Pokračování textu ze strany 43
… vzadu rumělkově červená s černými, modravé lesklými skvrnami. Odlétne, aby si nalezl družku, jež snese velmi brzo vajíčka, ze kterých zase bude housenka medvědí a napřesrok přástevník — a tak to jde rok za rokem.
Výměna.
Zatruchlila louka pestrá
nad oblohou: vždyť má sestra
je — byť nad vším rozklenutá —
jednobarvě obléknuta,
Rozdělme se! A už vzhůru
po skřivanu sedmikrásy
posílá, by po azuru
rozesel jich hvězdné krásy.
V noci zříš je. Z důlků svítí.
A modř, jež tam dříve byla,
obloha zas na zem vsila,
Fialek to vonné kvítí
Zámotky.
Každý si rád vyjde na lov. Naši předkové byli lovci po tolik věků, že lovecký duch jest v nás všech velmi silný, třebas držen v šachu hrůzou, že bychom zvěři způsobili bolest. Ale radost ze života v přírodě a z hledání ukrytých pokladů nebo nalezení něčeho, co na prvý pohled vypadá ..text pokračuje
