Stránka:vatra-23-2.djvu/7

Z thewoodcraft.org
Tato stránka byla zkontrolována


LESNÍ VĚDA V ZIMĚ.

Osvětlené hvězdné mapky.

Každý kmen a většina junáků samotných mají známou otáčecí „Hvězdnou oblohu“, podle které se učí znát hvězdy. Ale Všichni jste jistě shledali, jak je nevýhodná v noci tato „Hvězdná obloha“ a jak těžko jí použíti. Neboť posvítíme-li si na ni, nesnadno pak zas vracíme se pohledem k hvězdám na obloze.

Lepší bude, opatříte-li si škatuli asi tak velikou jako vaše mapa hvězdné oblohy. Víko vyřízněte pro čtverec velikosti hvězdné polokoule vaší mapy. Můžete si upraviti hořejšek tak, aby se strany dal se zastrkávati dovnitř karton této velikosti. Na boku své škatule vyříznete pak otvor, do něhož dá se zastrčiti právě reflektor vaší elektrické lampičky. Knoflík její zůstane venku. Chcete-li studovati některé souhvězdí, obkreslíte si je podle hvězdné mapy doma na tvrdý karton, hvězdičky pak propíchnete špendlíkem a to různě široce dle velikosti hvězd, karton zastrčíte do víka škatulky a stisknete-li knoflík své lampičky, máte tak osvětlenou mapku, kterou můžete pozorovat současně s hvězdnou oblohou.

Studium stromů.

Máte „Knihu stromů”? Teď, dokud ještě stromy nemají listí, musíte si tam zakresliti typy stromů, které rostou ve vašem okolí. Neboť rozkládání větví je u každého stromu jiné. Kdo bydlí v městě, pro toho lov bude zvlášť snadný, neboť v parcích bývá největší rozmanitost stromů. V příručce naší máte ukázku takových skizz.

Dokud ještě zájem váš není rozptýlen do všech stran, udělejte si aspoň tyto dvě cenné sbírky: sbírku kůry stromů a sbírku větviček. Obé vám poslouží výborně k vašemu studiu stromů. Na větvičkách jsou pupeny připraveny na jaro, postavení jich určuje celou budovu stromu. Užasnete, všimnete-li si, že už jsou tady šištičky bříz, olší, jehnědy lísek a jejich samičí kvítky, čekající jen na rozpuknutí. Udělejte si z kůry a větviček tableau a zavěste si je doma nebo v klubovně na stěnu.

Chirurgie stromů.

Viděl jsem v Holandsku[1], jak tam si váží stromů. A to ne snad v zahradě, ale v lese u města Bussum. Pravidelně obchází vyškolený k tomu člověk, prohlíží rány a spravuje je. Jak jsme toho daleci u nás. Junáci by v té věci mohli udělat nesmírně dobra. Zachraňujte stromy! Bývají často nemocny, zvlášť blízko lidských obydlí, kde se jim dostává mnohdy zranění, za něž nikdo necítí výčitky svědomí. A rány takové hostí brzo houbu Nectrii ditissimu[2] a rakovina sžírá strom. Z mrazu, od mšic i jinak také dostává strom rakovinu. Nutno ránu vyříznout až do zdravého dřeva i kůry ..text pokračuje


  1. 20.–26.3.1921 strávil Miloš Seifert - Woowotanna týden u svého oblíbeného spisovatele Frederika van Eedena a poté cestoval dál po Holansku. Svůj pobyt podrobně popsal v útlé knížce U básníka Frederika van Eedena, kterou vydal B. Kočí v Praze v následujícím roce 1922.
  2. Neonectria ditissima je patogenní houba, která způsobuje odumírání větví.