ŘÍJEN — MĚSÍC PADAJÍCÍHO LISTÍ.
Zelený háv naší Země, jenž činí ji tak krásnou, bude vystřídán jiným — sněhobílým. Příroda nenaříká a nezahaluje se černým florem — ještě naposled vyšle rudou záři díků a radosti, přímo hoří záplavou ohně, a poslední dny zářijové i prvé dny říjnové jsou z nejkrásnějších dnů celého roku.
Teď, bratří, s paletou a štětcem ven, jen malíř může trochu té krásy zachytit.
Přírodozpytec může však studovat: ne všechny keře a stromy se barví. Proč akáty svou smutnou zeleň nikdy nezkrvaví? Tak lhostejně opadávají jejich drobné lístky, tak brzo, jako pozdě se objevily. Proč buky hnědnou a javory rudnou? Napište nám příště, který keř a který strom nejkrásněji barví na podzim své listy a jak?
Měsíc padajícího listí! Není to listopad, je to říjen bohužel, tak brzo u nás mizí listí, Konejte studie, zaznamenávajíce si přesně, kdy který strom usnul k zimnímu spánku, pošlete nám výsledky svého pozorování.
Měsíc padajícího listí! Poslední vzdech bytosti nám tak drahé, stromu. Zachyťme zlatý ten lístek pozdravu zemi – sirobě, když padá a prohlédněme si jej dobře. Myslím, že všichni si uděláte sbírku listů a knihu náčrtků listů stromů a keřů — v měsíci padajícího listí!
A pak v měsíci padajícího listí, dokud ještě koruny jsou plné, hledejte příhodná místečka, kam v zimě připevníte budky pro ptáky. Musíte si strom načrtnout a místečko vyhlédnuté zaznamenat, abyste v zimě nedali budky na místo příliš zastíněné, aby budka vůbec umístěna byla příhodně pro ten který druh, byste se nedožili zklamání, že nikdo o ten byt nestojí.
Jděte do lesa a sbírejte teď bobule. Teď jsou žně přátel ptactva. Bezinky a jeřabinky sušte a schovejte. V zimě budete jimi krmit kosy, drozdy, červenky (někteří samečkové u nás přezimují), křivonosky, špačky (jednotlivci u nás přezimují, pozor) atd.
Strážci přírody, vyhlédněte si místa, kde budete na jaře vysazovat křoviny. Připravte si teď půdu, t.j. hluboko ji překopejte.
Se sázením stromů a keřů není vždy radno čekat až do jara. Zvlášť v lehčích a sušších půdách mělo by se sázeti již na podzim. Některé keře bobulové lépe rostou, jsou-li sázeny na podzim, na př. angrešt, lískové ořechy, jívy, šeřík, bez a pod. Dub a jilm sázejte až na jaře.
Zatím co příroda venku pomalu již zmírá a ranní mlhy leží na zemi jako nevýslovný smutek, v zahradách stkví se jímavou nordickou poesii modré astry, dohasínají zářivé jiřiny, žluté Rudbeckie, kvete růžově Sedum Sieboldi mezi svými již do červena se zbarvujícími lístky, a chrysantémy ještě se barví. Sladká, unavená intimnost a přátelství mluví z rostlin na podzim. Jsou méně tělem, více duší. Ale ony dlouho mluví teple, když už kolem příroda divoká zdá se být studená. Jak je krásné, že můžeme tyto tajuplné bytostí, rostliny, připoutat tak k sobě a stvořiti jimi kolem sebe pohádku, Ten, kdo má svou zahrádku — a postarejte se o to každý z vás, abyste ji měli — to dobře ví.
