…lidství”. Tak máme v českém rouše příručku Setonovu takřka celou, pokud vůbec o převodu do češtiny může býti řeč. Žádný evropský národ nemá Setona tolik uvedena do své literatury jako národ český, někteří (Němci na příklad) vydávají si jeho epigony (John Hargrave u Neupfadfinderů) a velikého učitele junáctví nepoznali, jiní rozmnožují denně svou skautskou literaturu, neuvědomujíce si ani, kde je skautingu zdroj a studánka nezkalená.
A přece jest u nás tak málo porozumění pro Velkého Mistra Woodcraftu a inteligence, ani vychovatelé nechopili se dosud veliké myšlenky této, která znamená spásu světa. Kdyby výchova byla našim lidem věcí první a nejdůležitější – jak by u vzdělaného národa být mělo – byl by woodcraft předmětem denního hovoru, psalo by se o něm v novinách, mluvilo v parlamentě a byl by duší ministerstva školství. Dosud stěží držíme naživu čsl. hnutí woodcraftu, Liga Lesní Moudrosti, kterou jsem roku 1922 založil, sama byla ohrožena a lidmi, kterým woodcraft nebyl svatým, zneužita, takže bylo nutno hnutí postavit na nové základy[1] a jest nám čekati stále na chvíli, kdy učitelé čeští pochopí cenu a dosah myšlenky samotné.
- Miloš Seifert.
- ↑ Nazývá se nyní: Liga Čsl. Woodcrafterů „Moudrost Lesa”.
