… Ví, kde tábořit, jak spát, jak vařit, jak žíti pohodlně v primitivních podmínkách, A vycvičen v zapomenuté hře kmene, jest vděkuplný doma a účinlivý stejně k mladším dětem a jiným lidem. Tichá vytrvalost vzešlá z mnohého úsilí, učí ho setkati se s přítelem nebo nepřítelem, radostí nebo nebezpečím, prostě a statečně. Ať je situace jeho jakákoli, koná své nejlepší, pamětliv přítomnosti Velkého Ducha a ctí Ho svým životem.
To jsou věci, jež Lesní Moudrost vložila v nás od počátku – jest to ve své podstatě Dokonalé Mužství (Čisté Lidství) a jsou to věci, jež vždycky se mohou dnes znova projeviti na vyzvání této Moudrosti.
ÚNOR — MĚSÍC HLADU.
Měsíc hladu — zdá se, že jím opravdu bude letošní únor. Snad teprve teď přijde sníh a zima dospěje svého vrcholku. Až mráz v noci zapraská pod nohami i těch nejmenších chodců, srazí je k zemi vysíleny. Zima je zlá, to vědí zvířata, Tolik jich hyne a tolik se jí vyhýbají. Vždyť u nás zůstane jen pár věrných. Ostatní zalezou do země nebo se odstěhují tam, kde je tepleji. Je to zvláštní, že koroptev, datel, tetřev se u nás zdrží přes zimu a nevíme jak si to vysvětlit, že ledová doba je nenaučila aspoň býti stěhovavými. Všimněte si dobře, kteří ptáci tu zůstali, Mírný podzim a leden skoro jarní je snad zlákal. Někdy to bývají neduživci, kteří se nepustí na nebezpečnou cestu. Možno též, že v ptačí rodině jsou podivíni a inversní povahy, jejichž pudy jsou jiné než pudy ostatních členů rodiny a národa. Jsou snad jednotlivci, kteří se nestěhují proto, že se jim to nelíbí, že nic je k tomu nenutká,
Je známo, že starší pěnkavy samečkové často u nás zůstávají přes zimu. Ale podobně červenky, zvonkové, konipasové, stehlíci. Viděli jste letos některé z těchto ptáků?
Zatím už pomalu se někteří první zvěstovatelé jara vrátí, Dávejte si pozor: kdo uvidí prvého skřivana a prvého špačka?
Zapisujte si to všecko. Takovéto fenologické zápisky z různých krajin republiky velmi poslouží vám i vědě. Pište nám, co jste pozorovali!
Luňáci, doupňáci a řivnáči se vrací z jihu. Na sever táhnou: husa šedá, různé druhy kachen, Nad sněhovými pláněmi strhne se leckdy tragedie, již zaviní krahujec neb sokol stěhovavý; káně se přiživí. Čejky v rybníkatých krajinách začínají vřískavé své „kniha“, poštolky nad rolemi své „klikli“, kos na pokrajích lesů ozývá se směleji a radostněji takže třeba to byl měsíc hladu, je také měsícem ladění si hlásků pro příští zázračné probuzení, A není tedy v únoru tak smutno. Předzvěsti jara! Snad vede se ubohému ledňáčkovi teď hůř, poněvadž není co polapit ve vodě, jež zamrzla, ale larva nějaká se tu a tam přece najde a on vydrží. Pak když nad břehem v teplý svít paprsků slunečních vylétávají drobné mušky, muchnice, komáři — to v únoru vždy se stává — není už pochyby, že hlad je zažehnán a že s hojností přichází i rozmanitost, krása a veselí.
