Stránka:svitek 1925.djvu/87

From thewoodcraft.org
Jump to navigation Jump to search
Tato stránka byla zkontrolována


Continue from page 86

Vůdce kmene nesmí ztratiti stopu získaných orlích per členů svého kmene. Snad někdy budou průkazem duchovního šlechtictví některého člena – a to jest důležitou složkou národní výchovy.

Knize možno dobře nerozuměti a možno jí zneužíti. Nejčastěji asi tím, že někdo bude vybírati jen lehké úkoly a vyhne se těžkým. Že městští lidé se zaleknou woodcrafterských požadavků (na př.: vše z lesního materiálu) a nebudou si vědít rady, nebo věc obejdou. Že někdo sáhne po rukodílných věcech, jiný po přírodním studiu, jiný po atletice, jako jemu nejbližší.

Tomu nemožno jinak čeliti, než dvojím způsobem. Nechť ten, kdo se chce převychovat Setonovým woodcraftem, nezapomíná na svůj všelidský cíl a má na zřeteli stále všestrannou svou sebevýchovu. Nebo jest tu život kmene a zkušený náčelník, jenž výchovu řídí. Pokud se jedná o mládež, musí tomu tak býti vždy.

Jest ještě jedna okolnost, která brzdí jednostrannost a zlehčování této metody. Jsou to junácké stupně, jichž každý, kdo zvolí tuto cestu sebezdokonalování, bude jistě hleděti dosíci. Stupeň junáka L. M., stupeň bojovníka L. M., strážce L. M. (sachema a sagamora v americkém pojmenování). Každý tento stupeň vyžaduje nového počtu orlích per dle čtyř směrů rozvoje lidské duše. Leč o tom dozví se woodcrafter v příručce junáctví.

..text continues