Stránka:vatra-25-4.djvu/2

Z thewoodcraft.org
Tato stránka nebyla zkontrolována

Poznámky. Jaro skýtá tisíc příležitostí k práci pro orlí pera. Stupnice vzestupu je stále před tebou, bratře, sestro, ale nejveseleji se ti po ní bude stoupat teď, když je vše tak milé, jásavé, teplé. Proto je Vatra 4. skoro jen pracovní, ač úvahy čistě ethické se teď zrovna vnucují a také jich silně po- třebujeme. Leč nelze na 16 stránek dáti vše. Co čekáme teď rozhodně je, že každý kmen mi napíše Vatře svůj posudek. Dosud se tak stalo na málo mistech. A to není veselé pro redaktora. Představte si, že někomu povídáte věc, o níž sz domníváte, že je důležita, že mu ji vykládáte po kolik večerů a on se ani nepohne, mlčí jako hrob. Tu se chce člověku ten hrob podmi- novat a vyhodit do povětří. Ruch, nesouhlas, odpor, námitky, upozornění, toť ovzduší, ve kterém se redaktoru daří. A proto: do zbraně, občané! Brhlící. (Vlka prosím, aby toho nečetl.) Chtěl bych, abyste této essayi věnovali veškerou svou pozornost. Ukazuje vám jasně rozdíl výchovy školské a výchovy i učby woodcrafterské. Srovnejte toto malé dílko s komposicemi středních škol. Jaké lepenice bývají ty školské projevy, jak to bývá řídké a ubohé, neživotné. Ale Vlkova essay září životem a duchem. Cítíte, jaké bohatství dává člověku pozorování přírody. Cítíte z toho reelní mladou sílu, odvahu. Vidíte názorně, jak Seton poutá chlapeckou romantiku a jakou z ní vytváří sílu! Učitelé jen to trochu hlubším rozborem článku poznají, jak wood- craft vychovává i pohlavně. Jasně, čistě se dotýká Vik těchto věcí. A jaká víra v život ze všeho pramení. Opravdu to stojí za úvahu, (Jestliže to VIk četl, řekněte mu, aby odpustil, musím na takové věci upozornit!) Vlk sám poznamenává: 1. Essay není nic konečného, nýbrž prostě část toho, co jsem dosud viděl. Nedělám za tím tečku, příštím rokem bude toho více. 2. Přírodopisy a moudré knihy vykládají mnohé věci o brhlících, které jsem já dosud neměl příležitost pozorovat. Na př.: Brhlici si dělají na zimu zásoby — neviděl jsem nikdy — a podobně. 3. Pozorování konána jsou 2 roky ve volných chvílích po školním vyučování. Nejvíce jsem použil pozoro- vání z r. 1925. — 4. Obrázky jsou jen náčrty jak byly dělány přímo v lese při pozorování. Nejsou prokreslovány, stínovány, rovněž jejich proporce nejsou upraveny jak by se musilo dít k definitivnímu obrázku. Vůbec celá věc je náčrtek. Redaktor dodává: Obrázky byly myšleny po straně textu jako má Seton, ale to ve Vatře sé nedá provést, musily být zařazeny do textu, což ovšem zrovna úpravě stránky neprospělo. (Dokončení příště,) První máj. K tomu doporučuji vůdcům číst Tolstojovu knihu: „Co máme tedy dělat?“ Některé stati znamenitě působí na poznání souvislosti lidského života a práce bez ohledu na hranice států. Ukazují také na význam pěsto- vání „osobní praktické ethiky“ — to jest význam sprošťování se v oblékání a zdobení. O tom ostatně bratr Janošík už má připraveno mnohé pro naše vůdce. Pište mu, aby mi to už poslal. Luk. Musil jsem vynechat pohádku o tom, že luk nepatří do rukou ma- lých až do 16 roků. Tyče po 15 Kč, pěkné jasanové 1'70 m dostanete v do- mově. Pište Milovi. Jen za hotové. — Prohlížel jsem luky v mnoha pražských obchodech. Zjistil jsem ceny: za jasanový luk 150 m 60—70 Kč a to jen s jedním šípem a provázkem místo tětivy. Luk klížený ze dvou tyčí stojí nej- méně 150 Kč. Jeden šíp řezaný z prkna stojí 10—25 Kč, a to poměrně krátký! Tu je možno si přivydělat. I se smrkovým lukem lze dokázat mnoho. Měsíc trávy skoro již prchl a já s Vatrou nemohl být hotov. Všechny věci dají se však pozorovat a provádět i v květnu. Příští Vatra vyjde kon- cem května. Literatura: Janda. Les, a právě vyšlá knížka, již vřele dopo- ručuji: Samostatná pozorování přírody. Úprava Vatry vyžaduje si posunutí článku až na konec, Podgerovy recepty vám srdečně doporučuji, přinesou vám mnoho ve- selých, bohatých chvil. Míla mne zásobil pěknými překlady tak, že jsem ho musil jmenovat nejvyšší druhou pravou rukou redaktorovou. Ale musím naň žalovat. Chce prchnout z jednatelství, Buďte připraveni na sněmu mu v tom za každou cenu zabránit, Já alespoň si celou práci nedovedu představit. Proto: vzhůru na Milu! Taky byste mohli přepadnout Koldu z Brouků. Ten by mohl napsat