Pokračování textu ze strany 25
… kanuly mu z očí a spálily listy v kalnou hnědou barvu. Vzpomněl si a porozuměl nyní slibu. Věděl, že to bylo jejich modrooké děťátko.
Časně z jara je můžeme vidět. Tři slunné dny na okraji závěje je zrodí. Lidé, kteří je najdou, říkají, že to je právě jedna z jarních květin, jež jsou dříve než ostatní venku, a jmenují ji Jaterník, ale my, junáci lesní moudrosti, ji známe lépe. Víme, že to je Podléštka, dítě El Sola a Sněhurky.
Bílí Zpěváčci
(Sněženky)
Bílí Zpěváčci aneb Jak přišly sněženky na svět
Všimli jste si, že není u nás sněhově bílých ptáčků? Matka Starost uložila všem, že mají odejíti na sever, když přišly velmi studené doby a zasněžené krajiny severní byly příliš smutné a zmlklé.
A oni poslechli, odletěli a žijí dnes všichni jen v krajinách polárních.
Ale jeden z bílých ptáčků, těch co nejkrásněji zpívali, letěl tehdy na sever se svou družkou a ona zlomila si křidélko, takže nemohli dále letěti.
Nebylo jiné pomoci: musili zůstati v houštině, dokud se křídlo neuzdraví a nebude zas silné.
Ostatní bílí ptáčci odletěli, ale náš zpěváček čekal. Zpíval své veselé písničky, aby potěšil svou družku. Nosil jí potravu a upozorňoval ji, kdykoli nepřítel byl nablízku.
Měsíc přešel. Byla opět zdravá a v křídle silná. Jemu však bylo úzko před cestou na sever. Druhé varování Matky Starosti: »Bílí ptáčci jdou na sever!« ozývalo se ..text pokračuje
