OBDIVUHODNÝ SVĚT.
Mládež, která se toulá po lukách a lesích a netouží přiblížiti se k věcem, které by ji mohly tolik zajímati, ztrácí tolik, co člověk, který si není vědom ceny života. Nevěřte těm, kdo říkají, že k studiu přírody je třeba daleké cesty. Bohaté zkušenosti těch, co šli s otevřenýma očima před vámi, jsou uloženy v knihách, které Vám povědí mnoho, co byste nemohli poznati sami, nemajíce těch možností a zkušeností, jež měli oni. Ale v knihách není moudrosti života; jsou jen pomůckou k poznávání vlastnímu. Škola života pro mládež je venku. Ta vlaštovka, co si vystavěla hnízdo pod krovem, je obdivuhodný architekt, a kdyby mohla vyprávěti o své cestě, jaké zážitky, co zkušeností bychom uslyšeli! A kdo má zahradu za domem, má pokusné pole, botanickou a zoologickou zahradu, kde není vězňů, ale panuje svoboda a láska. V kompostu u zdi jsou malá ještěrčí vajíčka, pod břečťany kukly, z nichž se vylíhnou motýli, nad kvetoucí srstkou létá podivný hmyz, a ve smrčí hnízdí pěnice.
A kdo nemá zahrady, tomu jsou pole i lesy místem radostného poznávání. Jenom ten, kdo chodí tiše, všímá si všeho, poznává nové věci, o nichž se v zimě dočetl v knihách a i o těch, o kterých nic není psáno. Zastaví se nad pramenem čisté vody, který osvěžuje žíznivé tělo v létě, a zamyslí se nad historií věčně živého pramene, potoku, řeky, v niž vyspěla podle věčného zákona přírody tato hrstka živé vody. Přináší život svému okolí a nese život v sobě. Kdo ho chce blíže poznat, přenese ho do nádrže čisté vody, která má tytéž podmínky, jako voda v přírodě. To je smysl akvaristiky. A jakou nekonečnost života ve vodě objevil nám mikroskop?
Zastaví se na lesní mýtině, odkud je vyhlídka do kraje, a bystrým zrakem pozoruje život kolem. Zde pod vysokými jedlemi hledal od pradávna člověk svého boha, tady se těšil z podivného kouzla, jímž příroda neustává mluvit k člověku. Třebaže lidská hrabivost zničila velkou část nekonečného bohatství života v přírodě, ptactvo i zvěř, ještě dnes i z toho, co zůstalo, těší se duše. Chápe, obdivuje, porozumí. Raduje se ze života kolem: z letu kroužící káně, ze zpěvu drozdova a ze srnčí zvěře, která vyšla na pastvu. Země hemží se tu mravenci a nad květem bodláčí nese se jako zlatý lístek motýl perleťovec.
Jinde na rozcestí lesních cest dub stařec, který může vyprávět o historii celého lesa. Možno jíti kolem bez úcty k tomuto živému památníku věků? Jak vznešenou je krása koruny stromu-obra, jaké bohatství formy listí a květů! Jaké tajemství života, tisíce forem lásky dvou druhů, aby potomstvem žily po smrti!
Co květů na pasece! Co tu variací forem, co tu barev, co tu vůně a krásy!
Příroda nikdy nezklame srdce, které ji milovalo. Vše v přírodě jako by žilo samo pro sebe. A přece mluví k člověku citem neslyšnou řečí. Stále nové věci objevujete, nová tajemství, jimž se podivíte, půjdete-li jako přátelé, a svět kolem se vám stane místem pokoje. Neboť i v přírodě lze kliditi lásku jen ..text pokračuje
