Pokračování textu ze strany 78
Na obrázku jsem nakreslil motýle v životní velikosti, avšak nakresli si je ještě sám a pomaluj.
Naši nejobyčejnější motýli
(Žluťásek řešetlákový a bělásek zelný)První je Bělásek zelný, jenž celé léto lítá našimi zahradami.
Dnes je skoro na celém světě, jak v Evropě tak i v Americe, kamž přistál r. 1860. Na obrázku je samička. Sameček je skoro stejný, nemá však na předních křídlech černých teček. Larvou jeho je malá, nahá, zelená housenka, jež sní ročně za miliony korun zelí. Jsou mory, kterých bychom se rádi zbavili, avšak z motýlů denních jedině tento jest takovým morem.
Druhý jest žluťásek řešetlákový. Jistě ho najdete, jakmile jen se začnete trochu rozhlížet po motýlech. Často celá hejna se slétají na blátě.
Když jsem byl velmi malý chlapec, chytil jsem jednou tucet těchto motýlů a udělal pro ně malý úl, mysle, že se usadí a zařídí jako doma, tak jako včely nebo holubi. Avšak dospělí mi je pustili, neboť žluťásek jest dobrý tvor a dělá málo nebo vůbec žádnou škodu.
Jednou z nejkrásnějších věcí, které mne kdy potkaly bylo, když mně bylo deset let a já uviděl na tyčce plotu před sebou velkého ptáka, jenž byl červený, bílý a modrý, s plamennou žlutou chocholkou. Když jsem přistoupil blíže, poznal jsem, že to byl strakapúd s červenou hlavičkou a se žluťáskem v zobáčku; ten byl tou chocholkou. Co jsem měl za modré, ukázalo se býti jeho lesklým černým hřbetem, od něhož se odrážela modrá obloha.
Třetí jest Červený Admirál čili Babočka Admirál. »Červený« jest správné jeho pojmenování, ale co »Admirále«? Nikdy jsem v tom nemohl viděti nic jiného než chybu tisku za »admirable«, to jest podivuhodný.
Tento krásný hmyz klade vajíčka na kopřivy, jimiž živí ..text pokračuje
