Stránka:vatra-22-6.djvu/4

Z thewoodcraft.org
Tato stránka byla zkontrolována

BŘEZEN — MĚSÍC PROBUZENÍ.

V brázdách ležel ještě špinavý sníh, když paseka "Na Křivé" ozářena po několik dní slunečními paprsky ukázala světu v prvých dnech únorových první projevy života. Chráněny blanitým toulcem nedůvěřivě vztýčily sněženky bělostný květ. Jenom některé z nich nedočkavě odhalily sněžný kalich, prostý a přec tak krásný, aby v nejbližším teplém dni rozevřely ho dokořán teplem vylákanému hmyzu a tak splnily sladké mysterium své lásky. Divizny, pomněnky, aron na pasece ještě spí; však krutý návrat zimy, zničí často radostné projevy života a spálí sněžné květy.

Ještě drahně času uplyne, než procitne ostatní květena a paseka zazáří jarní nádherou: ze šupinatého oddenku chlupatý plícník s růžovými a modrými květy, žlutý kalich petrklíče s paličkovitou bliznou, v křoviskách a houští dymnivka žlutá, žluté uvnitř a zelené nahoře kvítky křivotce. Jaké bohatství pro všímavou duši! Na pustých stráních zazáří zlatý podběl a v nánose potoka vztýčí se bezlistá žlutá lodyha hniláku.

Sněženky, prvé projevy vzkříšení matky země, jsou nám z jarních kvítek nejmilejší Zamysleme se: jaký vztah poutá nás ke sněžnému kvítku? Neposkytuje hmotného užitku, ale má vztah k naší duši, neboť přináší štěstí krásy nejvyšší a jediné, před níž lidská práce a dílo jest ubohé nic. Láska ta je jenom část našich pout k přírodě a jejímu životu, Duševní pouta víží nás ke květům, stromům, obloze, slunci a všemu, čeho základy vzniku neznáme. V lásce k přírodě hledejme své štěstí, hleďme se připoutat k ní co nejúžeji, poznávat její krásy a štěstí našeho života. Roztrpčen, zklamán a zoufalý bloudí po ulicích velikého města, kdo hledal štěstí ve styku s lidmi. Není proň záchrany. Ale vy víte, kde kvete vaše štěstí, otevřte oči!

JAK SE UČASTNÍME ŽIVOTA PŘÍRODY V BŘEZNU?

Co budeme studovat? Velký zázrak, kdy puká Země a probouzí se k životu. Už celou zimu čekaly pupeny. Všimli Jste si jich? Teď se otevírají, některé se ani dočkat nemohly, pukly už v únoru ba i v lednu, takže pomrzly, ony rudé mladé lístky bezu, ony zelené věnečky zimolezu — a květní pupeny lísky, které vyláká z úkrytu každé veselejší únorové sluníčko, Studovat, jak lístečky se skládaly do svých lepkavých a kožnatých schránek, je velmi zajímavo. Když se list nebo květ hlásí k životu, máme před očima úkaz hodnější kinematografické fotografie než nějaký obrázek degenerace lidských rodin! Můžete si větvičku vzít domů, rozpuk urychlíte a budete si moci zaznamenávat a kreslit! ..text pokračuje