Stránka:vatra-23-2.djvu/23

From thewoodcraft.org
Jump to navigation Jump to search
Tato stránka byla zkontrolována


Continue from page 22

… lidský život. Myšlenka objevuje se již u nejstarších národů a nalézá svůj výraz v přípravě těch nesčetných nápojů, „elixírů života“, připravovaných čaroději. Vzpomeňme na mýtický „nápoj nesmrtelnosti“ starých Číňanů.

U nejnižší skupiny ústrojenců nemůže býti řeči o přirozené smrti idividua, ježto jediná buňka obstarává tu současně růstovou i pohlavní funkci. Toliko u rostlin vícebuněčných jsou buňky tělové smrtelné, kdežto pohlavní buňky zůstávají nadále nesmrtelnými. Pohlížíme-li na smrt z hlediska vývojového, vidíme, že se objevuje na zemi teprve vznikem ústrojenců mnohobuněčných jako nutný důsledek dělby práce. — Obmezené trvání života jednotlivcova má za následek možnost rychlejšího přizpůsobení se životním podmínkám a tím konec konců jsou dány stupně, po nichž kráčí vývoj.

O příčinách stárnutí rostlin bylo již vysloveno více hypotes, které většinou mají tu vadu, že zaměňují příznaky za příčinu a z jediného faktu činí pak se nesprávný závěr pro všechny ústrojence.

Rostliny dožívají se dle druhů rozmanitého stáří. jestliže si všimneme života jednobunečných — bakterií — vidíme, že mateřská buňka dělí se ve dvě stejné dceřinné, z nichž každá když doroste velikosti buňky původní opět se dělí ve dvě stejné poloviny a tak stále, takže s Weismannem[1] můžeme mluviti o nesmrtelnosti jednobuněčných.

Zcela jiné poměry nastávají u vyšších druhů rostlin. Mnohé houby, jako na příklad plísně, žijí pouze několik dní, mnohé plevele jarní (osivka jarní) pouze několik týdnů. Stromy některé docilují však vysokého stáří. Z našich jedle má průměrný věk 300 až 350 let, smrk 400 let, modřín 500 let, kaštan 700 let, dub 1500, lípa 2000 let a tis 3000 let. Objevnými plavbami ve století XV. byl na ostrovech Kanárských na Tenesiffé u Osotavy zjištěn prastarý dračinec (Dracaena draco), kterému domorodí Guanchové prokazovali posvátnou úctu a když v XVIII. stol. Alexander v. Humboldt tam zemřel, měřil se objem 15 m. R. 1868 byl vichřicí vyvrácen a části jeho těla převezeny do botanické zahrady v Kenn u Londýna. Stáří památného toho dračince bylo odhadováno na 6000 let. Proslulí jsou také velikáni v říši rostlinné, „mamutí stromy“ (Sequia gigantea) V Severní Americe v Yellowstenském parku a v Jižní Kalifornii.

Stáří těchto pamětníků dávno zašlých kultur bylo odhadnuto na 3000 let i více. Výškou předstihují mamutí stromy toliko obrovské kmeny australských blahovičníků (více než 120 m). Díváme-li se na takového úctyhodného starce, musíme si uvědomiti, že na něm vše není tak staré jako individuum samo. Drobnohledným zkoumáním snadno zjistíme, že toliko část pletiva skládá se z živých buněk, většina však je mrtva, takže strom nám vlastně představuje a může býti srovnáván s ruinou, na níž bují ještě sice život, ale v celku je již mrtvou.

(Dokončení)

37'