Stránka:kz-69.djvu/17

Z thewoodcraft.org
Tato stránka byla ověřena


Pokračování textu ze strany 16

… celý rok i déle, doma i venku, jako jakýsi klub, tak dlouho, dokud chlapci budou mít o něj zájem. Máš se stát vůdcem těchto mladých chlapců. Doufám, že jsi natolik mužem, abys je nepřivedl do nesnází.”

Odpověděl: “Nikoliv, neprovedu nic takového.”

To byla ovšem jen slova, a možná, že nic více. Nemohl jsem se o jejich závažnosti přesvědčit. Nicméně jeho matka mi vyprávěla dlouho potom, že to něco znamenalo. Hank nikdy před tím nebyl osloven dospělými jako důležitá osoba; a to se mu zdálo novou a milou zkušeností. Chopil se své nové odpovědnosti a díval se ji v tvář jako muž.

O tom jsem se však dověděl v pozdějších letech. Zatím jsme byli hotovi s jeho volbou. Neobyčejně tlustý hoch zaujal můj zrak. Bylo mu zřejmě kolem čtrnácti, avšak vážil dvěstě a dvacet liber. Obrátil jsem se k chlapci vedle a otázal se: “Kdo je to?“ Odpověděl: “To je Tom Sewit.”

Pomyslil jsem si: "Tohle jméno si budu pamatovat s tou osobou, která je nosí.”

Teď jsem vyzval k jmenování druhého náčelníka. Najednou všichni vykřikli: “Tom Sewit, Tom Sewit.”

Jistě jsme nepotřebovali tlustého chlapce. Potřebovali jsme siláka, i nevšímal jsem si toho, až slabý hlas vedle řekl: “Tom Barney”. Tom Barney nebyl nic zvláštního, ale byl lepší než tlustý hoch — “přístav v bouři”.

Řekl jsem: “Řekl jsi, Tom Barney jest hoch pro toto místo. Kdo jste pro Toma Barneye, ruce vzhůru.” Pět rukou se zvedlo. “Všichni, kdo jsou pro Toma Sewita.” Třicet rukou se objevilo – celý les. Opatrně jsem je počítal, ..text pokračuje