Stránka:vatra-27-3.djvu/9

(KNIHOVNIČKÁ V TÁBOŘE? : Táborem vyvrcholuje kmenová výchova; tábor má nás především naučit číst ve velké knize přírody. A tu si často láme svědomitý vůdce hlavu: Měl bych vystoupit nějak proti čtení knížek na táboře? Nebo dovolit čísti? A co číst? Mají se na př. připustit noviny na tábor? A když jsme u novin: zřídíme si radio? A když radio: na sázavském táboře Ymky mají — kino! Tak co? Tu je hned celá spleť těžkých otázek. Co do „„duševní stravy" podávané kinem a radiem snáze se dohodnem: tábor nesmí se proměnit v takto „„civilisovaný" život, v němž by se opakovalo to přehlušování a udušování vnitřního života jako ve shonu města; jestli co, tož právě nemírná návštěva kina, každodenní poslouchání rozhlasu, a k tomu pražského, zplošuje, zpovrchňuje člověka. Sotva se najde rozumný důvod pro taková zařízení, důvod, který by obstál před junáckou kritikou. Ale jiná věc je s novinami. Těm se neubráníš; když nikdo jiný, nedělní nebo nahodilý návštěvník je přinese. Když už tu jsou, měl by jich vůdce mít k tomu; aby upozornil, jak se mají číst noviny a které noviny je škoda Číst; někdy se hodí zpráva z novin k dobrému rozhovoru mezi staršími nebo 1 večer u ohně. Ale netrpěl bych, aby se četlo po poledni v době odpočinku, a hleděl bych i četbu novin regulovat — knihovníkem. Že se knihy vezou na tábor, je samozřejmé. Potřebujete příruček k vedení tábora, k hrám, k vaření (dobrá je vojenská z nakl. Borového), potřebujete zpěvníků, botanického klíče, atlasu brouků atd. Už to je malá knihovnička. Ale musíte myslet i na deštivé dny a jak zaměstnat poraněné nohy nebo, nedej Pán Bůh, jiné ourazy a nemocemi postižené. Vezmete si tedy s sebou přirozeně hlavní věci z naší literatury, Setona, Hargravea, starší ročníky »„Vatry", knihy doporučené „„Vatrou"', své oblíbené básníky a autory, Tho- reaua, něco z Carlylea nebo z Ruskina, někdo Jensenův Ledovec, jiný něja- kého Londona nebo i dobrou detetivku (kterou jedině můžete bojovat proti detektivce špatné — dobrá je na př. Masonovo ,„Tajemství šípu"). Ale nač bych já položil důraz, knihy se odevzdají muži zkušenému a sčetlému, který povede v patrnosti, kdo, co, kdy a kde (tohleto zalézání do stanů, které jsem jednou viděl!) a jak čte. Tento moudrý muž by si mohl vzít na starost 1 ranní čten. kroužek, kde by se mohly probírat věcí literární nebo vážná věc sou- stavně. (K soustavnému studiu byly by dobré na př. essaye Lambekovy o Souladu v duši, nebo Masarykovy Ideály humanitní, Thákúrův Nacionalis- mus, Rauschenbuschova Kniha o Ježíši, Macek, Socialismus a pod., podle vzdělání a zálib účastníků kroužku.) Že se to musí pěstovat mírně, nepřehánět to, využít toho jako přípravy k táborovému ohni, jako prostředku prohlou- bení vašeho přátelství, ne jako nudného a únavného schůzování, to vám dá rozum sám. Tábor vás má především osvěžit, ovšem; ale nemá vás vést k duchovnímu lenošení. Junák nesmí být tupý, nýbrž vtipný mladík. © Sůva. 4I