… uspokojivý, nenáročný klid v těchto dnech, klid jenž se zvolna přelije i na ostatní, všední tvé dny — klid asi takový, jaký mívali staří včelaři, usídlení na pokraji lesů, kteří v osamělosti, v činné, tvořivé práci, žili tak důvěrně spojeni s přírodou, že je proniklo sladké vědomí toho, že jsou živou součástí její.
Stesk života nezapudíš násilnými prostředky, také ho ničím opravdu neohlušíš, pokud tím „ohlušováním“ ovšem neklesneš pod úroveň mravna a lidství.
Nezbývá nežli se s tímto rvavým steskem filosoficky vyrovnati, zmírniti jej prací, tvořivostí a dáti se mu rozplynouti v klidu přírody a velebnosti všehomíra, čili prostě: nestavěti se kamsi vedle, mimo, nevyřazovati se domýšlivě z přirozeného celku, který v sobě zahrnuje i slunce i oběžnice i hory a lesy i žitný klas, zvíře a člověka, i velikou, souvislou vše to spojující duši všehomíra.
Pokud s touto duší všehomíra vědomě a dobrovolně splýváš můžeš nabýti klidu. Čím dále jsi od ní, čím více se jí vzpíráš, vzpouzíš a odcizuješ — (a vzdaluje tě od ní zahálka, i popíravý positivismus, i sobectví, i bezduché modlení, i každý nečestný skutek, i přílišné sevšednění, i zakopávaní duchovní hřivny; však sám dobře vytušíš, co vše tě od ní vzdaluje a co naopak tě k ní pojí, zkušeností to poznáš) — tím více tě rve tesknota bytí, stesk života. Věř a hleď se přesvědčit; mnohými zkušeno jest.
VESNICE NA STROMECH
Obrázek od Johna Hargravea
jsou na ostrově Isabele v Tichém okeánu a popisuje je C. H. Simpson. Vesnice ta leží na vrcholu kolmo se vypínající skalnaté hory. Zde spatřiti lze množství jednotlivých, na způsob tvrzí rozestavených skalisek, mezi kterými stojí obrovské stromy, v jejichž korunách si divochové zařídili svá obydlí. Pně stromu těch jsou docela rovné, hladké, bez větví a rostou do výše 15 až 45 m. Domek, jejž kapitán Simpson navštívil, byl 24 m nad zemí, jiný hned vedle dokonce 36 m. Jinak do chýší těch se nelze dostati než pomocí žebříků z úponkovitých rostlin zhotovených a tak zavěšených, že je z hůry dle libosti lze buď spustiti, buď docela zatáhnouti. Řebříky ty jsou velmi uměle urobeny a pevné i trvalé, V každé stromové chýžce bydlí 10—12 lidí; značná zásoba kamení, které buď pouhou rukou nebo prakem výborně házeti umějí, slouží jim vydatně k obraně. Dole na zemi pod stromem jest jiná chýžka, v níž rodina obyčejně přebývá, neboť do stromových obydli svých stěhuje se jenom v noci a nebo v době nebezpečí. Nejsou nikdy jisti; sami navzájem ohrožují si život, jak mohou.
