Stránka:svitek 1925.djvu/19

From thewoodcraft.org
Jump to navigation Jump to search
Tato stránka byla zkontrolována


Continue from page 18

I nezbývá, než znova ukázat cestu, kterou velký americký Učitel Národů nás vede.

Veškero civilisované lidstvo uznává potřebu tělesného ozdravění. U nás se děly pokusy o zachování tělesných sil národa zprůmyslovělého a zúředničelého budováním tělocvičen a cvičením na nářadí. Daleko svobodněji a cílevědoměji řešili svoji tělesnou obrodu Američané, zavádějíce táboření jako princip tělesné výchovy. Zkušenost ta je odvěká, že u kořenů Země jest třeba hledati zdroj zdraví.

Ale nejen zdraví, ale též života. V tomto zběsilém, divém víru civilisace žíti někdy prostým životem dob prvotních - toť elixír těla i ducha.

Nikde se tolik nehřeší nevědomostí, jako v tělesné výchově. Tělesná výchova nepatří tělocvikářům ani sportsmanům, ale vychovatelům.

Tělo a duch jsou nerozlučitelné části lidské bytosti. Výchova musí hledět k oběma současně.

„Polovička nemocí je v lidských myslích, polovička v lidských domech.”

Bydlet v přírodě a tělesně pracovat – uzdraví tělo; obírat se Lesní Vědou a poznávat Lesní Moudrost, uzdraví duši.

Seton vyslovil touhu, aby mohl každý rok celý národ vésti aspoň po měsíc cestami života v přírodě, až by se obnovil zvyk, jenž už Mojžíšovi zdál se potřebným pro národní blaho.

..text continues