Stránka:hlasatel-45-1.djvu/12

Z thewoodcraft.org
Tato stránka byla ověřena


Pokračování textu ze strany 11

…a rád jí doběhne ke kupci tak, jako by to pro sebe dělal. Uvidíte ho, jak se ujímá plačícího dítěte na ulici a odpovídá, když se ho někdo na něco ptá. Mohli byste ho zkoušet přímo a říci mu, aby vyčistil doma okno, uvařil mléko, dal pozor na malé dítě – uviděli byste, s jakou veselou myslí by to vykonal.

VÝCHODISKO A SVOBODA.

Krávy a ovce byly uzavřeny v horském údolí a zdálo se jim, že odtud nevede žádná cesta. Naříkaly proto a bědovaly: “Jak jsme nešťastné, že není odtud východiska! Nikdy se nedostaneme z tohoto vězení, Kde jsme zavřeny jako otrokyně!”

Srnec to slyšel a povídá: “Z vaší pastviny vedou údolí, ale vaši pastýři a řezníci vám ji neukáží. Abyste pak je našly samy, to byste nesměly být kravami a ovcemi!”

Slyšel to majitel horské pastviny a pozastavil se nad srncovou řečí. I rozumoval takto: “Tento srnec, myslím, má jistý sklon, aby šířil mezi mým dobytkem zlé názory. Mé krávy a ovce nemají práva hledati cestu z údolí, východisko z pastvy, než to, které ukazují moji čeledínové a řezníci, kterým jsem rozkázal, aby je vodili do mé stáje nebo na mé jatky a nikam na svobodu…”

   

Zajímavost je tak důležitá pro cvičení, jako je chuť pro zažívání. Bez trochu magické síly nikdo nevydá, co je v něm nejlepšího.