Z NÁČELNICTVA
Sněm Ligy musili jsme znovu odložit až po táborech. Vše ostatní zůstává v platnosti.
Tábory a výpravy, které nám byly hlášeny: kmen Stříbrné luny táboří na Samechově, kmen Prager Neupfadfinder na Šumavě, kmen Svobodného bratrství u Říčan, kmen Soví změnil násl. sněmu Ligy tábořiště v Orl. Horách za Ostrov Dálné touhy na Berounce.
Výměnou docházejí redakci tyto časopisy: Bezručův kraj, M. Ostrava, Všem-Brno, Slunce, Plamen, Průkopník, Vůdce, Skaut- Junák, Vyšší národ, Zvířena, Radost, Lípa, Proletářská tělovýchova.
Joe First, sekretář hnutí YMCA vrátil se právě z Ameriky a přednášel 27. června ve Skautském domově v Praze o Ernest Thompsonu Setonovi, kterého osobně poznal a zúčastnil se jeho tábora, a o americké mládeži.
Dne 7. června zemřel Jan Hladík, předseda Federace čsl. skautů. Bratr Hladík byl před časem členem Ligy a vážně se ujal ohnivectví ve III. jednotě. Byl to člověk milý, hodný a smířlivý a jeho dobrota dala se vyčíst již z prvního pohledu a letmého styku s ním. Svědomitě pracoval řadu let mezi dělnickou mládeží, celým svým přesvědčením byl upřímný socialista. Ti, kdo ho znali, zachovají jej dlouho v paměti, v paměti čestné.
| ⁎ |
Obálku minulého čísla řezal do linolea Črtomir Zorec.
| ⁎ |
Jiří Mahen v rozmluvě s redaktorem „Pestrého týdnu” zmínil se také o studentstvu a bolestech, kterými v očích veřejnosti procházejí studenti i jejich vyučovatelé. Mahen nesdílí názoru, že by mládež byla dnes špatná neb horší než jindy. „Musíme uvažovati také o velké duševní přeměně každého z nás, který jenom trochu byl zasažen světovou válkou a všemi jejími důsledky až do poslední doby. Říkají, že prý se vloudilo do našeho života nějaké špatně chápané amerikánství, které nám otravuje nastávající generace, ale vždyť to není pravda! Jakpak můžeme u nás mluvit o amerikánství, když na příklad po celá léta se neozve mezi studenty ani jedinkrát pořádná debata? O škodlivém amerikánství se rozhodně mluvit nedá, spíše o tom, že starý romantismus pořád se ještě líbí. Nemůžeme tedy říci, že by u nás byla nějaká revoluce zvláštní mezi moderní mládeží, která by snad zakazovala studovat, účastnit se intensivněji veřejného života atd. My stojíme teprve na začátku této epochy, kterou zachycuje ve svých knihách o výchově mládeže denverský soudce Lindsey (viz Seton: Duch lesů, str. 20). Za několik let bude z toho možná velká debata. Automobil a moderní tance nehrají u nás takové role jako jinde a je tedy dlužno hledati příčiny určité kulturní neaktivnosti docela někde jinde a nikoliv pomáhati si všeobecným obviňováním. Jenom my starší stáváme se možná nepozornějšími, a to bude asi vše”
