Stránka:vatra-27-2.djvu/6

Z thewoodcraft.org
Tato stránka byla zkontrolována

PŘEDPOKLADY SJEDNOCENÍ JUNÁCTVÍ.

Pokud se mládež hlásila k skautingu, stála až do převratu vlastně v jednom táboře a pod jednou vlajkou. Po převratu nastal nový ruch; přišlo nutné roztřídění mládeže podle různých duchovních směrů, ale vedle toho došlo a dochází k chybnému, zbytečnému, neúspornému tříštění. Nebudeme tu vypočítávat všechny příčiny a důvody, které vedly k rozbití skautingu u nás a k dnešnímu nezdravému stavu; ale chceme-li uvažovat o možnosti a vyhlídkách nového sjednocování junáctví, musíme si všimnouti toho, co vedlo k třídění a co k tříštění; vymýtíme-li prvky tříštivé a budeme-li se držet nutných dělidel, o které se poctivě myslící lidé rozcházejí, věřím, že zjednodušíme dnešní počet skupin a skupinek v zájmu mládeže a junáctví sama.

Dvě věci, nejen u nás, ale v Evropě vůbec působily na myslivější vůdce mládeže. Světová válka otřásla strašlivě celým světem, a svět se ke konci války rozpadl na dvě polovice. Jedna zachraňovala svět starý, druhá toužila po novém, lepším, spravedlivějším životě. Je divné, že se část skautských vůdců postavila rozhodně do té polovice socialistické? Ne, naopak je divné, že byli vůdci mládeže, kteří nepochopili vlastního svého poslání a toho kvašení, které prošlo i naší mládeží. Jako všechna hnutí, i skauting rozdělil se válečným otřesem a pro ty ideály, které se označují jako „ideály z konce války” na dva proudy. Socialismus byl tedy jedním dělidlem.

Druhým, vnitřnějším dělidlem se stal výchovný ideál E. Th. Setona, jejž pro skutečnost označujeme heslem „woodcraft”. Všichni víte, oč při tom jde. Skauting, který s počátku znamenal revoluci ve výchově, zpronevěřil se sobě samému: oficiální vůdci zneužili všude mládeže k účelům vojáckým, k účelům války, a u nás zejména vznikl těžký vnitřní mravní konflikt, který musel vést k rozchodu mnohých se zakladatelem skautingu. „Dobré občanství“, dobrý voják, detektivní tendence, nedostatek ideí (pociťovaný zvlášť mládeží dospělejší), nepochopená loyálnost, vlastenectví včera rakouské a dnes čs., kompromis se starým světem, sešněrování oficiálností a vojáčkováním a m. j. — to všechno muselo odpudit opravdovější povahy, lidi jemnějšího svědomí a otevřené mysli. Ale nadto vyprchalo kouzlo a přitažlivost skautingu. Výchovná hodnota skautingu se stala pochybnou. Všechno se v té době kritisovalo, i skauting, a přísně. A hledalo se obrození skautingu, bylo vidět všude mnoho opravdové touhy o přerod. A tak se šlo „ad fontes“, zpět k pramenům, jež objevil, vyhloubil a vyčistil Černý Vlk. Také u nás byl Seton přijat za duchovního vůdce; kde je chlapec, který dnes nezná jeho knížky? Mládež neuvědoměle vždy touží výš, než gen. inspektorové armád. Jejím ideálem nemůže být dobrý rekrut. Ale dobrý člověk. Tu se Seton stýká s humanitními ideály Masarykovými. Masaryk jako myslitel stal se jedněm vzorem hrdiny a duchovním vůdcem, zatím co druzí v Masarykovi jako náčelníku armády a v oficiální osobnosti měli svého protektora.

..text pokračuje