Stránka:vatra-24-1.djvu/5

From thewoodcraft.org
Jump to navigation Jump to search
Tato stránka byla zkontrolována


KRALEVIC PODZIMEK.

„HOJ, už jede pan kralevic,
na bujném na hnědouši jede k nám,
hoj“, hučí Severní Vítr,
„stromy, vysypte mu cestu zlatem, vítejte ho k nám!“

Nevěří tomu dub starý,
potřásá sehnutou hlavou,
za to “však buky a břízy, habry a lípy,
pokorně zlatá svá roucha na zem mu kladou.

Mocně dme Severák-hudec své tváře,
pára mu z úst se nese,
a mha se šedá na kraj klade,
mhlivo je na polích, mhlivo je v lese.

Kvílivým hlasem svým Severák pobízí:
„Hoj, už stromy vysypte cestu
Podzimku pánu našemu,
jede hledat hezkou nevěstu.

Sluníčko zlaté za mraků krytem
usmálo se mile, mrak protrhlo šedý,
zlatým hláskem zavolalo, zlatým hláskem promluvilo:
„Hoj, jak daleko chce jeti kralevic náš snědý?

Zde nevěstu můž' krásnou najít,
do dalekých netřeba mu jezdit zemí,
vílu sličnou s oblak v kraj poslanou,
ve kvítkách zde ukrývá se před mocí zlé Zimy.