Škoda, že následující traktát “proč jsem se stal křesťanem” jest pouhým torsem. Události zatím dostaly nezadržitelný spád. Připravovali jsme se již k radostné nové práci. Bylo však určeno jinak. Nevrátil se. Osmý únor 1945 byl posledním dnem jeho života.
My všichni, kdo jsme jej znali, cítíme, jak těžká je to ztráta pro mládež a pro kulturní život. Vzpomínáme, vděčně vzpomínáme. Nechceme však jen vzpomínat chceme a budeme na této cestě pokračovat.
A břízka, kterou vsadíme na posvátné půdě bude stromem dávajícím úrodný stín, moc soustředění ducha a sílu myšlenky.
Na tyto životy smrt nepadne svým stínem,
kdo umřel pro světlo,
ve světle žije!
Zamrzlá okna.
Před několika lety v zimě pozoroval jsem docela všední věc: zamrzlá okna. Stalo se jednoho rána, že jsem našel na hladké tabuli okenní překrásnou spleť fantastických listů, větviček i lodyh, zářících a jiskřících v zimním jitře; zjevů denně přibývalo a donucovalo mne, abych jim věnoval čím dál víc času.
Byly to okouzlující idey. Žádný útvar ledových květů a listů se neopakoval, vše bylo pořád nové, originální, byly to rostliny a přec nemělo to s nimi pravého rodového příbuzenství. Byl to zcela různý řád — svět rostlin. ..text pokračuje
