ani systému, ač bez plánu to také nejde: musíme vědět, co chceme a jak to uskutečnit. Nuže, chceme v táboře získati si hodně zkušeností nejprimitivnější lidské prakse (stavba obydlí, hrnčířství, stavba ohně — základy lidské vzdělanosti), zkušeností a dojmů ze společnosti i samoty, kdy jsme volni a snažíme se být nejlepšími lidmi. Seton dal nám krásnou pobídku: sestavil požadavky „orlích per“. Vatra I. roč. a Příručka naše přinesla už jich dosti. V táboře každý den nechť je školou těchto zkušeností „orlích per", jimiž rozšiřuje a zpevňuje se duše junákova. Můžete si udělat i čelenky s péry (husími) a bude to zvláště ty mladší velmi těšit, jak zrají k bojovnictví lesní moudrosti. V táboře můžete si také získat mistrovství v lesních znalostech, mistrovství táborníka, táborového řemeslníka, lesního řemeslníka, táborového kuchaře, sněmovníka, horala, lovce, rybáře, člunaře, jak v I. ročníku Vatry bylo uvedeno. Ale vždycky hleďte nejdříve míti celkove vzdělání lesní moudrosti a to jsou požadavky bojovníka a strážce. Jsou to červené, bílé, modré, zelené „činy“ —— čili výkony a znalosti z oboru atletiky, skautingu, přírodovědy a rukodílných prací. Všechny je naleznete v příručce.
Tábořte celý kmen, jinak bude program váš váznout. Nebude pak ani pěkných her, ani nádherného sněmování s malebnými obřady a hlavně veselost a živost, která je kořením všemu táboření. A co nejhlavnějšího, když vás bude jen pět, osm, zabijete všechen čas kuchařením — takto se budete střídat a ani se vám nebude zdát, že se vaří. Neboť vaření bývá největším rozplýtváním krásy a života, které může dáti tábor.
Musím ještě něco připomenout: nebuďte vězni tábořiště. ]e v tom velké nebezpečí, neboť skauti často kromě několika docela školáckých exkursí někam k „historickým“ památnostem, ze svého uváleného a často učouzeného smetiště nevyjdou. To by nebyla lesní moudrost. Vzpomeňte vigilií Indiánů na temenech nejvyšších hor — tam se prohlubují duše! A vyvolte si tábor vždy tak, abyste mohli vycházet do lesů a zase byli jen sami vy junáci a mohli hltat všechnu krásu Přírody, již ve školním roce mít nebudete. Hodně ven, ven za účelem studia a často sám, každý sám! Pak bude teprve sněmovní kruh večer místem milého shledání.
Nesmím zapomenout na první podmínku zdárného tábora: aby skýtal zdravý, nerušený spánek. Hlídky táborů mohou být občas pěkným cvičením, ale hleďme na ně jen co na hru a neopakujme je často (leda že by byly potřebou). Mládež potřebuje spánek, nepřerývaný zbytečným bděním. Dobrý tábor pozná se také nejlépe dle toho, jak je postaráno o lože. Indiánská visutá lože jsou v táboře nejlepší.
Do tábora musíme vždycky jít s naším heslem: Síla — Krása — Pravda — Láska. To jsou Čtyři Světla, jež mohou učiniti jej touženou Arkadií. Nuže, na shledanou v táborech!
Miloš Seifert.
PŘESVĚDČENÍ.
Mít své přesvědčení! Není to jeden z ideálů junáckých? Není to Vůbec jeden z ideálů každého člověka, který chce býti člověkem celým a plným?
Ale pozor! Aby z ideálu nestalo se pouhé blýskavé heslo k peru a pentličce! Přesvědčení — to nestačí. Přesvědčení samo o sobě může být dokonce zlem.
Neboť jde o to: jaké je toto přesvědčení; a potom: co s ním člověk dělá v životě? Kolik lidí na světě má přesvědčení (vlastně: skoro každý člověk má své přesvědčení) ..text pokračuje
