Stránka:vudce iii.djvu/7

Z thewoodcraft.org
Tato stránka byla ověřena


Pokračování textu ze strany 6

… byl konec konců také Žižka a v jistém smyslu i Masaryk. Proto přece nemusí na díle B.-P. ležet příšerné stíny. Ale on „měl cíle imperialistické, první skauti, které měl, zúčastnili se války — (nepravda, dokázal jsem výše) — z organisace a ze vší činnosti anglických skautů vane duch militarismu.“ Ne a ne! To se praví o národě, který jediný z evropských neměl branné povinnosti! To se praví o národě, který jediný z evropských uznával lidskou důstojnost, nikoho k vojáctví nenutil zákonem, ale učinil je dobrovolnou službou. Nebudu však dělat cizím advokáta. Je nám samým dost a dost se bránit. „I u nás Svojsík nazval skauting výchovou pro brannost,“ čteme dále. Myslím, že je na místě s touto věcí se důkladně vypořádat. Tady se už trochu dlouho fixluje, ne jen se strany Seifertovy. Tedy jasně: Bojovnost úmyslná, schválná, útočná, to je bojovnost loupežnická. K té my nevedeme, a kdo by to chtěl tvrdit, je lhář a na cti utrhač. A kdo by chtěl tvrdit, že my sledujeme cíle imperialistické, takovému bláznu bychom se musili vysmát do očí. Obrana však nejdražších statků člověka, obrana přesvědčení, víry, domova, domácího krbu, rodičů, dětí, obce rodné, obrana poctivě nabytého majetku a statku, taková bojovnost je povinností a konání povinností je občanská ctnost. Masaryk nedávno řekl: „Pokládíme válku za veliké zlo, avšak obranu za povinnost.“ Brannost je osobní síla, která nikomu neubližuje, ale sebe od ublížení brání To je brannost, jak my ji ve své skautské výchově chápeme. Co je tu zrůdného? Co je tu opovržení hodného? Kdo z nás kdy řekl, že by pusté, loupeživé vojáctví nebylo skvrnou lidstva? Jděme však dále: na str. 120. píše S. o svém junákovi: „Kdyby vypukla válka, nezúčastnil by se jí v nejmenším.“ Aby nebylo možno z tohoto tvrzení se vykroutit uvádím sám: Tenhle „mravní požadavek“ klade S. na hocha 14—16letého, a uvádí ho slovy: „Je schopen sebeobětování. (!!) Kdyby vypukla atd." Z toho plyne, jak prázdně, liše a nicotně vyzní ty požadavky, “když se takovým romantickým způsobem rozdělují na hromádky. Ale mohlo by se říci: to je požadavek pro 14letého hocha. No, tak tomu není! Sám S. povída, že jsou to příklady či ukázky postupu a provádí je od 6 let až do věku mužného. Je jasno, že 14letého chlapce nepošle nikdo do války, ale to je mravní požadavek, který se má v té době vžít a projevit a stát se pevným přesvědčením pro život budoucí, věk mužný. To přec nebude nikdo tvrdit, ani S., jenž je „důsledný“, že by bojoval za vlast ve 20 letech ten, kdo byl ve 14—16 letech učen a přesvědčen, že se nesmí zůčastniti valky ani v nejmenším. Tedy, kdyby nám — nedej bůh — nějací lidští „bratři“ (já se k tomu ještě vrátím) začali páliti krovy nad hlavami, bili ženy, děti, starce, měnili naše žírné lány v pustiny, otevírali hrudi a žíly naším otcům, bratrům, Seifertův junák nezúčastnil by se války ani v nejmenším. Pamatujte si to, bratři Sokolové, kteří sami sebe nazývate národním vojskem, to je psáno v knize, která podle dra. Hořejšího je plna sokolského ducha. Jak jinak napsal vám to váš Tyrš! Čím by tedy byl ..text pokračuje