávaném nakladatelstvím The Curtis Publishing Company. Stejné nakladatelství jej vydalo v následujícím roce znovu, pravděpodobně již v knižní podobě. Toto vydání Seton označil jako druhé. Bohužel ani jedno zatím není k dispozici.

Ve zdejším elektronickém archivu je k dispozici až vydání třetí z r. 1904, které Seton vydal vlastním nákladem pod názvem The Red Book.

Součástí knihy byl - kromě organizačního schématu - přehled do té doby přiznaných činů, rozdělený původně pouze do tří kategorií a ne čtyř, tak jak jsou rozděleny dnes:

Rudé pocty 
přiznané za fyzické výkony
  • Atletika (Athletics)[9]
  • Ostrozrak (Eyesight)
  • Hrdinství (Heroism)
Bílé pocty 
přiznané za tábornické dovednosti
  • Tábornictví (Camper-craft)
  • Lukostřelba (Archery)
Modré pocty 
přiznané za přírodovědecké dovednosti
  • Studium přírody (Nature study)
  • Fotografování (Photography)

Jednotlivé skupiny činů nebyly označeny kódem, jako je tomu dnes a všechny činy byly kontinuálně očíslovány[10] napříč kategoriemi.

The Birch Bark Roll

Název The Birch Bark Roll of Woodcraft pro Svitek začal Seton používat od 5. vydání z roku 1906[11].

Jedna z podstatných změn v 5. vydání se týká podmínek pro získávání titulů. Ve 3. vydání z r. 1904 se pracuje pouze jedním woodcrafterským titulem - Sachem a pro jeho získání bylo potřeba získat 40 poct z příslušné oblasti. Podle toho pak mohl být woodcrafter označován jako Bílý, Rudý nebo Modrý sachem. Výsadou woodcrafterů s tímto titulem bylo právo na členství v náčelnictvu.

Ve Svitku z r. 1906 jsou již podmínky pro udělení titulu jiné. Sice stále zůstalo označení podle barvy, ale změnily se počty činů nezbytných pro získání titulů a jejich názvy.

  • 12 poct stačilo na titul "Sub-sachem"
  • Na titul "Sachem" jich bylo třeba nově pouze 24
  • Pokud šlo o velké činy tak se k titulu přidával přídomek "Grand .." (takže např. za 24 velkých poct byl přiznáván titul "Velký sachem")
  • A za 48 poct byl titul "Sagamor"

Doubleday, Page & Company

Ačkoliv podle tiráže na předsádce 9. vydání (vydaného pro potřeby BSA) je uvedeno, že si Seton druhé až sedmé vydání vydal vlastním nákladem, není tomu tak. Ve skutečnosti Setonova spolupráce s nakladatelstvím Doubleday, Paga & Company začala již od 5. vydání (1906), jak dokazují elektronické verze dochovaných exemplářů ve zdejším elektronickém archívu.

Je otázkou, kdy a proč[12] Setonova spolupráce s tímto nakladatelstvím skončila, každopádně 20. vydání z r. 1925 již vydalo nakladatelství Brieger press.

Boy Scouts of America - Official handbook

9. vydání svitku v roce 1910 vyšlo jako součást oficiální skautské příručky čerstvě založené organizace Boy Scouts of America (BSA). V předmluvě k tomuto vydání Seton uvádí, že předchůdcem knihy nebyla jen série návodných článků z časopisu The Ladies' Home Journal z r. 1902, ale i články, které mu vyšly i v jiných v magazínech a časopisech:

  • Forest and Stream v letech 1886 až 1893
  • St. Nicholas 1887 až 1890
  • Scribner's 1892 až 1904
  • Century z r. 1900
  • The Ladies' Home Journal 1902 až 1904
  • Country Life 1903 až 1905

Je zde evidentní Setonova snaha za každou cenu přesvědčit čtenáře, že Baden-Powell[13] skautskou organizaci založil na jeho popud[14].

Seton zde sice zmiňuje svých devět hlavních zásad a přehled činů (stále rozdělených pouze do tří kategorií) zde tvoří samostanou část (díl 5) s názvem The Honors (přel. Pocty). Ale organizační schéma, včetně skautských hodností je zde podle Baden-Powella. Stejně jako skautské odborky - Badges of Merits. Oproti předchozím vydáním Svitku již jednotlivé činy nejsou očíslovány ani jinak označeny. Také se zde neoznačují jako coups ale jako honors (přel. pocty), V textu je vysvětleno proč ke změně došlo[15].

B.S.A byla založena v lednu 1910. Ambiciózní projekt ovšem nerozjel Seton, ale William D. Boyce, kterému neušla Setonova popularita mezi dospívající mládeží. Nejspíš proto mu nabídnul post náčelníka amerických skautů. Záhy se však ukázalo, že Seton není schopen takovou organizaci řídit[16]. Proto Boyce v dubnu 1910 oslovil Edgara M. Robinsona, aby alespoň dočasně přijal funkci výkonného náčelníka.

Robinson ovšem díky svému angažmá u BSA zřejmě nestíhal svou práci pro YMCA, takže místo něj doporučil Luther Gulick mladého a dravého Jamese E. Westa. Ten Robinsona ve funkci nahradil 1.ledna 1911. A jak se zdá, vedení YMCA bylo rádo, že se ho tímto elegantním způsobem konečně zbavilo.

The Book of Woodcraft

Jakmile do BSA nastoupil ambiciózní James E. West, Seton pochopil, že další symbióza woodcrafterského programu se skautskou organizací nebude možná. Proto opět vydal další vydání Svitku, tentokrát ovšem jako součást knihy "The Book of Woodcraft" ohlašované již ve vydání pro BSA z r. 1910.

V tomoto 11. vydání[17] je kromě organizačního schématu a přehledu činů i celá řada návodných článků. Kniha byla pravděpodobně původně určena jako doplněk komplexní návodné publikace pro mládež The Library of Work and Play: Guide and Index Cheshire L. Boona[18], která vyšla v nakladatelství Doubleday Page & Company zhruba ve stejnou dobu. Součástí této publikace totiž jsou i fotografie z woodcrafterské činnosti. Lze tedy zcela důvodně předpokládat, že do The Book of Woodcraft Seton zahrnul z návodů pouze takové věci, které byly specifické pro woodcrafterskou činnost. Obě publikace tak vytvořily základním zdroj informací pro mladé woodcraftery, který obsahoval nejenom organizační schéma a motivační program, ale také nezbytné návody jak tento program realizovat.

U tohoto vydání se zcela zásadně změnily podmínky pro získání (ale především hierarchické pořadí[19]) woodcrafterských titulů[20]. Nově se zde objevují Mistrovství a Lóže[21].

Tento krok pravděpodobně ještě více prohloubil konflikt mezi Setonem a Westem. Seton začal BSA vědomě bojkotovat. Potvrzuje to právě titulní stránka 11. vydání z r.1912, kde je Seton uveden jako "Head Chief of the Indians Scouts and of the Seton Indians". V následujícím 12. vydání, které vyšlo rovněž v roce 1912[22], je však již uveden pouze jako "Head Chief of the Woodcraft Indians".

The Woodcraft Manual

V roce 1917 vyšlo 15. vydání pro čerstvě založenou "The Woodcraft League of America" s názvem The Woodcraft Manual. Seznam činů přeorganizován z původních tří oblastí a rozšířen na šest tříd:

Exploits 
činy za fyzické výkony
Campercraft 
činy za tábornické dovednosti
Nature study 
činy za studium přírody
Crafts 
činy za manuální zručnost
Entertainer 
činy spojené s historií národa
Life craft 
činy spojené s ochranou zdraví a života

Toto vydání svitku bylo společné pro chlapce i dívky. Následující vydání pak vycházely zvlášť pro dívky:

  • Birch Bark Roll for the Girls of the Big Lodge Woodcraft League (1916)
  • The Woodcraft Manual For Girls - 18th Birch Bark Rol(1918, 1920)

a zvlášť pro chlapce:

  • The Woodcraft Manual for Boys of the Woodcraft League (1918,1920)

V roce 1921 vyšla Book of Woodcraft

Reorganizace činů podle světel Velkého zákona

K velké reorganizaci činů došlo ve vydání Svitku r.1925 a lze se pouze dohadovat proč. Vyšel však pouze jeden a oproti předchozím vydáním neobsahuje mistrovství a kapitoly orientované na dívky.

Rozdělení činů - pravděpodobně aby odpovídalo symbolické interpretaci Velkého zákona - bylo založeno na čtyřech světlech Velkého zákona:

Činy prvního světla 
činy za fyzické výkony
Činy druhého světla 
činy za výkony vázané na učení
Činy třetího světla 
činy spojené s manuální zručností
Činy čtvrtého světla 
činy za společenskou angažovanost

Toto rozdělení je použito ve 21. vydání Svitku z r. 1927, ale k reorganizaci činů podle světel Velkého zákona došlo pravděpodobně r. 1925[23].

Kodifikace činů

K pokusu o kodifikaci činů došlo až ve 28. vydání Svitku z r.1930 (Část činy a mistrovství)

V podstatě jde o poslední vydání Svitku vůbec. A neproběhlo najednou. Svitek by rozdělen do čtyř částí a každá byla označovaná jako samostatné vydání. Knihy vyšly v rozpětí 1930, 1931 (Aktivity) a 1932 (Organizační část). O existenci čtvrtého svazku svědčí číslování na hřbetu posledního svazku série (IV).

Reorganizace činů podle oborů činnosti

U vydání svitku z r. 1948 došlo k naprosté reorganizaci činů - bohužel na úkor kodifikace.

Činy byly seskupeny podle oborů, a informace o příslušnosti k určitému světlu je uvedena u každého činu zvlášť. Některé činy si tak lze započítat i do více světel.

Česká vydání

První zmínky o Birch Bark Roll

Již počátkem roku 1913 si Miloš Seifert opatří z Anglie Svitek z roku 1910, se kterým pracuje. Existuje dochovaný překlad v rukopise nazvaný "Kaleidoskop skautské činnosti" ještě z dob prvního kmene Dětí Živěny v Berouně. Část Svitku zabývající se zdatností zpracoval Jan Hořejší do formy článku "Ernest Thompson-Seton a jeho výchovná soustava dorostu" pro Věstník sokolský roč. XIX., čís. 12/1915, str. 313-320.

Jan Novák přeložil celé dlouhé pasáže z The Book of Woodcraft, v časopisu Vůdce IV. ročník 1923 č.1-4, str. 10-15, 29-38, 45-50. V textu jsou Novákovy komentáře, které míří proti Seifertovi a LLM. K ruce měl zřejmě 14. vydání Svitku z r. 1915. Seifert reaguje na Novákův počin poděkováním za překlad ve Skautu Průkopníkovi.

Svitek březové kůry 1924

V letech 1923-24 vycházejí hektograficky rozmnožené brožurky vydávané kmenem Synů Želvy v Příbrami. Jde o Knihovnu smečky Černých Vlků. Jako svazek 4. Kniha Orlích per (1923), jako svazek 6. Svitek březové kůry (1924). Jde o překlady Miloše Seiferta s ilustracemi Pravdomila Svobody - Šedého Vlka. Brožurky mají formát A6 a rozsah 16 stran. Jedná se pouze o několik vybraných pasáží z knihy.

Svitek březové kůry. Cesta k dokonalosti 1925

První české vydání Svitku připravil r. 1925 pod svým a Setonovým jménem Miloš Seifert u nakladatele B. Kočího. Zajímavostí je, že existují dvě vydání s různými obálkami a shodným obsahem. Nakladatel Kočí zjevně vydal dotisk knihy o několik let později.

Svitek březové kůry. Kniha Orlích per 1946

Nové aktualizované vydání Svitku pro potřeby českých woodcrafterů připravovala pravděpodobně již kolem r. 1943 skupina členů LČW[24]. K vydání dochází zřejmě roku 1946 (v knize neuvedeno), jako nakladatel je uvedena Liga čs. vudkrafterů. Svitek je rozmnožen cyklostylem, má formát A4 a jednotlivá světla jsou ve čtyřech složkách (14+14+12+16, tj. celkem 56 stran).

Svitek březové kůry. Kniha Orlích per 1969

V přepracované podobě[25] v pěti svazcích pod názvem Svitek březové kůry, Kniha 1 - Kmenové zřízení, 2 - Vudkrafterský táborový řád, 3 - Kniha Orlích per, 4 - Mistrovství lesní moudrosti, 5 - Táboření. Brožurky vyšly pro interní potřebu klubů lesní moudrosti organizovaných v rámci České tábornické unie. Mají formát A5 a jsou rozmnoženy cyklostylem.

Kniha Lesní moudrosti 1970

Vůbec první Setonovo vydání "The Book of Woodcraft", včetně návodné části, vyšlo až v r.1970 pod názvem "Kniha Lesní moudrosti" v překladu Miloše Zapletala.

Svitek březové kůry 1981

Opět v přepracované podobě vydala Náčelnická rada KLM Svitek březové kůry v 7 svazcích. 1 - Základy woodcraftu, 2 - Totemy, 3 - Obřadnictví, 4 - Kmenové zřízení, 5. Wa-pa-ha. Kniha orlích per, 6. Mistrovství woodcraftu, 7. Kmenová praxe. Editorem byl Vladimír Oborský - Wabimatto, dále se na Svitku podíleli Martin Kupka - Logan, Petr Wilhelm - Willy.

Pod taktovkou LLM

Roku 1990 byla obnovena činnost české Ligy lesní moudrosti. Pro potřebu jejích členů, přeložila skupina překladatelů[26] 28. vydání "The Birch Bark Roll od Woodcraft", část "Coups and Degrees" z r. 1930.

Toto vydání obsahovalo řadu anachronismů, ale zavedlo kódový systém označení činů, který se používá i v současnosti. Byť kódy tohoto vydání nesouhlasí s těmi co se používají dnes.

Liga lesní moudrosti tehdy převzala štafetu zaniklé The Woodcraft League of America a vytvořila skupinu odborníků která Svitek radikálně přepracovala tak, aby odpovídal současné legislativě a aktuálním trendům. Anachronické a duplicitní činy byly vyřazeny a došlo ke zjednodušení základního schématu. Přepracovaný Svitek vyšel r. 1997. Druhé aktualizované vydání vyšlo r. 2003 a zatím poslední aktualizované třetí vydání, doplněné o "Knihu mistrovství", vydala Liga lesní moudrosti v roce 2013.

Slovenské vydání

Pod názvem "Kniha lesnej múdrosti" 1991

Polské vydání

Zwitek kory brzozowej

Zpracovaný podle českého vydání z r. 1970 vyšel r. 1992

Zwój kóry brzozovej

Zcela přepracované vydání podle aktualizovaného Svitku LLM vyšlo r. 2005

Poznámky

  1. Podle tiráže publikované v 9. vydání (které vyšlo pro potřeby BSA) si měl E.T.Seton vydat 7. vydání nákladem vlastním, stejně jako všechna předchozí vydání 2-6
  2. U pozdějších vydání Seton v tiráži uváděl vydání r.1909. Ovšem ve skutečnosti, jak potvrzuje tiráž u 9. vydání, mezi z r. 1910 a 1908 žádné jiné vydání publikováno nebylo.
  3. Seton má na titulní straně uveden titul "Chief of The Woodcraft League" a součástí je i kontaktní adresa na ústředí Ligy, a registrační list.
  4. Jednak není nikde uvedeno číslo edice a navíc je zde uvedeno nakladatelství Doubleday & Page Company, kdežto na obálce je Brieger Press, Inc.
  5. Moc se mi nezdá, že by Seton obdaroval dospělého syna svého přítele - Elberta Hubbarda, který v r. 1915 tragicky zahynul při potopení parníku RMS Lusitania, starším exemplářem Svitku. Spíš bych řekl, že to bylo nové - ovšem obsahově neupravené vydání. Nasvědčuje tomu i jiný vydavatel na knižní vazbě. (Elbert Hubbard II. měl v r. 1927 35 let.)
  6. V tomto vydání není nikde uvedeno, o kolikáté vydání v pořadí má jít, ale podle údajů v tiráži na jeho předsádce žádné jiné vydání od roku 1930 do r. 1948 publikováno nebylo. Což může být dáno také tím, že vlastník autorských práv Grace Seton Thompson (první Setonova manželka) nevěděla zda vůbec nějaké další vydání po r. 1930 bylo.
  7. Bohužel se dnes nelze opřít ani o hodnověrnost údajů uváděných v tiráži. Kupř. v "The Book of Woodcraft" z r. 1922 se v tiráži uvádí, mu předcházelo vydání z r.1912 a pak až 1921. Přitom existuje dochovaný exemplář vydaný v r.1913.
    U poválečných revizí Svitku se vůbec uvádí naprosté nesmysly a zavádějící informace. A to jak v tiráži, tak předmluvě. Je otázkou co tím, Seton sledoval - každopádně s ohledem na dosud shromážděné informace, si troufám tvrdit, že v letech 1909, 1914, 1919, a 1924 žádné vydání Svitku v USA realizované nebylo. I když záznam v tiráži vydání z r. 1927 tvrdí něco jiného.
    Vycházím z toho, že pokud by některé z nich skutečně fyzicky existovalo, tak by se během posledních 15 let nějaký exemplář objevil. I když nemohu vyloučit, že v těch letech byl realizován reprint některého staršího, obsahově však neupraveného, vydání. Viz kupř. poznámku k 26. vydání.
  8. Bylo to proto, že revizi Svitku určeného pro chlapce Seton zanedbával? Nebo Seton toto vydání pozdržel, aby do něj zapracoval změny, které se ve Svitku pro dívky objevily až v r. 1920 po návratu Grace z Evropy? Možné to je, ale jak to bylo ve skutečnosti se zřejmě již nikdy nedozvíme.
  9. Z poznámky u této kategorie činů je zřejmé, že zde Seton promítnul již reálnou zkušenost se skupinou chlapců mladších 16 let
  10. Činy jsou číslovány, tak jak jdou za sebou, ovšem některé v textu chybí. Nabízí se tedy následující otázky:
    • Jaké to byly činy?
    • Proč chybí?
    • Kdy začal Seton s číslováním?
    • Vyskytují se v nějakém starším vydání? (Což se tím pádem logicky nabízí)
    • Byly snad zpětně anulovány?
    Od kontinuálního číslování činů se upustilo nejpozději v roce 1910.
  11. 4. vydání vyšlo opět časopisecky v červnovém čísle magazínu "Association Boys" v r. 1905. Viz přehled vydání.
  12. Nelze vyloučit, že se o publikaci Svitku starala především Setonova první žena - Grace Gallatin, neboť aktualizované vydání Sviteku vycházelo víceméně pravidelně každý rok - s výjimkou let 1918-1919, kdy se angažovala jako armádní řidička ve Francii.
  13. Není bez zajímavosti, že Baden-Powell byl od května 1903 viceprezidentem polovojenské anglické organizace pro mládež Boys' Brigade, kterou se pokoušel ještě před vznikem BSA v USA propagovat, tehdy ještě jako úředník ministerstva války, pozdější výkonný náčelník BSA - James E. West.
  14. Teprve moderní doba zpřístupnila dokumenty, které toto vyvrací. Baden-Powell sice měl před prvním skautským táborem na Brownsea k dispozici Setonovy knihy, ale o založení skautské paramilitární organizace, která by zlepšila kvalitu budoucích branců, uvažoval již při obraně afrického Mafekingu během búrské války. Obléhání trvalo od října 1899 do května 1900 a Baden-Powell při organizaci obrany pevnosti využíval kurýrních služeb chlapců ve věku 12-16 let.
  15. Původní výraz coups vycházel z lakotské zkomoleniny francouzského slova coup, které znamená - úder (ev. dotek). BSA zřejmě na Setona tlačila, aby tento výraz, který až příliš evokoval relativně nedávné šarvátky s sprérijními indiány nahradil. Takže s místo něj nově použil výraz honor (přel. pocta), ale uvádí, že lze pocty označovat také jako feathers (přel. pera). Viz str. 173
  16. Funkci náčelníka B.S.A. nejspíš vzal jako příležitost rozšířit popularitu woodcrafterského programu.
  17. Bohužel 10. vydání z r. 1911 není k dispozici, takže nelze říci v jaké podobě vyšlo.
  18. Autor, [ Cheshire Lowton Boon] (*1875), byl ředitelem Oddělení umělecké a ruční práce, na veřejné škole v Montclairu (stát New Jersey). Ve své době publikoval řadu článků (např. v magazínu Manual Training Magazine) na téma podílu rukodělné práce při výchově mládeže.
  19. Vtipné je, oproti vydání Svitku z r. 1906 se změnilo pořadí titulů tak, že se za 24 poct přiznával titul Sagamor a naopak za 48 poct Sachem (předtím to bylo obráceně).
  20. Novinkou v tomto vydání je malá tabulka s přehledem woodcrafterů s uděleným woodcrafterským titulem a rokem přiznání titulu. Tato tabulka pak byla do r. 1918 průběžně u každého dalšího vydání zaktualizována. Její poslední podoba je uvedena v kapitole Tituly.
  21. V tomto vydání se prvně objevují zmínka o tzv. "Rudé lóži". Více informací se o ní podává 14. vydání z r.1915.
  22. Které je až na jednu poznámku pod čarou stejné, jako 11. vydání
  23. První zmínka o Velkém zákonu a jeho čtyřech světlech je v 16. vydání svitku určeném pro dívky Velké lóže ("Birch Bark Roll for the Girls of the Big Lodge Woodcraft League") z r.1916. Více se o něm Seton rozepsal ve své stati "Duch lesů" (The Spirit of the Woods) z r. 1921 a rozdělení činů podle světel Velkého zákona již používá i první česká verze svitku, kterou vydal r. 1925 Miloš Seifert
  24. Zdeněk Pouba - Hehun, Felix Dvořák - Wajikani, Milouš Stárek - Mahykan, Míla Vavrda - Minehaha, Jiří Novák - Hukwim.
  25. Knihu vydali v roce 1968-69: Milouš Stárek - Mahykan a Lubomír Kysilka - Los
  26. Přeložili: Julius Moravec - Wabaša, Martin Kupka - Logan, František Kožíšek - Biminiji. Grafickou úpravu zajistil Petr Vilhelm - Willy.