Stránka:vatra-23-2.djvu/24

Z thewoodcraft.org
Tato stránka byla zkontrolována

DOMÁCNOST

(Housekeeping.)

Od té doby, co první žena jeskynní ve své touze po kráse – jejíž dvě složky jsou čistota a pořádek – svázala několik větviček a udělala koště, bylo koště znamením hospodyně. Od té doby – od jeskyně až k zděnému domu – ženy věnovaly se úkolům, jež ukládá domácnost: pečování o věci, jež rodina potřebuje, aby byla silná, čistá, zdravá, šťastná a užitečná. Potrava, odívání, zařízení bytu, zdraví, štěstí, náboženství; to jsou zájmy ženy v domácnosti. Domov je základem společnosti. Je-li dobře obstaráván, členové jeho jdou do světa silni a připraveni k boji, vítěznému boji a když domácí život jest ubohý a nepořádný, boj obyčejně vůbec není bojován; jsou poraženi dříve, než začnou. V domově soustřeďují se největší radosti a největší strasti.

Dívka Lesní Moudrosti jistě najde mnoho milých příležitostí ve své touze býti užitečnou, avšak domov zajisté bude jednou z nejvítanějších příležitostí.

(Ze Setonovy Příručky Lesní Moudrosti pro dívky.)

NŮŽ A SEKERA ČI ŘEZÁNÍ A SEKÁNÍ.

(Dokončení.)
Užívání sekerky.

Dobrý táborník pozná se podle své sekerky; je-li vždy ostrá a chována v pochvě, když se cestuje, jest majitel dobrým táborníkem. Většina pravidel pro nůž hodí se na sekerku.

Nikdy sekerkou nerozbíjej kámen nebo nezarážej sekerku do polena tluče do ní jinou sekerkou nebo něčím kovovým: použij dřevěné palice, je-li třeba sekerku zaraziti, jako na příklad při štípání hole.

Chceš-li rozštípnouti sekerkou trám, vždy si naznač čáru, podle které budeš štípat. Špičatíš-li hůl, dělej to se čtyř stran a to první a třetí, druhé a čtvrté; takže je pak na každém průřezu podoba čtverce.

Zřejmým znamením nezkušenosti jest, když táborník hází sekerkou na stromy atd., aby viděl, zarazí-li se. Zlomená čepel, zlomená rukověť a poraněný strom jsou neodvratnými následky a při tom velká možnost vážné nehody.

Knihy lesní moudrosti.

Domino. Román stříbrné lišky. Napsal Ernest Thompson Seton. Vydal B. Z. Nekovářík. Cena 12 Kč. — K „Dětem divočiny“ a „Veveřici“ důstojně se řadí Stříbrná liška. Je to jedna z nejkrásnějších biografií zvířat, jež Seton napsal, poutavá a odhalující mnoho tajemství přírody. Je to vlastně přírodopisný obrázek. Ale Setonův přírodopis je vždy kus života, v němž jako by srdce Matky Přírody se nám otevíralo, srdce radostně bijící životem, ale často bolestí, lidskou ukrutností. Junáci musí čísti tuto knihu a míti ji ve své knihovně.