Stránka:vatra-24-1.djvu/15

Z thewoodcraft.org
Tato stránka byla ověřena


Pokračování textu ze strany 14

… a oblažující klid samoty, proto ji ráda vyhledává ve volné přírodě; sbírá zde nové síly, aby tím radostněji mohla dostáti všem svým povinnostem. Dovede se v přírodu vžíti, cítit, že je její části; svou lásku k ní dokázala pilným studiem přírodovědeckým. Způsob jejího myšlení je jednoduchý, samostatný, nezávislý na nikom a na ničem, mimo její svědomí. Prohloubila svůj duševní život tak, že žije vlastním životem duševním. Je spravedlivá, má dobré srdce, pochopila utrpení svých bratří, touží po změně světového řádu, je socialista. Je vždy člověkem užitečným, dovede se živit vlastní prací. Není-li jí dopřáno naplnit nejvznešenější úkol ženy — býti matkou, vždy si dovede na osudu vybojovat vlastní chleba. —

Takový je asi náš ideál junačky; teď je jen na nás, aby se stal skutečností.


Žena budoucnosti jest již tu ve snech muže o ženě, a žena utváří se dle snů mužových.
ELLEN KEY-OVÁ.

MOUDROST LESA.

Les nám zní tisícerými hlasy. Pryskyřičná vůně lesa dýchá prudce na slunci. Koberce světla mezi stromy v mechu svítí měkce a květy soustřeďují na své barvy sluneční pozornost. Jdeme s dětmi lesem. Pozorujeme. Otázky střídají se s odpověďmi. Cítíme dobrodiní zdravého zraku, neboť seslabený zrak a roztěkané, nepozorné oči nemají vůbec radosti z pozorování, nedodávají myšlenkám barev a bystrých postřehů — nevidí leccos krásného. — Hle, kyprá mez s květy. Jan dovede rozpoznat barevné květy na 20 m, žlutou netýkavku nad potůčkem vidí na 30 m.

Jak daleko ty vidíš a poznáš kapradí od trsu kostivalů? Karel poznal větev jedlovou od borové a pšenici od ječmene na 50 kroků. Zeleň sílí zrak. Hleďme do dálky, pátrejme při rozhledu v horách po vsích, po stromech, určujme, kde co leží a co vidíme zvláštního. Výhledy rozvinou křídla lidské duše a rozletí se do daleka. Zdá se, že slyšíme oblaka šumět nad námi. Pospěch vod a hrkot potahů hovoří s pozpěvem pohostinného lesa. Smysly jsou napjaty: tu skočila veveřice, nadnesla se širokým chvostem, na pařezech vypozorujeme stopy její večeře. Tam zavrkala holubice divoká, hrdlička se ozvala, kukačka prorokuje dlouhá léta, kobylky cvrkají v trávě — zvuky jasné i splývavé doplňují se ve zpěv přírody. Každý neslyší — a je tím ochuzen. Stačí upozornění, ..text pokračuje