Stránka:svitek 1925.djvu/61

From thewoodcraft.org
Jump to navigation Jump to search
Tato stránka byla zkontrolována


Continue from page 60

… ozdobou. Nosí-li bojovník péro s okrouhlou známkou, je to znamením, že zabil svého nepřítele. Je-li do péra udělán zářez a péro obarveno na červeno, je to znamením, že stáhl nepříteli skalp s hlavy. Hrdina, jemuž štěstí přálo v deseti bitvách, jest oprávněn k válečné ozdobě hlavy. Je-li znamenitým vůdcem, může zasaditi do ní dlouhá, vlekoucí se péra. Kdo se mnohokrát dotkli poraněného nepřítele, mohou obarviti bíle konce orlích per, rovněž i prachové peří. Někdy orlí péro je též olemováno kouskem kůže z kolčavy.”

„Kdo se nesúčastnil válečné výpravy, mohl nositi kterýkoliv jiný druh per, ne však orlí, ačkoliv někdy o velkých slavnostech je nosí děti vynikajících mužů, aby vyznačily otcovy hodnosti a postavení.”

Tato slova Ohieysova nám dokazují, že počítání výkonů u Indiánů bylo vysokým vyznamenáním. Kdo nosil orlí péro, musel skutečně něco dokázati, nic průměrného. Tak vychováván byl duch mužů k poctivému jednání, čestnosti, sebekázni, nebojácnosti a zdatnosti.

Užíváme-li my, woodcrafteři, symbolu orlích per, nesnižujeme vysoký stupeň jejich hodnoty, jaký měly Rudochů? Naši nepřátelé jsou uvnitř, nikoli zvenčí; naše válečná stezka nevede divokými horskými cestami, ale úřady, domovem, školní světnicí, městskými ulicemi a venkovskými ..text continues