Shánění a lopota opakovala se den po dní; ale výsledky její tu byly. Dole v dutině hnízda z bezvládných a holých stvoření stali se doopravdy brhlíci, čiperní a nepokojní. Měli už peří, světlejší než staří, a černý pruh přes oko se jim zřejmě rýsoval. Koncem prvního týdne v měsíci růží počali podnikat výlety ke vchodu do dutiny po drsné stěně. A tak staré při návratu z honby za potravou vítal už u vchodu otevřený zobák a sípavý sborový křik. Ten však nebyl brhličímu volání dosud ani za mák podobný. Brzy pak se díval z otvoru co chvílí některý mladý brhlík, zvědavě prohlížeje svět, který vypadal opravdu velmi pěkně.
A tak brhlíci rostli a dělali nové & n|0vé zkušenosti s wěcmi na světě, a hlavně jedli a jedli, co jen stačili staří do hnízda rnosit —— Potom také trávili, jak už to bývá, a konec toho jsou i u brhlíků nepěkné zbytky, které by prach málo v dutině se v yjímaly Pnoto staří do hnízda nejenom nosí, ale i z hnízda odnášejí. Brhličí mládež je dobře vedena k p>0řádku. Teď, co ke vchodu dovedla se došplhat už starý brhlík nemusil se dolů do hnízda pouštět, poněvadž mladí sami jim své výpIO- dy podávali. Mladým brhlíkům stávala se teď už dutina pomalu ma- lou a jednoho vchodu bylo málo. A tak konečně některý pod- nikavější došplhal se do velkého otvoru po suku. Takový příklad je nakažlivý a proto zkoušeli to i ostatní a střídali se V otvoru. Vždy jeden sedal na staré zíd'ce a díval se tiše do háje. Bylo v něm pěkně — pokoj a klid. Slunce rozsvěcovalo tu barvy, větřík je' čeřil a kukačka to zdatně rozhlašoviala do světa. Zlákalo to konečně mladé brhlíky, a začali podnikat malé vycházky po pni svého hostitele a domácího pána. Se- dali pak na větvích nad vchodem a pouštěli se dál a dál ;po hladkém kmeni nahoru i dolů. Co chvíli přil—etovali ještě staří s nějakým soustem, napornínali a varovali. A dva dni potom hnízdo bylo tiché ia iÍQ/p prázdné jen z protější tyčkoviny bylo slyšet 'll/(l/ l
ln tiché hlasy brhlíků při práci: „cí — c1 a tiché svolávání a varování starých. V tyčko- vině toula a se celá rodina V hustém větvoví. / % /l je to dobre prostředí pro zaučování se mla- / dých Suché větve sahají až k zemi, člověk sem nezabloudí, je tu ticho a bezpečnou Mladí učí se hledat potravu v korunách na slabých kmenech i na zemi Staří poučují, co chvílí přelétají s nějakým soustem k některému mladému, který toho dosti nemůže nalézti. (Dokončení.) 66
