ZE SVĚTA LESNÍ MOUDROSTI
Z tisku vychází na jevo, že Liga Lesní Moudrosti prodělává významné okamžiky svých dějin. Lidé začali věřiti v Lesní Moudrost. Před pěti lety myšlenky Lesní Moudrosti byly viděním malé hrstky průkopnických duší. Několik lidí slyšelo o Lize Lesní Moudrosti, avšak kdyby ve svém dětství byla zemřela — neboť úmrtnost v dětském věku u idealistických organisaci jest na tolik faktem moderního života jako úmrtnost dětí v lidstvu — sotva by si někdo byl povšiml, že vůbec existovala. Pět let minulo a Liga zaujala své místo mezi organisacemi své vlasti. Můžeme poctivě říci, že ideály a program její jsou známy od jednoho břehu ke druhému.
Kdo jsou ti lidé, kteří listují příručkou, až rohy její se trhají, kteří se nemohou dočkati „Totem Boardu“ (časopisu), kteří se těší z bratrství, jež je všude mezi lesními junáky? Jsou to lidé, kteří milují život venku, ať jsou to prostory Texaských planin, krása Kalifornských lesů, svítící barva jezer, vůně smrků a svěžest moře. Jsou to lidé, kteří věří, že ačkoli velká příroda jest stísněna do opravdu malých rozměrů v městě, stále ještě jest tam pro toho, kdo má vidoucí oči. A všichni tito lidé hledí s důvěrou k Lize Lesní Moudrosti, že naučí zaměstnanou a nevšímavou Ameriku, jak vrátiti každému hochu a dívce (od „šesti do devadesáti šesti“) dědictví radosti prostého zdravého života v přírodě, jež jim bylo uzmuto. Žádají Ligu o program, aby ideály její byly učiněny konkretními, o pracovníky, aby vychovali vůdce hochů a děvčat, o tištěná slova, aby se dostala tam, kam mluvená nemohou.
Liga může tohoto cíle dosáhnouti, budou-li ti, kteří si žádají odpovědi na své potřeby, také tak konkretní ve své podpoře pro ni.
Junáci Lesní Moudrosti ve Francii. (Dodatek k zprávě ve 3. čísle „Vatry“). Cítíme velikou radost, že můžeme svým junákům sděliti, že ve Francii jsou také naši bratři a že tedy to tam nevypadá tak smutně, jak psáno bylo v 3. č. „Vatry”. Především je zajímavo, že ve Francii pracovala dlouho pí. Grace Galaton Seton, choť našeho duchovního vůdce Ernesta Thompsona Setona a Seton tím získal ve Francii celou řadu stoupenců. Loni v září Hargrave konal porady ve Francii a byl při založení U. F. S. J., nové organisace pro woodcraft. Hargrave píše: „Jedna věc nás zarazila. Vyšlo na jevo, že hnutí Boy Scout (Baden-Powellovo) nikdy ve Francii doopravdy dosud nezakotvilo. Ve Francii skautské hnutí se rozštěpilo v půl tuctu samostatných organisací a žádná není schopna pracovati v harmonii s ostatními. Při tom celkový počet hochů organisovaných pro život v přírodě vzhledem k populaci Francie jest malý. Jest ještě předčasné říkati, jak Kibbo Kift poroste ve Francii. Musíme popřáti času diskusím a experimentům. Símě jest zaseto.“
Redaktor se omlouvá, že není jeho vinou, že 6. č. „Vatry“ vyšlo tak pozdě. Poslal jsem rukopis z Užhorodu do Prahy už 19. února. Nešťastnou náhodou posel jej nedoručil. Tím ovšem ani dubnové číslo nevyšlo včas. Doplňky ke zprávě o berounském sněmu (udělení orlích per a zprávy z kmenů) odložil jsem pro nedostatek místa na příště.
