Stránka:vatra-25-6.djvu/14

jKŘEPELÁK; A'Í' ]E RUŠNO v NAŠICH DÍLNÁCH Jakým mírem a vědomím o kráse našeho života nás naplní naše dílna, koutek kdekoliv v domácnosti, když v ní staneme unikajíce ruchu města a jeho planému lákání. Cítíme tu nějak plněji lidskost své bytosti a možnost dát svému životu co nejvíce ruchu, slunce a hvězd, vyvést svoje síly na nejvyšší úroveň. junák nemůže být bez tuhé tělesné práce. Nechce být rozdvojen, nechce mít svárů svého těla se svým duchem. Chce být jednotou. Vždy všude je přítomen celou svou ušlech- tilosti, se vší silou své lásky, podivu a radosti, celou svou bytostí. Dere se k takovému stavu, proniká k němu právě vyhledáváním překážek, _pro- stým životem. Nejlepší pomocít v ujednocování bytosti je mu tělesná práce vůbec neboť je přesvědčen, že pravdivá jsou slova Tolstojova: „Poch y- buji, že se podařilo komu založit Sl ryzí charakter, ne— pracoval—li vlastní rukou“ a slova dra Bláhy v jinde zmíněném spi-sku: „Nejlepším prostředkem je tu práce ruční, práce domácí, cvik ve zručnosti, neboť tu se duch učí být přítomen při všem jednání, nucen je být přítomen takv řka až v konečcích prstů, je nucen vše oduševňovah kontrolovat, brání se, aby se nestalo něco nerozváž- n ě ho .“ Tělesná práce dá našim myšlenkám konkrétnost, životnost a nos- nost. Jí naučíme se „nezapomínat se“ a jít skutečně za svými ideály. Nuže, do čeho se pustíme v dílně? Ani vám nebudu mnoho radit. ie toho už tolik v minulých Vatrách, že uděláte-li jen 'polovičku, hodně se změníte. Ale hledejte v obsahu tohoto čísla orlí péra, jež jsem vypsal ze „Sv'itku březové kůry“ jako vhodná pro tento čas. Jinak vám připo- menu, že (teď je nejlepší čas skutečně vypěstovat kapraď zjejího výtrusu. Teď právě totiž výtrusy zrají. V Praze je kapradí u Národopisného mu- sea a u restaurace pod letohrádkem ve Stromovce. Mnoho profesorů totiž pochybuje o proveditelnosti tohoto úkolu, jenž je hodnocen orlím perem & popsán ve Vatře I. ročníku, měsíc prosinec. > Jiný pěkný úkol je chytit motýla, který ještě osaměle bloudí _poli nebo odpočívá spíš v rohu kolndv nebo jinde. Bývá to nejčastěji paví oko. Dej je do chladné, ale suché místnosti do klícky z organtýnu, a občas mu kápni rozvařený cukr na prkénku blízko něj. Vydrží ti až do jara. Kaštany a žaludy i jiná semena teď klíčí, dej si je do skleněné ná- doby s vlhkým pískem do menšího tepla a pozoruj. Také si teď můžeš sestavit stupnici nerostné tvrdostl a jistě snadno získáš sedm stupňů. Tolikráit jsi se o tom učil, ale sám jsl toho nevyzkoušel. Můžeš toho opomenout jako junák? Konečně, na besedách máš nejlepší možnost poznat svoje svaly, kosti iotázku výživy a sebe vůbec. Měsíc klidu venku musí být horečný prací doma a v dílně. &$? JAROSLAV NAUMANN, DUŠE STROMU: Lituji každého, kdo neměl nikdy v životě v ruce hoblík, poříz a dláto, kdo nepoznal rozkoš, když ostrým nástrojem se hladí, krouhá & odsekává dřevo, když se zjevují a vystupují kresby jeho „let'. Tenké pentlice hoblin se šustivě svíjejí, dřevo voníc pod— dává se vůli a béře na se tvar duchem a okem vytčený. leto jakoby vystup- ňovaná chlapecká radost, když pod nožem se choulivě svléká kůra, aby se zpod ní vyloupl svítivě bílý, mazlivě oblý, chladný a svižný prut. Avšak tento příjemný styk se dřevem mrtvým je daleko převýšen mož- ností radostného soužití se dřevem živým, se stromovím proměňujícím holý „povrch zemský v rozkošné úkryty i měnlívá & vábívá zákoutí. A není jistě hlubší & milejší radosti, než opatrování ovocných stromů. Jaká to rozkoš, svůj štěp moci na jaře ostříhat & pročistit. 94