Tato stránka byla zkontrolována
PAMÁTCE JULY KOZMAČUKA
Do modré oblohy uletěl sokol.
Po dlouhé pouti z dalekých Čech
na samém domova prahu došel mu dech.
K Dumbieru zakroužil,
oči si zarosil
jako by v srdci svém radosti nenosil.
Smutno je nyní pod Pustým hradem.
Nešumí peruti sokola sivého,
není tu, není tu přítele milého.
Odešel zbojníček,
zarůstá chodníček,
podzim se ukládá do listí měkkého.
4. 10. 1929