Stránka:svitek 1925.djvu/37

From thewoodcraft.org
Jump to navigation Jump to search
Tato stránka byla zkontrolována


Continue from page 36

… Indiána utvářela. Utvářela ji logicky i nábožensky. Dnes filistři-filologové chtějí formovat duši dítěte latinou. Zločinná škola!

Obyčejně si myslí lidé povrchně informovaní o Indiánech, že jim ideálem života bylo válčení, ba mnozí věří i pomluvám o skalpování a mstivosti Indiánů. Byli-li kdy Indiáni zlí, naučili se tomu teprve od bělochů a byla to pouze odveta.

U Indiánů těšil se větší ještě úctě a moci než největší válečníci „muž-vševěd” (anglicky zvaný „medicine-man”), stařec moudrý cestami lesa, znalec přírody, lékař, filosof, věštec. Moudrost jeho byla celým kmenem uznávána, měl poslední slovo. Kéž by se věda a pravá moudrost dnes těšila úctě takové v naší společnosti! Duch společností, ve které hoch a dívka žije, ten nejvíc vychovává.

V celém Indiánově názoru na život je mnoho zdravého realismu. Přijímal život jako něco daného, o čemž nelze pochybovati. A cenu osobnosti měřil dle toho, nakolik zmocnila se života, nakolik vítězila v denních zkouškách životních, nakolik pojala moudrosti. Život jeho byl jen klad a stoupání vzhůru za dokonalostí.

Stoupání v záři Velkého Tajemství. Zbožný byl Indián a proto cesta jeho byla cestou jasu a míru. Ubozí misionáři! Kdyby jejich omezené modlářství jim bylo dovolilo pochopiti hloubku a velikost náboženství Indiánova! Čtěte Ohieysovu ..text continues