Stránka:vatra-26-2.djvu/8

Z thewoodcraft.org
Tato stránka byla zkontrolována

Prof. Dr. E. RÁDL: Z ŘEČI KE STUDENTŮM

ZAPSAL ING. JOSEF TEINDL

Čas studií považuje se za nejveselejší dobu života. Ta obvyklá „veselost“, vtipkaření, není však skutečným veselím, ale opíjení se nehoráznými slovy a vlastně nudou i duchaprázdnotou. Chceme naproti tomu pravé veselí, radostnost, to jest důvěru v život a víru v sebe, ve své síly. Žádáme radostnost, jež plyne z chuti do světa. Nebojíme se, že se neuživíme, nemáme strach, že propadneme. Nechceme být chudí, ale chceme se mít dobře, chceme mít čistý byt, dobrou životosprávu a přejeme si, aby celé společnosti se vedlo dobře. Ne chudobu, ne poslušnost ze strachu, ne bázeň před panem profesorem, ale sebevědomí a víra, že na světě mohu něco provést. Sebevědomý člověk věří, že má svou cenu a nepoddá se každé babě. My dále neslibujeme věčné panenství a mládenectví. Ovšem, chceme život pohlavně čistý. Dnes patří k ideálu moderního života být čistým na duchu i na těle, míti silnou vůli, zdravý rozum, ušlechtilé srdce a vésti spořádaný život. My žádáme důslednou čistotu, poněvadž člověku nikdy neuškodila a neuškodí. Zavrhujeme však požadavek, aby někteří lidé zůstali svobodnými, obětovali se za jiné a stávali se tak svatými zde na zemi. My chceme být lidmi a ne svatými, ale chceme vstupovati do sňatku čistí. Kdo chce něco na světě provést, musí se namáhat svaly i myšlením, musí pracovat. K tomu potřebujeme zdraví. Zdraví je mravní povinností. Středověká mravnost nevšímala si zdraví a ještě nedávno byl ideálem mladík bledý, slabý a dívka sedící doma, rovněž slabá. Mravnost znamená starat se o sebe i po tělesné stránce tělocvikem, sportem, pobytem na zdravém vzduchu, zdravým bytem, náležitým jídlem i pitím. Opilství se pokládávalo zrovna jako nahrublost za hrdinnost a veselost mládí. Jak je to směšné a ubohé, být veselý jen když jsem otrávený alkoholem a otupělý, zhlouplý. Jaká je to veselost! Jen vzpomeňte, jak po sklenici piva na cestách vám zdřevěněly nohy! A jak může člověk, který nepozoruje ani svou sebeotravu — a nejen to, sám si ji připravuje — myslit na jiné lidi, pomáhat jim? A přece moderní člověk chce se starati o bližního. Je přesvědčen, že právě starostí o bližního vyjadřuje svou modernost, projevuje pravé náboženství a zajišťuje i sám sebe a své děti. A zvlášť vzdělanec má v těchto věcech jasno. Ví, že bližní je především ten, kdo potřebuje pomoci a vzdělaný právě svým vzděláním ho povznáší a pomáhá mu. Nevěří řečem, že vzdělanci klesli na ceně. Ani vy nevěřte! Vzdělaný člověk neklesl v ceně ani ve válce, kdy byli lidé jen potravou děl, neklesne ani po válce. Vzdělanci budou mocní vždy, vždy budou stát v čele lidstva. I vy, nabudete-li opravdového vzdělání, budete-li vážní, a míti víru v sebe, neztratíte se, naopak uplatníte se a stanete se vůdci lidí a národa i státu na určitých úsecích práce. Národy vždy vedli vzdělanci a i příště tak bude. Věřte svému vzdělání a nedejte si namluvit, že vzdělání se měří na peníze. Vzděláním ..text pokračuje