POSELSTVÍ SETONOVO.
Moudrost Lesa — woodcraft — jest první všech věd. Woodcraft vytvořila člověka z hrubého materiálu a woodcraft ve své nejvyšší formě může jej zachrániti před zkázou. Slovem woodcraft myslím život venku v nejširším slova smyslu.
Vzorem života venku byl mi Indián. Některé kladné rysy jeho povahy jsou: velkomyslnost, odvaha, pohotovost, obratnost, vědomosti, otužilost, veselost a hluboká zbožnost. Neznám z celých světových dějin nic, co by se mohlo srovnati s historií Tupého Nože jako dokladu neobyčejné hrdinnosti a pevné mysli.
Dnes celý náš národ obrací se k životu venku, hledaje v něm potřebné národní ozdravění. Sport jest velkým povzbuzením pro život venku; studium přírody jest intelektuální jeho stránkou. Rád bych celý náš národ vedl cestou života v přírodě aspoň chvilku každý rok, aby tak ožil a rozšířil se zvyk, který už v dobách Mojžíšových byl považován za podstatný pro národní blaho.
Zkušenosti z lesa, síla tábora, znalost ptáků a zvířat a všech věcí, jež žijí na svobodě — moudrost posvěcená modrou. oblohou — to jest snahou člověka, jenž nikdy neztrácí svěžest mládí. V dávných dobách jej obdarovala a dnes opět jej obdaruje vidoucíma očima, myslící rukou, tělem, jež neklesá, okřídlenou duší, jež sbírá drahocenné poznatky. Kéž byste každý poznal, jak hravé, jak vábné a jak dobré věci to jsou.
WOODCRAFTER A VÁNOCE.
Štědrý večer jest před námi, „noc svítícího stromku“, jak naši indiánští přátelé jej nazvali, když viděli bílého muže rok co rok stavěti stromek ověšený cetkami s dárky pod ním. My myslíme vždy na vánoční prodej a jak podarovati nám blízké a drahé. Co máme však my, woodcrafteři, ze zvláštního vděku vykonati pro ptáky a ssavce Divoké přírody?
Ano, můžeme bohatě naplniti krmítko. Jistě přijdou a budou mít radost. Ale nezapomeňte toto: jestliže brzo zařizujete krmítko, jste mravně zavázáni udržovati je celou zimu, neboť jste tak mnoho ptáků na ně navykli. Byli snad právě na svém tahu k jihu, avšak hladu jest se více báti než zimy, i zůstali, když dostatek potravy jim byl slibován.
Vlastně jste tím vstoupili v úmluvu s ptáky, pravíce: „Zůstaňte tu a těšte nás svou společností a svým zpěvem, my vás za to vezmeme na stravu.“
Každý, kdo vykoná tuto úmluvu a pak přestane dávat svou denní dávku, zatím co ptáci se na to spolehli, béře na se těžkou odpovědnost — totiž může způsobit trápení, snad i smrt celé řady ptáčků, kteří se stali strávníky jeho krmné stanice.
