Stránka:svitek 1925.djvu/78

From thewoodcraft.org
Jump to navigation Jump to search
Tato stránka byla zkontrolována


Continue from page 77

… v duchu: kdyby ti lidé znali Setona, kdyby na něm stavěli, kdyby jím naplnili obsah svého náboženského snažení, teprve pak by to byla Pravá Cesta.

Uznávají většinou, že co jindy náboženstvím bylo zváno, se dnes scvrká na mravnost, která je možna i bez Boha. Jistě nejdříve je třeba stanouti na vysoké mravní úrovni, než se dostaneme k životu nábožnému. Náboženství však odčiněno tím není, žije ještě dnes v srdcích mnoha lidí a budoucnost lidstva tkví jen v poznání náboženském. Leč cesta k němu je jen jediná: ne modlitbami, ne čtením evangelií, obřady a kázáním; pouze všedním životem, prací a snažením, vzděláváním se, povznášením každé chvilky, kterou dýcháme, do svatosti.

Seton nás učí chápat dílo Tvůrce, jemuž se koříme, poznávat sebe rozvinutím sil a schopností, jež jsou v nás, býti samotni účastni na díle Ducha svou „myslící rukou” a svou imaginací – drobnou a úsilovnou činností přicházet tak ve styk s okolím svým, se světem, vztahy k nekonečnu a věčnosti realisovat ve svém lidském konečném a časovém vyjadřování – – a to je víc než pouhé mluvení a ujišťování, že tu něco velkého je. Dobré činy a ušlechtilá snaha, osobní zkušenost a rozvinutí Ducha – to jest nová náboženská cesta.

O náboženství a mravnosti se příliš mluví, mělo by se obé více žít.

..text continues