Jinak: Stanov A B (na př. 60 kroků), postav hůl HB kolmo a jdi do /"přesně 4 metry dále. Skrč se a hled, kde vidíš za holí vrchol stromu. Nechť ti soudruh šine ruku od vrcholku dolů, až ti rukou dotkne se zdánlivě vrcholku stromu; nechť poznamená na holi, kde ruka stanula.
Totéž nechť činí od dolního konce vzhůru, až ruka stane na patě stromu. Změř na holi vzdálenost obou bodů [v našem případě 2 m (tyč musí býti delší)]. Bude opět AG—AFxHB/FB. V prvém případě násobili jsme HB, bt> totiž celým číslem známým, ony 2 m, ale FB bylo měnitelno, někdy číslo nepohodlné (mohlo vyjiti na příklad 1*63 cm), jim i se těžko rychle dělí. V tomto druhém způsobu je FB určito (na př. 2, 4, 3, 5 m dle potřeby, takže dělíme vždy jednoduchým číslem, za to H B jest proměnlivo, ale násobení je každým číslem lehčí.
Použitím znalostí svých geometrických může prováděti skaut v přírodě mnoho takových zajímavých a cenných měření. Podobně i fysické vědomosti najdou zde svého uplatnění a prožívají se teprve v pravdě.
Nikde není možno, tak široce duševně získávati jako při cestování. Cestování neznamená jen putování přírodou, jím jest i vmíšení se v život městský a pozorování a nabývání zkušeností mezi lidmi. Skaut musí sám z vlastní zkušenosti získávati poznatky:
