Stránka:seminar2010sbornik.djvu/17

Z thewoodcraft.org
Přejít na: navigace, hledání
Tato stránka byla ověřena


Odkaz Černého vlka (seminář ke 150. výročí narození E. T. Setona), Praha 17.11 .2010
kdosi uhradil, ale jeho malá osobní vzpoura proti bezpráví popsaná ve zmíněném eseji měla svou myšlenkou nenásilného odporu a nadřazenosti lidského svědomí nad zákony velký vliv například na Gándhího a Martina Luthera Kinga a později i na environmentální hnutí 20. století. Vzpomeneme-li na disidentskou činnost mnoha českých woodcrafterů během vlády komunistického režimu, snadno si představíme, že ani jim tyto myšlenky nebyly cizí.

Thoreauovi bývá často vytýkáno, že žil příliš individualistickým až sobeckým životem – o nikoho se nestaral a nesměřoval tedy v duchu woodcraftu „cestou služby ke světlu lásky“. I když by se našla celá řada různých dalších příkladů, které tuto domněnku vyvracejí, uveďme alespoň to, že Thoreau byl aktivním abolicionistou a pomáhal uprchlým otrokům na cestě za svobodou. Dodejme ještě, že ač sice skutečně zastával silně individualistické postoje, nešlo mu o pouhé egoistické sledování vlastních cílů bez ohledu na ostatní, ale pravděpodobně pod vlivem svého spoluobčana a mentora Ralpha Waldo Emersona (1803 – 1882) zastával názor, že reforma společnosti začíná nápravou jednotlivce.

Kromě výše zmíněných hodnot a postojů má Thoreau svým životem i dílem s vyznavači woodcraftu společnou ještě jednu věc – velký zájem o původní obyvatele Severní Ameriky. Thoreau se celkem třikrát vydal do divokých lesů amerického státu Maine a na dvou z těchto cest mu dělali společnost indiánští průvodci. Ke svému zklamání sice zjistil, že jde o indiány již značně zcivilizované a ovlivněné křesťanstvím (jeden z nich například odmítal pracovat v neděli), ale přesto obdivoval jejich zálesácké dovednosti a snažil se od nich co nejvíce naučit. Zážitky a dojmy z putování i charakter a počínání svých průvodců pak popsal ve dvou textech, které se staly součástí posmrtně vydané knihy Mainské lesy (The Maine Woods). Nejspíše také plánoval vytvořit o indiánech knihu, o čemž svědčí zvláštní zápisník, který si na dané téma vedl. V realizaci tohoto projektu i v další literární činnosti mu však zabránila tuberkulóza a následné úmrtí v roce 1862.

Přestože literární ani myšlenkový odkaz Henryho Davida Thoreaua nestál v pozadí vzniku woodcrafterského hnutí v Americe, česká (resp. československá) Liga lesní moudrosti a její přední představitelé mu věnovali značnou pozornost již v počátcích tohoto hnutí u nás. O nadčasovém významu jeho díla obecně svědčí také to, že bývá dodnes citováno těmi, kdo usilují o ochranu přírody a krajiny, odmítají pohled na přírodu z čistě užitkového hlediska a stejně jako Thoreau jí naopak přiznávají hodnotu nezávislou na její materiální využitelnosti pro člověka. To jsou, spolu s důrazem na neustálý duchovní růst člověka a morálním imperativem odporu vůči bezpráví, postoje, které dodnes vyznávají nejen woodcrafteři.

Jan Hokeš - Hošna

Literatura

  • BURROUGHS, John. Real and Sham Natural History. In LUTTS, Ralph H. (ed.) . The Wild AnimalStory. Philadelphia: Temple University Press, 1998. s . 129–143.
  • HARDING, Walter. The Days of Henry Thoreau. New York : Dover Publications, Inc., 1982.
  • RICHARDSON, Robert D. Henry Thoreau: A Life of the Mind. Berkeley, Los Angeles, Londýn : University of California Press, 1986.
  • SEIFERT, Miloš. Přírodou a životem k čistému lidství. Praha : Dědictví Komenského, 1920.
  • SETON, Ernest Thompson. Kniha lesní moudrosti. Praha : Olympia, 1991.
  • THOREAU, Henry David. Toulky přírodou. Praha : Paseka, 2010. Chůze, s. 7 –45 .
  • THOREAU, Henry David. Walden aneb Život v lesích. Praha : Paseka, 2006.
  • THOREAU, Henry David. The Maine Woods. Princeton : Princeton University Press, 1972.